Kolik procent energie v ČR je z obnovitelných zdrojů?

Česká republika hravě překonala cíl 13 % energie z obnovitelných zdrojů v hrubé konečné spotřebě, stanovený na rok 2025. V roce 2025 už to bylo 17,7 %! To je skvělý výsledek, ale cesta k energetické nezávislosti je ještě dlouhá.

Co to vlastně znamená? Znamená to, že téměř pětina energie spotřebované v ČR pochází z větrných elektráren, solárních panelů, biomasy (např. dřevo, bioplyn) a vodních elektráren. To je rozhodně pozitivní trend, i když stále zaostáváme za mnoha evropskými státy.

Kde se bere ta energie?

Biomasa: Velký podíl tvoří spalování biomasy, což má i své stinné stránky – důležité je dbát na udržitelné hospodaření s lesy.
Větrná energie: Větrné elektrárny se stávají stále častějším obrazem české krajiny, zejména na jižní Moravě.
Solární energie: Počet solárních panelů na střechách domů i v solárních elektrárnách rapidně roste. To ovšem klade větší nároky na rozvodnou síť.
Vodní energie: Tradiční zdroj, který ale má omezený potenciál. Nové vodní elektrárny se staví jen výjimečně kvůli ekologickým dopadům.

Kam dál? Cesta k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů je spojená s nutností investic do modernizace energetické infrastruktury a s řešením otázky skladování energie. Je to komplexní problém, ale dosažení větší energetické nezávislosti a snížení uhlíkové stopy je pro budoucnost České republiky klíčové.

Kolik stojí fotovoltaika 10 kW?

Cena 10kWp fotovoltaické elektrárny pro rodinný dům v České republice dosáhla letos historického minima. Zatímco v minulém roce se cena s bateriovým úložištěm pohybovala kolem 500 000 Kč, letos ji lze pořídit už za přibližně 400 000 Kč. To představuje úsporu, která se rovná ceně letenky na exotický ostrov, třeba na Mauricius, s all inclusive pobytem pro dva!

Na co se ale zaměřit?

Výkon: 10 kWp je optimální pro mnoho domácností, ale individuální potřeba se liší podle spotřeby.
Bateriové úložiště: Zvýší nezávislost na síti, ale představuje dodatečnou investici, srovnatelnou třeba s nákupem kvalitního, robustního off-roadového auta pro dobrodružství.
Instalace: Cena instalace se liší v závislosti na složitosti střechy a přístupnosti. Stejně jako u poznávací cesty Jižní Amerikou, i zde je důležité zvolit si spolehlivého a zkušeného partnera.

Tipy pro úsporu:

Porovnejte nabídky od více dodavatelů. Stejně jako při výběru ubytování na cestách, i zde je důležité srovnání klíčové.
Zvažte dotace a státní podporu. Někdy je to jako najít skrytou slevu na letenku – příjemné překvapení.
Investujte do kvalitních komponentů. Spolehlivost je stejně důležitá jako u batohu, který si vezmete na měsíční cestu po Asii.

Ušetřené peníze pak můžete investovat do svých cestovatelských snů! Představte si, co všechno si můžete dovolit s 100 000 Kč navíc…

Jaká je výhoda jaderné elektrárny?

Jaderné elektrárny, o nichž jsem slyšel i v nejodlehlejších koutech světa, představují fascinující technologii s výraznými výhodami. Hlavní trumf? Minimální dopad na klima. Na rozdíl od uhelných či plynových elektráren prakticky nevypouštějí oxid uhličitý, hlavní viníka globálního oteplování. Viděl jsem na vlastní oči důsledky klimatických změn v mnoha zemích – od tajících ledovců v Himálaji po suchem zmítané oblasti Afriky. Jaderná energetika je v tomto ohledu zásadní zbraň v boji proti nim.

Další plus? Nízká emise škodlivin. Ano, existuje problém s jaderným odpadem, o tom není pochyb. Ale množství emisí jiných škodlivých látek je oproti tepelným elektrárnám zanedbatelné. Pamatuji si, jak jsem v Indii dýchal vzduch znečištěný spalinami z uhelných elektráren – zážitek, na který nikdy nezapomenu. Jaderné elektrárny tento problém minimalizují.

Kromě toho, výkon jaderných elektráren je vysoký a stabilní. To je klíčové pro spolehlivou dodávku elektřiny, ať už jde o osvětlení v městské aglomeraci, nebo o provoz průmyslových podniků. V některých rozvojových zemích, kde jsem cestoval, je právě stabilní dodávka elektřiny klíčovým faktorem ekonomického růstu.

Shrnutí výhod:
Minimální emise CO2 a boj proti klimatickým změnám.
Nízká emise dalších škodlivin do ovzduší.
Vysoká a stabilní produkce elektrické energie.

Jaký je pro rok 2030 nový cíl podílu energie z OZE na konečné spotřebě energie pro EU jako celek?

Evropská unie si klade ambiciózní cíl: do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě energie na 42,5 %, s aspirací dosáhnout dokonce 45 %. To představuje značný skok oproti současným 23 % (2022). Po cestách po Evropě vidím, jak se tento cíl promítá do reality – od rozšiřujících se solárních parků na sluncem zalitých pláních Španělska a Itálie, přes větrné elektrárny na pobřeží Dánska a Severního moře, až po geotermální projekty v Islandii. Reálný dopad ale závisí na mnoha faktorech, včetně investic, politické vůle a technických inovací. Zvýšení podílu OZE není jen zelenou politikou, ale i otázkou energetické bezpečnosti a nezávislosti na dovozu fosilních paliv, což jsem na vlastní kůži poznal při návštěvě zemí závislých na ruském plynu. 42,5% (a ideálně 45%) je velká výzva, ale zároveň i obrovská příležitost pro ekonomický růst a vytvoření nových pracovních míst v zeleném sektoru, jak jsem se přesvědčil při setkání s inovátory v oblasti bioenergie v Rakousku.

Přechod na obnovitelné zdroje energie ale není bez problémů. Potřebujeme rozvinout infrastrukturu pro ukládání energie a řešit problémy s intermittencí, tedy s výkyvy v produkci energie z větru a slunce, jev který jsem pozoroval během expedice po Skandinávii. Rychlý posun k 42,5% (a potenciálně 45%) do roku 2030 si vyžádá značné investice a koordinaci napříč všemi členskými státy EU. Úspěch závisí na efektivní spolupráci a na odhodlání všech zúčastněných stran.

Jaká je hlavní výhoda obnovitelných zdrojů?

Hlavní výhoda obnovitelných zdrojů? Méně škodlivých emisí! Zapomenout na smrad a dým z uhelných elektráren – to je pro mě jako turistu obrovský plus. Méně znečištěného vzduchu znamená i lepší dýchání, a to se cení hlavně v horských oblastech, kde jsem často. Navíc, obnovitelné zdroje, jako solární panely a větrné turbíny, potkávám i na cestách – jejich šíření je jasným signálem posunu k udržitelnějšímu cestování. Méně údržby je pak bonus pro provozovatele, což se nakonec promítne i do ceny energií, a to je výhodné pro všechny, včetně turistů, kteří třeba pronajímají horskou chatu s solárními panely.

Myslím, že globální oteplování je vážný problém, a každý krok k jeho zmírnění, i ten malý, jako je volba ubytování s obnovitelnými zdroji, má smysl. Všiml jsem si, že v mnoha oblastech, zejména v těch turisticky atraktivních, se intenzivně investuje do obnovitelných zdrojů, aby se minimalizoval dopad turismu na životní prostředí. To mi jako turistovi dává pocit zodpovědnosti a zároveň i jistoty, že můj výlet není na úkor přírody.

Kolik procent elektřiny ročně vyrobí v ČR uhelné elektrárny?

Česká republika, země s bohatou energetickou historií, se stále silně spoléhá na uhlí. V roce 2025 uhelné elektrárny vyrobily 40,3 % veškeré elektřiny. To je číslo, které v mezinárodním srovnání vyniká spíše negativně, a to i s přihlédnutím k postupnému snižování podílu uhlí v energetickém mixu mnoha evropských států. Pro srovnání, v některých skandinávských zemích je podíl uhlí zanedbatelný, zatímco v jiných post-sovětských zemích se stále pohybuje na výrazně vyšších hodnotách.

Dominanci uhlí doplňuje jaderná energie (36,2 % v roce 2025), která představuje stabilní a nízkouhlíkový zdroj. Zajímavé je, že poměr uhlí a jádra se v České republice v posledních letech pomalu mění, s postupným, byť pomalým, snižováním podílu uhlí. Tento trend je ovlivněn nejen ekologickými cíli, ale i ekonomickými faktory a rostoucími cenami emisních povolenek.

Obnovitelné zdroje energie (12,4 % v roce 2025) zaostávají, ačkoliv se jejich podíl rok od roku zvyšuje. V mnoha rozvinutých zemích, které jsem navštívil, hrají obnovitelné zdroje mnohem důležitější roli. Například v Německu nebo Dánsku je jejich podíl výrazně vyšší, a to díky masivním investicím do větrné a solární energie. Česká republika má ovšem velký potenciál v oblasti biomasy a vodní energie.

Shrnutí klíčových energetických zdrojů v ČR (2021):

Uhlí: 40,3 %
Jaderná energie: 36,2 %
Obnovitelné zdroje: 12,4 %

Z dlouhodobého hlediska je patrný trend diverzifikace energetického mixu, s cílem snížit závislost na uhlí a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. Tempo tohoto procesu však bude ovlivněno řadou faktorů, včetně politických rozhodnutí a dostupnosti finančních prostředků.

Co je hlavním cílem udržitelného rozvoje?

Hlavním cílem udržitelného rozvoje je zajistit prosperitu současných generací, aniž bychom ohrozili budoucnost těch příštích. Viděl jsem na vlastní oči, jak se projevy neudržitelného rozvoje projevují napříč celým světem. Od přelidněných megaměst v Asii, kde kvalita ovzduší ohrožuje zdraví milionů, až po vysychající jezera v Africe, zanechávající za sebou jen pustinu a migrační vlny. Ekonomický růst, jak ho známe, se stal v mnoha oblastech drahým luxusem.

Udržitelnost proto znamená holistický přístup:

Ekonomická stabilita: Nejde jen o ekonomický růst, ale o spravedlivou a inkluzivní ekonomiku, která vytváří pracovní místa a snižuje chudobu. V mnoha rozvojových zemích jsem pozoroval, jak se malé a střední podniky stávají hybateli udržitelných řešení.
Sociální spravedlnost: Zahrnuje přístup ke vzdělání, zdravotní péči a spravedlivému zastoupení ve společnosti. V Jižní Americe jsem viděl, jak komunitní projekty, zaměřené na vzdělávání žen, přinášejí pozitivní změny v celých regionech.
Ochrana životního prostředí: To je klíčové. Od zalesňování v Latinské Americe po inovativní technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie v Evropě – viděl jsem, jak je důležité chránit planetu pro budoucí generace. Musíme se naučit žít v harmonii s přírodou, a ne ji drancovat.

Minulý model vývoje, zaměřený čistě na ekonomický růst, se ukázal jako neudržitelný. Je třeba radikální změna, která bude zahrnovat globální spolupráci a inovace. Pouze tak můžeme vytvořit svět, kde budou prosperovat jak lidé, tak planeta.

Klíčové oblasti, které je potřeba řešit:

Snižování emisí skleníkových plynů
Ochrana biodiverzity
Zlepšení přístupu k čisté vodě
Podpora udržitelného zemědělství
Investice do obnovitelných zdrojů energie

Jaká je příčina požáru fotovoltaiky?

Požáry fotovoltaických systémů, ačkoliv vzácné, jsou bohužel reálné. Nejčastější příčinou je skutečně neodborná instalace, zahrnující špatné zapojení, poškozené komponenty či nedodržení bezpečnostních předpisů. Jako zkušený turista vím, že v odlehlých oblastech, kde se spoléhá na solární energii, je důležité věnovat pozornost stavu panelů a kabeláže. Zchátralé panely, zvláště po bouřce nebo krupobití, mohou mít skryté poškození, které se projeví až zahořením. Důležité je také pravidelné čištění panelů od listí a nečistot, jelikož to může vést k přehřívání a následnému vzniku požáru. Dalším rizikovým faktorem je degradace baterií, které u starších systémů mohou být zdrojem problémů. Prevence spočívá v důkladné kontrole instalace kvalifikovaným technikem a pravidelné údržbě celého systému.

Kdy se fotovoltaika nevyplatí?

Mýtus o nevýhodnosti fotovoltaiky je rozšířený, ale z mého pohledu, po cestách po desítkách zemí s různými energetickými strategiemi, je to naprostý omyl. Díky enormnímu poklesu cen panelů a baterií, a to i v roce 2025, je fotovoltaika mimořádně výhodná investice. Viděl jsem na vlastní oči, jak se i v oblastech s vysokou sluneční energií, jako je třeba jižní Evropa, stále více lidí obrací k solární energii, a to i přesto, že se ceny energie tam pohybují jinak než v České republice.

Návratnost? Ta se pohybuje v rozmezí 2-7 let, závisí samozřejmě na mnoha faktorech, jako je velikost systému, spotřeba domácnosti a výše dotací. V mnoha zemích, které jsem navštívil, jsou dotace na fotovoltaiku štědré, a Česká republika není výjimkou.

Dlouhodobá udržitelnost? Náklady na údržbu jsou minimální, a proto se fotovoltaika vyplatí i po 30 letech provozu. Mnoho systémů, které jsem viděl v provozu po desetiletí, stále generuje elektřinu s vysokou efektivitou.

Proč je rok 2025 ideální? Současná situace s cenami a dostupností dotací vytváří perfektní podmínky pro instalaci. Nečekejte na zhoršení situace – nejenže se ceny mohou zvýšit, ale také se může změnit politika dotací.

Klíčové faktory pro zvážení:

Cena panelů a baterií: Pokles cen v posledních letech je dramatický.
Dotace: Využijte aktuální možnosti státních podpor.
Vlastní spotřeba: Čím více energie spotřebujete doma, tím rychlejší je návratnost investice.
Životnost: Kvalitní fotovoltaické systémy vydrží desítky let.

Shrnutí: Investice do fotovoltaiky v roce 2025 je z mého pohledu rozumná a dlouhodobě výhodná. Neváhejte a informujte se podrobněji!

Proč ne fotovoltaiku?

Fotovoltaika? Na to zapomeň, pokud chceš v zimě v našich končinách komfortně bydlet. Představ si tyhle podmínky: lezl jsi celý den po skalách, v batohu máš jenom pár zmrzlých energetických tyčinek a doufáš, že večer v chatě bude teplo. A teď si představ, že tvoje jediná zásoba energie pochází ze slunce, které se schovává za mraky a je slabé jak po ránu na vrcholu Sněžky. Solární elektrárna v zimě prostě nedá tolik energie, abys udržel teplotu v přijatelných hodnotách. Denní sluneční svit je krátký, úhel dopadu je nízký – efektivita klesá dramaticky. Můžeš si sice pomoct akumulátorem, ale to znamená investici do baterií a stejně riskuješ, že se ti při delším zatažení energie vyčerpá. Lepší je kombinovat solární energii s jiným stabilním zdrojem – třeba tepelným čerpadlem nebo klasickým kotlem. To je jako mít v batohu kromě energetických tyčinek i pořádný zásobník s tučným jídlem – pro jistotu.

Mysli na to, že v horách, kde se často vyskytují inverze a zatažená obloha, je fotovoltaika ještě méně efektivní. Zkušený turista ví, že se musí připravit na nepřízeň počasí a mít záložní plán – a to platí i pro vytápění domu.

Co je to obnovitelná energie?

Obnovitelná energie? To je pro mě prostě energie z přírody, kterou můžu využít i na výletech! Myslím tím sílu větru, co mi pomáhá naplnit plachtu stanu, nebo slunce, které mi ohřeje vodu na čaj.

Hlavně jsou to dva typy:

Nepřetržitě obnovitelné zdroje: Vítr, slunce. Fakt je, že fouká vítr pořád, jen někdy víc, někdy míň. A slunce svítí, dokud nezapadne, a to je super, když se v horách ztratím a potřebuji si nabít telefon přes solární panel.
Obnovitelné zdroje s konečnou zásobou: Tady si musíme dávat pozor na udržitelnost. Například voda v přehradách – energie z vodních elektráren je skvělá, ale musíme dbát na to, aby se voda v řekách doplňovala dostatečně a ekosystém netrpěl.

Praktické příklady z mých výprav:

Solární nabíječka: Nezbytná věc na delších túrách. Umožní mi nabít telefon, navigaci, i čelovku.
Větrné turbíny: Viděl jsem je v některých horských oblastech. Úžasné, jak se využívají i v odlehlých místech.
Biomasa: V kempech často využívají dřevo na oheň. To je taky obnovitelný zdroj, ale musíme šetrně hospodařit s lesy.

Klíčem je udržitelné využívání. Nesmíme zapomenout, že příroda nám dává energii, ale musíme s ní zacházet zodpovědně, aby nám vydržela i pro další generace turistů.

Jaké jsou výhody a nevýhody větrné elektrárny?

Větrné elektrárny – pro a proti z pohledu zkušeného cestovatele:

Výhody:

Ekologická čistota: Během provozu nevznikají žádné emise skleníkových plynů, což je skvělé pro svědomí i pro klima. Mnoho oblastí, které navštěvuji, už pociťuje negativní dopady klimatických změn – větrná energie je krok správným směrem.
Energetická nezávislost: Lokální výroba energie snižuje závislost na dovozu fosilních paliv. To je znát obzvláště v odlehlých oblastech, kde jsem často cestoval, kde je infrastruktura omezená.
Obnovitelný zdroj: Větrná energie je nevyčerpatelná, na rozdíl od uhlí nebo ropy. To je pro budoucnost planety klíčové, a to si uvědomuji při každé cestě do vzdálených koutů světa.

Nevýhody:

Nerovnoměrný výkon: Výroba energie je závislá na síle a směru větru. To jsem si uvědomil při cestách do oblastí s nízkou větrností – tam se větrné elektrárny moc neosvědčí. Pro spolehlivý systém je potřeba kombinovat s jinými zdroji, třeba solární energií.
Vizuální a zvukový dopad: Větrné turbíny mohou narušovat krajinu, a to je vidět i na místech, která jsou turisticky atraktivní. Hluk z turbín může být rušivý, především pro ty, kteří žijí v blízkosti elektráren. Krásné výhledy jsou důležitou součástí cestování, proto je potřeba citlivý přístup k jejich ochraně.
Náklady a životnost: Pořizovací náklady jsou vysoké, a životnost turbín je relativně krátká. To je důležité zvážit při investicích, a je nutné počítat s pravidelnou údržbou a výměnami.

Doplňující informace:

Účinnost větrných elektráren se zvyšuje s vývojem technologií. Moderní turbíny jsou výkonnější a tišší.
Umístění větrných elektráren je klíčové pro jejich efektivitu. Vhodné lokality jsou obvykle v oblastech s pravidelným silným větrem.
Rozvoj větrné energie podporuje rozvoj místních komunit, vytváří pracovní místa a přináší ekonomický růst. To jsem viděl na mnoha místech, kde se větrné farmy staly důležitou součástí regionu.

Co je největší žrout elektřiny?

Největšími žrouty elektřiny v domácnosti, jak jsem se přesvědčil během svých cest po světě, kde jsem se setkával s různými energetickými systémy, jsou jednoznačně chladnička s mrazákem, sušička prádla, pračka, myčka nádobí a televize. Klasické žárovky, ač se zdají nenápadné, také patří mezi významné konzumenty energie.

Tip pro cestovatele i domácí použití: Úspora energie je klíčová, ať už jste na cestách po vzdálených končinách, nebo doma. Zde je několik praktických rad:

Vybírejte spotřebiče s energetickou třídou A+++ nebo vyšší. Rozdíl v úspoře energie je značný.
Pračku a myčku spouštějte jen s plnou náplní. Častější, ale méně intenzivní provoz šetří energii.
Sušičku používejte co nejméně. Prádlo raději sušte na vzduchu.
Nahraďte klasické žárovky LED žárovkami. Úspora je dramatická a životnost LED žárovek je mnohem delší.
Pravidelně odstraňujte prach ze zadní strany chladničky a mrazáku. Lepší proudění vzduchu snižuje energetickou náročnost.

Při cestování jsem si uvědomil, že efektivní využívání energie je nejen otázkou úspor, ale i ohleduplnosti k životnímu prostředí.

Zajímavost: Energetická náročnost spotřebičů se liší v závislosti na jejich stáří a technologii. Starší modely mohou spotřebovávat i několikrát více energie než moderní spotřebiče.

Kolik je normální spotřeba elektřiny?

Průměrná roční spotřeba elektřiny v českých domácnostech se pohybuje okolo 3 500 kWh, což odpovídá zhruba 9,5 kWh denně. Toto číslo však značně kolísá v závislosti na velikosti bytu, počtu obyvatel a zejména na spotřebičích a životním stylu. Zkušenosti z mých cest po světě ukazují, že Česko se v tomto ohledu řadí spíše k průměru evropských zemí.

Faktory ovlivňující spotřebu:

Velikost bytu/domu: Větší plocha obvykle znamená vyšší spotřebu na vytápění a chlazení.
Počet obyvatel: Více lidí = vyšší spotřeba.
Spotřebiče: Energetická třída spotřebičů hraje klíčovou roli. Starší, neefektivní spotřebiče dramaticky zvyšují spotřebu.
Vytápění: Elektrické vytápění je velmi energeticky náročné a výrazně ovlivňuje celkovou spotřebu. V některých zemích, kde je zima mírnější, je spotřeba elektřiny na vytápění podstatně nižší.
Životní styl: Časté používání energeticky náročných spotřebičů (např. sušička, elektrická trouba) zvyšuje spotřebu.

Pokud se elektřina používá výhradně na provoz běžných domácích spotřebičů bez elektrického vytápění, lze očekávat spotřebu kolem 2 000 kWh ročně (cca 5,5 kWh denně). V některých skandinávských zemích, kde je hojně využíváno elektrické vytápění a osvětlení, je spotřeba výrazně vyšší. Naproti tomu v zemích s teplým klimatem, jako jsou například země Středozemí, je spotřeba nižší.

Tipy k úspoře:

Investujte do energeticky úsporných spotřebičů.
Využívejte přírodní zdroje světla.
Zvažte úspornější způsoby vytápění.
Pravidelně kontrolujte spotřebu jednotlivých spotřebičů.

Srovnání s jinými zeměmi ukazuje, že spotřeba elektřiny je ovlivněna mnoha faktory, a proto je důležité individuální sledování a optimalizace vlastních návyků.

Kolik procent CO2 vyprodukuje Evropa?

Evropa produkuje ročně 3 541,45 milionů tun CO2 ekvivalentu (údaj z roku 2025). To je číslo, které by mělo zamyslet každého, kdo se rád prochází po malebných evropských ulicích, obdivuje zasněžené Alpy nebo se koupe v křišťálově čistém Středozemním moři. Tyto krásy jsou totiž ohroženy právě skleníkovými plyny.

Na obyvatele připadá 7,92 tun CO2eq. To je sice méně než v některých jiných částech světa, ale stále je to alarmující číslo. Když si představíte, kolik leteckých kilometrů uletíte za rok při objevování krás kontinentu, a kolik dalších emisí vznikne při výrobě věcí, které si kupujete, dostanete komplexnější obraz.

Je důležité si uvědomit, že toto číslo zahrnuje všechny sektory lidské činnosti v EU. Od dopravy, přes průmysl, až po zemědělství. A právě cestování – ať už letadlem, autem, nebo vlakem – tvoří značnou část těchto emisí. Při plánování další cesty po Evropě proto zvažte ekologicky šetrnější možnosti dopravy, jako je například vlak, nebo se snažte minimalizovat počet letů.

Snížení uhlíkové stopy je společenská zodpovědnost nás všech. Jen tak si zachováme krásy Evropy i pro další generace cestovatelů.

Kolik procent elektřiny ročně vyrobí v ČR solární elektrárny?

Takže, sluneční elektrárny v České republice? Zajímavá otázka. Podle údajů Energetického regulačního úřadu dosahují průměrné roční výroby elektřiny kolem 1100 kWh na každý kilowatt instalovaného výkonu. To odpovídá využití solárních panelů zhruba na 12,6 % jejich maximálního potenciálu. Představte si, že slunce svítí jen část dne, a i v létě jsou zatažené dny. K tomu je potřeba připočítat i roční období, kdy je slunečního svitu méně. Tento koeficient využití se liší podle lokality – například v jižních Čechách bude vyšší než v severních. A nezapomínejte, že výroba energie je ovlivněna i úhlem dopadu slunečních paprsků na panely, stářím panelů a jejich údržbou. Výroba energie ze slunce je zkrátka fascinující, ale proměnlivá záležitost.

Pro srovnání, klasické elektrárny mají mnohem vyšší koeficient využití. Ale slunce je obnovitelný zdroj, takže jeho využití je klíčové pro energetickou budoucnost. Využití fotovoltaiky se každoročně zvyšuje a s ním i celková produkce elektřiny. Myslete na to, když budete plánovat cestu po Česku a sledovat krajinu – čím dál tím víc spatříte lesklých panelů na polích a střechách.