Kdy končí myslivecký rok?

Myslivecký rok v Česku končí v březnu, s jarem a probouzející se přírodou. To je čas, kdy se zemědělci vrhají do práce na polích, a s nimi i myslivci. Čím dříve se zasejí první plodiny, tím dříve se zvěř může těšit z nové „produkce políček“ – důležitého zdroje potravy. Březen tak symbolizuje nejen konec, ale i začátek nového mysliveckého roku. A co je pro myslivce klíčové? Právě v březnu probíhá, v termínech stanovených státní správou myslivosti, důležité sčítání zvěře. Získaná data jsou zásadní pro plánování dalšího hospodaření v honitbách, a to od regulace stavů zvěře až po ochranu biodiverzity. Je to fascinující proces, který napodobuje cyklické změny v přírodě, podobně jako tradiční zemědělské cykly, které jsem pozoroval na svých cestách po Evropě – od tradičních vinic v Toskánsku až po obilná pole v ukrajinských stepích. Zde je však důležitý lidský faktor, pečlivé sledování a plánování, které zajišťují rovnováhu mezi potřebami zvěře a zemědělskou produkcí.

Co potřebuji k lovu zvěře?

Lov zvěře? To není jen tak! Základem je samozřejmě lovecký lístek, bez něj ani ránu! K tomu povolenku k lovu – specifickou pro danou oblast a druh zvěře. Myslivci by měli vědět, že pojištění je nutnost. Mám na mysli povinné pojištění odpovědnosti za škodu s limitem minimálně 20 milionů Kč na škody na zdraví a 500 000 Kč na škodu na věci. To se může zdát jako hodně, ale věřte mi, v lese se může stát cokoli.

Pokud se chystáte lovit se zbraní, připravte si i zbrojní průkaz, anebo Evropský zbrojní průkaz, pokud pocházíte ze zahraničí. To je samozřejmost. Ale to není všechno! Zkušený lovec by si s sebou měl vzít i mapu oblasti, kompas, nůž, první pomoc, vysílačku, a dobrou baterku. A samozřejmě dostatek pitné vody a jídlo – lov může trvat déle, než se čeká.

A co se týče zbraní? Je to individuální. Vybírejte zbraň podle druhu zvěře a vašich zkušeností. Nezapomeňte na kvalitní střelivo a pravidelnou údržbu. A hlavně, pamatujte na bezpečnost! Dodržujte všechny bezpečnostní předpisy a věnujte pozornost svému okolí. Před lovem se důkladně připravte a informujte se o všech pravidlech a předpisech, které se vztahují k dané oblasti.

• Nepodceňujte přípravu!
• Zkontrolujte si počasí!
• Informujte někoho o svém plánu lovu!
• Lovecký lístek
• Povolenku k lovu
• Povinné pojištění odpovědnosti
• Zbrojní průkaz/Evropský zbrojní průkaz (při lovu se zbraní)

Které produkty poskytuje myslivost?

Myslivost, starobylé řemeslo s globálním dosahem, poskytuje daleko více než jen tradiční zvěřinu. Zvěřina, samozřejmě, je základem – od lahodného jeleního masa v Evropě až po exotické druhy v Africe či Asii, vždy s unikátním gastronomickým potenciálem. Kvalita masa závisí nejen na druhu zvěře, ale i na regionu a způsobu chovu.

Vedle masa se získává i kůže a kožešiny, využívané v tradičním i moderním oděvnictví. V severských zemích je například zpracování sobí kůže součástí kulturního dědictví. Kvalita kůže se liší v závislosti na druhu zvěře a způsobu zpracování, od odolné jelenice až po jemnou liščí kožešinu.

Srst, peří, parohovina a rohovina nacházejí uplatnění v řemeslech a dekoraci. Parohy, například, se tradičně používají na výrobu knoflíků, ozdob a dokonce i léků v některých kulturách. Peří se využívá v dekoracích a tradičním umění, s různými vlastnostmi v závislosti na druhu ptáka.

Spárky, zuby (zbraně, špičáky, kelce) se využívají v dekorativních a sběratelských předmětech, jejich hodnota závisí na vzácnosti druhu a kvalitě zpracování.

A konečně, trofeje – pro myslivce často důležitější než samotná zvěřina. Reprezentují nejen lovecký úspěch, ale i vzpomínku na zážitek a promyšlený přístup k lovu v souladu s přírodou. V mnoha kulturách jsou trofeje součástí rituálů a předávaných tradic, jejich význam se liší podle regionu a kulturního kontextu.

Čím přikrmovat zvěř?

Sušená tráva a byliny, to je základ! Ideálně různé druhy, včetně letorostů keřů – v lese si jich nasbírám plný batoh. Sušený maliník je taky skvělý, zvěř ho miluje. Na podzim pak sbírám kaštany, žaludy a bukvice – to je energetická bomba! Nezapomeňte na obilí, ale pozor! Jen oves se hodí, ostatní raději ne. Kukuřice a hrách jsou v menším množství taky fajn, ale v zimě je to spíše doplněk. Důležité je, aby krmivo bylo suché a čisté, bez plísní a jiných nečistot. Vlhkost může způsobit zdravotní problémy. A nikdy nepřehánějte množství – zvěř si zvykne na snadno dostupnou potravu a zleniví, což ji v dlouhodobém horizontu oslabí.

Tip pro zkušeného turistu: Při sběru krmiva si vždycky ověřte, jestli se v dané oblasti nacházíte v zóně, kde je přikrmování zvěře povoleno a jaká jsou specifická pravidla.

Kolik stojí myslivecké zkoušky?

Myslivecké zkoušky stojí 7.500 Kč. Zaplatíte nevratnou zálohu 3.000 Kč (pro první lovecký lístek) nebo 3.000 Kč (pro myslivecké hospodáře). Po zaplacení dostanete elektronické potvrzení o zařazení do termínu. Doporučuji si předem ověřit přesný harmonogram zkoušek a termíny přihlášek, ty se mohou lišit podle regionu. Příprava na zkoušky vyžaduje čas a úsilí – existují různé kurzy a studijní materiály, jejichž ceny se liší. Zvažte i náklady na učebnice, případné konzultace s odborníkem a cestu na samotné zkoušky. Nezapomeňte si také zjistit, co vše budete potřebovat k samotné zkoušce (např. potřebné dokumenty).

Jak se stát členem ČMMJ?

Touha stát se členem ČMMJ? Dobrodružství začíná písemnou přihláškou podanou u místního okresního mysliveckého spolku (OMS) či klubu. Myslete na to, že přijetí není automatické – je to proces, podobný zdolávání náročné horské stezky. Rozhodující slovo má OMS, respektive klub, a po jejich kladném verdiktu a uhrazení vstupního příspěvku se stáváte řádným členem. A jako by to nebylo dost, každoročně pak budete platit členské příspěvky danému OMS či klubu. Nezapomínejte, že ČMMJ je rozsáhlá organizace s bohatou historií a sítí kontaktů po celé zemi – vstup do ní otevírá dveře k neocenitelným zkušenostem a znalostem o ochraně přírody a myslivosti. Mnoho OMS pořádá kurzy, výlety a setkání, nabízející možnost setkat se s podobně smýšlejícími lidmi a sdílet vzájemné vášně. Neváhejte se informovat o aktivitách vašeho místního spolku – objevíte překvapivě živou komunitu. Získáte přístup k informacím a odborné podpoře, která vám pomůže vylepšit vaše dovednosti v myslivosti.

Co je spárkatá zvěř?

Spárkatá zvěř – ten pojem vám možná zní povědomě, třeba z vašich cest po českých lesích a horách. Nejde jen o nějaké abstraktní označení, ale o skupinu zvířat, s nimiž se při vašich toulkách Evropou, a nejen zde, pravděpodobně setkáte.

Pod tímto pojmem si představte především větší, nekožešinovou srstnatou zvěř, konkrétně lovné přežvýkavce z řádu sudokopytníků. To znamená, že mají rozštěpené kopyto, a patří sem například jeleni, srnci, daňci, mufloni a kamzíci. A víte, co je fascinující? Každý z nich má svůj specifický biotop a chování, které ovlivňuje i to, kde je během vašich výletů můžete spatřit. Například kamzíky najdete spíše v horských oblastech, zatímco jeleny si můžete užít i v nižších nadmořských výškách.

K spárkaté zvěři se ale překvapivě řadí i prase divoké. I když se na první pohled liší od ostatních, sdílí s nimi zařazení do kategorie lovné zvěře a “spárkatost” je dána mysliveckým označením pro jeho paznehty. A pozor! Setkání s divočákem může být nezapomenutelným zážitkem, ale vyžaduje respekt a obezřetnost. Vždy dodržujte bezpečnou vzdálenost.

Název “spárkatá zvěř” je odvozen od spárku – mysliveckého termínu pro paznehty těchto zvířat. Tento detail poukazuje na důležitost pozorování detailů v přírodě. Čím více se o těchto zvířatech dozvíte, tím bohatší budou vaše přírodní zážitky. Ať už budete cestovat kamkoliv, vědomosti o místní fauně, a tedy i o spárkaté zvěři, vám obohatí zážitek z vašich dobrodružství.

Kolik stojí povolenka k lovu zvěře?

Cena loveckého lístku v České republice se značně liší a závisí především na druhu zvěře, na kterou chcete lovit. Za přístup do honitby s běžnou zvěří, jako je srnčí a černá zvěř, se připravte na roční poplatek okolo 20 000 Kč. To vám umožní lov těchto druhů, a je to solidní vstupenka do světa českého myslivosti.

Ambice lovit majestátní vysokou zvěř, daňky nebo muflony? Počítejte s výrazně vyšší investicí – kolem 50 000 Kč ročně. Tato cena reflektuje větší náročnost lovu a prestiž spojenou s těmito druhy. Mnoho honiteb s touto zvěří se nachází v malebných oblastech, nabízejících dechberoucí krajinu a klidnou atmosféru, často v blízkosti turisticky atraktivních míst. Zvažte proto spojení lovu s objevováním krás české přírody – například oblast Šumavy, Beskyd nebo Českého středohoří nabízí výjimečné příležitosti.

Chcete-li mít prakticky volný přístup k lovu téměř kdekoli, připravte se na investici 100 000 Kč a více ročně. To vám otevírá dveře do elitních honiteb s pestrým zastoupením zvěře. Můžete se tak setkat s unikátní faunou a zároveň si užít pobyt v prestižních loveckých zámečcích a chatách, které často nabízejí komfort srovnatelný s luxusními hotely. Zde se setkáte i s mezinárodní klientelou, což může být obohacující zkušeností.

Na celkovou cenu ovlivňují i další faktory:

• Lokalita honitby: Honitby v atraktivních a turisticky vyhledávaných oblastech bývají dražší.
• Počet ulovených kusů: Některé honitby účtují poplatky za každý ulovený kus zvěře.
• Dodatečné služby: Některé honitby nabízejí doplňkové služby, jako je pronájem loveckého vybavení, ubytování a catering, které zvyšují celkové náklady.

Před uzavřením smlouvy s honitbou důkladně prostudujte smlouvu a prostudujte si informace o dané honitbě a druzích zvěře, které se zde vyskytují. Doporučuje se také obrátit se na zkušeného myslivce pro radu.

Co nosí čáp?

Otázka, co nosí čáp, je stará a její odpověď se liší podle regionu a tradice. Klasická česká říkanka „čáp letí za moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře“ je spíše lidovou hříčkou než seriózní odpovědí. V mnoha kulturách, od Evropy přes Asii až po Afriku, je čáp symbolem štěstí a plodnosti, často spojován s narozením dětí. Mytologické spojení s bažinami a dušemi nenarozených dětí se vyskytuje v některých slovanskych legendách, reflektujících úctu k přírodě a cyklu života a smrti. Ovšem rozšířené tvrzení, že čápi nosí kluky a vrány holky, je pouze folklórní pověrou, bez vědeckého základu. Zajímavé je, že v jiných částech světa, například v některých oblastech Německa, se věří, že děti nosí jeřábi. Kulturní interpretace čápa a jeho role v “doručení” dětí se tak výrazně liší, což dokazuje fascinující rozmanitost lidských tradic a mýtů po celém světě.

Kolik si vydělá vinař?

Zaráběk vinaře se pohybuje v širokém rozmezí, od 26 000 Kč do 57 000 Kč. To hodně závisí na velikosti vinice, produkci, kvalitě vína, marketingu a samozřejmě i na zkušenostech a podnikatelských schopnostech vinaře. Mnozí vinaři kombinují pěstování révy s výrobou a prodejem vína, což může výrazně ovlivnit jejich příjem. Někteří se zaměřují na menší, ale exkluzivní produkci s vyššími maržemi, zatímco jiní sází na větší objemy a nižší ceny. Kromě prodeje vína je možné generovat příjmy i z vinných turistických aktivit, jako jsou prohlídky vinic a degustace. V neposlední řadě je důležitá i lokalita – vinařství v prestižních vinařských oblastech mívá obecně vyšší ziskovost. Vzdělání, ať už bakalářské, nebo vyšší odborné, v oboru zemědělství a rostlinné výroby je samozřejmě výhodou, ale není to zárukou vysokého příjmu.

V čem spočívá management volně žijící zvěře?

Management volně žijící zvěře je komplexní proces, který se nesoustředí jen na samotná zvířata, ale i na jejich prostředí. Nejde jen o udržení normovaných stavů, ale o dynamickou rovnováhu celého ekosystému. To zahrnuje:

• Regulace populací: Aby se zabránilo přemnožení, které by poškodilo lesní porosty, zemědělské plodiny nebo narušilo rovnováhu v potravním řetězci. Lov, ale i přirození predátoři hrají klíčovou roli. V praxi se často setkávám s monitoringem, například pomocí fotopasti, které poskytují data o početnosti a druhovém složení zvěře v dané lokalitě.
• Ochrana biotopů: Zvířata potřebují vhodné prostředí k životu. To zahrnuje ochranu lesů, mokřadů, luk a dalších biotopů, včetně tvorby propojení mezi nimi – tzv. ekologických koridorů, které jsem osobně vícekrát pozoroval, jak napomáhají migraci zvěře.
• Prevence chorob: Monitoring a prevence nemocí zvěře je zásadní pro zdraví populace a prevenci přenosu na domácí zvířata nebo i na člověka. Při svých toulkách přírodou jsem si všiml, že se stále více pozornosti věnuje právě tomuto aspektu.
• Ochrana ohrožených druhů: Často zahrnuje aktivní programy na podporu rozmnožování, ochranu hnízdišť a záchranu jedinců. Znám případy reintrodukce vyhubených druhů, která vyžaduje značné úsilí a odborné znalosti.
• Spolupráce s místními lidmi: Úspěšný management zvěře vyžaduje spolupráci s myslivci, zemědělci a dalšími aktéry, kteří s ní přicházejí do styku. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že informovanost a vzájemná komunikace jsou klíčové.

Důležité je si uvědomit, že management zvěře je komplexní a dynamický proces, který se neustále vyvíjí s ohledem na aktuální situaci a nové poznatky.

Kolik je členů ČMMJ?

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), založená v roce 1923, sdružuje přes 55 000 členů – to je síla srovnatelná s některými menšími městy! Její působnost zahrnuje Česko, Moravu a Slezsko, a to s bohatou historií a tradicemi, které se srovnávají s mysliveckými spolky v mnoha evropských zemích, od starých loveckých tradic v Británii až po moderní přístupy ve Skandinávii. ČMMJ není jen organizací spravující lovecký rybolov, ale i ochráncem biodiverzity a kulturního dědictví. Její aktivity zasahují do péče o lesy, výchovy mladých myslivců a zajišťování udržitelného hospodaření s volně žijícími živočichy. V mezinárodním kontextu se ČMMJ zapojuje do projektů ochrany přírody a výměny zkušeností s kolegy z různých koutů světa, čímž přispívá k celosvětovému úsilí o zachování biodiverzity. Členství v ČMMJ tak není jen zájmovou aktivitou, ale i příležitostí pro aktivní zapojení se do ochrany české krajiny a udržitelného rozvoje myslivosti.

Mnoho zahraničních mysliveckých organizací s podobným zaměřením klade důraz na ochranu vzácných druhů a šetrné hospodaření v souladu s přírodou. Zkušenosti a znalosti získané v mezinárodní spolupráci ČMMJ přispívají k modernizaci a zlepšování přístupů k myslivosti v České republice. Zapojení do mezinárodních projektů umožňuje sdílení inovativních metod a osvědčených postupů, čímž se posiluje ochrana české přírody a udržitelnost myslivosti do budoucna.

V kontextu evropské legislativy hraje ČMMJ důležitou roli při prosazování zájmů českých myslivců a harmonizaci přístupů k myslivosti v rámci EU.

Co patří do spárkaté zvěře?

Spárkatá zvěř – to není jen obecný termín z učebnice biologie. Pro cestovatele, milovníka přírody a dobrodruha, to představuje fascinující svět plný majestátních tvorů a nečekaných setkání.

K nejznámějším zástupcům spárkaté zvěře patří:

• Jelen evropský: Jeho paroží je symbolem síly a elegance. Na svých cestách jsem ho pozoroval v mnoha evropských lesích, od hustých karpatských hvozdů až po rozlehlé skandinávské lesy. Jeho elegance je nezapomenutelná, zvláště v době říje.
• Srnčí zvěř: Malá, ale velice plachá a ostražitá. Setkání se srncem je vždycky výjimečné, ať už v brzkém ránu na lesní pasece, nebo za soumraku v pohádkovém lese.
• Prase divoké: Jeho síla a nebezpečí jsou legendární. Při turistice v lesích je důležité zachovat si obezřetnost a dodržovat bezpečnou vzdálenost. Stopy po kopytech divočáků v bahně jsou pro zkušeného cestovatele cenným znamením.
• Daněk evropský: Elegantní a půvabný, daněk je potěšením pro oko. Jeho ladné pohyby v lesním podrostu jsou nezapomenutelné.
• Muflon: Tento horský obyvatel je symbolem odolnosti a přizpůsobivosti. Jeho spatření na horských svazích je odměnou za námahu a trpělivost.
• Los evropský: Gigant lesní říše. Setkání s losem je nezapomenutelný zážitek, který si navždy vryje do paměti. Jeho majestátní postava je skutečně impozantní.
• Zubr evropský: Symbol síly a majestátnosti, v minulosti téměř vyhuben, dnes se postupně vrací do evropských lesů. Jeho spatření je velkým štěstím a svědectvím o úspěšném úsilí na ochranu ohrožených druhů.

Spárkatá zvěř hraje klíčovou roli v lesních ekosystémech. Jejich pastva ovlivňuje skladbu rostlinstva, rozšiřují semena a jejich trus obohacuje půdu. Pozorování těchto zvířat v jejich přirozeném prostředí je neocenitelným zážitkem, který nabízí hlubší pochopení fungování přírody.

Pro zodpovědné pozorování doporučuji:

• Dodržovat bezpečnou vzdálenost.
• Nepoužívat blesk při fotografování.
• Nerušit zvířata v jejich přirozeném prostředí.

Co dělá myslivec?

Myslivec, říkejme mu strážce lesa, to není jen tak někdo, kdo střílí zvěř. Jeho úloha je mnohem komplexnější. Pečuje o lesní ekosystém, sleduje stav zvěře a udržuje myslivecká zařízení, aby měl dokonalý přehled o jejím počtu a zdraví. Z mé vlastní zkušenosti z cest po světě vím, že podobná role strážců přírody existuje v různých podobách po celém světě, od afrických rangerů až po strážce národních parků v Amazonii. Myslivec se stará o klid zvěře, zvláště v době rozmnožování, chrání ji před predátory a nemocemi, a to je klíčové pro udržení biodiverzity. Aby se člověk mohl stát myslivcem, čeká ho náročná zkouška z myslivosti, která prověří jeho znalosti biologie, ekologie a práva. A pokud chce lovit, je nezbytný i zbrojní průkaz. Jeho práce má tedy silný etický rozměr a vyžaduje hluboké porozumění přírodě, což jsem si sám na svých cestách mnohokrát uvědomil. Nejde jen o lov, ale o zodpovědnou správu přírodních zdrojů. Zajímavostí je, že metody a techniky hospodaření se zvěří se liší region od regionu, a dokonce i v rámci jedné země. Například v některých oblastech se klade větší důraz na tradiční metody lovu, zatímco v jiných se používají moderní technologie pro monitoring zvěře.

Kolik si vydělá popelář v ČR?

Plat popeláře v ČR se pohybuje v širokém rozmezí. Podle průzkumu Platy.cz, 80 % popelářů vydělává mezi 22 720 Kč a 53 538 Kč hrubého měsíčně. To je značný rozdíl, který závisí na mnoha faktorech, jako je například zkušenost, velikost firmy, region a typ práce (např. obsluha sběrných vozidel versus ruční třídění odpadu). Někteří popeláři s nižší kvalifikací a kratší praxí si vydělají méně než 22 720 Kč, zatímco ti nejzkušenější a na vyšších pozicích mohou překročit hranici 53 538 Kč.

Je důležité si uvědomit, že uvedené částky jsou hrubé mzdy, z nichž se ještě odvádějí daně a sociální pojištění. Čistá mzda bude tedy nižší. Pro přesnější představu o reálném příjmu je vhodné si zjistit průměrnou čistou mzdu pro danou pozici v konkrétním regionu.

Zajímavostí je, že plat popeláře může být ovlivněn i sezónností, např. v letních měsících se může zvýšit kvůli vyššímu objemu odpadu z turistických oblastí. Také pracovní podmínky, jako je fyzická náročnost a práce venku za každého počasí, by měly být při zvažování platu zohledněny.

Kolik si vydělá myslivec?

Plat lesního technika – myslivce se v Česku pohybuje v rozmezí 32 000 až 51 000 korun měsíčně. To je zajímavé číslo, zvlášť když si uvědomíme rozmanitost práce. Mluvíme tu o kombinaci technických znalostí v oblasti lesního hospodářství a hluboké znalosti fauny. Myslivci se tak nestávají jen lovci, ale také strážci lesa, zodpovědnými za jeho zdraví a rovnováhu ekosystému. Zkušenosti z různých koutů republiky i ze zahraničních loveckých výprav ukazují, že výše platu často závisí na velikosti obhospodařovaných lesních ploch, konkrétních povinnostech a zkušenostech. Někteří myslivci si navíc přivydělávají organizací loveckých zájezdů nebo prodejem trofejí. Zkušenost, znalost terénu a schopnost zacházet s moderní technikou, to vše se promítá do konečného výdělku. Maturita nebo výuční list tvoří jen základ, skutečné zkušenosti a praxe rozhodují o tom, zda se myslivec dostane k horní hranici platového rozmezí.

Kdy může myslivec střílet?

Český myslivecký zákon, konkrétně článek 44 Mysliveckého řádu, je striktní: střelba na zvěř je povolena pouze při absolutní jistotě identifikace cíle. To je zásada, kterou jsem pozoroval v mnoha zemích – od tradičních loveckých kultur v Africe, kde se klade důraz na respekt k životu, až po moderní evropské přístupy k myslivosti. Záměna zvířete, ať už psa za lišku, či jiné, se neomlouvá. Představte si například situaci v hustém lese Amazonie – tam by taková chyba mohla mít fatální následky. Podobně přísná pravidla platí i v Severní Americe, kde se klade velký důraz na bezpečnost.

Základním předpokladem bezpečného lovu je absolutní kontrola střelby, zahrnující znalost terénu, balistiky zbraně a chování zvěře. Nedostatek zkušeností, spěch nebo alkohol jsou faktory, které mohou vést k tragickým následkům, a to i v zemích s jinak liberální loveckou legislativou. V mnoha zemích je proto povinné absolvování kurzů bezpečnosti střelby a znalosti myslivecké etiky.

Zákonnost střelby je tak podmíněna nejen právním předpisem, ale i morální zodpovědností myslivce. Jednoznačná identifikace cíle je nejlepším preventivním opatřením proti nehodám a respektem k životu. V některých zemích, například v Kanadě, existují i speciální programy pro vzdělávání myslivců v oblasti bezpečnosti střelby a ochrany životního prostředí.