Kolik procent nižší uhlíkovou stopu má jídlo z cesty na talíř?

Doprava potravin tvoří jen nepatrných pět procent celkové uhlíkové stopy jídla (0,4 tuny ekvivalentů CO₂). To sice zní lákavě, ale pokud bychom chtěli dosáhnout skutečně výrazného snížení, musíme se zaměřit na jiné oblasti. Lokální nákup potravin sice přinese úsporu pěti procent, ale mnohem větší vliv má volba samotných potravin. Maso, zejména hovězí, má mnohem vyšší uhlíkovou stopu než rostlinné produkty. Sezónní a regionální ovoce a zelenina, ideálně z bio farem, snižují dopad na životní prostředí mnohonásobně efektivněji než pouhé zkrácení transportní cesty. Uvědomte si, že emise z výroby, zpracování a balení potravin jsou mnohem významnější. Zkuste si například pořídit kvalitní batoh na nákupy a vyhýbat se zbytečným obalům. Efektivnější je plánování jídelníčku a minimalizace plýtvání jídlem. V konečném důsledku je mnohem důležitější, co jíte, než odkud to pochází.

Jak dokázat oxid uhličitý?

Oxid uhličitý dokážeme jednoduše v terénu pomocí reakce uhličitanu (např. kousku křídy, v nouzi i vápence) s kyselinou chlorovodíkovou (ředěná kyselina solná, pozor na korozi!). Vznikne bublání – uvolňuje se oxid uhličitý. Jeho přítomnost ověříme zhasnutím hořící sirky nebo zapalovače – CO2 nepodporuje hoření. Důležité: kyselinu chlorovodíkovou je nutné uchovávat v dobře uzavřené lahvi, mimo dosah potravin a v chladném místě. Pro turisty je praktické používat malé, dobře uzavíratelné lahvičky. Při manipulaci s kyselinou používejte rukavice. Reakce probíhá rychleji při vyšší teplotě. Pokud nemáte po ruce kyselinu chlorovodíkovou, můžete experimentovat s octem (slabá kyselina octová), ale reakce bude pomalejší a méně zřetelná.

Poznámka pro zkušené: Intenzitu reakce a množství vzniklého CO2 ovlivňuje i čistota a typ použitého uhličitanu. Čistý uhličitan vápenatý reaguje intenzivněji než vápenec, který obsahuje i jiné minerály.

Jak snížit CO2?

Snížení uhlíkové stopy? To je výzva, kterou s radostí přijímám při každém svém dobrodružství! Malé změny, které se kumulují do velkého dopadu, jsou klíčové. Myslete globálně, jednejte lokálně – a to i doma:

Energie:

Topte o stupeň méně: Zní to jednoduše, ale věřte mi, rozdíl pocítíte a planeta ocení. Je to jako sbalit si o jeden kilogram méně věcí na trek – každá úspora se počítá.
Kratší sprchy: Víte, kolik vody a energie se spotřebuje na ohřev? V Amazonii jsem se sprchoval v řece – efektivnější to už asi být nemůže!
Voda – drahocenná tekutina: Nenechávejte zbytečně téct vodu při čištění zubů nebo mytí nádobí. V poušti Atacama by se vám za to dostalo vlídného pokárání od místních.
Elektronika: Vypínejte elektroniku, když ji nepoužíváte. Odpojte nabíječku od sítě, jakmile je baterie plná – nejenže šetříte energii, ale také prodlužujete životnost baterie.

Odpad:

Snižujte produkci odpadu: Používejte opakovaně použitelné lahve na vodu, tašky a nádobí. Na cestách jsem se naučil, že minimum zavazadel znamená minimum odpadu.
Třiďte odpad: Recyklace je klíčová. Myslete na to, kam váš odpad poputuje a snažte se ho minimalizovat.
Kompostování: Bioodpad patří na kompost. Je to skvělý způsob, jak obohatit vaši zahradu a snížit objem odpadu.

Bonus: Zvažte využívání obnovitelných zdrojů energie a podporu udržitelných podniků. Každá cesta, ať už fyzická, nebo životní, by měla být šetrná k planetě.

Co zanechává uhlíkovou stopu?

Uhlíková stopa – to není jen abstraktní pojem, ale realita, kterou jsem pozoroval na všech kontinentech. Prakticky každá lidská aktivita, od letecké dopravy (která mě zavedla do desítek zemí) po výrobu plastové lahve na indonéské pláži, ji zanechává.

Mýtus o materiálech: Často se diskutuje o uhlíkové stopě samotného materiálu, například plastu. To je ale jen část obrazu. Mnohem důležitější je proces výroby.

Energetická náročnost: Výroba plastu s využitím obnovitelných zdrojů energie má výrazně menší dopad než ta, která spoléhá na fosilní paliva. Viděl jsem to na vlastní oči – rozdíl mezi moderní továrnou v Nizozemsku a starším závodem v Číně byl dramatický.
Doprava: Transport surovin a finálních produktů po celém světě má značný vliv na uhlíkovou stopu. Lokalizace výroby a spotřeby je klíčová.
Recyklace a konec životního cyklu: Co se stane s produktem po jeho použití? Biodegradabilní plasty, které jsem viděl v Jižní Americe, nabízejí slibnou cestu, i když i jejich výroba má svá specifika.

Globální snahy o minimalizaci: Světové firmy se potýkají s tímto problémem různými způsoby. Od přechodu na obnovitelné zdroje energie po investice do inovativních technologií recyklace. Viděl jsem příklady efektivní legislativy v Evropě a snahy o dobrovolnou odpovědnost v rozvojových zemích. Nicméně je potřeba globální spolupráce, aby se minimalizovaly dopady na planetu.

Zvyšující se tlak ze strany spotřebitelů vede k větší transparentnosti a odpovědnosti výrobců.
Mezinárodní dohody se snaží sjednotit přístup k problematice a nastavit globální standardy.
Inovace v oblasti materiálů a technologií nabízejí naději na snížení uhlíkové stopy v budoucnu.

Co je to S3?

S3, neboli Simple Storage Service, si představte jako obrovský, digitální batoh, který si beru s sebou na všechny cesty. Je to úložiště objektů, což zjednodušeně znamená, že ukládá data – videa z mé poslední expedice do Amazonie, fotky z himálajských treků, zálohy všech těch tisíců fotek z let minulých – bez nutnosti se starat o jejich organizaci v pevných složkách. Amazon ho sice vynalezl, ale dnes je S3 jako univerzální jazyk pro ukládání dat, používaný všude. Myslete na to jako na externí disk, ale v cloudu – přístupný odkudkoliv s připojením k internetu. Velkou výhodou je škálovatelnost – můžu tam nahrát pár gigabajtů fotek z dovolené, ale i terabajty záložních dat celého mého digitálního života. A to vše bez obav o fyzické poškození disku; data jsou chráněna a redundantně uložena na mnoha serverech. Při cestování po světě mi to umožňuje snadno sdílet fotky s rodinou a přáteli, nahrávat videa přímo z lokality a vždy mít zálohy na bezpečném místě, aniž bych se musel starat o hardwarové zabezpečení. Pro fotografy, videografy, cestovatele – zkrátka pro každého, kdo pracuje s velkým objemem dat – je to nepostradatelný nástroj.

Díky S3 si nemusím dělat starosti s technickými detaily, jen nahraji data a můžu se věnovat tomu, co mě baví – cestování a objevování. A to je pro mě, jakožto zkušeného cestovatele, k nezaplacení.

Pro představu: představte si, že nahráváte 4K video z letu nad velehorami. S3 to zvládne bez problémů. A to je jen jeden příklad z nekonečného množství možností, které S3 nabízí.

Jak se zbavit CO2 v bytě?

V bytě, stejně jako v malém stanu, se CO₂ hromadí. Pravidelné větrání je základ – alespoň na 10 minut několikrát denně, ideálně s průvanem. Ventilátory pomůžou s cirkulací vzduchu a rozptýlením CO₂. Plynový vařič, sporák, krb – vše co hoří, produkuje CO₂, takže jejich používání minimalizujte, a pokud je to možné, používejte digestoř. Kouření a svíčky jsou na CO₂ bohaté – vyhýbejte se jim. Pokojové rostliny pomáhají, ale zázraky nedělají; spoléhat se na ně jako na primární řešení je naivní. Mějte na paměti, že v horách, v menším prostoru, je tento problém mnohem akutnější a důsledky nedostatku kyslíku a přebytku CO₂ vážnější. Pokud se cítíte unaveni, máte bolest hlavy nebo se vám točí hlava, větrejte okamžitě! Kvalitní měřič CO₂ vám pomůže sledovat situaci a lépe reagovat. Uvědomte si, že i v dobře větraném bytě je koncentrace CO₂ vyšší než venku. Doporučuji pro delší pobyt v uzavřeném prostoru uvažovat o přístroji na čištění vzduchu s filtrací.

Co je dekarbonizace?

Dekarbonizace, to není jen nějaká suchá chemie, ale proces, který vidíš přímo před sebou v krajině. Je to vlastně rozpouštění vápence (CaCO3) deštěm, přesněji řečeno, kyselinou uhličitou (H2CO3), která vzniká rozpouštěním CO2 z ovzduší v dešťové vodě. Představ si to: kyslý déšť pomalu, ale jistě rozpouští vápencové skály a vytváří typické krasové útvary – jeskyně, škrapy, závrty. Tyto útvary jsou fascinující svědectvím dlouhodobé dekarbonizace.

Míra dekarbonizace závisí na mnoha faktorech, například na množství srážek, teplotě, kyselosti dešťové vody a druhu horniny. Například v suchých oblastech bude dekarbonizace probíhat pomaleji než v oblastech s vysokými srážkami. V horských oblastech, kde je více srážek a nižší teplota, je tento proces intenzivnější a vede k dramatickým krasovým útvarům. Při výpravě do krasových oblastí si proto všímej rozmanitosti povrchu – to je důkaz “práce” dekarbonizace.

V podstatě je to neustálý koloběh uhličitanu vápenatého mezi horninami, vodou a atmosférou. A pozorování těchto projevů v terénu ti dodá hlubší pochopení přírodních procesů.

Jak se zbavit oxidu uhličitého?

Boj s oxidem uhličitým není jen otázkou vědeckých laboratoří, ale i fascinujícího putování po planetě. Na vlastní kůži jsem se přesvědčil, jak efektivní je zalesňování, zejména v oblastech postižených odlesňováním v Amazonii či Indonésii. Nejde jen o sázení stromů, ale o celkovou obnovu ekosystémů. Podobně inspirativní je obnova mokřadů – návštěva Sundarbans v Bangladéši mi ukázala, jak úžasně efektivní jsou tyto “plicní sklady” uhlíku. Viděl jsem, jak uhlíkové zemědělství v africké savaně umožňuje udržitelné hospodaření a současně zadržuje uhlík v půdě. To je fascinující příklad propojení tradičních metod s moderními postupy. Technologie jako BECCS (Bioenergy with carbon capture and storage), i když zní složitě, slibuje revoluční změnu, ačkoliv je zatím v rané fázi. Na Islandu jsem viděl projekty využívající geologické uložení uhlíku, a to je skutečně úchvatné. Všechny zmíněné metody, včetně hnojení zaměřeného na optimalizaci vstřebávání uhlíku rostlinami, se vzájemně doplňují a představují komplexní přístup k řešení klimatické krize. Z mého pohledu je klíčové propojení vědeckého výzkumu s praktickými zkušenostmi z celého světa.

Co je firma Aramark?

Aramark? To je jméno, které slyším z kuchyní po celé České republice od roku 1992. Nejdůvěryhodnější poskytovatel stravovacích služeb – to není jen prázdné tvrzení. Za lety svých cest jsem ochutnal jídlo z mnoha firemních kantýn a Aramark se vymyká. Jeho kvalita je konstantní, ať už se nacházíte v Praze, Brně, či v menším městě.

Jejich inovace nejsou jen marketingový trik. Viděl jsem to na vlastní oči – například zapojení lokálních dodavatelů, což je nejen ekonomicky výhodné, ale i šetrné k životnímu prostředí. Kromě toho, kladení důrazu na zdravou a vyváženou stravu je zřejmé.

Co bych zdůraznil?

Široká nabídka – od klasických jídel až po speciální diety.
Flexibilní přístup – možnost individuálního přizpůsobení stravování pro různé potřeby.
Kvalitní suroviny – to se prostě pozná.

Pro cestovatele, který tráví dny na cestách, je důležité vědět, kde se dá najíst spolehlivě a kvalitně. Aramark je pro mě tou správnou volbou, ať už pracuji v České republice nebo jen projíždím krajem.

Mimochodem, věděli jste, že Aramark se zaměřuje i na udržitelnost? To je v dnešní době klíčové a svědčí o jejich zodpovědném přístupu k životnímu prostředí. To je další důvod, proč si je zaslouží pozornost.

Proč se vaří brambory s kmínem?

Kmín do brambor? Skvělý nápad, zvlášť na túře! Jeho silice skutečně pomáhají při nadýmání, což se po vydatné túře hodí. Nejde ale jen o trávení. Kmín částečně neutralizuje solanin, toxickou látku obsaženou v bramborách, zejména v těch zelených nebo klíčících. Tyhle bychom se měli vyhnout úplně, ale i v těch zdánlivě zdravých se solanin vyskytuje.

Na túře je důležité si brambory správně připravit. Zelené části brambor důkladně odstraňte, a to i malé zelené flíčky.

Tipy pro turisty:

Před vařením brambory důkladně omyjte, zbavte je nečistot a případného bláta.
Používejte čerstvé brambory, ty starší a klíčící raději vyhoďte.
Pokud nemáte kmín, zkuste jiná koření s podobnými účinky, jako je například majoránka.
Pro snadnější vaření na túře zvažte použití malých brambor, které se uvaří rychleji.

Nezapomínejte, že kmín je skvělý i na chuť!

Co patří do Scope 2?

Kategorie Scope 2 zahrnuje nepřímé emise skleníkových plynů, které vznikají z energie spotřebované vaší společností. Představte si to jako globální síť – vy kupujete energii, ale emise vznikají při její výrobě v elektrárnách, teplárnách a dalších zařízeních. Po celém světě, od solárních farem v pouštích Maroka až po geotermální elektrárny Islandu, se energie vyrábí různými způsoby, a to zásadně ovlivňuje vaši uhlíkovou stopu Scope 2.

Co konkrétně sem patří? Všechna elektřina, teplo, chlazení a pára, které vaše firma nakupuje a využívá v kancelářích, továrnách, skladech – zkrátka ve všech vašich aktivech. Ať už jde o moderní větrné elektrárny v Dánsku, nebo uhelné elektrárny v Polsku, vliv na Scope 2 máte stále. Správné sledování a snižování těchto emisí je klíčové pro dosažení klimatických cílů a v neposlední řadě pro vaši firemní reputaci v čím dál citlivějším globálním kontextu. Zkušenost z mnoha zemí ukazuje, že firmy s proaktivním přístupem k Scope 2 emisím jsou konkurenceschopnější a atraktivnější pro investory.

Nepodceňujte to! Přestože se nejedná o emise přímo z vašich komínů, Scope 2 má obrovský podíl na celkových emisích většiny firem. Investice do obnovitelných zdrojů energie a efektivního hospodaření s energií nejsou jenom zodpovědným krokem, ale i chytrou obchodní strategií s dlouhodobým pozitivním dopadem.

Co pohlcuje oxid uhličitý?

Oxid uhličitý, ten tichý zloduch naší atmosféry, pohlcuje infračervené záření. To je klíč k pochopení skleníkového efektu, jevu, s nímž jsem se setkal na mnoha místech naší planety – od tajících ledovců v Grónsku až po vysychající savany v Africe. Intenzita tohoto pohlcování závisí na koncentraci CO2 v ovzduší a právě její nárůst vlivem lidské činnosti vede k nežádoucímu oteplování planety. Představte si to jako hustší deku nad Zemí, která znesnadňuje únik tepla do vesmíru. Výsledkem je postupný vzestup globální teploty s dramatickými důsledky pro klima a ekosystémy po celém světě. Zvýšená koncentrace CO2 ovlivňuje i oceány, které absorbují značnou část uhlíku, ale to vede k jejich okyselování a ohrožuje mořský život. Je to složitý problém, jehož řešení vyžaduje globální spolupráci.

Co způsobuje uhlíkovou stopu?

Uhlíková stopa? To není jen o ježdění autem, nových teniskách a grilovaném steaku. To je o všem, co děláme! Každý náš krok, od výroby vybavení až po samotnou aktivitu, zanechává stopu.

Příklady z mého života (a možná i vašeho):

Výroba a doprava vybavení: Ten stan, co táhnu na záda? Jeho výroba spotřebovala energii a suroviny, a to se promítne do uhlíkové stopy. Stejně tak batoh, boty, spacák… Je lepší volit kvalitní, odolné vybavení, které vydrží roky, než levné, které se brzy znehodnotí a bude se muset nahradit.
Doprava na místo aktivity: Let do hor má mnohem větší uhlíkovou stopu než cesta vlakem nebo autobusem. A jízda autem sama o sobě produkuje emise. Snažím se proto využívat co nejvíce veřejnou dopravu, sdílení aut nebo jízdu na kole.
Aktivity v přírodě: I samotná turistika má svou uhlíkovou stopu. Například vaření na plynovém vařiči produkuje emise. Výběr udržitelných zdrojů energie nebo minimalizace odpadu je důležité.
Konzumace potravin: Občerstvení během výletu – místo balených svačin volím ovoce a zeleninu. I tohle je součást uhlíkové stopy, jelikož výroba, balení a doprava potravin také produkují emise.

Jak snižovat uhlíkovou stopu při aktivním turismu:

Plánujte cesty efektivně: minimalizujte cestování a zvolte nejšetrnější způsob dopravy.
Kupujte kvalitní a odolné vybavení: investice do kvalitních věcí se vyplatí z dlouhodobého hlediska.
Minimalizujte odpad: vezměte si opakovaně použitelné lahve, nádobí a sáčky.
Vyberte si udržitelné destinace: podpořte lokality, které se snaží o ochranu životního prostředí.
Kompenzujte emise: existují organizace, které umožňují kompenzovat uhlíkovou stopu vašich aktivit.

Snížení uhlíkové stopy je společná zodpovědnost. Každý krok, i ten zdánlivě malý, se počítá.

Co je scope 1, 2, 3?

Představte si to jako výstup na horu. Scope 1 jsou vaše vlastní výdechy – přímé emise z toho, co vy přímo vlastníte a řídíte, jako třeba váš batoh s plynovým vařičem. To je jasné a přímo měřitelné, jako výška vrcholu.

Scope 2 je elektřina z horské chaty, kterou si koupíte na dobíjení telefonu nebo vaření – nepřímé emise z energie, kterou nakoupíte. Stejně jako s výstupní cestou, i tady se dá poměrně snadno zjistit, kolik energie jste spotřebovali a jaká je její uhlíková stopa.

Scope 3 je ale ten zbytek cesty – všechno ostatní, co ovlivňuje vaši cestu. To je komplexnější, jako celý ekosystém hory. Příklady? Doprava k výchozímu bodu (auto, vlak), výroba vašeho vybavení (stan, spacák), i to, co sníte v chatě (doprava potravin, jejich výroba…). Je to těžší na zmapování, ale stejně důležité pro celkový obrázek, jako je důležité brát v potaz celý horský masiv, a ne jen vrchol.

Scope 1: Přímé emise (např. spalování paliva v automobilech firmy).
Scope 2: Nepřímé emise z nakoupené energie (např. elektřina z uhelné elektrárny).
Scope 3: Všechny ostatní nepřímé emise (např. emise z dodavatelského řetězce, dojíždění zaměstnanců).
Zjednodušeně řečeno, Scope 1 jsou vaše vlastní emise, Scope 2 emise z vaší spotřeby energie a Scope 3 vše ostatní.
Měření Scope 3 je složitější a vyžaduje komplexnější analýzu dodavatelského řetězce a dalších faktorů.

Jak snížit svoji uhlíkovou stopu?

Snížení uhlíkové stopy při cestování je klíčové pro udržitelný turismus. Místo auta zvolte vlak, autobus, kolo nebo pěší turistiku – nejenže snížíte emise, ale prožijete i autentičtější zážitek. Plánujte cesty efektivně, abyste minimalizovali zbytečné přesuny. V destinaci využívejte veřejnou dopravu a sdílené služby. Snížení spotřeby energie je snadné i v hotelu – vypínejte světla a klimatizaci, když je neopotřebujete. Vyhýbejte se hotelovým jednorázovým plastům a vezměte si vlastní láhev na vodu a opakovaně použitelné sáčky. Podporujte lokální podnikatele a restaurace, které kladou důraz na udržitelné hospodaření a sezónní produkty. Vyhledávejte ubytování s certifikací ohleduplnosti k životnímu prostředí. Kompenzujte své emise z letecké dopravy platbou do ověřených klimatických projektů. Nakupujte lokální, sezónní a bio produkty – snižuje to nejen vaši uhlíkovou stopu, ale také podpoří místní ekonomiku a ochutnáte autentické speciality.

Uvědomělé cestování znamená minimalizovat odpad a respektovat místní prostředí. Vyhýbejte se produktům s nadměrným obalem a používejte opakovaně použitelné nádoby. Respektujte místní faunu a flóru a nenechávejte za sebou žádné stopy. Informujte se o místních zvyklostech a respektujte je.

Co je to scope 3?

Představte si Scope 3 jako rozlehlý, neprobádaný kontinent emisí skleníkových plynů. Na rozdíl od Scope 1 (emise přímo z vašich aktivit, jako je třeba spalování paliva ve vašich vlastních autech) a Scope 2 (nepřímé emise z nakoupené energie), Scope 3 je divoký západ, zahrnující všechny ostatní emise podél celého hodnotového řetězce. To jsou emise z dodavatelského řetězce, od těžby surovin až po dopravu finálního produktu. Myslete na to, jak se vaše tričko dostalo k vám – bavlna vypěstovaná někde daleko, výroba v továrně, doprava přes oceány, prodej a nakonec i vaše používání a likvidace. Všechny emise spojené s tímto procesem spadají pod Scope 3. Zde se skrývá obrovský potenciál pro snížení emisí, protože tato kategorie často představuje drtivou většinu uhlíkové stopy firmy. Mapa tohoto kontinentu je složitá a vyžaduje důkladné mapování a analýzu, ale odměna za její prozkoumání – snížení emisí a ekologická udržitelnost – stojí za to. Zde se nachází i mnoho skrytých pokladů – inovativní dodavatelé s nízkou uhlíkovou stopou a efektivní logistické procesy.

Jak snížit svou uhlíkovou stopu?

Snížení uhlíkové stopy při cestování je klíčové pro udržitelnou turistiku. Mnozí si myslí, že cestování automaticky znamená velkou ekologickou zátěž, ale není to pravda. Dá se cestovat zodpovědně a s minimálním dopadem na planetu. Zde je několik tipů, jak na to:

Omezte používání osobních automobilů: Využívejte veřejnou dopravu, sdílené jízdy (BlaBlaCar) nebo vlak. Letecká doprava je nejvíce znečišťující, proto zvažte alternativy, jako je například cestování pozemní dopravou, i když to trvá déle. Zkuste si naplánovat cestu s menším počtem letů a maximalizujte využití jednoho letu pro více destinací. Nebojte se cestovat pomaleji a prozkoumat okolí hlouběji.

Snižte spotřebu energie: V hotelech vypínejte světla a klimatizaci, když je neopouštíte. Vyberte si ubytování s certifikátem udržitelnosti. Využívejte sluneční energii, pokud je k dispozici.

Stravujte se udržitelně: Vyhýbejte se jídlům s vysokým obsahem uhlíkové stopy, jako jsou hovězí maso a dovážené produkty. Podporujte místní farmáře a restaurace, které používají sezonní suroviny. Využívejte místní trhy s čerstvými produkty.

Nakupujte s rozmyslem: Kupujte si pouze to, co skutečně potřebujete. Vyhýbejte se zbytečným suvenýrům z plastů. Podporujte firmy s etickým a ekologickým přístupem.

Vyhněte se plastům na jedno použití: Noste si vlastní láhev na vodu, hrnky a příbory. Řekněte ne igelitovým taškám.

Investujte do ekologických zdrojů energie: Kompenzujte emise z letecké dopravy investováním do certifikovaných projektů ochrany klimatu. Zvažte kompenzace emisí CO2 u vašich cestovních kanceláří a leteckých společností.

Bonusové tipy:

Plánujte cesty efektivně, abyste minimalizovali cestování.
Uvědomte si dopad vašeho cestování na místní kulturu a životní prostředí a chovejte se ohleduplně.
Podporujte udržitelné turistické projekty a iniciativy.

Další tipy pro snižování uhlíkové stopy:

Před cestou si promyslete, zda je vaše cesta skutečně nutná.
Vyberte si ubytování mimo hlavní turistické oblasti.
Naučte se pár základních frází v místním jazyce, abyste se lépe orientovali a komunikovat s místními obyvateli.