Uživatel honitby – to není jen abstraktní pojem, ale klíčová postava v českém venkovském životě, s níž jsem se při svých cestách po republice setkal nejednou. Většinou jde o nájemce, jemuž honební společenstvo svěřilo správu a užívání honitby. Představte si to jako jakýsi „nájem“ na přírodu – nájemce má právo lovit zvěř, ale zároveň nese zodpovědnost za její ochranu a péči o ekosystém. Mnohdy jsou to zkušení myslivci, kteří k honitbě přistupují s respektem a znalostmi.
Zajímavé je, že vlastník honitby může hospodařit i sám, bez pronájmu. To se stává častěji u menších honiteb, kde majitel má dostatek času a zájmu se o ni starat. Při svých cestách jsem viděl, jak se liší přístupy – od intenzivního hospodaření zaměřeného na lov zvěře po extenzivní přístup, který klade důraz na zachování biodiverzity. Je to fascinující rozmanitost.
Při plánování výletů po českém venkově je důležité si uvědomit existenci honiteb a respektovat pravidla. Vstup na cizí honitbu bez souhlasu uživatele je zakázán. To se týká nejen vstupu autem, ale i pohybu pěšky. Mnohdy je to oblast s bohatou faunou a flórou, ale narušení ekosystému je nežádoucí. Nezapomeňte na to, že vaše turistika by neměla narušovat klid a činnost uživatele honitby.
Správný uživatel honitby je klíčový pro zachování rovnováhy v přírodě. Jeho práce zahrnuje nejen lov, ale také péči o zvěř, ochranu lesů a spolupráci s místními obyvateli. Setkání s takovými lidmi je obohacující zážitek, který jsem si při svých cestách velmi cenil.
Kde si udělat povolenku na ryby?
Kde získat povolení k rybolovu v Česku? Tohle není otázka pro začátečníky, ale i zkušený cestovatel a rybář se může zamotat v byrokracii. Naštěstí to není tak složité, jak se zdá. Hlavní možností je místní organizace Českého rybářského svazu (ČRS). Tyto organizace najdete prakticky v každé obci s vodní plochou vhodnou k rybaření. Je to nejlepší volba, protože vám zároveň poradí s místními specifiky, nejlepšími místy a druhy ryb.
Další možností je výdejna povolenek. Tyto se nacházejí po celé zemi, ale jejich dostupnost se liší region od regionu. Někdy je najdete v obchodech s rybářskými potřebami, jindy v turistických informačních centrech. Před návštěvou doporučuji zkontrolovat jejich otevírací dobu, protože nejsou vždy otevřené.
A konečně tu máme územní svaz ČRS. To je nejvyšší instance, ale pro běžného rybáře je obvykle nejjednodušší obrátit se na místní organizaci. Územní svazy jsou vhodné, pokud máte zájem o povolenku platnou na rozsáhlejším území, případně řešíte specifické problémy s povolením.
Nezapomeňte, že k rybaření budete potřebovat nejenom rybářskou povolenku, ale i rybářskou legitimaci! Legitimace je osobní doklad prokazující vaši příslušnost k ČRS, nebo že jste si povolenku řádně zakoupili. Bez ní vás čeká pokuta.
- Tip pro zkušené cestovatele: Před cestou si vždy ověřte platnost a dostupnost povolenek v dané lokalitě. Informace najdete na webových stránkách ČRS nebo přímo u místní organizace.
- Tip pro začátečníky: Nebojte se zeptat na radu! Rybáři jsou většinou ochotní sdílet své zkušenosti a pomohou vám s výběrem správné povolenky.
- Najděte si nejbližší místní organizaci ČRS.
- Zjistěte si potřebné dokumenty a poplatky.
- Vyřiďte si povolenku a legitimaci.
- Užijte si rybaření!
Jaký je rozdíl mezi lesníkem a myslivcem?
Rozdíl mezi lesníkem a myslivcem je zásadní. Lesník je odborník, absolvent lesnické školy, jehož práce spočívá v komplexní péči o les – od pěstování a ochrany dřevin, přes hospodaření s dřívím, až po monitoring ekosystému. Jeho znalosti sahají hluboko do dendrologie, pedologie a ochrany přírody. Pracuje pro státní lesní správu, soukromé firmy či v jiných lesnických organizacích. Znalost terénu je pro něj naprosto klíčová, stejně jako schopnost číst mapy a používat moderní technologie pro monitoring lesa. Mnoho lesníků, které jsem potkal během svých cest, mi vyprávělo o fascinujícím propojení s přírodou a o každodenní výzvě udržovat rovnováhu v lese.
Myslivec, na druhou stranu, se zaměřuje na zvěř. Myslivost je jeho zájmová činnost, koníček, který vyžaduje rozsáhlé znalosti biologie, ekologie a chování zvěře. Myslivci pečují o populaci zvěře, regulují její stavy, a v neposlední řadě zabezpečují bezpečnost a ochranu lesa před škodami, které zvěř může způsobit. Myslivost je tradice, která se často předává z generace na generaci, a je spojena s úctou k přírodě a s odpovědností za její zdroje. Mnozí z nich jsou vynikající znalci místního terénu, flóry a fauny, jejichž praktické zkušenosti jsou v lesním prostředí cenné. Ačkoli se jejich aktivity často prolínají s prací lesníků, jejich cíle a postupy se liší.
Kolik stojí myslivecký kurz?
Cena mysliveckého kurzu je variabilní a závisí na počtu účastníků. Orientační cena se pohybuje kolem 4 000 Kč při skupině 15-20 lidí. Toto číslo však může kolísat v závislosti na aktuálních cenách materiálů a služeb.
Co kurz zahrnuje:
- Intenzivní praktické cvičení v honitbě. Zde se účastníci seznámí s reálným prostředím a naučí se praktické dovednosti potřebné pro myslivost. Je to jako ponořit se do autentické divočiny, podobně jako při objevování neznámých koutů světa – jen s důrazem na ochranu přírody a zodpovědný přístup k zvěři.
- Účast na kynologických akcích. Zde se naučíte jak efektivně spolupracovat se psy při lovu, podobně jako se při dobrodružných cestách spoléháte na spolehlivé parťáky.
- Účast na chovatelské přehlídce. Získáte přehled o chovu zvěře a naučíte se rozpoznávat různé druhy, podobně jako při poznávání rozmanitosti exotické fauny na cestách.
- Výcvik se zbraní. Zahrnuje bezpečnostní školení a nácvik střelecké techniky. Bezpečnost je prioritou, stejně jako při zdolávání náročných turistických tras.
Doporučení: Před přihlášením doporučuji kontaktovat organizátory kurzu pro aktuální cenu a dostupnost míst. Plánujete-li se stát myslivcem, je to investice, která se vám vrátí v podobě unikátního zážitku a znalostí. Myslivost je totiž nejen o lovu, ale také o hlubokém propojení s přírodou, a to je dobrodružství samo o sobě.
Kdo vydává povolenku k lovu ryb?
Rybářský lístek, nezbytný doklad pro všechny milovníky rybaření v Česku, získáte na obecním úřadě obce s pověřeným obecním úřadem, nebo na obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Je důležité si uvědomit, že lístek vydává úřad v místě vašeho trvalého pobytu, ať už jste Čech či cizinec s pobytem v daném okrese. Získání lístku je tedy pevně svázáno s administrativním územním členěním země. Moje zkušenosti z cest po České republice ukazují, že proces je obecně přímočarý, ale doporučuji si předem ověřit přesné požadavky a potřebné dokumenty na webových stránkách příslušného úřadu – úřední hodiny se liší a občas je potřeba si předem sjednat schůzku. Nezapomeňte, že lístek je jen jednou částí celého procesu; pro lov na konkrétních vodách budete potřebovat i další povolení, a to od příslušného rybářského svazu. To je důležité, neboť práva k rybolovu se v Česku řídí složitým systémem pronájmu rybářských revírů a soukromých vlastnických práv, s čímž jsem se setkal během svých cest po různých krajích a regionech. Představte si například rozdíl mezi poklidným rybolovem na tiché řece v Šumavě a intenzivním rybolovu na větších komerčních rybnících – povolení se liší v závislosti na typu revíru.
Kdo schvaluje plán lovu?
Plán lovu schvaluje držitel honitby. To je základní fakt, který by měl znát každý, kdo se toulá českou krajinou. Je to podobně důležité, jako znát cestu k nejbližšímu prameni, když se vydáte na výlet. Zpracovává ho uživatel honitby, ale finální rozhodnutí o schválení leží na bedrech držitele.
Zajímavost: Orgán státní správy myslivosti pak kontroluje plnění plánu, podobně jako by zkušený kartograf kontroloval přesnost mapy. Tento orgán dohlíží na to, aby lov probíhal udržitelně a v souladu s přírodou, aby i budoucí generace mohly obdivovat krásu české fauny. Jeho kontrola je klíčová pro zachování rovnováhy ekosystému. Nedodržení plánu může mít vážné důsledky, podobně jako zanedbání orientace v neznámém terénu.
Praktická informace: Držitel honitby je často i osoba s rozsáhlými znalostmi o místní fauně a flóře, a proto jeho schválení zohledňuje lokální specifika. Je to podobné, jako se orientovat podle zkušeného průvodce v neznámém kraji – jeho znalosti jsou nepostradatelné pro úspěšný a bezpečný výlet.
Kdo je myslivecká straž?
Myslivecká stráž, neboli přísežná stráž, je vlastně něco jako ochránci lesa a zvěře. Mají pravomoc dohlížet na dodržování mysliveckých zákonů a etických pravidel. To v praxi znamená, že kontrolují pohyb lidí v lese, hlídají proti pytláctví a nelegálnímu kácení stromů. Setkání s nimi v lese není nic neobvyklého, zvláště v oblastech s bohatou zvěří. Je důležité vědět, že mají oprávnění kontrolovat doklady a požádat o vysvětlení vašeho pohybu v lese. V případě kontroly je vhodné zachovat klid a ukázat potřebné dokumenty (např. povolenku k vstupu do lesa, lovné lístky apod.). Ignorování jejich pokynů může vést k pokutě. Pro turisty je důležité si uvědomit, že jejich práce pomáhá chránit přírodu a zvěř, a proto je vhodné s nimi spolupracovat. Doporučuji se před výletem do lesa seznámit s platnými předpisy a mysliveckým řádem dané oblasti.
Kolik stojí hostovací povolenka na orlík?
Chystáš se na Orlík, Trnávku nebo Račice? Od roku 2024 platí pouze celosvazová povolenky. Zaplatíš tedy za celou sezonu, ale máš přístup na všechny tři přehrady!
Ceny:
3denní: 1050 Kč (Orlík, Trnávka, Račice)
10denní: 1500 Kč (Orlík, Trnávka, Račice)
Alternativa: Povolenku Morava 24 – 1200 Kč (3 dny) / 1500 Kč (10 dní). Tato varianta ti dá větší flexibilitu, pokud plánuješ i další výlety po Moravě.
Tip: Pořiďte si povolenku včas! Vyhnete se tak frontám a budete mít jistotu, že si užijete svůj výlet naplno. Informace platné k 16.10.2023.
Kolik si vydělá myslivec?
Plat českého myslivce je fascinující téma, které se liší stejně jako krajiny, které jsem procestoval. Zatímco v některých zemích je myslivost spíše koníčkem bohatých, v České republice je to i profesní dráha s jasně definovaným platovým rozsahem. Začínající kvalifikovaní myslivci si tak vydělají 30 884 až 46 843 Kč hrubého měsíčně. To je srovnatelné s platem mnoha administrativních pracovníků v menších městech, ale výrazně méně než v metropolích jako Praha. Zajímavé je, že po pěti letech zkušeností se platy pohybují v rozmezí 31 336 až 48 040 Kč měsíčně při standardním 40hodinovém pracovním týdnu. Tento poměrně malý nárůst platu svědčí o specifickém charakteru povolání, kde je zkušenost ceněna, ale finanční ohodnocení nemusí přímo úměrně růst. V zemích jako například Nový Zéland, kde je myslivost silně spojena s turistickým průmyslem, mohou být příjmy myslivců mnohem vyšší. Naopak v některých částech Afriky, kde je myslivost životně důležitá pro přežití, je finanční stránka podružná. Česká situace tedy představuje zajímavý kompromis, kde je plat spíše stabilní a méně závislý na fluktuacích trhu.
Je důležité zdůraznit, že uvedené částky představují hrubou mzdu a že se čistý příjem po zdanění bude lišit. Dále je třeba zvážit další příjmy, jako jsou například příspěvky na stravování, doprava či další benefity, které mohou ovlivnit celkovou finanční situaci myslivce. Mnozí myslivci navíc kombinují své povolání s dalšími aktivitami, například s lesnickým hospodařením, čímž si doplňují svůj příjem. Konečně, je potřeba si uvědomit, že práce myslivce je náročná fyzicky i psychicky a vyžaduje vysokou míru odpovědnosti a znalostí.
Co je potřeba k vydání loveckého lístku?
Chceš lovecký lístek? To je skvělý! Budeš potřebovat:
- Občanský průkaz nebo cestovní pas: Jasná věc, bez toho se nikam nedostaneš.
- Doklad o složení zkoušky z myslivosti: Tohle je základ. Připrav se na teoretickou i praktickou část – znalost fauny, flóry, legislativy a bezpečného zacházení se zbraní je klíčová. Tip: najdi si zkušeného myslivce, co ti s přípravou pomůže, ušetříš čas a nervy. Prozkoumej i online zdroje, je jich spousta!
- Doklad o ukončení studia s myslivostí jako povinným předmětem: Má-li tvoje škola myslivost v osnovách, ušetří ti to zkoušky. Super, že jsi si vybral tak zajímavý obor!
- Doklad o složení zkoušky z myslivosti (pro absolventy VŠ): Studoval jsi na vysoké škole a myslivost ti chyběla? Zkoušku pak musíš složit dodatečně. Neboj se, není to nic nemožného.
Doplňující informace pro aktivní turisty: Lovecký lístek ti otevře dveře do krásné, ale náročné oblasti. Budeš trávit čas v přírodě, poznáš její cykly a tajemství. Nezapomeň na dobrou fyzickou kondici, odolnost vůči nepřízni počasí a respekt k přírodě. Myslivost není jen o lovu, ale i o péči o zvěř a ochraně životního prostředí. Přeji ti hodně štěstí a krásné zážitky!
Kdo si může pronajmout honitbu?
Zákon o myslivosti (§ 32 odst. 1) jasně říká: držitel honitby, ať už jednotlivec nebo spolek, má výsadní postavení. Může honitbu využívat sám, nebo ji pronajmout. To znamená, že právo lovu zvěře je primárně jeho, ale může se ho – podobně jako majitel pozemku s chatou – zbavit pronájmem. Myslím, že je důležité zdůraznit, že pronájem honitby není jen o lovu. Zahrnuje komplexní správu honitby, péči o zvěř a biotop. Z vlastní zkušenosti z cest po Evropě vím, že podobné právní úpravy existují i v dalších zemích, ale detaily se liší. Například v Rakousku je systém pronájmu honiteb často propojen s místními tradicemi a spolkovou činností. V některých částech Francie zase hraje významnou roli státní správa při regulaci pronájmů. Znalost specifických zákonných podmínek je proto klíčová, ať už se jedná o Českou republiku nebo jinou zemi. V kontextu cestování a outdoorových aktivit je to důležitý aspekt, protože v některých oblastech s intenzivním lovem zvěře se pohybujete na pronajatých honitbách, a je třeba respektovat platná pravidla a omezení.
Kdo může být myslivecký hospodář?
Myslivecký hospodář v České republice? To není jen tak! Zatímco v mnoha zemích světa se správa honitby řeší různými způsoby, od kolektivní odpovědnosti až po soukromé společnosti, v ČR je tato role striktně definována.
Kdo se může stát mysliveckým hospodářem? Základní požadavky jsou v zásadě čtyři, ale jejich hloubka se může zdát překvapivá, i když srovnáme s podobnými posty v jiných zemích, např. v Německu či Rakousku, kde je kladen důraz na zkušenosti a vzdělání podobně.
- Československé občanství: Základní požadavek, omezující přístup cizincům, na rozdíl od některých zemí EU, kde může být management honitby svěřen i zahraničním expertům.
- Platný lovecký lístek: Základní znalost lovectví a jeho pravidel je samozřejmostí. V mnoha zemích je to však jen jeden z mnoha faktorů.
- Pětiletá praxe s loveckým lístkem (nemusí být souvislá): Zde se odráží zkušenosti získané v terénu, což je obecně oceňováno i v mezinárodním měřítku. Důležité je, že nezáleží na souvislosti let, což umožňuje lidem s přerušením praxe opět se k povolání vrátit.
- Bezúhonnost a složení zkoušky pro myslivecké hospodáře: To zaručuje nejen dodržování právních předpisů, ale i etického přístupu k ochraně přírody. Zkouška je specifická pro ČR, srovnatelná s podobnými certifikacemi v zahraničí, například s licencováním gamekeeperů v Británii.
Zajímavost: V některých zemích je myslivecká správa decentralizovanější a spoléhá více na komunitní přístup, zatímco český systém klade větší důraz na individuální odpovědnost a kvalifikaci mysliveckého hospodáře.
Kdy je honitba?
Honitba? To je otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď, podobně jako na otázku, kdy končí léto a začíná podzim. Záleží na mnoha faktorech, ale obecně platí, že do konce listopadu by v dobře vedené honitbě měla být redukce černé zvěře, zvláště divokých prasat, na úrovni 80-90%. To samozřejmě ovlivňuje i počet ulovených kusů spárkaté zvěře. Měl jsem příležitost lovit v Karpatech, kde je situace poněkud odlišná než v nížinách. Tam se honitba často prodlužuje i do prosince, v závislosti na sněhové pokrývce a dostupnosti potravy. Vyšší sněhová pokrývka, jak správně zaznělo, signalizuje nutnost přikrmování objemnými krmivy – senem, siláží. Zároveň je důležité postupně snižovat dávky jadrných krmiv, jako je pšenice, žito a ječmen, aby se zvěř nezlenivěla a neodbila od přirozeného hledání potravy. Zajímavé je, že v některých oblastech se používají i speciální krmné směsi, které se liší podle druhu zvěře a ročního období. Vliv na dobu honitby má i počet zvěře v dané oblasti a její populační hustota, čímž se zabývají myslivečtí hospodáři. V horách jsem si všiml, že zvěř se v zimě stahuje do nižších poloh, což ovlivňuje strategii lovu a rozložení honů. Konec listopadu je tak spíš orientační datum. Skutečný konec honitby určuje stav zvěře, počasí a místní zvyklosti.
Kdo je myslivec?
Myslivec? To je vlastně takový super znalec lesa a divoké zvěře! Stará se o zvířata a jejich prostředí, aby měl dokonalý přehled o populacích a jejich stavu. Myslím, že je to podobné jako s ochranou přírody, jen s trochu jiným přístupem. Zajišťuje klid v kritických obdobích, jako je rozmnožování – představte si, kolik stresu to pro zvířata znamená, když je rušíme!
Co všechno myslivec dělá?
- Monitoring populace zvěře: Sleduje početnost a zdraví zvířat, a to i pomocí fotopastí a dalších technologií – to je fascinující!
- Údržba lesních porostů: Myslivci se starají o krmítka, solníky a další zařízení, což je důležité pro přežití zvěře v zimě, o čemž ví každý, kdo se někdy v zimě procházel lesem.
- Prevence škod na lesních porostech: Pomáhají předcházet škodám způsobeným přemnoženou zvěří, to se týká i zemědělců.
- Regulace stavů zvěře: Lov je součástí regulace, aby se zabránilo přemnožení a udržela se rovnováha v ekosystému – ale to už je trochu kontroverzní téma.
Chce-li se někdo stát myslivcem, musí projít náročným kurzem a složit zkoušky z myslivosti. A pokud chce lovit, potřebuje i zbrojní průkaz. Myslím, že je to profese, která vyžaduje spoustu zodpovědnosti a znalostí – a velkou vášeň pro přírodu!
Zajímavost: Mnoho myslivců aktivně spolupracuje s ochránci přírody a vědci na výzkumu a ochraně divokých zvířat. Je to skvělý způsob, jak spojit péči o přírodu s aktivním pohybem v ní.
Kdo vydává lovecký lístek?
Vydávání loveckých lístků v České republice je, podobně jako lovecká legislativa v mnoha zemích, záležitostí státní správy. Základní pravidlo je jednoduché: lovecký lístek vydá orgán státní správy myslivosti příslušný k trvalému pobytu žadatele. To se vztahuje na občany České republiky. Zajímavostí je, že systém je poměrně centralizovaný ve srovnání s některými zeměmi, kde je vydávání lístků decentralizovanější, například rozdělené podle regionálních loveckých svazů, jak jsem pozoroval v Rakousku nebo Německu. Pro cizince a české občany bez trvalého pobytu v ČR je proces obdobný, ovšem příslušný orgán je ten, v jehož obvodu se daná osoba zdržuje – což vyžaduje předchozí prověření a může být z administrativního hlediska náročnější než u rezidentů. Můj osobní zážitek z mnoha zemí mi ukazuje, že i v zemích s mnohem liberalizovanějším lovectvím, jako například v některých skandinávských zemích, je důraz kladen na důkladnou kontrolu a bezpečnost. Zde je potřeba důkladně si ověřit všechny podmínky a požadavky před podáním žádosti, což šetří čas a nervy.
Důležité je si uvědomit, že lovecký lístek není jen pouhý doklad, ale i vstupenka do systému s přísnými pravidly. Jeho získání a následné používání podléhá striktním zákonům a vyžaduje respekt k přírodě a etické zacházení se zvěří. V některých zemích, které jsem navštívil, je proces získání loveckého lístku mnohem delší a komplikovanější, zahrnující například povinné kurzy střelby, znalosti přírody a lovecké etiky, a to i pro občany. Český systém, i přes zdánlivou jednoduchost, se v mezinárodním srovnání vyznačuje dobrou úrovní kontroly a respektuje evropské standardy ochrany přírody.
Kolik vydělá myslivec?
Plat myslivce se pohybuje v širokém rozmezí, závislém na zkušenostech a lokalitě. Začínající kvalifikovaní myslivci si měsíčně přijdou na 30 884 až 46 843 Kč hrubého. To odpovídá zhruba 1200-1800 EUR, srovnatelné s platem mnoha řemeslníků v západní Evropě, ovšem s podstatně odlišným pracovním prostředím. Mnoho zkušeností s podobnou prací v zahraničí, třeba v Rakousku či Německu, je ovšem cenné a může vést k vyššímu nástupnímu platu.
Po pěti letech praxe se výdělek pohybuje mezi 31 336 a 48 040 Kč hrubého měsíčně při 40hodinovém pracovním týdnu. To je ovšem průměr, a skutečná mzda se může lišit podle rozsahu povinností, velikosti honitby a další odpovědnosti. Myslivci často pracují na částečný úvazek a doplňují si příjem jinou činností. Například v oblastech s rozvinutým turistickým ruchem se mohou zapojit do pořádání loveckých zájezdů nebo nabízet průvodcovské služby, což výrazně zvyšuje jejich příjmy. Nezanedbatelná je také možnost získat příjmy z prodeje ulovené zvěře, ale to je většinou spíše doplněk než hlavní zdroj financí.
Je důležité si uvědomit, že práce myslivce je fyzicky náročná a vyžaduje značnou zodpovědnost, pracovní nasazení se často rozprostírá i do víkendů a svátků. Přesto nabízí specifickou svobodu a kontakt s přírodou, což mnohé uchazeče láká.
Kdo vydává povolenky k lovu?
Takže, kamarádi, kdopak vám dovolí šoupnout si udici do vody? To není tak jednoduché, jak se zdá. Zaprvé, rybářský lístek – ten vám vystaví obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo obec s pověřeným obecním úřadem, a to v místě vašeho trvalého bydliště. Více informací najdete na stránkách Ministerstva zemědělství ČR – doporučuji si je prostudovat, než se pustíte do chycení první ryby, abyste se vyhnuli nepříjemnostem.
A pak je tu povolenky k lovu. Ty už dostanete od místní organizace Českého rybářského svazu (ČRS) nebo od příslušného územního svazu.
Nezapomínejte:
- Před lovem si vždy ověřte platnost vašeho rybářského lístku a povolenky.
- Dodržujte místní předpisy a limity úlovků. Věřte mi, příroda nám dává dary, ale je potřeba s nimi zacházet ohleduplně.
- Respektujte soukromá práva k vodním plochám. Neoprávněný rybolov může být hodně drahý.
- Připravte si potřebné vybavení. Voda je nestálá a člověk nikdy neví, co se může stát.
A ještě jedna rada od zkušeného cestovatele: Než se vydáte k vodě, prohlédněte si mapy a informace o rybolovných revírech. Někde je rybolov povolen jen s určitým typem povolení nebo jen v určitém období. Takže štěstí při lovu, a hlavně: ohleduplnost k přírodě!


