Procestoval jsem nespočet zemí a ochutnal ryby z řek i moří po celém světě. Když přijde řeč na nejchutnější – a věřte mi, setkal jsem se s mnohými – vždy se mi vybaví úhoř.
Jeho maso není jen tak ledajaké. Je bílé, neuvěřitelně šťavnaté, přirozeně tučné a s bohatou, nezaměnitelnou chutí, která se doslova rozplývá na jazyku.
A jako bonus pro každého cestovatele, který si chce jídlo užít bezstarostně: je téměř bez kostí. Žádné zdlouhavé vybírání, jen čistý požitek.
Za mé dlouhé cesty jsem měl tu čest ochutnat úhoře v mnoha podobách a na mnoha místech:
- Uzený v tradičních rybářských přístavech severní Evropy – s pronikavou kouřovou vůní.
- Grilované Unagi v Japonsku – mistrovsky připravené, s karamelovou omáčkou.
- Dušený v bohatých omáčkách v říčních oblastech.
Bez ohledu na přípravu či zemi původu si úhoří maso drží svou výjimečnou kvalitu a řadí se k absolutní špičce. Je to kulinární zážitek, který stojí za to hledat.
Jaké ryby žijí v ČR?
V ČR žijí různé ryby, které mohou zpestřit vaše výlety k vodě a nabídnout zajímavé rybářské zážitky. Pro aktivního turistu a rybáře jsou zajímavé třeba tyto:
Úhoř říční – Tajemný obyvatel řek. Většinou aktivní v noci, což dodává rybaření nádech dobrodružství. Dnes už vzácnost, proto platí spíše chyť a pusť.
Štika obecná – Klasický dravec, kterého najdete v mnoha našich řekách a přehradách. Je to skvělý cíl pro sportovní rybolov na přívlač a nabízí parádní souboje.
Sumeček americký – Menší, nepůvodní druh, často se s ním setkáte v teplejších, klidnějších vodách. Pro zkušené rybáře spíš nezajímavý, ale pro děti nebo na rychlé chytání, když ostatní neberou, dobrý.
Sumec velký – Pokud hledáte skutečnou výzvu a adrenalin, sumec je král našich vod! Obrovská ryba žijící ve velkých řekách a údolních nádržích. Vyžaduje speciální techniky, silné vybavení a často se loví v noci – opravdový zážitek!
Střevle potoční – Malá rybka, která žije v čistých potocích. Spíš zajímavá pro pozorovatele přírody a ekology, protože její přítomnost signalizuje dobrou kvalitu vody v potoce, kde se vydáte na trek.
Slunka obecná – Drobná rybka z prohřátých mělčin. Snadno viditelná a chytatelná na malý háček, ale pro sportovní rybolov nevýznamná. Spíš součást pozorování života u vody.
Siven americký – Krásná ryba z chladných a čistých vod, často ho najdete v horských potocích a pstruhových pásmech. Skvělý cíl pro muškaře a milovníky přírody v nedotčených koutech Česka.
Síh peleď – Nepůvodní druh, často chovaný v rybnících a některých údolních nádržích. Méně známý pro širokou veřejnost, ale cíl pro specializované rybáře, kteří hledají něco jiného.
Co vše žije v moři?
Procestoval jsem mnohé moře a oceány a mohu potvrdit, že pod hladinou se skrývá úžasný svět plný života.
Mezi těmito obyvateli mořských hlubin je třeba zmínit impozantního Humra evropského, skutečného krále skalnatého dna, jehož silné klepeta a chutné maso jsou vyhlášené.
Třída hlavonožců, kam patří i Oliheň, je plná překvapení. Tyto inteligentní stvoření, rychlé a mrštné, ovládají umění maskování dokonale a dokážou zmizet v oblaku inkoustu.
V amerických a evropských pobřežních vodách, ale i jinde, se setkáte s nesčetnými druhy Krabů, těch pancéřovaných chodců, kteří se liší velikostí i životním prostředím od přílivové zóny po hloubky.
Fascinující je i Chobotnice, mistr kamufláže a úniků, tvor s neuvěřitelnou inteligencí a schopností protáhnout se nejmenšími škvírami. Každé setkání s ní je nezapomenutelné.
Na dně se ukrývají Hřebenatky, lastury, které se umí pohybovat rychlým otevíráním a zavíráním lastur, a jejich řada drobných očí podél pláště je pozoruhodná.
Samozřejmě nechybí ani menší, ale všudypřítomní obyvatelé jako jsou Krevety, základ potravního řetězce v mnoha ekosystémech, nebo Langusty, ti krásní korýše bez velkých klepet, cenění pro své maso, žijící spíše v teplejších vodách. A nesmíme zapomenout na Kalamáry, což jsou často menší druhy olihní, oblíbené v kuchyni.
Jaká ryba je nejvzácnější?
Pokud se ptáte na nejvzácnější nebo spíše nejdražší rybu, o které se mluví ve světě cestovatelů a gurmánů, pak je to bez debat tuňák obecný (anglicky Bluefin Tuna).
Proč je tak ceněný? Hlavně pro své mimořádně kvalitní maso, které je základem toho nejlepšího sushi a sashimi.
Ta cena může být šokující. Pamatuji si příběh, kdy se jeden exemplář na aukci prodal za astronomických 72 milionů korun! To už je pořádná investice do večeře.
Kde se s ním můžete setkat? Teda, spíš kde má domov, protože vidět ho ve volné přírodě je obrovské štěstí (příběhy kajakářů, kteří ho potkali třeba u Británie, jsou raritou).
- Obývá především Atlantský oceán (západní a východní populace) a Středozemní moře.
- Existují i druhy v Pacifiku, ale “obecný” se nejčastěji myslí ten atlantský.
Bohužel, kvůli nadměrnému rybolovu je tuňák obecný často řazen mezi ohrožené druhy. Jeho “vzácnost” je tak smutně dána i jeho úbytkem v mořích.
Takže pokud ho uvidíte – ať už živého nebo na talíři (což je často kontroverzní téma), víte, že jde o něco výjimečného (a drahého).
Co žije v Mrtvém moři?
I když jméno „Mrtvé moře“ zní trochu pochmurně, dokonale vystihuje realitu pro většinu vodních organismů. Jeho extrémně vysoká salinita, dosahující obvykle kolem 35 % (což je zhruba desetkrát více než v běžném oceánu!), jednoduše znemožňuje přežití ryb, mořských řas a dalších makroskopických forem života.
Právě tato neuvěřitelná slanost ale vytváří jeden z nejnezapomenutelnějších zážitků – naprostou snadnost, s jakou na hladině plavete (spíše se vznášíte!), aniž byste se museli snažit.
Znamená to ale, že je Mrtvé moře opravdu úplně bez života? Z pohledu běžného turisty ano, ale věda odhaluje jiný příběh. Přestože zde nenajdete ryby ani kraby, toto jedinečné prostředí je domovem pro některé fascinující formy života – extrémofilní mikroorganismy. Jsou to především určité druhy bakterií a archeí, jako jsou slavné Halobacteria, které se dokázaly adaptovat na tyto drsné podmínky a v podstatě se v nich „vyžívají“.
Další zajímavosti spojené s Mrtvým mořem:
- Minerální ráj: Kromě soli je voda i bahno z Mrtvého moře nesmírně bohaté na minerály, které jsou po staletí využívány pro své léčivé a kosmetické účinky. To je další důvod, proč sem cestují lidé z celého svěka – za relaxací a zdravím.
- Nejnižší bod na Zemi: Mrtvé moře se nachází na hranici Izraele a Jordánska a představuje nejníže položené místo na souši, zhruba 430 metrů pod hladinou světového oceánu.
- Kolísání salinity: I v tak extrémním prostředí může dojít ke změnám. V období zvýšených přítoků sladké vody (což je dnes bohužel vzácnější jev) může salinita přechodně klesnout z 35 % třeba k 30 % nebo i níže, což paradoxně může na krátko podpořit život některých dalších mikroorganismů.
Kde žije jeseter?
Kde tedy potkáte tohohle fascinujícího pra-rybu? Zapomeňte na malé potůčky. Jeseteři potřebují skutečné dálnice vodního světa!
Obří, svižné toky ústící do moří jako je Černé, Kaspické nebo Baltské, a dokonce i ty mířící k Severnímu ledovému oceánu. Tito pravěcí giganti podnikají neuvěřitelné migrace po tisíce kilometrů, často proti silnému proudu, aby se dostali na svá trdliště.
Bohužel, vidět je ve volné přírodě je dnes spíš svátek, jsou totiž kriticky ohrožení. To kvůli přehradám, které jim blokují cesty do míst, kde se množí, a samozřejmě kvůli nechvalně proslulému kaviáru, který vedl k drancování populací.
A co naše končiny? V České republice je to kapitola sama pro sebe – divoký jeseter je tu extrémně vzácný. Pokud už ho zahlédnete, bude to spíš na jihu Moravy, na Dyji nebo Moravě, kam zabloudí z většího Dunaje. Je to spíš rarita pro opravdové šťastlivce nebo vědce.
Na Slovensku se s nimi setkáte častěji, ale většinou v rámci chovů v rybnících. Je to důležité pro zachování druhu, ale jiný příběh než ta divoká, epická cesta divokých populací.
Jaké jsou ryby v posteli?
ON
V terénu je nesmírně pozorný k detailům mapy i přírody a projevuje obrovskou vášeň pro putování divočinou a zdolávání nových výzev. Když se pustí do výšlapu nebo objevitelské expedice, je to naplno, s upřímným nadšením pro zážitek, citlivě vnímá okolní krajinu a respektuje její křehkost.
Pro své spolucestovatele je přitažlivým a inspirativním průvodcem, často zná tajemná zákoutí a neprobádané stezky. Má vřelou a intuitivní povahu, snadno získá důvěru skupiny a občas toho využije k přesvědčení o náročnější, ale o to nezapomenutelnější trase nebo dobrodružství.
Jaká ryba je nejzdravější?
Když na cestách objevuju nová místa, vždycky hledám ty nejlepší lokální chutě. A mořské plody? Ty jsou často na prvním místě. Zajímalo mě, které ryby jsou nejen chutné, ale i pro naše tělo nejlepší.
Ukazuje se, že špičku tvoří hlavně ty tučnější mořské ryby. Myslete na klasiky jako losos (super v Norsku nebo Kanadě!), všestranný tuňák (skvělý v sushi, ale i grilovaný), tradiční sleď, plná chuti makrela nebo malé, ale nutričně nabité sardinky (nezapomenutelný zážitek v Portugalsku!). Tyhle kousky jsou doslova továrny na omega-3 mastné kyseliny – esenciální tuky, které jsou nezbytné pro mozek (pomáhají mi pamatovat si všechny ty cestovní detaily!) a zdravé srdce.
Ale nezůstávejme jen u tuku! Velmi zdravé jsou i ty méně tučné varianty, které najdete na jídelácích po celém světě. Jemná treska (oblíbená v severní Evropě), elegantní mořský vlk (často se s ním setkáte ve Středomoří), oblíbený okoun nebo exotická mahi-mahi (pokud jste někdy v tropech, hledejte ji!). Tyhle ryby jsou sice chudší na omega-3, ale jsou fantastickým zdrojem důležitého jódu. Jód je klíčový pro správnou funkci štítné žlázy a pro udržení energie – a tu na cestách potřebujete vážně hodně!
Takže ať už si na cestách dáváte rybu v luxusní restauraci nebo u stánku na pláži, vybírejte moudře. Tyto ryby vám dodají energii a živiny, abyste mohli pokračovat v objevování světa.
Proč nejíst lososa?
Jako někdo, kdo procestoval různé pobřežní oblasti, hlavně tam, kde se intenzivně farmaří s lososy, vidím ty problémy na vlastní oči nebo se o nich bavím s místními, kteří jsou na zdravém moři závislí.
- Organický a chemický binec z farem: Ty obrovské sítě a klece v zálivech a fjordech nejsou idylka, ale spíš průmyslové zóny na moři. Tuna výkalů, nespotřebovaného krmiva a dalšího odpadu padá ke dnu. Viděl jsem oblasti, kde se dřív hemžil život – krabi, mušle, sasanky – a teď je tam jen mrtvé, špinavé bahno. Mění to úplně chemické složení sedimentů a ničí to život na mořském dně v obrovském měřítku, což ovlivňuje celý ekosystém.
- Zhoršení kvality vody a škodlivé řasy: Ten odpad se samozřejmě rozpouští ve vodě. Výsledkem je nejen horší kvalita vody, někdy i nepříjemný zápach v okolí farem, ale hlavně přísun živin, který způsobuje masivní bujení řas, tzv. “květy vody”. Některé z nich jsou toxické a dusí veškerý další život, od ryb po měkkýše. Plavat nebo potápět se poblíž takových míst není vůbec příjemné a ani bezpečné pro turisty.
- Chemie a léky v moři: Aby se v těch přeplněných klecích lososi udrželi při životě a bojovali s parazity jako mořské vši (což je na farmách obrovský problém), používá se spousta chemikálií a léků. Antibiotika jsou běžná, což přispívá k šíření rezistentních kmenů. Insekticidy k hubení vší se dostávají do vody a mají toxický dopad na volně žijící raky, krevety a další korýše a vůbec celý ekosystém v širokém okolí. Tyto látky se pak šíří a hromadí v potravním řetězci, což ovlivňuje i volně žijící dravce a v konečném důsledku i nás.
Prostě, když jsi na cestách a zajímá tě příroda a místní kultura, je dobré vědět, co za jídlem je. Konzumací lososa z takových intenzivních farem nepřímo podporuješ ničení pobřežních ekosystémů, které často navštěvujeme právě kvůli jejich kráse a biodiverzitě. Je to víc než jen jídlo, je to o dopadu na krajinu a komunity, které navštěvuješ.
Jaký kaviár je nejlepší?
Nejlepší kaviár? Jednoznačně Beluga.
Pochází z majestátního jesetera vyza velká (Huso huso), jednoho z největších sladkovodních/brakických ryb na světě. Tenhle druh podniká neuvěřitelné migrace mezi Kaspickým/Černým mořem a řekami jako Volha nebo Dunaj, což z něj dělá fascinující objekt zájmu pro každého, koho zajímá přírodní geografie a vytrvalost.
Je považován za nejlepší a nejdražší kaviár na světě, hlavně kvůli své extrémní vzácnosti – vyza je bohužel kvůli nadměrnému rybolovu a ztrátě přirozeného prostředí kriticky ohrožená, což z legálně získaného kaviáru dělá opravdový poklad.
Jikry Beluga jsou největší, často přes 3,5 mm v průměru, a jsou známé svou velmi jemnou chutí a texturou. Typické balení se pozná podle modrého víčka.
Pamatujte, že s ohledem na stav populace vyzy je klíčové hledat kaviár z udržitelných zdrojů, ideálně z kontrolovaných akvakultur.
Jaké ryby žijí v moři?
- ďas mořský: Tato podivuhodná hlubinná ryba používá světelnou nástrahu k lovu kořisti. Vypadá hrozivě, ale její maso je delikátní.
- halibut grónský: Mohutná platýsovitá ryba, která obývá chladné severní vody. Je ceněná pro své bílé maso a značnou velikost.
- jazyk mořský: Další platýs, menší a elegantnější, často se skrývající v písku. Jeho jemné maso je ve Středomoří i jinde považováno za lahůdku.
- kambala velká: Velký platýs s charakteristickým tvarem kosočtverce a drsnou kůží. Vyhledávaná v kuchyni pro svou pevnou bílou svalovinu.
- makrela obecná: Rychlá hejnová ryba otevřeného moře. Jejich stříbřité boky se blýskají, když prořezávají vodu při svých dálkových migracích.
- mečoun obecný: Pravý predátor oceánů, poznáte ho podle výrazného “meče”, který používá k omráčení kořisti. Obývá teplejší vody a je známý svou silou.
- parmice nachová: Drobnější rybka pobřežních vod, která pomocí vousků prohledává dno. Její načervenalá barva a chuť jsou charakteristické.
- pilobřich ostnitý: Tato ryba se při ohrožení nafoukne jako míč s bodlinami. Zvláštní stvoření tropických moří, kterému se predátoři raději vyhnou.
Která ryba se rozmnožuje v Sargasovém moři?
Pokud se ptáte na rybu, která podniká jednu z nejzáhadnějších a nejdelších cest za rozmnožováním, pak odpověď zní jasně: úhoř říční (*Anguilla anguilla*).
Je to fascinující příběh o jedné neuvěřitelné migraci. Každý dospělý úhoř z evropských a severoafrických řek a jezer zamíří na neuvěřitelnou pouť přes Atlantik – cíl je právě Sargasové moře. Tato unikátní oblast v severním Atlantiku není ohraničena pevninou, ale pouze mořskými proudy, a je známá mimo jiné obrovským množstvím mořské řasy zvané Sargassum.
Cesta dlouhá až 7000 kilometrů je jednosměrná a vyčerpávající. Vědci stále s jistotou nevědí, jak se úhoři na tak obrovskou vzdálenost navigují, pravděpodobně využívají magnetické pole Země a mořské proudy.
Právě tady, v teplých vodách Sargasového moře, se úhoři třou a jejich životní cyklus pokračuje. Dospělí úhoři po rozmnožování hynou.
Drobounké, listovité larvy zvané leptocefalové jsou pak unášeny zpět směrem k evropským a africkým břehům, většinou s pomocí Golfského proudu. Tato cesta trvá měsíce až roky.
Po doplutí k pobřeží se larvy transformují. Nejprve se mění na sklovité úhoře (glass eels), kteří jsou téměř průhlední, a poté na pigmentované monté (elvers). V tomto juvenilním stádiu jsou bezpohlavní a rozhodují se, kam dál:
- Část zůstává v brakických vodách ústí řek a pobřežních oblastech.
- Většina však pluje řekami hluboko do vnitrozemí.
Zde úhoři žijí v řekách, jezerech a rybnících desítky let (jako tzv. žlutí úhoři), kde rostou a krmí se. Když dospějí a jsou připraveni k rozmnožování, jejich tělo projde další transformací (stanou se z nich stříbřití úhoři), ztmavnou, zvětší se jim oči a vydávají se na zpáteční, stejně záhadnou cestu do Sargasového moře, aby cyklus pokračoval.
Bohužel, úhoř říční je dnes klasifikován jako kriticky ohrožený druh, jehož populace drasticky klesá, a to z mnoha důvodů, včetně překážek na migračních trasách (jezy, turbíny), znečištění, parazitů a nelegálního rybolovu.
Jaké ryby žijí v Rudém moři?
Rudé moře je pro potápěče i šnorchlaře doslova pokladnicí. Jeho korálové útesy pulzují životem a nabízejí neuvěřitelnou podívanou na pestrobarevný svět pod hladinou.
Na těchto útesech žije obrovské množství druhů ryb, ať už se jedná o ty maličké a nenápadné, nebo o majestátní dravce. Je to jako plavat v obrovském přírodním akváriu, kde za každým rohem čeká nové překvapení.
Mezi nejznámější obyvatele patří samozřejmě ikonický klaun (ano, ten „Nemo“!), který se nesměle schovává v sasankách. Hned vedle něj plavou elegantní skaláři a pestrobarevné motýlice s klipkami, kteří jsou typickým obrázkem zdravého útesu.
Často narazíte i na zvláštní tvary, jako jsou zubatí ploskozubci, kteří okusují korály, nebo podlouhlé a rychlé jehly. Nezapomenutelné jsou i někdy pěkně teritoriální ostenci.
Nemůžeme zapomenout ani na skryté obyvatele – ze skal a děr vykukují zvědavé hlavy murén. Na dně zase mistři kamufláže jako ropušnice nebo extrémně jedovatý odranec pravý, na kterého je potřeba si dávat velký pozor!
K vidění jsou i majestátní dravci, jako jsou rychlé a štíhlé barakudy, často plující v hejnech. Krása, ale i nebezpečí se snoubí v perutýnech, jejichž jedové ostny vyžadují respekt a opatrnost.
A s trochou štěstí a dobrým okem můžete v trávě nebo mezi korály objevit i kouzelného mořského koníka. Každé setkání s ním je malý zázrak.
Je to zkrátka fascinující směsice života, která činí potápění a šnorchlování v Rudém moři nezapomenutelným zážitkem pro každého cestovatele.
Jaké jsou druhy ryb?
Pokud se pohybuješ u vody, ať už na lodi, s prutem nebo jen tak u břehu, můžeš narazit na různé druhy ryb. Rozlišují se hlavně podle prostředí, ve kterém žijí:
- Sladkovodní – jsou doma v řekách, potocích, jezerech a rybnících. Ideální pro sportovní rybolov v klidné přírodě nebo je můžeš pozorovat při sjíždění řek na lodi.
- Brakické – ty najdeš v místech, kde se mísí sladká voda z řek se slanou mořskou vodou, typicky v ústích (deltách). Tato prostředí jsou často cílem pro ekoturistiku, pozorování ptáků a specifický rybolov.
- Mořské – žijí ve slané vodě moří a oceánů. Jsou lákadlem pro potápěče, šnorchlaře a milovníky mořského rybolovu z lodí i ze břehu.
- Tažné – to jsou rybí cestovatelé! Migrují mezi sladkou a slanou vodou. Příkladem je losos (z moře do řek ke tření) nebo úhoř (z řek do moře). Sledování jejich tahů může být fascinující přírodní divadlo, často spojené se speciálními možnostmi rybolovu nebo návštěvou rybích přechodů.
- Polotažné – tyto ryby se pohybují v rámci jednoho typu vody (třeba jen ve sladké), ale mění místa pobytu, například mezi větším jezerem a přítoky. Jejich pohyb je také zajímavý pro rybáře v konkrétních lokalitách.
Z jaké ryby je nejdražší kaviár?
Jako pravý, černý kaviár se označují jikry z pradávných ryb – jeseterovitých. Tyto fascinující ryby, které jsem potkával na svých cestách podél velkých říčních toků a moří jako je Kaspik, dávají jikry typické pro pravý kaviár – drobné, zrnité, s barvou od šedočerné po sytě černou.
Tou nejvyšší metou pro znalce a milovníky kaviáru, a zároveň tím nejdražším, je kaviár z vyzy velké (Huso huso). Její jikry jsou ze všech jeseterů největší a pro mnohé mají tu nejdelikátnější, jemně máslovou chuť, která se doslova rozplývá na jazyku.
Vysoká cena a vzácnost tohoto kaviáru je bohužel přímým důsledkem lidské činnosti. Nadměrný výlov v minulosti vedl k drastickému úbytku volně žijících jeseterů. Dnes je vyza velká kriticky ohrožena a značná část pravého kaviáru pochází z přísně kontrolovaných chovů, aby se populace vůbec zachovaly.
Stojí za to ochutnat i kaviáry z jiných jeseterů, například Ossetra s příjemným oříškovým tónem nebo menší a intenzivnější Sevrugu. Každý má svůj jedinečný charakter.
