Kde probíhá hon?

Hon probíhá dle terénu. Na otevřených polích dominují metody jako ploužení a kruhový hon, efektivní zejména na zajíce. Ploužení spočívá v pomalém, systematickém prohledávání terénu, zatímco kruhový hon využívá sevření zvěře do stále se zužujícího kruhu. V lesích pak převládají naháňky, nátlačky a nadháňky, ideální pro lov lišek a spárkaté zvěře. Naháňka využívá řady honců, kteří postupně tlačí zvěř směrem k čekajícím střelcům. Nátlačka je podobná, avšak s menším počtem honců a menší rozlohou. Nadháňka pak využívá výhod terénu k usměrnění zvěře. Česká leč, méně častá, ale efektivní metoda, spočívá v organizovaném prohledávání lesa. Vždy je nezbytné důsledné dodržování bezpečnosti. Pro každý hon je nutné stanovit vedoucího honu, jednoho či více vedoucích střelců (zaváděči, závodčí) a vedoucí honců. Správný výběr metody a zkušený tým jsou klíčem k úspěšnému lovu a respektu k přírodě. Důležité je také zvážit vliv počasí – silný vítr či hustá mlha mohou ovlivnit efektivitu honu.

Nezapomínejte na důkladnou přípravu před lovem. Pozorování stop a zvěře v dané oblasti je klíčové pro plánování úspěšného honu. A pro efektivní lov je nezbytné znalost zvyků lovené zvěře a terénu.

Proč myslivci loví zvěř?

Myslivost není jen o zabíjení, i když to je nepopiratelná součást. Jako vášnivý turista vidím v ní spíše komplexnější motivaci. Kromě tradičních aspektů, jako je regulace populací zvěře a ochrana lesů před přemnožením, existuje i silná vazba k přírodě. Myslivci tráví hodiny v terénu, znají ho důvěrně a hluboce mu rozumí. Získávají tak unikátní znalosti o fauně a flóře, o stopách a pobytových znacích zvířat, které jsou pro ochranu přírody klíčové. Lov je pro ně možná i způsob, jak se s přírodou spojit na hlubší úrovni, prožít její sílu a křehkost. Je to náročná aktivita vyžadující fyzickou zdatnost, strategické myšlení a trpělivost, vlastně podobná náročnému trekkingu v horách. Získávaná zvěřina má navíc často vyšší nutriční hodnotu než ta z velkochovů. Je to komplikovaný vztah, kde se prolínají různé motivy – a ačkoliv je nutné brát v úvahu i negativní aspekty, nelze jednoduše zredukovat motivaci myslivců pouze na sadismus nebo touhu po zabíjení.

Správná myslivost je zodpovědná a řízená, s ohledem na udržitelný rozvoj ekosystému. Znalost biologie lovených druhů, povolení a dodržování etických pravidel jsou základem. Myslivci tak plní důležitou roli v ochraně přírody a biodiverzity, i když to tak na první pohled nemusí vypadat.

Co je to Klekánice?

Klekánice, strašidlo známé především z oblasti Záhoří na Slovensku, je noční bytost úzce spjatá s večerním zvoněním – klekáním. Podle legendy unáší neposlušné a toulající se děti, které se po setmění potulují venku. Její slovenský protějšek, klakanica, je v tomto ohledu ikonická postava místních pověstí. Zajímavé je, že podobné bytosti se objevovaly i v jiných částech Evropy, často s mírně odlišnými atributy a funkcemi. Například nočnice, či polnočnice, nepředstavovala hrozbu pro děti, nýbrž předznamenávala smrt v rodině, objevujíc se o půlnoci. Tato různorodost svědčí o bohatosti slovanské mytologie a regionálních variacích tradičních vyprávění. Místní pověsti o Klekánici a podobných bytostech se často liší v detailech, například v jejím vzhledu, způsobu unášení dětí nebo i v tom, co se s unesnými dětmi stane. Studium těchto variací nabízí fascinující pohled do historie a kultury regionu. Výzkum folklóru Záhoří a sousedních oblastí odhaluje množství dalších fascinujících příběhů a pověstí, které obohacují naše poznání o slovanské mytologii.

Jak poznat Bachyni od kance?

Rozlišování bachyně od kňoura v terénu může být záludné, ale s trochou cviku to zvládne každý. Zkušený lovec, ale i zkušený cestovatel, ví, že detailní pozorování je klíčové. Klíčovým rozdílem je délka špičáků, tzv. “zbraní”. U kňoura jsou výrazně delší a horní pysk je jimi zřetelně nadzvedáván, vytvářejíc tak charakteristický vzhled. U bachyně jsou špičáky krátké, téměř nepatrné a horní pysk se zdá být v klidu. Dále si všímejte tvaru hlavy; hlava bachyně působí štíhlejším a protáhlejším dojmem než hlava kňoura, která je obecně robustnější.

Tento rozdíl je důležitý nejen pro lovce, ale i pro každého, kdo se pohybuje v divoké přírodě. Znalost rozlišování pohlaví divokých prasat totiž může být klíčová pro vaši bezpečnost. Například, kňouři jsou v období říje mnohem agresivnější než bachyně, a proto je důležité umět je odlišit na dálku. Doporučuji si tyto detaily důkladně prostudovat a cvičit si jejich rozpoznávání na fotografiích, videích, ale ideálně i v reálném terénu pod dohledem zkušeného průvodce, například během prohlídky národního parku nebo jinde, kde se s divočáky můžete setkat.

Nepodceňujte sílu detailního pozorování. I drobný detail, jako je tvar hlavy nebo pozice horního pysku, může být rozhodující při rozlišování bachyně od kňoura a přispět k bezpečnému a obohacujícímu zážitku v divočině. Pamatujete, že v přírodě platí, že znalosti jsou nejlepším nástrojem. Studium divokých zvířat před cestou do lesa, stejně jako studium mapy před cestou k horám, by mělo být samozřejmostí.

Co je to černá zvěř?

Termín „černá zvěř“ je mezi českými myslivci synonymem pro divočáka (Sus scrofa). Jeho tmavá, štětinovitá srst, která se pohybuje od tmavě šedé přes hnědou až k černé, dala tomuto zvířeti jeho jméno. Zajímavé je, že tato charakteristika se netýká mláďat, tzv. selat, letošáků či markazínů. Ta se rodí s charakteristickým hnědým zbarvením a světlými pruhy, které jim slouží jako dokonalé maskování v lesním podrostu. Setkání s divočáky je běžné v celé Evropě, ačkoliv jejich populace se liší v závislosti na dostupnosti potravy a lidském vlivu. V některých oblastech, například v Karpatech, jsou divočáci součástí místní kultury a historie, a jejich lov je tradiční záležitostí. Zatímco v jiných regionech, třeba ve střední Evropě, jsou kontrolované populace důležité pro udržení rovnováhy ekosystému a minimalizaci škod na zemědělských plodinách. Jejich inteligence a přizpůsobivost jim umožňuje prosperovat v širokém spektru biotopů, od lesů a luk po zemědělskou krajinu. Na druhou stranu, přemnožení může vést k problémům. Rozšíření afrického moru prasat v posledních letech představuje pro divočáčí populace vážnou hrozbu.

Které druhy zvěře lze lovit v noci?

Noční lov je specifický a regulovaný zákonem. Povoleno je pouze lovit vybrané druhy, a to výhradně s náležitými povoleními a dodržováním přísných pravidel. Mezi povolené druhy patří především prase divoké a liška.

Je důležité si uvědomit, že noční lov klade zvýšené nároky na bezpečnost a orientaci v terénu. Používání vhodných osvětlovacích prostředků je nezbytné, ale je potřeba dbát na to, aby světlo nezasahovalo do očí zvěře příliš silně a nenarušovalo její přirozené chování. Doporučuji používat červené světlo, které zvěř méně ruší.

Dále je nutné mít na paměti:

• Počasí: Noční lov v nepříznivém počasí (silný vítr, déšť, mlha) je značně ztížen a může být i nebezpečný.
• Terén: Dobrá znalost terénu je klíčová pro bezpečný a efektivní lov. Je nutné si předem zmapovat cestu a potenciální překážky.
• Zbraně: Používejte pouze zbraně, se kterými máte dostatečné zkušenosti a které jsou vhodné pro noční lov.

Před lovem si vždy pečlivě prostudujte platnou legislativu a dodržujte všechny její ustanovení. Neopomenutelné je i řádné nahlášení lovu.

Kdy se loví zvěř?

Lov zvěře v Česku má svá striktní pravidla, která se řídí druhem a kalendářním obdobím. Pro úspěšný lov je klíčové znát přesná data.

Podívejte se na tato důležitá data pro lov vybrané srstnaté zvěře:

• Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus): Lov jelenů, laní a kolouchů je povolen od 1. září do 31. prosince. Tyto elegantní jeleni s bílým ocasem, původem ze Severní Ameriky, se v českých lesích úspěšně aklimatizovali a jejich lov je regulován s ohledem na jejich populační hustotu. Obvykle se loví na posedě, s využitím znalosti jejich pohybu a preferencí prostředí.
• Jezevec lesní (Meles meles): Lov jezevců je možný od 1. září do 30. listopadu. Tito noční tvorové jsou symbolem lesní divočiny a jejich lov vyžaduje specifické znalosti a zkušenosti, často se využívají pasti a norování.
• Kamzík horský (Rupicapra rupicapra): Lov kamzíků, kamzic a kamzíčat probíhá od 1. října do 31. prosince. Tito horsti obyvatelé vyžadují od lovce skvělou fyzickou kondici a znalost horských terénů. Lov kamzíků je často spojen s nádhernými výhledy na českou krajinu.
• Koza bezoárová (Capra aegagrus): Lov koz, koz a kůzlat je povolen od 1. září do 31. prosince. Tento druh je známý svou odolností a přizpůsobivostí k drsnému prostředí. Lov je často náročný a vyžaduje strategické plánování.

*Uvedené termíny jsou pouze orientační a mohou se lišit v závislosti na konkrétní honební oblasti a rozhodnutí mysliveckého sdružení. Vždy je nutné se před lovem informovat u příslušného úřadu nebo mysliveckého sdružení.

Co je škodná zvěř?

Škodná zvěř? To je kapitola sama o sobě, co se týče turistiky! Při trecích a výletech se s ní můžeme setkat na každém kroku. Klasika jako hraboši – ti dokáží pořádně zdecimovat úrodu, ale i vaše zásoby na túře, pokud je nezabezpečíte. Sysli, i když roztomilí, můžou podobně potrápit. Myšovití hlodavci jsou všudypřítomní a na tábořišti se s nimi nechcete potkat. Ondatra, spíš u vody, ale i tam dokáže narušit klid. Veverky jsou roztomilé, ale jejich aktivita v lese, hlavně na jaře, se projeví v zničujícím efektu na mladé stromy, o co si můžete sami při cestě přes les zranit. Divoký králík? Spíše problém pro zemědělství, ale při setkání v lese dejte si pozor na jeho rychlost a nebezpečí nákazy.

Pak jsou tu ptáci. Vrabci, dříve skutečně pronásledovaní, dnes spíš jen otravní. Kos a špaček – hluční a pustošící úrodu. Zdivočelí holubi – přenašeči nemocí. A dravci? Krahujec, jestřáb, káně lesní i rousná, moták pochop a havranovití – tyto druhy jsou v lese běžné a naštěstí nebezpečí pro člověka je minimální. Je nutné však respektovat jejich životní prostor.

A pak jsou tu méně obvyklé druhy. Roháč velký – fascinující brouk, ale jeho larvy žijí v odumřelém dřevě stromů, takže na to je nutné dávat pozor, protože padající suché větve představují nebezpečí.

Důležité poznámky pro turisty:

• Vždy respektujte divokou zvěř a udržujte od ní bezpečnou vzdálenost.
• Nikdy nekrmte divoká zvířata.
• Správně uklízejte odpadky, aby se nestaly zdrojem potravy pro škodnou.
• Buďte opatrní při pohybu v lese, a to i z důvodu padajících větví a možných nečekaných setkání.

Znalost škodné zvěře vám pomůže lépe plánovat výlety a pobyt v přírodě.

Co je to morálka?

Morálka? To je v podstatě soubor pravidel hry, jak se chovat v terénu – jak s lidmi, tak s přírodou. Je to o respektu, ať už se jedná o ohleduplnost k ostatním turistům na stezce, dodržování značení, či ponechání místa v tábořišti. Z latinského mos, mores – zvyk, mravy – plyne, že morálka není něco statického, ale dynamického. V horách se například morální kodex může mírně lišit – pomoc druhým v nouzi může být na prvním místě, i když to znamená odchýlení se od původního plánu. Stejně tak je důležité dodržovat zásady Leave No Trace – minimalizovat svůj dopad na životní prostředí, neznečišťovat a brát si jen fotky a odnášet si jen vzpomínky. V podstatě jde o souhrn hodnot a pravidel, co dělat a co nedělat, abysme si všichni užili výlet a zároveň chránili to krásné, co nás obklopuje. Bez morálky by se z divočiny stala pouhá smetiště a vzájemné ohrožování.

Co je to Kutálka?

Kutálka, to není jen tak ledajaké představení. Je to dobrodružná výprava do světa vlídnosti a laskavosti, jakou jsem během svých cest po světě jen málokdy zažil. Představte si: klaunská trojice, plná energie a neutuchajícího optimismu, provází diváky kouzelnou krajinou smíchu a radosti.

Hlavní cíl? Speciální mateřské školky, školy a stacionáře. V těchto zařízeních jsem spatřil neobyčejnou sílu lidského ducha a Kutálka zde naplňuje svou důležitou misi.

Co se děje? Není to jen pouhé sledování. Je to aktivní účast! Děti, rodiče, pedagogové – všichni se zapojují do hry, která překračuje hranice věku a schopností.

Zajímavost: Vím z vlastních zkušeností, že spontánnost a improvizace jsou klíčem k úspěchu. Každé představení Kutálky je jedinečné, přizpůsobené specifickým potřebám a možnostem diváků.

• Unikátní interakce: Klauni se dokonale přizpůsobují individuálním potřebám dětí, což vytváří atmosféru důvěry a bezpečí.
• Překročení bariér: Kutálka spojuje děti s různými typy postižení s jejich rodinami a pečovateli, překonává tak bariéry a podporuje inkluzi.
• Pozitivní dopad: Kromě zábavy Kutálka přináší i terapeutický efekt, zlepšuje náladu a posiluje sociální vazby.

Věřte mi, z vlastní zkušenosti mohu říct, že Kutálka je skutečně neobyčejný projekt.

Co dělat když srazím zvěř?

Srážka se zvěří, ať už domácí či lesní, vyžaduje okamžité volání policie. V Čechách, stejně jako v mnoha zemích Evropy, se jedná o standardní postup. Lesní zvěř je považována za „cizí majetek“, a proto je její odklizení povinností vlastníka honitby, kterého policie kontaktuje. Nedotýkejte se sraženého zvířete – kromě zřejmého rizika zranění, můžete zkomplikovat následné vyšetřování a znemožnit přesné určení příčiny úhynu. V některých zemích, například v Kanadě nebo v USA, existují specifická hlášení pro srážky se zvěří, často provázaná s pojišťovnami. Vždy si ověřte místní legislativu, která se může lišit v detailech, ačkoliv základní princip – okamžité ohlášení srážky policii – zůstává univerzální. Pozor také na skryté nebezpečí – zraněné zvíře může být nebezpečné a je nutné udržovat bezpečnou vzdálenost. Dokumentujte místo nehody fotografiemi, pokud to situace umožňuje, pro případné pojišťovací řízení.

Co je to labello?

Labello, to není jen balzám na rty, ale spolehlivý společník na cestách. Tyto balzámy, obohacené o výživné a ochranné složky, jsem si oblíbil už během svých mnoha expedic. Ochrana rtů před sluncem, větrem a mrazem je v náročných podmínkách klíčová a Labello se mi vždy osvědčilo. Kromě klasických variant oceníte i speciální edice s ochranným faktorem proti UV záření, ideální do hor či na pláž. Různé příchutě a odstíny dodají rtům nejen péči, ale i svěží vzhled, takže se hodí i pro rychlé osvěžení před důležitou schůzkou či focením památek. Z vlastní zkušenosti vím, že spolehlivost Labella je neocenitelná, ať už putujete po skalnatých horských hřbetech, prozkoumáváte džungle Amazonie nebo relaxujete na sluncem zalité pláži. Jeho kompaktní balení se vejde do každé cestovní tašky a vždy je po ruce.

Kdy loví myslivci?

Myslivost je v Česku regulovaná, lov probíhá v přesně stanovených termínech. Pro aktivní turisty je důležité znát tato období, aby se vyhnuli případným nebezpečím a narušení lovu.

Jelenec běloocasý (jelen, laň, kolouch): Lov probíhá od 1. 9. do 31. 12. V této době je zvýšené nebezpečí v lesích, zejména v ranních a večerních hodinách, kdy je aktivita zvěře nejvyšší. Doporučuje se zvýšená opatrnost a dodržování značení v lesích.

Jezevec lesní: Lov je od 1. 9. do 30. 11. Jezevci jsou noční zvířata, takže setkání s nimi je v noci pravděpodobnější.

Kamzík horský (kamzík, kamzice, kamzíče): Lov probíhá od 1. 10. do 31. 12. V horských oblastech je potřeba dávat pozor na značení a případné varování před lovem.

Koza bezoárová (kozel, koza, kůzle): Lov probíhá od 1. 9. do 31. 12. Podobně jako u jelenů, i zde je zvýšené riziko v lesích v této době.

Před výlety do lesů a hor doporučuji zkontrolovat aktuální informace o lovu na stránkách příslušných úřadů, případně místních mysliveckých sdružení. Bezpečnost je na prvním místě!

Co je to queer vztah?

Queer vztah? To je jako výstup na neprobádanou horu – nečekané a vzrušující! Označuje širokou škálu partnerských svazků, kde se lidé neidentifikují jako heterosexuální a/nebo v souladu s přiřazeným pohlavím při narození. Je to jako objevování nových tras – každý vztah je jedinečný, s vlastními výzvami a krásami. Původní význam slova “queer” byl “podivný”, ale dnes je to spíše označení pro rozmanitost a nekonformitu, podobně jako nalezení skryté jeskyně během túry – nečekané, ale fascinující. Může to zahrnovat různé kombinace sexuální orientace a genderové identity, od lesbických a gay vztahů přes bisexuální a pansexuální až po vztahy s nebinárními a transgender lidmi. Je to jako lezení po skalní stěně – vyžaduje respekt, porozumění a vzájemnou podporu, ale výhled z vrcholu stojí za to.

Myslete na to, že každý queer vztah je individuální a komplexní, stejně jako každý vrchol, na který se vydáte. Neexistuje žádný “jeden univerzální popis”. Je to jako objevování nového kontinentu – plné překvapení, výzev a úžasných objevů.

Co je to Čmelík?

Čmelík kuří, Dermanyssus gallinae – potvora, s níž jsem se setkal na mnoha svých cestách po světě, obzvláště v oblasti chovu drůbeže. Tento drobný, noční upír, připomínající miniaturní klíště, je skutečným expertem na přežití. Jeho velikost, pouhých 0,5-1 mm, mu umožňuje nenápadně se ukrývat v prasklinách kurníku, v hnízdech či pod peřím. Jeho nevinný vzhled je však klamný; bezbarvé tělo se po krvavé hostině zbarví do sytě červena – strašidelný pohled! Kromě slepic napadá i jiné druhy ptáků, a to včetně exotických. Jeho sání krve způsobuje nejenom podráždění a ztrátu krve u ptáků, ale může také přenášet různé nemoci. Na svých cestách jsem se naučil, že prevence je klíčová: pravidelná dezinfekce kurníku a sledování chování drůbeže jsou nezbytné pro udržení zdravého hejna. V některých oblastech jsem se setkal s velmi silnými populacemi, takže boj s čmelíkem může být skutečnou výzvou. Používání vhodných insekticidů a udržování čistoty jsou nevyhnutelné. Nenechte se zmást jeho velikostí, čmelík je skutečným cestovatelem a nepřítelem drůbeže.

Kdy jsou honitby?

Do konce listopadu, jak praví zkušenost z mých mnoha cest po Evropě, by v každé dobře spravované honitbě měla být regulace spárkaté zvěře, zejména černé zvěře, dokončena z 80-90%. To je klíčové pro udržení zdravé populace a rovnováhy ekosystému. Věřte mi, viděl jsem, co se stane, když se to zanedbá. Myslivost není jen o lovu, ale i o zodpovědné správě přírody.

S příchodem prvních sněhových srážek, a to se může stát i dříve než koncem listopadu v horských oblastech, je důležité začít s přikrmováním zvěře objemnými krmivy, senem či siláží. To jim pomůže přežít náročná zimní měsíce. Pamatuji si na jednu cestu do Karpat, kde jsem viděl, jak důležité je toto přikrmování pro přežití zvěře v krutých zimních podmínkách. Zde je důležitá rozmanitost krmiv pro vyváženou stravu.

Konec listopadu je ideální čas na postupné snižování dávek jadrných krmiv, jako je pšenice, žito a ječmen. Tyto krmiva by se měla podávat spíše jako doplněk, nikoliv hlavní složka zimní stravy. Přemíra jadrných krmiv může vést k zdravotním problémům u zvěře. To jsem se naučil během mé expedice do Skandinávie, kde jsem pozoroval dopad různorodé stravy na vitalitu sobů. Je nutné dbát na postupnou změnu krmné dávky, aby se zabránilo trávicím problémům.

Kolik je v Česku myslivců?

Česká republika, země malebných lesů a rozlehlých polí, se pyšní početnou komunitou myslivců. Počet aktivních myslivců, tedy těch, kteří trvale vykonávají právo myslivosti v honitbě, se v posledních letech ustálil na 88 337. To je počet lidí, kteří se starají o zvěř a regulují její stavy.

K lovu využívají i své věrné psí společníky. Celkem je evidováno 29 738 psů s loveckou upotřebitelností, plemen vhodných pro různé typy honů a terénu. Představte si tu rozmanitost! Od malých jezevčíků až po silné honičáky.

Myslivost v Česku není jen o lovu, ale i o péči o přírodu. O tom svědčí i loňské statistiky odstřelů zvěře. V lovecké sezóně 2025/2024 byly zaznamenány rekordní počty ulovených kusů:

• Jelení zvěř: 35 779 ks
• Daňčí zvěř: 45 335 ks
• Mufloní zvěř: 11 033 ks
• Černá zvěř: 258 253 ks

Tyto čísla ukazují na efektivní regulaci populací zvěře. Zde je potřeba dodat, že regulace stavů zvěře je důležitá pro udržení rovnováhy v ekosystému a ochranu lesů a zemědělských plodin před přemnožením.

Zajímavostí je, že počet ulovených kusů černé zvěře je výrazně vyšší než u ostatních druhů. To souvisí s její vysokou reprodukční schopností a rozšířením po celé České republice. V některých oblastech představuje černá zvěř značný problém pro zemědělce.

Při cestování po České republice se často setkáte s myslivci a jejich činností. Je to nedílná součást českého venkova a jeho kultury. Pokud se chystáte na výlet do lesa, je dobré vědět, že myslivci se aktivně podílejí na ochraně přírody a udržování rovnováhy v ní.

Co je to lov?

Lov, to je pro mě víc než jen stíhání a zmocňování se zvěře. Je to propojení s přírodou, náročná fyzická aktivita a test vytrvalosti a dovedností. Záleží na druhu lovu, ale často vyžaduje dobrou znalost terénu, orientaci v lese i za zhoršených podmínek a schopnost tichého pohybu. Potřebujete kvalitní výbavu – od vhodné obuvi a oblečení po zbraň (pokud je lov s použitím zbraně povolen) a dalekohled. Důležité je respektovat zákony a předpisy, myslivostní etiku a dbát na bezpečnost. Úspěšný lov pak není jen o štěstí, ale i o trpělivosti, strategickém myšlení a znalosti zvyků zvěře. Biologicky vzato, je to samozřejmě predační chování, získávání potravy – ale pro mne je to mnohem víc. Je to zážitek, který spojuje fyzickou aktivitu s pobytem v krásné přírodě a s respektem k jejímu ekosystému.

Například při lovu s lukem a šípem se vyvíjí preciznost a koncentrace, lov s ohařem zase učí spolupráci se psem a pozorování jeho chování. Každý druh lovu má svá specifika a klade na lovce jiné nároky. Znalost stop zvěře, jejího chování a životního prostředí je klíčová pro úspěch, ale i pro zodpovědný přístup k přírodě.