Kdy se loví lišky?

Lišku je možné lovit od 1. července do konce února. Mimo toto období, tedy od 1. března do 30. června, je hájená. Je důležité si uvědomit, že se jedná o zákonnou ochranu, takže lov v hájené době je trestný. Při pohybu v přírodě, zvláště v lesích, je potřeba být obezřetný, lišky se pohybují i ve dne, a to i v blízkosti lidských sídel. V době říje (obvykle listopad – prosinec) jsou lišky aktivnější a méně plaché. Vzhledem k tomu, že lišky mohou být přenašeči různých onemocnění (např. vztekliny), je důležité udržovat bezpečnou vzdálenost a v případě zranění nebo podezření na nemoc neprodleně kontaktovat veterináře nebo hygienickou stanici.

Důležité: Informace o loveckých termínech se mohou mírně lišit v závislosti na konkrétních krajích a případných výjimkách. Doporučuji vždy ověřit si aktuální platná nařízení před lovem.

Kdy může myslivec střílet?

Střílet se smí jen za podmínek naprosto bezpečné identifikace cíle. To je základní pravidlo, vyplývající z článku 44 Mysliveckého řádu. Z vlastní zkušenosti z cest po celém světě vím, že zodpovědná manipulace se zbraní je klíčová, a to i v tak specifické situaci, jako je lov.

Bezpečná identifikace znamená:

• Jasné rozpoznání druhu zvěře.
• Přesné určení pohlaví a věku (u některých druhů zásadní pro legálnost lovu).
• Zhodnocení okolního prostředí – zjištění, zda se v zorném poli nachází další osoby nebo zvířata.

Omyly se netolerují. Tvrdit, že jste si spletli psa s liškou, je neomluvitelné. To vyžaduje nejen dobrou znalost zvěře, ale i důkladné zvážení situace a maximální opatrnost. Představte si, že v džunglích Amazonie, kde se život hemží v neuvěřitelné rozmanitosti, by taková chyba mohla mít fatální následky.

Kromě identifikace cíle je důležité si uvědomit:

• Dodržování platných zákonů a předpisů o lovu.
• Respektování etických norem myslivosti – lov by měl být humánní a minimalizovat utrpení zvěře.
• Bezpečnostní opatření – zabezpečení zbraně, dodržování bezpečných manipulačních postupů.

Nedostatek zkušeností či nedbalost může mít tragické důsledky. Z vlastní praxe vím, že v divočině je potřeba být vždy ve střehu a myslet na bezpečnost, a to nejen svou, ale i bezpečnost druhých.

Kolik je lišek v ČR?

Minulý rok bylo v České republice uloveno 83 384 lišek, což představuje pokles o 2149 kusů (2,5 %) oproti předchozímu roku. I přes tento mírný pokles se jedná o vysoké číslo. Jen o necelých 3500 kusů se loňský výsledek lišil od rekordního roku 2025/2021. Zajímavé je porovnat tato čísla s jinými evropskými zeměmi. Například v některých oblastech Francie, známých hustou populací lišek, jsou roční úlovky výrazně vyšší, zatímco v některých skandinávských státech je populace lišek řídcejší, a tedy i úlovky nižší. Tento rozdíl souvisí s odlišnými faktory, jako je hustota lesů, dostupnost potravy a samozřejmě i odlišné myslivecké praktiky. Počet ulovených lišek v ČR tak v evropském kontextu není nijak extrémní, ale zároveň ukazuje na značnou populaci tohoto zvířete v naší krajině. Rozložení populace lišek není rovnoměrné, s vyšší koncentrací v oblastech s hojností kořisti, tedy například v okolí zemědělských oblastí a lesů.

Které druhy zvěře lze lovit v noci?

Lov zvěře v noci je striktně regulován a liší se podle země i regionu. V České republice, jak správně uvádíte, je noční lov povolen pouze na vybrané druhy. Zákon explicitně uvádí divočáka a lišku. Tento restriktivní přístup je běžný v mnoha zemích Evropy, kde se klade důraz na ochranu zvěře a minimalizaci rušení ekosystému. V některých částech světa, například v Africe nebo Severní Americe, se pravidla liší a noční lov je možný na širší škálu druhů, často s důrazem na regulaci populací škodící zemědělství.

Je důležité zdůraznit, že i v případě povolení nočního lovu, platí přísná pravidla ohledně používaných zbraní, osvětlení a bezpečnostních opatření. Ignorance těchto pravidel může vést k nehodám a trestním postižům.

Pro úplný přehled doporučuji prostudovat platnou legislativu České republiky týkající se lovu zvěře. Klíčové body, které byste měli zvážit:

• Druhy zvěře povolené k nočnímu lovu: Konkrétní seznam druhů, na které je povolen noční lov.
• Povolené metody lovu: Omezení týkající se použitých zbraní, nástrah a osvětlení.
• Doba lovu: Přesné časové rozmezí, ve kterém je noční lov povolen.
• Povinnosti myslivců: Základní bezpečnostní opatření a dokumentace lovu.

Rozlišování druhů zvěře v nočních podmínkách vyžaduje specifické znalosti a zkušenosti. Používání termovizních zařízení se stává stále běžnějším, ale i zde platí specifická pravidla ohledně jejich používání.

Co je lov na polozenou?

Lov na položenou, rybáři často označovaný jako lov na těžko, je fascinující technika rybolovu, která sází na trpělivost a znalost terénu. Jeho podstata spočívá v precizním umístění nástrahy – nejčastěji živé rybičky, žížaly či nástražní ryby – na dno vodní nádrže. Zde je nástraha udržována na místě váhou olova, případně kombinací olova a jiných zátěží. Hmotnost olova se volí podle hloubky a síly proudu.

Úspěch závisí na několika klíčových faktorech:

• Správný výběr místa: Znalost terénu je klíčová. Hledejte místa s hlavními proudy, hluboké jámy, nebo struktury na dně, jako jsou kameny, potopené stromy či vraky. Zde se ryby často shromažďují.
• Kvalitní nástraha: Čerstvá a pohyblivá nástraha je pro úspěch nezbytná. Její výběr závisí na druhu ryb, které chcete lovit.
• Kvalitní vybavení: Pevná a citlivá udice, kvalitní naviják a dostatečně silný vlasec jsou nezbytné pro zdolávání silných ryb. Nezapomínejte na kvalitní háčky.
• Trpělivost: Lov na položenou vyžaduje značnou dávku trpělivosti. Ryby často reagují pomalu, a proto je důležité, aby rybář dokázal vydržet. Mnoho rybářů kombinuje tuto techniku s pozorováním okolí – sledování vodních ptáků a jiných živočichů může napovědět o přítomnosti ryb.

Tip pro zkušené: V některých oblastech, například v horských řekách, je lov na položenou spojený s používáním speciálních krmítek, která postupně uvolňují atraktivní přísady do vody a lákají tak ryby k nástraze. Nezapomeňte se vždy informovat o místních předpisech a regulacích rybolovu.

Zkušenost z cest: Při svých cestách po Evropě jsem tuto techniku úspěšně používal jak na klidných jezerech v Alpách, tak na divokých řekách v Karpatech. Vždy se mi vyplatila příprava a znalost místních zvyklostí a druhů ryb.

Kolik cm musí mít nástražní rybka?

Minimální délka nástražní rybky je 15 cm, zákon to striktně vyžaduje. Používejte vždy celou, neporušenou rybu. V praxi se osvědčily menší dravé ryby, jako jsou okounci nebo menší štičky, jejichž pohyb ve vodě lépe láká predátory. Vzhledem k tomu, že lov na nástražní rybku je náročnější, je důležité mít dostatek nástražních ryb pro celou výpravu a ideálně v různých velikostech, aby se přizpůsobila podmínkám a preferencím cílové ryby. Nezapomeňte na místní předpisy, které se mohou lišit, a respektujte chráněné druhy ryb. Kvalitní háčky a správné navázání jsou klíčové pro úspěšný lov.

Kdo loví v noci?

Sovy? Noční lov je jejich specializace! Díky tomu se vyhnou konkurenci denních dravců a využijí hojnosti noční kořisti, třeba hrabošů, kteří v noci jsou nejvíce aktivní.

Tip pro turisty: Pokud se vydáte na noční výpravu do lesa, za poslechu můžete slyšet typický zvuk sov – výborný způsob, jak si zpestřit trek a pozorovat noční život. Nezapomeňte na čelovku s červeným světlem, abyste nerušili noční zvířata.

Zajímavost: Sovy mají výborný sluch a vidění přizpůsobené k lovu v tmavém prostředí. Díky asymetricky umístěným uším dokáží přesně lokalizovat kořist i v naprosté tmě.

Jaký je rozdíl mezi srnou a laní?

Liší se nejen velikostí, ale i etologií a potravním spektrem. Srnčí zvěř, na rozdíl od jelení, dávala původně přednost hustým lesním porostům, zatímco jeleni obývali otevřenější bezlesé oblasti. To se ovšem vlivem lidské činnosti značně proměnilo. Dnes se srnci a srny běžně vyskytují i v zemědělské krajině, zatímco majestátní jeleni, dosahující váhy až 200 kg, a o něco lehčí laně, hledají spíše rozlehlé lesy a pastviny. Srnci a srny, sotva překračující 20 kg, jsou nesrovnatelně štíhlejší a hbitější, což jim umožňuje snadnější pohyb v hustším podrostu. Zajímavostí je, že jejich parohy, na rozdíl od jeleních, jsou menší a jednodušší, a shazují je každoročně. Vnímavost k pachům a sluchu u obou druhů je vynikající, což jim umožňuje přežití v náročném prostředí. Rozlišování pohlaví je jednoduché – srnec má parohy, srna ne. Laně parohy nemají, ale jejich velikost a robustní postava je odlišují od srny. Z potravního hlediska je srnčí zvěř méně vybíravá, zatímco jelení zvěř preferuje specifické druhy bylin a dřevin.

Jak daleko se může chytat od jezu?

Představte si, přátelé, ten majestátní jez! Jeho síla, proudící voda… ale pozor! Rybaření v jeho bezprostřední blízkosti není jenom nebezpečné, ale i zakázané. Vyhláška č. 2058/2017 Sb., konkrétně § 5, odst. 1, jasně říká: deset metrů od koruny jezu, v obou směrech – to je hranice. Nepodceňujte to! Proud u jezu je silný, může vás snadno strhnout, a to i zkušeného vodáka. Navíc, v okolí jezu často bývá i změněné dno, s nebezpečnými skalami či nástrahami skrytými pod hladinou. Nehledě na ochranu samotných ryb, které se v této oblasti často zdržují z důvodu změněných podmínek prostředí. Držte se tedy desetimetrové zóny a vychutnejte si rybolov v bezpečí a s respektem k přírodě.

Jak zjistím honitbu?

Informace o honitbách najdeš na mysliveckém portálu, v sekci Aplikace – webHONITBA – Seznam honiteb. Zobrazí se ti seznam honiteb, které jsi vytvořil nebo k nim máš přístup. Můžeš zde i vytvořit novou honitbu, přičemž je nutné vyplnit Název honitby a Název honebního společenstva.

Praktická rada: Před plánovanou návštěvou konkrétní oblasti se vyplatí zkontrolovat na mapě přesnou polohu a rozsah honitby, abys se vyhnul případným nepříjemnostem. Můžeš také zkusit najít kontakty na místní myslivecké sdružení – jejich znalost terénu a předpisů ti může být velmi užitečná, zvláště pokud se chystáš do méně přístupných oblastí. Důležité je respektovat soukromí a vždy se informovat o možnostech pohybu v dané lokalitě, aby nedošlo k narušení honitby a mysliveckého hospodaření.

Tip pro zkušenější turisty: V některých regionech je obvyklé se před vstupem do lesa informovat u místních obyvatel, případně na obecním úřadě.

Kde nesmí myslivec střílet?

Jako zkušený turista vím, že bezpečnost při střelbě je naprosto klíčová. Nikdy nestřílej tam, kde by kulka mohla ohrozit lidi, zvířata, budovy nebo dopravní prostředky. To je naprostý základ. Dostřel tvé zbraně je mnohem větší, než si možná myslíš, a kulka se může odrazit nečekaným způsobem.

Zde je několik důležitých bodů, na které je potřeba si dát pozor:

• Horizont a jeho blízkost: Střelba na zvěř na horizontu je extrémně riskantní. Nevidíš přesně, co se tam nachází za horizontem, a kulka může letět dál, než se zdá.
• Nepřímočaré trajektorie: Kulka se může odrazit od překážek a změnit směr. Vždy si důkladně promysli trajektorii střely a všechny potenciální překážky v jejím dosahu.
• Zvěř v blízkosti lidí: I když lovíš zvěř, která se zdá být daleko od lidí, vždycky zvažuj i možnost, že se tam někdo neočekávaně objeví. Nepodceňuj dynamiku prostředí.
• Povětrnostní podmínky: Vítr může ovlivnit trajektorii střely, proto je důležité zvážit jeho směr a sílu před střelbou.
• Překážky: Stromy, kameny, a jiné překážky mohou změnit dráhu střely. Vždy si tyto překážky pečlivě prohlédni před střelbou.

Pamatuje si, že zodpovědnost za bezpečnost je výhradně na tobě. Nedostatečná opatrnost může mít tragické následky.

• Před každou střelbou si pečlivě prohlédni okolí.
• Zkontroluj si dostřel zbraně.
• Uvědom si směr větru a ostatní povětrnostní podmínky.
• Vždy používej vhodnou munici pro danou zbraň a zvěř.

Jak správně zapsat nástražní rybičky?

Zápis úlovků nástražních rybek – téma, které mnoho rybářů přehlíží. A to je chyba! Lov je lov, ať už cílíte na kapra, nebo na malé rybičky pro nástrahu. Platí tedy stejná pravidla jako pro jakýkoliv jiný lov. Zapisujte si důkladně všechny relevantní údaje.

Co by nemělo chybět ve vašem zápisu?

• Datum lovu: Nezbytnost pro zpětnou kontrolu a sledování vašich aktivit.
• Revír: Konkrétní označení místa lovu – číslo revíru, název vodní plochy, GPS souřadnice pro přesnost. Mnoho zemí má specifické požadavky na zaznamenávání lokalit, např. v USA je běžné použití systému UTM (Universal Transverse Mercator).
• Druh ryby: Přesné určení druhu, např. plotice, ouklej, perlín. Znalost latinského názvu je v některých zemích (např. v Kanadě nebo Austrálii) dokonce vyžadována.
• Počet ulovených rybek: Celkový počet kusů.
• Hmotnost úlovku: Celková hmotnost ulovených rybek. Pro přesnější měření je vhodné používat digitální váhy.

Pro úplnost a mezinárodní srovnatelnost doporučuji:

• Používejte jednotný systém měření (metrický systém – gramy, kilogramy). Převody na jiné jednotky (např. libry) si můžete zaznamenat pro osobní potřebu.
• V případě použití více druhů nástražních rybek je vhodné vést samostatné záznamy pro každý druh.
• Uchovejte si zápisy po dobu alespoň jednoho roku, pro případ kontrolních akcí ze strany rybářské stráže. V některých zemích (např. v Norsku) jsou tato pravidla velmi striktní.

Dodržování těchto pravidel nejenže chrání rybí populace, ale také vás chrání před potenciálními problémy s úřady.

Kdy je povolen lov muškařením?

Lov muškařením v Česku, podobně jako v mnoha evropských zemích (např. ve Francii, Itálii či Španělsku, kde se muškaření těší značné popularitě), podléhá přísným regulacím. Základní pravidlo, vycházející z bodu a) písmene, určuje povolené období od 16. dubna do 30. listopadu ve pstruhových revírech. Toto období je voleno s ohledem na reprodukční cyklus pstruhů a ochranu populace. V jiných typech revírů se však termíny mohou lišit, proto je vždy nezbytné se předem informovat u příslušného rybářského svazu nebo správce revíru. Mnoho zkušených rybářů, které jsem potkal při cestách po světě, zdůrazňuje důležitost respektování místních předpisů a ochrany životního prostředí. Znalost těchto pravidel a šetrný přístup k přírodě jsou klíčem k zodpovědnému a úspěšnému muškaření, ať už v Česku nebo kdekoliv jinde.

Délka sezóny se může měnit v závislosti na nadmořské výšce a klimatických podmínkách. V horských oblastech, kde se voda ochlazuje pomaleji, může být sezóna kratší. Naopak v nížinách, kde je voda teplejší, může být sezóna prodloužena, nicméně to je výjimkou a je řízeno individuálními předpisy revírů. Vždy je tedy důležité prověřit si platné nařízení pro konkrétní revír před zahájením lovu.

Kdy nasazuje srnec paroží?

Parůžky, hlavní odlišovací znak srnce od srny, jsou fascinující přírodní divadlo. Nasazují se v průběhu zimy, v tichu zasněžených lesů, kdy se příroda připravuje na jarní znovuzrození. Proces růstu je ukryt pod ochrannou vrstvou sametové kůže, tzv. lýčí. V květnu a červnu, v závislosti na věku srnce, probíhá vytloukání parůžků – sražení lýčí a odhalení kostěného paroží. To je pak hrdě nošeno po celý rok, až do konce listopadu či v prosinci, kdy dochází k jeho shazování. Viděl jsem to na vlastní oči v hlubinách rumunských Karpat – nádherné divadlo přírody, které vám bere dech. Zajímavostí je, že velikost a tvar parůžků napovídá o věku a kondici srnce, a v některých oblastech se dokonce používají k identifikaci jedinců. Ztráta parůžků je přirozená a nutná pro další růst v následujícím roce. Pozoroval jsem, že srnci se po shazování parůžků chovají zpočátku obezřetněji a jsou méně nápadní, až do doby, než se jim objeví nové.

Jak daleko může být rybář od prutů?

Legislativa ohledně vzdálenosti rybáře od prutů se v různých zemích liší, ale v Česku platí striktní limit 10 metrů. Tento předpis zamezuje nekontrolovanému rybolovu a chrání životní prostředí. V mnoha zemích, které jsem navštívil – od slunných břehů Středozemního moře až po divoké řeky Skandinávie – se setkávám s podobnými, byť často méně striktními, nařízeními. Klíčové je vždy udržení kontroly nad náčiním. Zákaz úprav prutů do systému samoseku je důležitý bezpečnostní aspekt, chránící před nechtěným úlovkem a poškozením ekosystému. V některých regionech, zvláště v oblastech s hustou populací vodních ptáků, je tato vzdálenost ještě kratší, a to i kvůli bezpečnosti samotných ptáků. Základní je, že rybář by měl vždy dbát na etiku rybolovu a dodržovat platné předpisy, ať už se nachází kdekoliv na světě.

Vzdálenost 10 metrů tedy není jen suchá legislativa, ale záruka zodpovědného přístupu k rybolovu, respektujícího jak přírodu, tak i bezpečnost ostatních.

Kolik je v ČR honiteb?

Česká republika se pyšní 5 787 honitbami (údaje z roku 2025), které celkem zabírají 6 887 798 hektarů. To je skvělá zpráva pro milovníky aktivního pohybu v přírodě! Představte si ty kilometry turistických tras, které se proplétají honitbami – od lesních pěšin až po hřebenové cesty. Počet osob vykonávajících právo myslivosti se pohybuje okolo 88 793, což svědčí o živé tradici a péči o naši faunu. Zajímavé je i srovnání srnčí zvěře – jarní kmenový stav se v roce 2025 pohyboval kolem 293 565 kusů. Při svých toulkách po českých lesích a polích tak máte šanci spatřit nejen krásnou krajinu, ale i kus divoké zvěře. Plánujete-li túru, nezapomeňte na základní bezpečnostní opatření v přírodě a respektujte místní pravidla.

Čím se od sebe liší rohy a parohy?

Rozdíly mezi rohy a parohy jsou fascinující, a to i pro zkušeného cestovatele, který je viděl na všech kontinentech! Nejzásadnější odlišnost spočívá v jejich materiálovém složení. Rohy jsou tvořeny keratinem, tedy stejnou bílkovinou, jakou najdeme ve vlasech či nehtech – odvozeninou kůže. Jsou duté, s vnitřní kostěnou podpůrnou strukturou. Na rozdíl od toho, parohy jsou složeny z kostní tkáně, jsou plné a během svého růstu procházejí procesem zvaným „výsad“.

Další klíčový rozdíl se týká jejich růstu a výskytu u pohlaví. Rohy se typicky vyvíjejí u obou pohlaví, zatímco parohy se, s výjimkou majestátního soba, objevují téměř výhradně u samců.

• Životnost: Rohy jsou trvalé, rostou po celý život zvířete. Parohy naopak každoročně shazují a znovu dorůstají, proces doprovázený značnou energetickou náročností pro zvíře. V některých oblastech světa jsem si všiml, že rychlost růstu parohů je ovlivněna dostupností minerálů v půdě – např. v oblastech bohatých na vápník jsou parohy robustnější.
• Textura povrchu: Rohy mají hladký povrch, zatímco parohy jsou obvykle pokryty sametem (ochlupením) během růstu a později se samet odlupuje, odhalujíc kost.
• Geografické rozložení: Zatímco rohy najdeme u mnoha druhů kopytníků po celém světě, parohy jsou spíše doménou severoamerické a euroasijské fauny, byť existují výjimky, které jsem v průběhu svých cest pozoroval.

Obě struktury však slouží podobnému účelu – obraně před predátory a soupeření o samice během říje. Jejich vývoj je fascinujícím příkladem adaptace na specifické životní podmínky a odráží se v jejich rozmanitosti a kráse, kterou jsem měl štěstí pozorovat během svých cest.

Kdy se může lovit srnec?

Lov srnce obecného je v České republice regulován a řídí se platnou vyhláškou o myslivosti. Sezóna lovu se liší v závislosti na pohlaví a věku zvířete. Pro dospělého srnce je lov povolen od 1. května do 30. září. Srny lze lovit od 1. srpna do 31. prosince. Mladá zvěř do dvou let věku může být lovena celoročně, s výjimkou období ochrany mláďat, které je však spíše etickým než legislativním omezením. Praktické nuance lovu srnčí zvěře se liší v různých částech republiky a mohou být ovlivněny místními podmínkami a hustotou populace. Na základě mezinárodních zkušeností, například z alpských zemí, kde je lov srnce také oblíbenou aktivitou, je důležité respektovat biodiverzitu a udržovat rovnováhu ekosystému. Dodržování pravidel lovu je klíčové pro zachování populace srnčí zvěře a pro udržitelný lov. Informace o přesném termínu lovu by měly být ověřeny u příslušného mysliveckého sdružení v dané oblasti. Vyhláška s přesnými termíny platná do 31. března 2030 uvádí tyto termíny pro lov zajíců polních: od 1. listopadu do 31. prosince.