Velká jezera představují největší světový systém sladkovodních jezer, zahrnující pět největších jezer:
- Horní jezero
- Michiganské jezero
- Huronské jezero
- Erijské jezero
- Ontarijské jezero
Jak probíhá obnova vody v jezerech?
Obsah jezer je neustále obnovován prostřednictvím cirkulace vody. Každá molekula vody v průměru setrvá v jezeře přibližně 7 let. Po uplynutí této doby opouští jezero a stává se součástí říční sítě nebo se zapojuje do globálního koloběhu vody v atmosféře.
Jak se nazývají změny hladiny vody?
Změny v čase průtoku vody, hladině vody a objemu vody ve vodních tocích a nádržích se označují jako vodní režim.
Kde probíhá obnova vody nejpomaleji?
Voda světového oceánu se obnovuje v průměru za pouhých 12 dnů. V hlubokých podpovrchových vodách je proces obnovy mnohem pomalejší, trvá přibližně 5000 let.
Antarktické ledovce uchovávají vodu po miliony let, čímž se stávají místem s nejpomalejší obnovou vody na Zemi.
Proč hladina vody klesá?
Pokles hladiny vody během teplých období je běžným jevem, způsobeným nedostatkem srážek doplňujících zásoby podzemní vody. S návratem dešťů se hladina vody opět obnovuje. Klíčové faktory ovlivňující hladinu vody jsou:
- Horko snižuje vodní zásoby;
- Deště doplňují zásoby podzemní vody;
Kdy dochází k poklesu hladiny vody?
K poklesu hladiny vody (tzv. mezní stav) dochází v zimě i v létě. Často dochází k vysychání potoků a říček. V různých klimatických pásmech se však průběh změn hladiny vody může lišit v závislosti na režimu srážek a teplotě.
Proč ubývá vody?
Nedostatek pitné vody je způsoben komplexem faktorů:
- Změna klimatu narušuje hydrologický cyklus a snižuje vodní zásoby.
- Lidská činnost znečišťuje vodní ekosystémy a omezuje dostupnost zdrojů.
- Urbanizace a změny ve využívání půdy zvyšují spotřebu vody a zhoršují její kvalitu.
Kde se voda obnovuje za 12 dnů?
Koloběh vody probíhá různou rychlostí:
- Atmosféra: obnova za 9–10 dnů, nejrychlejší proces
- Baltské moře: doba obnovy přibližně 20 let
- Kontinentální ledovce, podzemní vody: 10 000–20 000 let – nejpomalejší proces
Co je hlavní příčinou vzniku rašelinišť?
Hlavní příčinou vzniku rašelinišť je nadměrná vlhkost a hromadění organické hmoty v podobě rašeliny. Vznik rašelinišť je podmíněn komplexem faktorů:
Geologické a hydrologické podmínky:
- Rovný reliéf a ztížený odtok vody napomáhají hromadění vody na povrchu.
- Vysoká hladina podzemní vody zásobuje rašeliniště vodou.
- Přítomnost permafrostu brání výměně vody a vede k podmáčení.
- Nepropustné půdy (jíly, hlíny) rovněž ztěžují odtok vody.
Klimatické faktory:
- Hojné srážky převyšují výpar, což vede k nadbytku vlhkosti.
- Nízké teploty a malá výparnost v chladných oblastech podporují rašeliništění.
- Anticykloická (malooblačná a bezvětří) situace v létě zvyšuje hromadění rašeliny.
Další příčiny:
- Poškození vegetace: odlesňování, odvodňování, pastva dobytka, které mohou vést k narušení hydrologického režimu a rozvoji rašelinišť.
- Činnost bobrů: bobří hráze často vedou k zatopení a vzniku nových rašelinišť.
- Zanesení řek a jezer: může vést k podmáčení pobřežních oblastí a vzniku rašelinišť.
Užitečné a zajímavé fakty:
- Rašeliniště hrají důležitou roli v regulaci vodní bilance a udržování biodiverzity.
- Jsou domovem mnoha unikátních druhů rostlin a živočichů.
- Rašelina, která se v rašeliništích hromadí, slouží jako cenné palivo a zdroj hnojiv.
- Rašeliniště mohou být zdrojem znečištění a skleníkových plynů.
