Myslivost poskytuje širokou škálu produktů, z nichž některé mají i vysokou ekonomickou hodnotu. Zvěřina je samozřejmě na prvním místě, s různými druhy masa, od zvěřiny jelení a srnčí po divočáka či bažanta. Kvalita masa závisí na druhu zvěře, jejím věku a způsobu zpracování. Mnoho myslivců si maso zpracovává samo, ale existují i firmy, které se na zpracování zvěřiny specializují.
Vedle masa se získává i řada dalších produktů:
- Kůže a kožešiny: Používají se k výrobě oděvů, obuvi, kožených doplňků a dekoračních předmětů. Kvalita závisí na druhu zvěře a způsobu zpracování, přičemž některé kožešiny jsou velmi ceněné.
- Srst a peří: Používají se k výrobě polštářů, dek, a dalších textilních výrobků. Srst zejména z divokých zvířat může mít unikátní vlastnosti a kvalitu.
- Parohovina a rohovina: Z paroží se vyrábějí dekorace, knoflíky a další drobné předměty. Rohovina se používá podobně.
- Spárky, zuby (zbraně, špičáky, kelce): Mohou sloužit jako suvenýry, dekorační prvky nebo součást sbírek. Důležité je dbát na legální pořízení těchto předmětů.
- Trofeje: Pro myslivce představují trofeje vrchol lovu, ať už se jedná o paroží, lebku, nebo jiné části těla. Hodnota trofeje je odvozena od velikosti, kvality a vzácnosti. Je nutno dodržovat zákonné předpisy ohledně získávání a vlastnictví trofejí.
Je důležité si uvědomit, že udržitelný a etický přístup k myslivosti je klíčový pro zachování populací zvěře a biodiverzity.
Praktická rada: Při cestování po venkově, zejména v oblastech s bohatou mysliveckou tradicí, se můžete setkat s produkty zvěřiny a dalšími mysliveckými výrobky v místních obchodech a restauracích. V některých regionech se konají i speciální trhy zaměřené na prodej mysliveckých produktů.
Kdy začíná myslivecký rok?
Myslivecký rok začíná v březnu, což je pro mě jako aktivního turistu ideální čas pro výpravy do přírody! Právě v březnu se probouzí život a je to skvělé období pro pozorování zvěře.
Březen je klíčový:
- Končí starý a začíná nový myslivecký rok.
- Probíhá sčítání zvěře – skvělá příležitost spatřit různé druhy zvířat.
- Začíná obdělávání políček – čím dříve se zaseje, tím dříve zvěř má k dispozici potravu. To ovlivňuje i jejich chování a pohyb, takže je zajímavé sledovat, jak se to promítá do jejich aktivit v terénu.
Tipy pro aktivní turisty v březnu:
- Využijte klidnějšího počasí k delším túrám a objevování méně známých cest.
- Vezměte si s sebou dalekohled pro pozorování zvěře. Březen nabízí skvělé možnosti spatřit srnce, jeleny, ba i divočáky.
- Dodržujte ticho a klid v přírodě, abyste nerušili zvířata, zejména během období rozmnožování.
- Nezapomeňte na vhodné oblečení a obuv pro proměnlivé jarní počasí.
Zajímavost: Sčítání zvěře není jen pro myslivce. Je to důležitý nástroj pro sledování populací a ochranu přírody, a jako aktivní turisté můžeme k tomu přispět i svým pozorováním.
Kdy se loví kuna?
Kunu lesní a kunu skalní lovíme od 1. listopadu do konce února. To je důležité vědět, pokud se vydávám na podzimní či zimní túry do lesů a skal. V této době je zvýšená pravděpodobnost setkání s lovci. Doporučuji nosit výrazné oblečení, abychom byli dobře viditelní. Stopy kun v lese – typické malé tlapky – mohou být zajímavé pro pozorování, ale je důležité respektovat jejich životní prostor a nerušit je, zvláště v době lovu. Pro bezpečný a příjemný výlet si ověřte aktuální platnost doby lovu, protože se může měnit.
Kdy může myslivec střílet?
České lesy, ty nádherné zelené dýchající plíce země, skrývají nejenom krásnou přírodu, ale i nebezpečí. A to zejména pro ty, kteří se v nich pohybují s puškou v ruce. Myslivost, tradice propletená s ochranou přírody, má svá striktní pravidla. A jedno z nejdůležitějších se týká střelby.
Kdy tedy myslivec může střílet? Z ustanovení článku 44 Mysliveckého řádu jasně vyplývá: střílet na zvěř, nebo zvířata škodící myslivosti, je dovoleno pouze tehdy, je-li objekt bezpečně rozeznán. Tohle není jen nějaká formalita, je to otázka bezpečnosti, jak pro samotného myslivce, tak pro ostatní v lese.
Měl jsem možnost cestovat po mnoha zemích a potkávat se s různými loveckými tradicemi. Vždy se klade důraz na bezpečné zacházení se zbraní a na přesnou identifikaci cíle. Žádná výmluva, ani ta nejpřesvědčivější, nemůže ospravedlnit střelbu na nesprávný cíl.
Představte si, že se nacházíte hluboko v lese, slyšíte šramot, vidíte pohyb v houštinách… adrenalin stoupá. Ale v tu chvíli je nesmírně důležité zachovat chladnou hlavu a pečlivě si prohlédnout cíl. Neuspěchejte to. Život, ať už lidský nebo zvířecí, je příliš cenný na to, aby byl ohrožen nedbalostí.
- Základní pravidlo: Bezpečná identifikace cíle před střelbou.
- Žádné výmluvy: “Spletl jsem si psa s liškou” neobstojí před zákonem ani před morálkou.
- Odpovědnost: Myslivec nese plnou odpovědnost za každý výstřel.
Na závěr – ať už jste zkušený lovec nebo jen turista procházející se lesem, pamatujte: bezpečnost je na prvním místě. Respektujte myslivecká pravidla a chraňte sebe i ostatní.
Kolik je členů ČMMJ?
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), založená v roce 1923, sdružuje 55 000 členů napříč Českem, Moravou a Slezskem. To z ní činí jednu z největších mysliveckých organizací v Evropě, srovnatelnou například s některými německými spolky, které jsem pozoroval během svých cest po kontinentu. Její vliv sahá daleko za hranice pouhé ochrany zvěře.
ČMMJ se zasazuje o zachování myslivosti jako nedílné součásti kulturního dědictví, což jsem si uvědomil i při návštěvě tradičních mysliveckých muzeí v Rakousku a Maďarsku. Jejich přístup je srovnatelný s péčí o historické památky. Činnost organizace zahrnuje:
- Péči o zvěř a její biotopy: Moderní přístup, často s využitím technologií sledování a managementu, na které jsem narazil i v Skandinávii.
- Vzdělávání a výchovu myslivců: Kvalifikovaní myslivci, s respektem k etice a tradici, jsou klíčoví, jak jsem se přesvědčil v různých částech světa.
- Spolupráci s vědeckými institucemi: Důraz na výzkum a data pro zodpovědný management populací zvěře.
- Popularizaci myslivosti a ochrany přírody: Zvyšování povědomí veřejnosti, inspirativní přístup, podobný tomu, co jsem viděl v programu ochrany přírody v Kanadě.
Členství v ČMMJ přináší nejen možnost aktivní účasti na ochraně přírody, ale i přístup k odborným informacím a komunitě sdílející vášnivý vztah k myslivosti a tradicím. Je to dynamická organizace, která se neustále vyvíjí a přizpůsobuje se měnícím se podmínkám, podobně jako myslivecké organizace v severní Americe, s nimiž jsem měl možnost se setkat.
Kolik je v Česku myslivců?
Počet českých myslivců aktivně vykonávajících právo myslivosti v honitbě se v posledních letech snížil na 88 337. To představuje zajímavý kontrast s jinými evropskými zeměmi, kde je tradice myslivosti silněji zakořeněna a počet aktivních myslivců je často mnohem vyšší. Například v Rakousku, zemi s podobnou rozlohou a terénem, je počet myslivců podstatně větší, ovlivněno i odlišnou legislativou a přístupu k myslivosti. Důvodem poklesu v ČR může být stárnoucí populace myslivců a nedostatek zájmu mladých generací. Zároveň se však počet lovené zvěře drží na vysokých číslech, což svědčí o efektivní práci zbývajících myslivců.
K nim patří 29 738 lovecky využitelných psů. Tato čísla poukazují na důležitost psů v české myslivosti, a to nejen pro samotný lov, ale i pro ochranu a management zvěře. V porovnání s jinými zeměmi, kde se klade důraz na jiné metody lovu, je závislost na psech v České republice poměrně vysoká.
Lovecká sezóna 2025/2024 zaznamenala rekordní odstřely: 35 779 kusů jelení zvěře, 45 335 kusů daňčí zvěře, 11 033 kusů mufloní zvěře a neuvěřitelných 258 253 kusů černé zvěře. Tento vysoký počet u černé zvěře je spojen s její přemnožením a představuje jeden z klíčových problémů české lesní správy. Množství ulovené zvěře se liší podle regionů a v závislosti na specifických podmínkách honitby, a je důležité si uvědomit, že tato čísla představují pouze oficiální statistiky. Mezinárodní srovnání v oblasti odlovu zvěře by poskytlo cenný kontext a poukázalo na rozdíly v populačních strategiích a hospodaření s lesy.
Co potřebuje myslivec?
Na rozdíl od rybářů, myslivec nemá striktně danou povinnou výbavu. Důležité je ale dodržovat zákonné předpisy týkající se doby lovu, povolených způsobů lovu a druhů zbraní. Samozřejmostí je platný lovecký lístek a pojištění odpovědnosti za škodu. Kromě toho, zkušený myslivec má s sebou vždy kvalitní dalekohled pro pozorování zvěře, mapu honitby, kompas, funkční nůž, baterku a vhodné oblečení do terénu – nepromokavou a teplou vrstvu, pevnou obuv. Praktický je také GPS navigátor, pro případ ztráty orientace v terénu. Nepodceňujte ani první pomocnou soupravu, včetně léků na alergie. Důležité je dobré plánování trasy a informovanost o počasí. Myslivost je náročná aktivita vyžadující dobrou fyzickou kondici a znalost přírody.
Proč myslivci připíjí levou rukou?
Tradiční přípitek myslivců levou rukou má pravděpodobně kořeny v praktické potřebě udržet pravou ruku volnou pro ovládání koně či psů při lovu. Levá ruka se tak stala dominantní při rituálním přípitku. Tato praktická úvaha se prolíná s méně pragmatickým vysvětlením, které spojuje levou stranu těla, blíže k srdci, s upřímností a důrazem na významnost aktu. Je zajímavé, že podobné tradice spojené s levou rukou a upřímností se objevují i v jiných kulturách a kontextech, zdůrazňujíce univerzální symboliku. Při expedicích do divočiny, kde je důležitá obratnost a rychlá reakce, je pochopení takových zvyků, ať už praktických nebo symbolických, poučné. Myslivecká tradice je bohatá na podobné detaily, které odrážejí dlouhou historii a úzkou vazbu mezi člověkem a přírodou. Znalost takových zvyklostí může obohatit zážitek z poznávání kultury a historie konkrétní oblasti.
Co je výkon práva myslivosti?
Výkon práva myslivosti? To není jen takové pobíhání po lese s flintflockem. Je to zodpovědná, odborná a veřejně prospěšná činnost, precizně definovaná českým zákonem o myslivosti č. 449/2001 Sb. Myslím si, že jsem prošel kouty České republiky, kde se s myslivostí setkáváte na každém kroku, od hlubokých lesů Šumavy až po vinice jižní Moravy. A všude je to o něčem jiném. Zákon definuje předmět a účel, ale skutečná podstata spočívá v udržování rovnováhy ekosystému. Myslivci nejsou jen lovci, ale i ochránci přírody, kteří sledují stavy zvěře, pečují o lesní porosty a bojují s nemocemi. Je to náročná práce, vyžadující znalosti biologie, ekologie a lesnictví, často prováděná za nevlídného počasí a v odlehlých oblastech. Myslivost v Česku má dlouhou tradici a je úzce spjata s krajinou a kulturou. A pro turisty, kteří se toulají po českých lesích, je to důležitý faktor, který ovlivňuje bohatství a rozmanitost fauny, kterou mohou pozorovat.
Zákon o myslivosti je důkladný, ale praxe je mnohem komplexnější a záleží na individuálním přístupu každého myslivce. Myslím, že jedna z nejzajímavějších věcí je, jak se tradice prolíná s moderními přístupy k ochraně přírody. Je to dynamická oblast, která se neustále vyvíjí v reakci na změny klimatu a lidských aktivit. A věřte mi, že jsem viděl leccos, co by se do učebnice o myslivosti nevešlo.
Jak vzniklo slovo myslivec?
Slovo „myslivec“ má zajímavý původ, sahající hluboko do historie českého jazyka. Nejedná se o žádné náhodné slovo, ale o důmyslně vytvořený výraz s bohatou minulostí. Jiří Rejzek, autor uznávaného Českého etymologického slovníku, vysvětluje jeho vznik od přídavného jména „myslivý“, které samo o sobě evokuje důvtip a promyšlenost.
Staré české texty odhalují klíč
Rejzek cituje staročeskou větu „v loviech mysliv bieše“, což v dnešní češtině znamená „v lovech byl důmyslný“. To krásně ilustruje, že myslivec nebyl jen někdo, kdo náhodou loví, ale kdo k lovu přistupuje s rozvahou, strategickým myšlením a hlubokým poznáním přírody. Myslivec byl zkrátka chytrý lovec.
Myslivost a cestování: překvapivé spojení
Moje mnohaleté cestování po různých koutech světa mi ukázalo, jak je myslivost úzce spjata s poznáváním nových míst. Dobří myslivci jsou často i zkušení cestovatelé, neboť k úspěšnému lovu je třeba perfektní orientace v terénu, znalost místních podmínek a schopnost improvizovat.
- Orientace: Myslivec se musí perfektně orientovat v lese, v horách, v různých typech terénu.
- Poznání přírody: Hluboké znalosti o zvěři, rostlinách a celém ekosystému jsou nezbytné.
- Trpělivost a vytrvalost: Lov vyžaduje značnou dávku trpělivosti a vytrvalosti.
Znalosti a dovednosti myslivce:
- Stopování
- Orientace v terénu
- Znalost zvěře
- Znalost zbraní a střelectví
- První pomoc
Závěr: Slovo „myslivec“ tak není jen označením povolání, ale odráží i důležité vlastnosti – inteligenci, důvtip a hluboké propojení s přírodou. To je vlastnost, kterou si vážím i u sebe jako zkušeného cestovatele.
Kdo je myslivecká straž?
Myslivecká stráž, neboli přísežná stráž, jak jsem se dozvěděl během svých cest po Česku, je zajímavý institut. Jedná se o veřejnou bezpečnostní složku s oprávněním dohlížet na dodržování mysliveckých zákonů a etických norem. Jejich působnost se netýká jen pytláctví, ale i ochrany lesů a divoké zvěře před nelegálními aktivitami, jako je například nelegální kácení stromů nebo poškozování biotopů. Členové myslivecké stráže jsou obvykle zkušení myslivci s hlubokými znalostmi přírody a práva. Zajímavé je, že jejich pravomoci jsou definovány zákonem a zahrnují i možnost zadržet pachatele a předat je státním orgánům. V terénu je poznáte snadno, jelikož nosí specifické uniformy. Setkání s nimi je obvykle spojeno s kontrolou dodržování předpisů, ale jejich přítomnost v lesích přispívá k celkové bezpečnosti a ochraně přírody. Získal jsem dojem, že jejich role je v českém prostředí nezastupitelná a důležitá pro zachování biodiverzity a udržitelného hospodaření s lesními zdroji.
Kdy je honitba?
Honitba? To je otázka, která se v listopadu stává palčivou. Zkušený myslivec, a věřte mi, já jich pár potkal v mém putování po Evropě, ví, že do konce listopadu by měl být v ideální honitbě průběrný lov spárkaté zvěře dokončen z 80-90 %. To samozřejmě závisí na mnoha faktorech – terénu, populaci zvěře, ale i na počasí. První sníh je signál. Nejen že ztěžuje lov, ale také nutí zvěř k intenzivnějšímu hledání potravy.
A tady přichází na řadu můj oblíbený aspekt – krmení. S příchodem sněhu začíná intenzivní přikrmování objemovými krmivy, senem a siláží. Základní pravidlo: přizpůsobit se potřebám zvěře a druhu krmiva. Já jsem osobně viděl ve Švýcarských Alpách fascinující systém přikrmování, kde se používaly speciální plošiny, které zamezovaly plýtvání a zároveň chránily potravu před nepřízní počasí. Na konci listopadu pak začíná postupné snižování dávek jadrných krmiv – pšenice, žita, ječmene. Důležité je vyvážit přikrmování s přirozenou potravou, aby se zvěř nenavykla pouze na “komfortní” krmení a zachovala si instinkt.
Myslivost je umění. Umění přežití a soužití s divokou přírodou. A listopad je v tomto ohledu klíčový měsíc. Pozorný a zkušený myslivec si uvědomuje, že úspěšná honitba není jen o lovu, ale i o zodpovědné péči o zvěř po celý rok.
Čím střílí myslivci?
Myslivci, které jsem potkával na svých cestách po Evropě, od Alp až po Karpaty, používají různé zbraně, vždy však v souladu s místními zákony. Základem je správná identifikace zvěře – zásada „střílet jen dobře rozpoznanou zvěř“ platí všude. Zbraň, ať už kulová nebo broková, musí perfektně sedět střelci, zejména v zimě, kdy je nutno počítat s objemným oblečením.
Správné nastřelení kulové zbraně je klíčové pro přesnou a humánní střelbu. Různé druhy zvěře vyžadují odlišné ráže a typy střel – těžší kulky pro větší zvěř, broky pro menší. Například na srnce se používají lehčí ráže, zatímco na větší jeleny se volí ráže silnější. V některých regionech jsem se setkal s používáním tradičních zbraní, ale moderní pušky s optickými zaměřovači jsou stále častější. Volba správné munice je stejně důležitá jako volba zbraně samotné a ovlivňuje i přesnost a efektivitu lovu.
Zajímavé je, že i tradice a zkušenosti hrají velkou roli v myslivosti. Znalost biotopu, chování zvěře a počasí jsou stejně důležité jako technické dovednosti. Mnoho zkušených myslivců se mi svěřilo, že největší výzvou není ovládání zbraně, ale poznání a respektování přírody.
Proč myslivci loví?
Psychologické aspekty lovu jsou fascinující a komplexní, lišící se i v závislosti na kultuře. Můj výzkum napříč desítkami zemí od Skandinávie po jihovýchodní Asii odhalil několik klíčových motivací, které přesahují pouhý “sport”.
Základní pudy: Někteří myslivci skutečně uspokojují hluboké, primární pudy, včetně dominance a kontroly nad životním prostředím. To se projevuje v touze po “trofeji” a pocitu moci nad životem a smrtí. Tento aspekt je však nutné chápat v kontextu – v mnoha kulturách je lov součástí tradičních praktik přežití a úcty k přírodě.
Patologické aspekty: V některých případech, méně častých, ale existujících, může lov sloužit k ventilaci agresivity, dokonce i sadizmu. Je však důležité rozlišovat mezi touto patologií a tradičním, zodpovědným lovem, který je součástí udržitelného hospodaření s přírodou.
Sociální a kulturní kontext: V mnoha oblastech, zvláště v venkovských, je lov pevnou součástí komunity a tradice. Představuje sociální vazby, sdílení zkušeností a znalostí předávaných generacemi. Toto se výrazně liší od individualistického přístupu některých západních lovců.
- Tradiční lov: V mnoha kulturách je lov nezbytný pro obživu, a tak má zcela jiný význam než rekreační lov.
- Udržitelný lov: Správně řízený lov může být důležitým nástrojem k regulaci populací zvěře a ochraně ekosystému. Tento přístup je klíčový pro dlouhodobou udržitelnost.
- Sportovní aspekt: Pro některé myslivce je lov adrenalinovým sportem, který vyžaduje dovednosti, trpělivost a znalosti přírody.
- Nutno zdůraznit, že motivace k lovu jsou různorodé a komplexní.
- Rozlišovat mezi eticky a zodpovědně prováděným lovem a jeho patologickými projevy je klíčové.
- Globální perspektiva nám ukazuje mnohostrannost tohoto tématu, vyžadující hlubší pochopení kulturních a sociálních kontextů.
Jak pogratulovat myslivci?
Standardní pozdrav mezi myslivci je „Lovu zdar!“, slavnostnější variantou je „Myslivosti zdar!“. Na oba pozdravy se odpovídá jejich opakováním nebo prostým „Zdar!“.
Další užitečné informace pro turisty:
- Kniha „Myslivecká mluva“ od Kovaříka a C. Rakušana (ČMMJ 1994, 1999) obsahuje podrobný slovník mysliveckých termínů, což může být užitečné pro pochopení kontextu a zvyků.
- Setkání s myslivci je časté v lesnatých oblastech. Poznání základních pozdravů projevuje respekt a zdvořilost.
- Pokud se ocitnete v mysliveckém revíru, dbejte na dodržování pravidel a respektujte přírodu.
Co je lovecké právo?
Lovecké právo, to není jen právní pojem, ale spíše stará lovecká tradice. Jedná se o právo na jedlé vnitřnosti spárkaté zvěře, tzv. drob. Do tohoto práva patří jazyk, srdce, plíce, játra, slezina, ledviny a případně i tuk, který se dá snadno oddělit rukou. Myslivci zkušení cestovatelé znají tuto zvyklost z mnoha koutů světa – podobné tradice se objevují i v jiných loveckých kulturách, ačkoliv se detaily liší. Je to výsada lovce, který zvěř ulovil a vyvrhl. Tato praxe je hluboce zakořeněná v historii a dodnes dodržovaná v mnoha mysliveckých sdruženích. Zajímavé je, že pokud vyvrhuje zvěř lovecký průvodce, náleží lovecké právo jemu. Tato skutečnost zdůrazňuje význam zkušeností a znalostí průvodce při lovu a zpracování zvěře. Je to tedy zároveň i uznání jeho odbornosti a pomoci při úspěšném lovu. Mnoho cestovatelů, kteří se zúčastnili honů, si tuto zkušenost a ochutnání “loveckého práva” velmi cení. Zpracování drobu je součástí celého procesu lovu a zaručuje minimální plýtvání.
Proč myslivci střílí zvěř?
Myslivci nestřílí jen tak. Střelba je nástroj, nikoliv cíl. Zvěř je pro ně předmětem péče a ochrany, a střelba podléhá přísným etickým pravidlům, která často přesahují rámec zákona. Výběr zvěře k lovu je uvážený a cílený – myslivec zohledňuje například věk, pohlaví a zdravotní stav zvířete, aby udržel zdravou populaci a minimalizoval negativní dopad na ekosystém.
Důležité faktory ovlivňující rozhodnutí o střelbě:
- Zdravotní stav zvěře: Nemocná nebo zraněná zvířata se obvykle odloví, aby se zabránilo šíření nemocí.
- Početní stavy: Regulace početních stavů zvěře je nezbytná pro ochranu lesů a zemědělských plodin před nadměrným spásáním.
- Genetická diverzita: Selektivní lov pomáhá udržet genetickou rozmanitost populace.
- Etické aspekty: Myslivecká etika klade důraz na rychlou a humánní střelbu, která minimalizuje utrpení zvířete. Například, střelba na mláďata nebo na zvěř v nevhodném terénu je striktně zakázána.
Jako zkušený turista bych dodal, že pozorování myslivců v lese je běžné a nic neobvyklého. Je důležité dodržovat bezpečnostní opatření a respektovat jejich práci.
Doporučení pro turisty:
- Dodržujte značení a vyhýbejte se lokalitám s výstražnými tabulemi o lovu.
- Noste výrazné oblečení, abyste byli dobře viditelní.
- V případě setkání s myslivci zachovejte klid a dodržujte jejich pokyny.
Kde nesmí myslivec střílet?
Bezpečnost při lovu je naprosto klíčová, a to i pro zkušeného lovce. Znalost terénu je při tom stejně důležitá jako samotná střelecká zručnost. Můj osobní zážitek z lovu v horských oblastech Slovenska mi to potvrdil – neviditelnost některých překážek a nerovností terénu může vést k nebezpečným situacím. Proto je absolutně zakázáno střílet, a dokonce i mířit, směrem, kde by mohlo dojít k ohrožení zdraví, života nebo majetku. To zahrnuje jak lidi, tak zvířata, domy, auta, prostě cokoli, co se nachází v dostřelu vaší zbraně. Dosah letící kulky je mnohem větší, než si mnoho lidí uvědomuje, a i zdánlivě bezpečná vzdálenost může být v terénu klamná.
Zvlášť opatrní musíme být při lovu na horizontu a v jeho bezprostřední blízkosti. Neviditelné překážky, jako jsou kopce, stromy nebo budovy, mohou kulku odrazit nepředvídatelným směrem. Vzpomeňte si na fyziku z dob školy – odraz a průraznost střely jsou faktory, které se nedají podceňovat. Mnoho “nehod” se stane právě kvůli podcenění těchto faktorů, a to i u zkušených lovců. Nejde jen o přímý zásah, ale i o nebezpečnou ricochet, která může způsobit vážné zranění či škodu.
Před každým výstřelem si pečlivě prověřte svůj cíl a okolí. Používejte vhodné lovecké pomůcky a dodržujte veškerá bezpečnostní pravidla. Bezpečnost by měla být vždy na prvním místě, ať už se jedná o lov v divočině, nebo na oploceném honitbě. Nepodceňujte sílu zbraně a nikdy nestřílejte bez předchozího důkladného zvážení všech možných rizik.
Pamatujete si, že zodpovědnost za bezpečnost vás i vašeho okolí leží na vašich bedrech. Představte si to jako plánování dobrodružné cesty – důkladná příprava a zodpovědný přístup jsou klíčem k úspěchu a především bezpečí.