Kdy byl Řím?

Když se ptáte, kdy byl Řím, odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Řím, to není jen okamžik, ale dlouhá a fascinující epocha, která se táhne od jeho legendárního založení až po pád Západořímské říše.

Tradičně se za datum založení Říma považuje rok 753 př. n. l., kdy podle legendy založili město bratři Romulus a Remus. Toto datum je ovšem spíše symbolické, archeologické nálezy naznačují osídlení oblasti už dříve.

Historie Říma se dělí na několik klíčových období:

  • Starověký Řím (753 př. n. l. – 476 n. l.) – Toto období zahrnuje:
  • Monarchie (753–509 př. n. l.): Období vlády králů, plné legend a mocenských bojů.
  • Republika (509–27 př. n. l.): Vznik senátu a lidu, období expanze a občanských válek. Zde se doporučuje návštěva Fóra Romanum, aby si návštěvník udělal představu o tehdejším politickém a společenském životě.
  • Impérium (27 př. n. l. – 476 n. l.): Vzestup římských císařů, období největšího rozkvětu a zároveň i úpadku. Nezapomeňte navštívit Koloseum, Pantheon a mnoho dalších pozoruhodných památek, které svědčí o moci a vlivu Římské říše.

Praktická rada pro cestovatele: Plánujete-li výlet do Říma, věnujte dostatek času prohlídce historických památek. Mnoho z nich je rozeseto po celém městě a vyžaduje dobrou organizaci a pohodlnou obuv. Doporučuji rezervovat si vstupenky online, abyste se vyhnuli dlouhým frontám.

Řím je fascinující město s bohatou historií, které nabízí nezapomenutelný zážitek pro každého cestovatele. Studium jeho historie před cestou jen umocní váš zážitek.

Co ochutnat v Česku?

Česká kuchyně je pro gurmány opravdovým pokladem! Pokud se chystáte do Česka, určitě ochutnejte tyto lahůdky:

  • Svíčková na smetaně: Klasika mezi klasikami! Hovězí pečeně v lahodné smetanové omáčce, podávaná s houskovým knedlíkem, šlehačkou a brusinkami. Pro dokonalý zážitek si ji dejte v tradiční české restauraci – všimněte si, že receptury se mírně liší region od regionu, takže ochutnávka více verzí je skoro povinností!
  • Vepřo-knedlo-zelo: Symbol české kuchyně. Pečené vepřové maso, knedlíky a dušené zelí. Jednoduché, ale neuvěřitelně chutné. Tip pro méně zkušené: knedlíky bývají opravdu velké, proto si dejte pozor na množství.
  • Řízek: Oblíbený smažený řízek, nejčastěji z vepřového, ale existují i kuřecí, telecí a dokonce i z ryb. Podává se s bramborovým salátem, hranolky či bramborovou kaší.
  • Pivo: České pivo je světoznámé a právem. Ochutnejte různé druhy, od světlých ležáků po tmavé speciály. Každý region má své pivní speciality, tak neváhejte experimentovat!
  • Hovězí vývar s játrovými knedlíčky: Výborná polévka, ideální jako předkrm. Játrové knedlíčky dodávají vývaru specifickou chuť a texturu.
  • Smažený sýr: Další oblíbená česká pochoutka. Smažený sýr se podává s různými přílohami, nejčastěji s bramborovým salátem nebo hranolkami.
  • Guláš: Hustá a vydatná polévka z hovězího masa, kořeněná paprikou a dalšími bylinkami. Ideální na zahřátí v chladném počasí. Existují i varianty s vepřovým masem.
  • Bramborový knedlík plněný uzeným masem: Pro milovníky knedlíků – plněný knedlík je skvělým zpestřením klasických příloh.

Bonus tip: Nebojte se experimentovat a ochutnávat různé regionální speciality! Každá oblast má své vlastní kulinářské tradice.

Jak zanikl Řím?

Zánik Říma, jednoho z největších impérií historie, nebyl náhlou událostí, ale spíše procesem. Rozhodující se stal rok 395, kdy císař Theodosius I. rozdělil říši na západní a východní část. Západní říše, která se potýkala s vnitřními konflikty, ekonomickou krizí a náporů barbarů, nakonec v roce 476 definitivně padla. Odoaker, germánský vůdce, svrhl posledního západořímského císaře Romula Augustula, a tímto aktem se tradičně datuje konec Západořímské říše. Ovšem samotný pád není tak jednoznačný, jak se zdá. Proces rozpadu probíhal postupně po staletí, s úpadkem autority centrální vlády a ztrátou kontroly nad jednotlivými provinciemi. Významnou roli sehrály migrace germánských kmenů, které postupně osidlovaly území říše a integrací do římské společnosti ovlivňovaly její mocenskou strukturu. Východní říše, později Byzantská říše, přetrvaly ještě téměř tisíc let. Její existence svědčí o složitosti tohoto procesu a o tom, že “zánik” Říma neznamenal automaticky konec římské civilizace, která se dále rozvíjela ve východní části a ovlivňovala kulturu a politiku Evropy i Středního východu po staletí. Studium tohoto období nám ukazuje, jak mocné impérium se může rozpadat pod tlakem vnitřních problémů a vnějšího tlaku, a jak složité procesy vedou k takovým zásadním historickým zvratům. Dnešní Itálie, stejně jako mnoho dalších evropských zemí, dodnes nese stopy po římské civilizaci v architektuře, jazyku, právu a mnoha dalších aspektech kultury.

Jak vznikl Řím ve skutečnosti?

Řím – město sedmi pahorků, kolébka římské říše a místo, které dodnes uchvacuje svou historií a monumentální architekturou. Jeho vznik je zahalen tajemstvím, ale nejpravděpodobnější scénář mluví o spojení několika osad. Nejednalo se o okamžitý akt, ale o pomalý proces, trvající možná i několik staletí.

Základní kameny Říma: Představte si malé osady Sabinů a Latinů, usazené na strategicky výhodných pahorcích. Prvními, které se zformovaly, byly patrně osady na Palatinu, Esquilinu, Viminálu a Kvirinálu. Žily si svým životem, až do chvíle, kdy se jejich cesty prolnuly.

Vliv Etrusků: Nesmíme zapomenout na etruský vliv. Tito mocný sousedé ovlivnili nejen kulturu raného Říma, ale i jeho politické zřízení. Mnozí historikové se domnívají, že jméno Řím pochází od jména vlivného etruského rodu – Ruma. Zkuste si představit, jak se tyto odlišné kultury proplétaly, jak se jejich tradice mísily a vytvářely základy jedinečné římské identity. Návštěva etruských měst jako Tarquinia nebo Vulci vám dodá lepší představu o tomto vlivu.

Sjednocení – klíčový moment: Přesný okamžik sjednocení osad zůstává záhadou. Tradičně se uvádí 6. století př. n. l., ale nejde o přesné datum. Byl to spíše postupný proces, plný konfliktů a spojenectví, kdy se jednotlivé osady postupně sjednocovaly pod stále silnější vládu.

  • Palatin: Legenda praví, že zde založili město Romulus a Remus.
  • Esquilin: Později obsazený Sabiny a známý svými nekropolími.
  • Viminál: Dříve méně významný, ale později se stal součástí rozrůstajícího se města.
  • Kvirinál: Sídlo sabinských osadníků.

Další pahorky: K původním čtyřem pahorkům se později připojily Aventin, Caelius a Kapitol, čímž se Řím stal městem „sedmi pahorků“, které známe dodnes. Prohlídka těchto pahorků vám umožní vnímat vývoj města a jeho růst v průběhu staletí. Každý z nich má svůj příběh, kažý ukrývá stopy dávné historie.

  • Prohlídka historického centra Říma by měla být na seznamu každého cestovatele.
  • Nepodceňujte výzkum před cestou, abyste si návštěvu co nejvíce užili.
  • Využijte audioprůvodce nebo si najměte průvodce pro hlubší pochopení historie.

Jaké je národní jídlo?

Česká kuchyně, proslulá svou sytostí a bohatstvím chutí, nabízí nespočet kulinářských pokladů. Otázka národního jídla však není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. I když se často za národní jídlo České republiky označuje svíčková na smetaně – jemně dušená hovězí svíčková v krémové omáčce podávaná s houskovým knedlíkem a brusinkami – je důležité si uvědomit, že jde o spíše o symbol, než o oficiálně definované národní jídlo. Její popularita je však nepopiratelná a představuje vrchol české kulinární tradice.

Vedle svíčkové se často zmiňuje i hovězí vývar s játrovými knedlíčky jako národní polévka. Tento vývar, bohatý na nutrienty a s charakteristickou chutí, je součástí české gastronomie již po staletí a představuje skvělý začátek každého pořádného jídla.

Je třeba dodat, že česká kuchyně nabízí mnohem více než jen tyto dva pokrmy. Obrovskou popularitu si užívají například:

  • Guláš – hustý a vydatný hovězí guláš
  • Vepřo-knedlo-zelo – klasická kombinace pečeného vepřového, knedlíku a dušeného zelí
  • Trdelník – sladká pochoutka pečená na otevřeném ohni

Rozmanitost české kuchyně je úžasná a odráží bohatou historii a zeměpisnou polohu země. Pro skutečné pochopení její komplexnosti je třeba ochutnat více než jen pár “hvězd”. Doporučuji zkusit i regionální speciality, které často nabízejí neopakovatelné chutě a tradiční postupy.

Z mého pohledu, cestovatele, který navštívil desítky zemí, je česká kuchyně jedinečná svým propojením tradice a moderních trendů. Je to kuchyně, která nabízí jak syté a vydatné pokrmy, tak i lehčí a zdravější varianty. A to je na ní to nejzajímavější.

Proč císař Nero zapálil Řím?

Požár Říma v roce 64 n. l. – údajně dílo císaře Nera? To je otázka, která dodnes fascinuje. Mnozí historikové, jako Suetonius a Cassius Dio, tvrdí, že Nero město úmyslně zapálil, aby uvolnil prostor pro svůj gigantický Domus Aurea – Zlatý dům. Představte si tu monumentální stavbu! Dnes se sice dochovaly jen zbytky, ale i ty svědčí o jeho velkoleposti. Výlet do Říma je nutností pro každého milovníka historie!

Zajímavost: Domus Aurea se rozprostírala na obrovské ploše a obsahovala umělecké díla, nádherné zahrady a umělý kanál. Zbytky najdete v místě, které je dnes přístupné veřejnosti. Doporučuji si předem zarezervovat prohlídku, aby se vám vyhnuly fronty.

Tipy pro aktivního turistu:

  • Prohlídka ruin Domus Aurea: Vstupenky si rezervujte online, abyste se vyhnuli čekání.
  • Kolizeum a římské fórum: Nedaleko od Domus Aurea se nachází další ikonické památky Říma. Připravte si pohodlnou obuv, budete hodně chodit!
  • Palatin: Jeden ze sedmi pahorků Říma, nabízí krásný výhled na město a je to skvělé místo na focení.
  • Trastevere: Projděte si malebnou čtvrť Trastevere s úzkými uličkami a tradičními restauracemi. Ideální na večerní procházku.

Vězte, že teorie o Nerově vině zůstává dodnes diskutovaným tématem, ale jisté je, že požár Říma a následná přestavba města radikálně změnily jeho tvář. A to je skvělý důvod navštívit tento historicky bohatý a krásný kout světa.

Jaké je nejoblíbenější jídlo v ČR?

Svíčková na smetaně, klasika české kuchyně, dlouhodobě kraluje žebříčkům nejoblíbenějších jídel. Její popularita je nepopiratelná, ačkoli osobní preference se mohou lišit. Tato jemná omáčka z hovězí svíčkové, zahuštěná jíškou a ochucená brusinkami a citronem, je symbolem tradiční české pohostinnosti. Její příprava je sice časově náročnější, avšak výsledek stojí za to. Návštěvníci Česka, toužící ochutnat autentická jídla, by si svíčkovou rozhodně neměli nechat ujít. Zajímavostí je, že regionální variace se mírně liší v použitých ingrediencích a způsobu přípravy, což odráží bohatství české gastronomické tradice. Přestože v posledních letech nabývá na popularitě i mezinárodní kuchyně, svíčková si pevně drží své dominantní postavení mezi českými labužníky.

Na co si dát pozor v Římě?

Řím je nádherné město, ale bohužel i místo s vyšší kriminalitou zaměřenou na turisty. Proto je nezbytné dodržovat základní bezpečnostní pravidla. Hlavním nepřítelem je kapesní krádež.

Zloději jsou profesionálové a pracují ve skupinách. Často se zaměřují na místa s velkým množstvím lidí:

  • Hlavní turistické atrakce: Koloseum, Vatikán, Španělské schody – všude je potřeba mít zvýšenou ostražitost.
  • Hromadná doprava: Autobusy, metro, tramvaje – v tlačenici se snadno stanete obětí.
  • Přecpané ulice a náměstí: Všímejte si svého okolí a držte si osobní věci blízko u těla.

Co dělat pro vlastní ochranu?

  • Peníze a doklady nikdy nenoste pohromadě. Rozdělte si je do různých kapes a tašek.
  • Používejte peněženky a batohy s bezpečností zapínáním. Ideálně skryté pod oblečením.
  • Nevystavujte drahé šperky a elektroniku na odiv.
  • Buďte si vědomi svého okolí. Pokud se cítíte sledováni, změňte směr chůze.
  • Zavazadla nikdy nenechávejte bez dozoru. Ani na chvilku.
  • Naučte se pár základních frází v italštině. Může se to hodit v případě potřeby pomoci.
  • Nahlaste krádež na policii. I když se vám zdá zbytečné, je to důležité pro statistiky a případné vyšetřování.

Pozor na “falešné” průvodce a žebráky. Mnoho z nich pracuje s komplici, kteří vám mezitím ukradnou cennosti. Raději se vyhněte kontaktu s lidmi, kteří se k vám bezdůvodně přibližují.

Jak starý je Řím?

Řím, město věčného města, jehož historie sahá hluboko do minulosti. Podle tradiční verze, potvrzené historickými prameny, byl založen v roce 753 př. n. l. Tento letopočet, i když sporný v detailech, slouží jako pevný bod pro chronologii jednoho z nejvlivnějších měst světa. Jeho historie je fascinující mozaikou kultur, od archaického království až po římskou republiku a impérium, jehož moc se rozkládala po celé Evropě, severní Africe a částech Asie.

Zajímavost: Mnozí turisté, kteří se ocitnou v Římě, netuší, že prochází ulicemi, kde kdysi chodili gladiátoři, císaři a senátoři. Prohlídka Kolosea, římského fóra a Pantheonů je cestování časem, kdy si můžete představit život v dávných dobách.

Klíčové momenty historie Říma:

  • 753 př. n. l.: Tradiční datum založení Říma.
  • 509 př. n. l.: Konec římského království a zřízení republiky.
  • 27 př. n. l.: Okamžik, kdy se Octavianus Augustus stal prvním římským císařem a započala éra Římské říše.
  • 476 n. l.: Tradiční datum zániku Západořímské říše.

Prohlídka Říma není jen procházkou po památkách, ale ponořením se do tisícileté historie, která ovlivnila celou západní civilizaci. Od starověkých legend až po barokní architektonické skvosty, Řím nabízí nezapomenutelný zážitek. Navštívit ho znamená dotknout se kořenů Evropy a pochopit její vývoj. Doporučuji prohlédnout si nejen hlavní památky, ale i méně známé čtvrti, abyste si udělali ucelenější představu o tomto fascinujícím městě.

Některé tipy pro cestovatele:

  • Navštivte Vatikán a Sixtinskou kapli.
  • Projděte se po Španělských schodech.
  • Hoďte minci do Fontány di Trevi.
  • Užijte si pravou italskou kuchyni.

Co chutná hořce?

Hořkost, ten fascinující chuťový profil, který nás provází od alpských luk až po středomořské pobřeží. Známe ji z bylinek jako hořec, vachta trojlistá, čekanka, zeměžluč a pelyněk – opravdoví mistři hořkosti, tradičně využívaní v lidovém léčitelství, a to nejen pro svůj chuťový profil, ale i pro jejich údajné pozitivní účinky na trávení. Méně intenzivní, ale přesto znatelná hořkost se skrývá v pampelišce, chmelu a andělice – bylinách, které jsem osobně objevoval při svých toulkách po českých a moravských vesničkách. Ale hořkost není výsadou jen bylin. V řadě běžných potravin, jako je belgická a červená čekanka (které jsem si oblíbil v Bruselu), rukola (která výborně chutná v italských salátech), artyčoky (skvělá pochoutka v Provence) a grapefruit (osvěžení na Kubě!), naleznete tuto specifickou chuť, která, jak vědí zkušení gurmáni, skvěle doplňuje jídla a stimuluje chuťové pohárky. Na cestách jsem si všiml, že intenzita hořkosti se liší podle původu a způsobu pěstování rostlin. Zajímavé je i to, že v některých kulturách je hořkost považována za luxusní a vzácnou chuť, zatímco jinde se jí vyhýbají.

Co snídají Češi?

Česká snídaně? Klasika! Čtyřicet procent Čechů věrně zůstává pečivu s uzeninou – silná tradice, která se táhne generacemi. A to není jen tak ledajaká uzenina, často se jedná o škvarky, slaninu, nebo šunku. K tomu kousek chleba, rohlík, nebo třeba houska. Všiml jsem si, že pečivo se liší region od regionu, v jižních Čechách jsem ochutnal úžasný kváskový chléb. Čtvrtina Čechů volí sladkou variantu, nejčastěji sladké pečivo, koláče a buchty. Zajímavé je, že čtvrtina sáhne po zdravější volbě – müsli. A marmeláda s pečivem? To si dává pětinu populace. Ovoce? Jen 19 % Čechů. Míchaná vajíčka, tak oblíbená u výživových expertů, tvoří pouhých 16 % snídaní. Je to zajímavý pohled na národní gastronomickou kulturu, kde tradiční pokrmy stále drží silnou pozici, ale zdravější varianty se pomalu, ale jistě, prosazují.

Co způsobilo pád Říma?

Pádu Říma? To je výzva i pro zkušeného trekaře! Jednoduchá odpověď neexistuje, spíš se jedná o komplexní expedici do minulosti. Špatná správa říše, podobná špatně naplánovanému výstupu na horu – vede k vyčerpání a kolapsu. Sociální propasti mezi rolníky a aristokracií – jako strmé, nebezpečné údolí, které rozděluje a oslabuje celou skupinu. Úpadek bojového ducha? To je jako ztráta motivace na dlouhé cestě, když se energie vyčerpá a cíl se zdá nedostupný. Plýtvání zdroji, jako luxusní vybavení místo spolehlivé výbavy, vede k ekonomickému zhroucení – podobně jako vyčerpání zásob na náročné túře. A pak tu máme i Spenglerovu mystickou teorii – jakýsi neznámý, tajuplný hřeben, který brání v postupu a jehož překonání se zdá nemožné.

Představte si Římskou říši jako rozsáhlou horskou oblast. Množství faktorů, jako klimatické změny (sucha, hladomory), invaze barbarů (nečekané bouřky a laviny) a vnitřní konflikty (zemětřesení) se postupně sčítají, oslabují její strukturu a nakonec způsobí její zřícení. Je to fascinující a komplexní výzva k prozkoumání, podobně jako zdolání nejnáročnějších horských hřebenů.

Jak napravit hořké jídlo?

Zkazila se vám chuť jídla? Stalo se mi to už mnohokrát, a to nejen doma, ale i v těch nejexotičtějších koutech světa. Hořkost je nepříjemná, ale naštěstí se s ní dá bojovat. Osvědčeným řešením je sůl – přidejte ji postupně, ochutnávejte a s trochou trpělivosti hořkost změkčíte. Pamatuji si, jak jsem se jednou v Thajsku zachraňoval před příliš hořkou zeleninovou polévkou právě solí. Funguje to skvěle!

Další zbraň v boji proti hořkosti? Sladká a kyselá chuť! Trocha cukru, medu, citronové šťávy nebo limetky dokáže zázraky. V Maroku jsem například používal datlový sirup k vyrovnání hořkosti v taginu – výborně to fungovalo a dodalo to jídlu i zajímavý nádech. Experimentujte s poměrem sladkého a kyselého – někdy stačí jen špetka jednoho, jindy potřebujete obojí.

A nakonec – tuk! To je tip, který jsem objevil až po letech experimentování. Trocha smetany, kokosového mléka, oleje nebo másla dokáže hořkost „rozpustit“ a změkčit její vnímání. Vzpomínám si na jednu indickou večeři, kde trocha ghí (taveného másla) zachránila celé jídlo před přehnanou hořkostí koření. Je to prostě magie!

Jak dlouho trvá cesta do Říma?

Let z Prahy do Říma (Fiumicino, FCO) trvá v průměru 1 hodinu a 58 minut. Cena zpáteční letenky se pohybuje okolo 5976 Kč, ale záleží na termínu a letecké společnosti (letů nabízí 16). Doporučuji rezervaci s předstihem, zejména v hlavní sezóně, kdy ceny stoupají. Při plánování cesty berte v úvahu i čas na transfer na letiště a odbavení. Po příletu do Fiumicina se do centra Říma dostanete vlakem Leonardo Express (cca 32 minut), autobusem nebo taxi. Vlak je nejrychlejší a nejpohodlnější varianta. Doporučuji si předem zkontrolovat aktuální jízdní řády a ceny. Nezapomeňte na cestovní pojištění a potřebné doklady. Letiště Fiumicino je poměrně velké, proto si nechte dostatek času na orientaci.

Alternativou je letiště Ciampino (CIA), které je menší a blíž k centru, ale nabízí méně letů z Prahy.

Užijte si cestu a pobyt v Římě!

Jak skončil Řím?

Zánik Říma není jednoduchá záležitost, spíše postupný proces. Rozdělení říše v roce 395 n. l. na Západní a Východní říši (Byzantskou říši) bylo klíčovým momentem. Zatímco východní část přežila o dalších tisíc let, Západní římská říše definitivně skončila v roce 476 n. l. pádem posledního západořímského císaře Romula Augustula a vpádem Odoakara. Dnes můžete navštívit mnoho památek svědčících o této epoše: Koloseum, Pantheon, Forum Romanum v Římě, ale i pozůstatky římských měst po celé Evropě – od Londýna po Trier. Stopy římské kultury a architektury jsou patrné i v mnoha dalších městech. Doporučuji navštívit muzeum v Ostii Antice, starověkém přístavu Říma, pro autentickou představu o tehdejším životě. Odoakar, Germánec, který ukončil vládu v západní části říše, není jedinou zásadní postavou. Vliv na pád měly i ekonomické problémy, barbarské vpady, úpadek morálky a vnitřní spory v říši. Pád Říma neznamenal jen konec jedné éry, ale zároveň i začátek nové, s vlivem křesťanství a rozvojem nových království.

Co je to chuť umami?

Umami, pátá základní chuť vedle sladké, hořké, slané a kyselé, je chuť objevená před více než stoletím, která dodnes fascinuje kulinářské experty po celém světě. Často se popisuje jako „pikantní“ nebo „masová“, ale její komplexnost přesahuje tato jednoduchá označení. Myslete na silný, vydatný a dlouhotrvající pocit na jazyku, který zanechávají pokrmy bohaté na bílkoviny.

Glutamát, často v podobě glutamátu sodného (MSG), je klíčovým hráčem v umami, ale není to jediný. V Japonsku, kolébce umami, se tato chuť objevuje v klasických pokrmech jako je dashi (vývar z řas a sušených bonito vloček), sójová omáčka a miso pasta.

Moje cesty po východní Asii mi ukázaly, jak důležitou roli hraje umami v tradiční kuchyni. V Číně jsem objevil umami v bohatých polévkách a dušených pokrmech, v Koreji v pikantních kimchi a v Thajsku v rybí omáčce. Není to však výhradně asijská záležitost. Umami se nachází i v zralých rajčatech, stárnoucím sýru Parmezán, sušených houbách a dokonce i v některých druzích mořských řas. Objevte tuto skrytou hloubku chuti – je to cesta k mnohem komplexnějším a uspokojivějším kulinářským zážitkům.

Zjednodušeně řečeno: Umami je komplexní chuť s hlubokým a trvalým dojmem, nejčastěji spojovaná s potravinami bohatými na proteiny, a je klíčovým prvkem pro vyváženou a chutnou stravu po celém světě.

Jak zanikla říše římská?

Zánik Římské říše je složitější záležitost, než jen Napoleon. Termín „Římská říše“ je totiž dvojznačný. Obvykle se rozlišuje Západořímská a Východořímská (Byzantská) říše.

Západořímská říše de facto zanikla v roce 476 n. l. po svržení posledního císaře Romula Augustula Odoakrem. To je datum, které se běžně uvádí. Nicméně, proces rozkladu trval staletí a zahrnoval vnitřní konflikty, barbarské invaze a ekonomický úpadek.

Východořímská (Byzantská) říše přežila Západořímskou o více než tisíc let. Její vliv a moc se postupně snižovaly, ale oficiálně zanikla až v roce 1453 dobytím Konstantinopole Osmany.

Napoleonův vliv se týká tzv. Svaté říše římské národa německého, která byla volnou federací německých států a měla jen vzdálený vztah k antické Římské říši. Její konec skutečně souvisí s Napoleonem.

  • Napoleonovy vítězství v Evropě vedly k jejímu oslabení.
  • V roce 1804 František II. prohlásil Rakouské císařství, čímž se fakticky vzdálil titulu římského císaře.
  • Po bitvě u Slavkova (Austerlitz) v roce 1806 František II. definitivně rozpustil Svatou říši římskou.

Je tedy důležité rozlišovat mezi různými “Římskými říšemi” a jejich zánikem. Data 476 a 1453 jsou klíčová pro klasickou Římskou říši, zatímco rok 1806 se týká Svaté říše římské národa německého. Pro návštěvu historických památek je nutné zohlednit tuto terminologickou přesnost.

Kdy je člověku 18?

Osmamnáctiny, tedy dosažení zletilosti, nastávají přesně o půlnoci v den osmnáctých narozenin. To znamená, že pokud se narodíte například 15. dubna 2000, plnoletosti dosáhnete 15. dubna 2018 v 00:00. Je to důležité si uvědomit, zejména při cestování, kdy může být věk limitujícím faktorem pro různé aktivity. Například pronájem auta, ubytování v některých hotelech nebo vstup na některé akce může být podmíněno dosažením plnoletosti. V zahraničí se s tím můžeme setkat s různými specifiky, proto je vhodné se před cestou informovat o místních zákonech a nařízení. Pro cestování s alkoholem je v mnoha zemích věková hranice vyšší než 18 let, a to je důležité mít na paměti. Vždy je dobré si s sebou vzít občanský průkaz nebo pas jako důkaz totožnosti a věku.

Scroll to Top