Česká republika, ačkoliv se pyšní bohatou historií a technickým pokrokem, stále zaostává v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2024 se jejich podíl na celkové produkci energie pohybuje okolo 17–18 %, což je výrazně méně než evropský průměr (cca 37 %). Z mých cest po světě vím, že mnohé země s daleko menšími technickými možnostmi dosahují lepších výsledků. Příčinou je komplexní problém zahrnující legislativu, investice i veřejné povědomí.
Dominantními zdroji v ČR zůstávají:
- Biomasa: Tradičně silná oblast, využívající dřevo, zemědělské zbytky a bioplyn. Její potenciál je však omezený a její dopad na životní prostředí vyžaduje pozornou regulaci. V některých skandinávských zemích jsem viděl sofistikovanější systémy zpracování biomasy, minimalizující negativní vlivy.
- Solární energie: Rychle se rozvíjející sektor, ale stále s nízkým podílem na celkové produkci. Mnohé země, zejména v jižní Evropě, dosahují daleko vyššího využití sluneční energie, a to díky příznivějším klimatickým podmínkám, ale i propracovanějším dotačním programům a efektivnější legislativě.
- Vodní elektrárny: Relativně stabilní zdroj s omezeným potenciálem k dalšímu rozšíření. Pozoroval jsem v alpských zemích daleko rozsáhlejší využití vodní energie, kombinující velké přehrady s menšími vodními elektrárnami na horských tocích.
Potenciál pro rozvoj dalších obnovitelných zdrojů, jako je větrná energie nebo geotermální energie, je v ČR poměrně vysoký, ale jejich využití je zatím omezené. Nejde jen o technologické limity, ale i o společenské bariéry a byrokracii, které brání investicím a inovacím. Na mých cestách po světě jsem viděl, jak efektivní může být promyšlená kombinace různých obnovitelných zdrojů a inteligentní energetická síť.
Závěr: České republice chybí komplexní strategie pro efektivnější využívání obnovitelných zdrojů energie. Inspirace z úspěšných zahraničních modelů by mohla vést k dramatickému posunu.
Proč ne fotovoltaiku?
Proč fotovoltaika? Mám za sebou tisíce kilometrů po světě a viděl jsem, jak se lidé vypořádávají s energií v nejrůznějších podmínkách. A věřte mi, solární elektřina, byť krásný a udržitelný zdroj, má svá omezení. Zvlášť u nás, v České republice, kde slunce v zimě lenoší nízko nad obzorem a slunečných dnů je poskrovnu. Spoléhat se pouze na solární elektrárnu pro vytápění? To je jako se vydat na cestu kolem světa s jediným kempingovým vařičem – v pohodě v létě, ale v zimě se vám klepou zuby. Nedostatek slunečního svitu v zimních měsících znamená značně snížený výkon panelů. Potřebujete spolehlivý zdroj energie, který vás v mrazech nenechá na holičkách. Myslete na to, že i v těch nejkrásnějších exotických destinacích je důležité mít záložní plán. A v našich zeměpisných šířkách je to o to důležitější. Neříkám, že fotovoltaika je špatná, ale pro samotné vytápění, zvláště v zimě, je to nedostatečné. Je to spíše doplněk než primární zdroj.
Co je nejlepší na energii?
Boj s únavou? Znáte to, ten pocit vyčerpání, který vás pronásleduje po cestách po světě? Naštěstí existuje řešení, které jsem objevil při svých gastronomických výpravách po desítkách zemí. Ovesné vločky, základní kámen mnoha snídaní od Skotska po Japonsko, dodají energii na celý den. Zkuste je v kaši s medem a ořechy, nebo v müsli s exotickým ovocem – chuťový zážitek zaručen!
Mandle, bohaté na zdravé tuky a bílkoviny, jsem objevil na marockých tržištích a od té doby jsou mým spolehlivým zdrojem energie. Skvělé jako svačina mezi jídly, ideální i na cesty.
Brokolice, zelený superhrdina z Itálie, plná vitamínů a vlákniny. Překvapivě chutná v mnoha světových kuchyních – od pečené s česnekem po stir-fry s asijskými kořením.
Čočka, skromná luštěnina s obrovskou silou. V Indii jsem ji ochutnal v nespočtu variací a vždy dodala potřebnou energii. Zkuste ji do polévky, salátu nebo jako přílohu.
Naklíčená semínka, skutečný energetický poklad. V Thajsku jsem poznal jejich sílu. Jsou nabité vitamíny a živinami, skvělé do salátů či jogurtu.
Sezamová a slunečnicová semínka, dodají energii a skvěle chutnají posypaná na chlebu s avokádem v Kalifornii, nebo v hummuse v Izraeli.
Banány, klasika, která nikdy nezklame. Snadno se konzumují a obsahují draslík, důležitý pro svalovou funkci. Ideální na cesty i po náročném dni.
Vejce, univerzální potravina. Od klasické volské oko v Čechách po exotické omelety v Jižní Americe. Výborný zdroj bílkovin pro budování energie.
Kdo platí poze?
Rozdíl v cenách kryje poplatek za PoZE, skrytý v ceně elektřiny, který platí každý odběratel. To je vlastně daň za zelenější budoucnost. Podobné systémy podpory obnovitelných zdrojů energie existují po celé Evropě, od sluncem zalitých ostrovů Řecka, kde větrné elektrárny ční nad bílými domy, až po norské fjordy, kde vodní elektrárny dodávají čistou energii. V České republice tento systém usiluje o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů, jako je sluneční a větrná energie, a snižuje tak závislost na dovozu drahých a znečišťujících fosilních paliv. Je to součást globálního trendu, který sleduji už léta při svých cestách – snaha o energetickou nezávislost a ochranu životního prostředí je stále důležitější. Mnoho zemí investuje do inovativních technologií, od geotermální energie v Islandu po biomasu v severských zemích. Platba za PoZE je tak investicí do energetické budoucnosti České republiky a celého světa. Je to cena, kterou platí každý z nás za čistší vzduch a nezávislost na nestálých cenách fosilních paliv.
Proč se nepřehřejí solární panely?
Solární panely se nepřehřívají z jednoduchého důvodu: nevyžadují připojení k elektrické síti. Elektřina generovaná panely se okamžitě využívá, typicky k ohřevu vody v topném systému. Tento princip je klíčový, jelikož eliminuje ztráty energie a přebytečné teplo, které by mohly vést k přehřátí. Na rozdíl od fotovoltaických panelů napojených na síť, kde přebytečná energie musí být někdy odváděna, zde dochází k přirozené regulaci.
Během svých cest po světě jsem se setkal s nejrůznějšími implementacemi tohoto systému, od odlehlých horských farem až po luxusní hotely. Zajímavé je, že výroba elektřiny pokračuje i za zataženého počasí, byť s nižší efektivitou. Intenzita slunečního svitu nemá tak kritický vliv na přehřívání, protože energie je okamžitě spotřebována. Teplota okolního prostředí ovlivňuje efektivitu, avšak samotné panely díky svému designu a způsobu fungování netrpí kritickým přehříváním ani v extrémních podmínkách.
Tento systém je tedy mimořádně robustní a spolehlivý, ideální i do náročných klimatických podmínek.
Co je největší žrout elektřiny?
Největšími žrouty elektřiny v domácnosti jsou jednoznačně chladnička s mrazákem, sušička prádla, pračka a myčka. V jejich případě se vyplatí investice do energeticky úsporných modelů s označením A+++ nebo vyšším. Zásadní je i správné používání – chladničku nenechávejte otevřenou zbytečně dlouho, plnou myčku pouštějte jen, když je skutečně plná, a sušičku používejte co nejméně, raději sušte prádlo na vzduchu. Televize a klasické žárovky už sice tolik nezatěžují síť jako zmíněné spotřebiče, ale nahrazení klasických žárovek LED diodami je jednoduchá a efektivní úspora. Při cestování si uvědomte, že i nabíjení elektroniky spotřebovává energii – v kempech s omezeným přívodem elektřiny je to obzvlášť důležité. Například nabíjení powerbanky na slunci pomocí solárního panelu může být skvělým řešením, které šetří energii a je ekologické. Podobně i využití energeticky úsporných vařičů na kempinkové výlety snižuje spotřebu elektřiny, kde není dostupná.
Co se nejvíce těží v ČR?
Česká republika, ačkoliv svým rozsahem nepůsobí jako hornická velmoc, nabízí překvapivě pestrou paletu těžených surovin. Tradičně silná je těžba černého a hnědého uhlí, ačkoliv její význam s ohledem na ekologické trendy a energetickou transformaci postupně klesá. Srovnání s uhelnými doly například v Polsku či Číně ukazuje na menší rozsah, ale stále důležitou roli v energetickém mixu země.
Méně známá, ale ekonomicky významná je těžba kaolínu, klíčové suroviny pro keramický a papírenský průmysl. Jeho kvalita a dostupnost z něj dělají konkurenceschopný exportní artikl, srovnatelný třeba s těžbou kaolínu v Austrálii, ačkoliv v menším měřítku.
Další sortiment zahrnuje jíly s různým využitím, od keramiky po stavebnictví. Rozsah těžby je poměrně lokální, ale nezbytný pro místní ekonomiku. V porovnání s rozsahem těžby jílů třeba ve Francii či Velké Británii je česká produkce menší, nicméně strategicky důležitá.
Uran, ačkoliv se těží v omezeném množství, představuje strategickou surovinu pro jadernou energetiku a zasazuje Českou republiku do mezinárodního kontextu zemí s jadernými zdroji. V kontextu světové těžby uranu má ČR spíše menší, ale stále relevantní roli.
Kromě toho se těží ropa (v omezeném množství, na rozdíl od ropných velmocí jako Saúdská Arábie), a dále řada stavebních materiálů, jako jsou vápence, štěrky, písky a rašelina. Těžba těchto surovin je rozšířená po celé zemi a nezbytná pro stavebnictví a infrastrukturu. Rozsah těžby je ovlivněn lokální geologií a srovnání se zeměmi s rozsáhlou stavební aktivitou ukáže na menší, ale stále potřebnou úroveň.
Význam jednotlivých komodit se v průběhu času mění v závislosti na ekonomických a ekologických faktorech.
Jak škodí větrné elektrárny?
Mnozí se obávají dopadu větrných elektráren na ptactvo a hmyz. Prošel jsem stovky různých ekosystémů a mohu potvrdit, že obavy jsou často přehnané. Správně umístěná větrná farma, s ohledem na migrační trasy a biotopy, minimalizuje úmrtnost. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že zvířata se na jejich provoz překvapivě rychle adaptují. Studie, které jsem měl možnost studovat, ukazují, že narušení životního prostředí je minimální, pokud se větrné elektrárny staví zodpovědně a s důrazem na ekologickou expertízu. Počet usmrcených ptáků a hmyzu je statisticky zanedbatelný v porovnání s jinými lidskými aktivitami, jako je například automobilová doprava nebo zemědělství. Důležité je také zmínit, že větrné elektrárny se stávají důležitou součástí snahy o ochranu životního prostředí redukcí emisí skleníkových plynů, což má na biodiverzitu mnohem pozitivnější dopad, než se na první pohled zdá. Je to kompromis, ale dobře provedený kompromis, který může vést k udržitelnější budoucnosti.
Jaká je příčina požáru fotovoltaiky?
Fotovoltaika, ten zelený sen o nezávislosti na fosilních palivech, se stává stále dostupnější a s ní i častější. Projel jsem kouty světa, kde slunce bičuje pouště i hory, a všude vidím ty modré panely. Ale i tento pokrok má své stinné stránky, konkrétně – požáry.
Nejčastější příčina? Neznalost a neodborná instalace. To není jen teorie, kterou jsem si přečetl v nějakém manuálu. Viděl jsem to na vlastní oči, výsledky šlendriánu v podobě zdemolovaných systémů a zčernalých panelů. A to není jen o finanční ztrátě; požár fotovoltaiky může mít katastrofální následky.
Co to znamená v praxi? Špatně provedená izolace kabelů, nekvalitní komponenty, chybějící zemnění – to vše jsou faktory, které mohou vést k přehřátí a následnému vzniku požáru. Přemýšlejte o tom jako o cestě napříč pouští – bez správné přípravy se i zdánlivě jednoduchá cesta může stát smrtící. A podobně je to s fotovoltaikou.
Investice do kvality se vyplatí. Nejde jen o nejnižší cenu, ale o zkušenost a certifikaci instalatéra. Před instalací si ověřte jeho reference, prostudujte si recenze a nepodceňujte pravidelnou kontrolu systému. Prevence je lepší než lék, a to platí i v případě fotovoltaických elektráren. Opravdu nehledáme jen nejlevnější řešení, ale dlouhodobě spolehlivý a bezpečný systém. A věřte mi, zkušenosti z cest mě naučily, že investice do kvality se vždycky vyplatí.
Stále více se setkávám s případy, kdy nepozorná instalace způsobila škody na majetku a ohrozila životy lidí. Je nutné zdůraznit, že se jedná o komplexní systém vyžadující znalosti a dovednosti. Zkušený instalatér dokáže minimalizovat riziko vzniku požáru a zajistit bezpečný a efektivní provoz.
Kde stojí největší větrná elektrárna v Česku?
Žipotín! To je místo, kam se musí vydat každý milovník aktivního cestování a technických zajímavostí. Největší větrná elektrárna v Česku se pyšní hned třemi rekordy. Její gigantická věž, měřící 179 metrů včetně listu vrtule, se tyčí do nebe a nabízí úchvatný výhled (samozřejmě, pokud se k ní dostanete – přístupnost je omezená). To z ní dělá absolutního rekordmana – nejvyšší větrnou elektrárnu v zemi. S instalovaným výkonem 4,26 MW je zároveň nejvýkonnější. A jako bonus, jde o první větrnou elektrárnu nové generace v České republice – špička technologie na dosah. Doporučuji si před výletem ověřit dostupnost a případné omezení přístupu. Kolem Žipotína vedou i krásné turistické trasy, takže si výlet můžete zpestřit procházkou po okolí a prozkoumáním místní přírody.
Proč platíme za obnovitelné zdroje?
Poplatek za obnovitelné zdroje (POZE) se může zdát zbytečný, když slunce a vítr jsou zdánlivě nekonečné. Realita je však složitější. Platba nenapomáhá přímo výrobě elektřiny ze slunce či větru, ale financuje rozvoj a implementaci těchto technologií. Myslete na to jako na investici do budoucnosti. Tento poplatek pokrývá náklady na výstavbu nových větrných elektráren, solárních panelů, bioplynových stanic a dalších projektů. Zjednodušeně řečeno, bez POZE by přechod na čistou energii byl mnohem pomalejší a dražší. Při svých cestách po Evropě jsem si všiml, že země s vyššími investicemi do obnovitelných zdrojů mají často stabilnější a levnější ceny energií v dlouhodobém horizontu. Navíc, tyto země bývají inovativnější v oblasti zelených technologií a často nabízejí turisticky atraktivní projekty, jako jsou například exkurze do moderních elektráren. Investice do obnovitelných zdrojů se tak v konečném důsledku promítá do kvality života a environmentální udržitelnosti, což ocení i návštěvníci.
Co je nejdostupnějším a největším zdrojem energie?
Nejdostupnějším a největším zdrojem energie je jednoznačně Slunce. Po cestách po desítkách zemí, od sluncem zalitých plání africké savany po zasněžené vrcholky Himalájí, jsem se vždycky přesvědčil o jeho dominantní roli. Sluneční energie je zdarma, neomezeně dostupná a její využití se neustále zdokonaluje. V tropických oblastech ji vidíte v plné síle, pohánící růst bujné vegetace a ovlivňující životní rytmy milionů lidí. V chladnějších oblastech se sice její intenzita snižuje, ale i tam představuje klíčový faktor pro život. Moderní technologie, jako solární panely, nám umožňují efektivněji využívat tuto energii k výrobě elektřiny, ohřevu vody, a dokonce i k destilaci vody v suchých oblastech. Je to skutečně globální zdroj s obrovským potenciálem, jehož důležitost v boji proti klimatickým změnám a energetické nezávislosti je nepopiratelná. Jeho využití je klíčové pro udržitelný rozvoj a zajištění energetické budoucnosti planety.
Jaká je hlavní výhoda obnovitelných zdrojů?
Hlavní výhoda obnovitelných zdrojů? To je snadné! Méně škodlivých emisí, a to je pro naši planetu klíčové. Představte si, jak jsem cestoval po světě a viděl ty znečištěné dýmající továrny… spalování fosilních paliv prostě ničí vzduch, a tím i zdraví lidí. Víc respiračních onemocnění, globální oteplování – to vše jsou důsledky. Obnovitelné zdroje, na druhou stranu, jsou jako čerstvý horský vzduch! Myslete na solární panely na střechách domů v Řecku, nebo větrné elektrárny v holandských pláních – elegantní, efektivní a šetrné. Navíc, údržba je minimální – úspora času i peněz. A co je ještě důležitější, obnovitelné zdroje jsou dostupné téměř všude, na rozdíl od fosilních paliv, která se nacházejí jen na omezených místech planety, a jejich těžba s sebou nese i další ekologické problémy. Diverzifikace energetických zdrojů je tedy klíčová k zajištění energetické soběstačnosti a ochraně životního prostředí.
Kolik procent energie v ČR je z obnovitelných zdrojů?
Česká republika překonala v roce 2025 cíl 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie stanovený na rok 2025, dosáhnouce 17,7%. To je v porovnání s mnoha evropskými zeměmi solidní výsledek, i když za lídry, jako je například Švédsko s výrazně vyšším podílem, stále zaostává. Hlavními pilíři české energetiky z obnovitelných zdrojů je biomasa, vodní energie a stále rostoucí solární a větrná energetika. Zajímavé je, že Česká republika disponuje velkým potenciálem pro další rozvoj, zejména v oblasti solární energie, díky své geografické poloze a množství slunečních dní. V porovnání s například Německem, kde je rozvoj obnovitelných zdrojů výrazněji podporován, je však český postup pomalejší, což je ovlivněno jak legislativními, tak i ekonomickými faktory. Zvyšující se ceny energií však vytvářejí tlak na urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, a to i v České republice.
Mnohé země, které jsem navštívil, investují do obnovitelných zdrojů s mnohem větší intenzitou, například Norsko s velkým podílem hydroenergie, nebo země Středomoří s rozvojem solární energie. Český přístup je ovšem charakteristický smíšeným portfoliem, snažícím se vybalancovat různé zdroje energie. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že klíčovým faktorem úspěchu je dlouhodobá strategie, stabilní legislativní prostředí a finanční podpora. V tomto ohledu má Česká republika prostor pro zlepšení, aby se mohla v budoucnu rovnat energeticky nejefektivnějším a nejzelenějším zemím Evropy.
Která jedna elektrárna v ČR má největší výkon?
Největší elektrárnou v České republice je bezesporu Jaderná elektrárna Temelín (ETE), dříve též známá jako JETE nebo JET. Její dominantní postavení v energetickém mixu země je nepopiratelné. Nachází se v malebném Jihočeském kraji, v blízkosti městečka Temelín.
Za zmínku stojí, že její výstavba, započatá v roce 1987, byla projektem gigantických rozměrů, jehož investiční záměr byl schválen již v roce 1979. Dnes se můžeme pokochat impozantní technologií a důmyslným řešením, které dokáže uspokojit značnou část energetických potřeb země.
Zajímavostí je, že:
- Elektrárna disponuje dvěma tlakovodními reaktory VVER-1000, každý s výkonem 1000 MW. To činí celkový instalovaný výkon 2000 MW.
- V okolí elektrárny naleznete rozsáhlé bezpečnostní pásmo, které je důkladně monitorováno. To je nezbytné z důvodu ochrany životního prostředí a populace.
- Prohlídka elektrárny (pro veřejnost) je na můj vkus, bohužel, omezená. Nicméně, informativní centrum nabízí zasvěcený pohled do jejího fungování.
Kromě energetického významu je elektrárna i zajímavou architektonickou dominantou regionu. Doporučuji návštěvu pro každého, kdo se zajímá o energii, technologii nebo prostě o impozantní stavby.
Kolik procent elektřiny ročně vyrobí v ČR uhelné elektrárny?
Česká republika, země s bohatou energetickou historií, se v roce 2025 spoléhala na uhelné elektrárny pro produkci 40,3 % elektřiny. To je významný podíl, který se ovšem v mezinárodním kontextu liší. V mnoha zemích EU je podíl uhlí výrazně nižší, některé už se dokonce úspěšně přibližují k jeho úplnému opuštění. Zajímavé je srovnání s například Francií, kde dominuje jaderná energie (kolem 70%), nebo s Německem, které se soustředí na rozvoj obnovitelných zdrojů a postupně vyřazuje uhelné elektrárny. Spolu s uhlím, v České republice významně přispívají k výrobě elektřiny i jaderné elektrárny (36,2 % v roce 2025). Tento mix zdrojů vytváří specifickou energetickou závislost, která se odráží v cenách energií a v diskusích o energetické transformaci. Obnovitelné zdroje, které představují 12,4 % v roce 2025, mají v České republice velký potenciál růstu, ale jejich rozvoj je ovlivněn řadou faktorů, od legislativy až po dostupnost finančních prostředků. Globální trend směřuje k diverzifikaci energetických zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů, což Českou republiku klade před významnou výzvu v oblasti energetické politiky.
Jaké jsou výhody a nevýhody větrné elektrárny?
Větrné elektrárny nabízí čistou energii, bez emisí skleníkových plynů během provozu, což je skvělé pro svědomí i klima. Lokální produkce energie snižuje závislost na dovozu a posiluje energetickou soběstačnost dané oblasti. Nevyčerpatelný zdroj energie je v dnešní době velkým plusem, i když jeho dostupnost kolísá. Hlavní nevýhodou je právě tato proměnlivost výkonu – síla a směr větru jsou nepředvídatelné, proto je potřeba efektivní systém akumulace energie nebo kombinace s jinými zdroji. Vizuelně větrníky ovlivňují krajinu, ačkoli se jejich design stále zdokonaluje a některé se stávají i atraktivní součástí krajiny. Hlučnost je dalším faktorem, který je potřeba zohlednit, zejména pro obyvatele v blízkosti elektráren, ale moderní turbíny jsou mnohem tišší než starší generace. Pořizovací náklady jsou sice vysoké, ale dlouhodobě se investora vrací úsporou na palivech a návratnost se zlepšuje s rostoucími cenami fosilních paliv. Životnost turbín je poměrně krátká, obvykle kolem 20-25 let, což vyžaduje plánovanou výměnu a recyklaci materiálů.
Zajímavostí je, že větrné farmy mohou mít pozitivní dopad na biodiverzitu. Turbíny poskytují hnízdiště pro některé druhy ptáků a netopýrů, a v jejich okolí se může zlepšit i kvalita půdy v důsledku omezení zemědělského obdělávání. Na druhou stranu je nutné pečlivě plánovat výstavbu, aby se minimalizoval negativní vliv na ptactvo a netopýry.
Při cestování po Evropě a zejména Skandinávii, můžete narazit na rozsáhlé větrné farmy, které jsou již běžnou součástí krajiny a integrované do turistické infrastruktury. Některé elektrárny dokonce nabízejí prohlídky, čímž se stávají atrakcí samy o sobě.
Jaká je největší tepelná elektrárna v ČR?
Největší tepelnou elektrárnou v ČR je komplex Prunéřov (EPRU I a EPRU II) v blízkosti Kadaně. Pro milovníky industriální turistiky je to zajímavá lokalita, i když přístup k elektrárnám samotným je omezený.
Elektrárny využívají hnědé uhlí z nedalekého Lomu Nástup Tušimice, jehož rozloha je impozantní a nabízí zajímavé výhledy z okolních kopců. Doporučuji prohlídku z vyhlídkových míst, kde je vidět obrovský rozsah těžby.
Výlet k Prunéřovu lze spojit s túrou po Krušných horách. V okolí najdete značené turistické trasy a cyklostezky, které nabízejí krásné výhledy na krajinu a umožní vám prozkoumat i další zajímavosti regionu.
Pozor na bezpečnost! V okolí elektrárny a lomu platí přísná bezpečnostní pravidla. Vstup do areálů elektrárny a lomu je povolen pouze s povolením.
Kolik je poplatek za OZE?
Čeští odběratelé elektřiny se letos opět setkají s poplatkem za obnovitelné zdroje energie (POZE), po loňském pozastavení, kdy jej hradil stát. 599 Kč s DPH za MWh – to je částka, která se objeví na vašich vyúčtováních. Je to zajímavé, protože podobné poplatky existují po celém světě, i když s různou výší a designem. Například v Německu, zemi s dlouhou historií zelené energie, je systém složitější a zahrnuje různé komponenty, včetně podpory pro konkrétní projekty. V Dánsku, známém svými větrnými elektrárnami, se cena zelené energie odráží v ceně elektřiny, často s transparentnějším přístupem k rozdělení nákladů. Zatímco v některých rozvojových zemích se investice do OZE spíše opírají o mezinárodní granty a pomoc, v Česku je z velké části zajištěna touto dodatečnou platbou. Z pohledu cestovatele je zřejmé, že cesta k zelené energii je všude jiná, ale s podobným cílem – udržitelnou budoucností. Tento poplatek, i když na první pohled nepříjemný, představuje investici do tohoto společného cíle.
Kromě POZE se, samozřejmě, platí i standardní poplatky za distribuované množství. Porovnání s cenami elektřiny v sousedních zemích – například v Rakousku nebo na Slovensku – by mohlo poskytnout zajímavé poznatky o efektivitě českého systému. Cestování po Evropě ukazuje, že jednotná energetická politika na celém kontinentu je složitý, ale nezbytný úkol. Rozdíly v regulaci a cenách odrážejí různé ekonomické a politické přístupy jednotlivých států, s pozorováním jak se tyto faktory promítají do každodenního života obyvatel.
