Z těch jmenovaných patří mezi kriticky ohrožené druhy v Česku kočka divoká. Setkání s takhle vzácným zvířetem je pro každého milovníka přírody a turistiky obrovský zážitek, i když je to spíš o štěstí a trpělivosti. Většinou vidíte spíš jen stopy, pokud vůbec.
Mezi kriticky ohrožené patří ty nejvzácnější kousky, u kterých je šance na spatření minimální, ale o to víc fascinující: kočka divoká (plachá, skrytá v lesích), medvěd hnědý a vlk obecný (ty spíš na Šumavě nebo v Beskydech, ale i tak je to extrém), tchoř stepní (jiný level vzácnosti), sokol stěhovavý (pozorování dravců je super, chce to dalekohled, často na skalách) a tetřev hlušec (taky hodně specifické lokality, plachý pták).
Pak máme silně ohrožené, kde je šance už o něco větší, pokud víte kam jít a máte štěstí: rys ostrovid (sen mnoha turistů, velká šelma, opatrně na Šumavě, v Beskydech, Jeseníkách), vydra říční a bobr evropský (tyhle vodní inženýry a lovce potkáte u čistých řek a rybníků, často ráno nebo večer, pozor na jejich stopy a stavby), los evropský (hlavně na Třeboňsku nebo v Krušných horách, impozantní zvíře), a pak řada vzácných ptáků jako čírka modrá, holub doupňák, jeřábek lesní, krahujec obecný, křepelka polní, lžičák pestrý, tetřívek obecný (pozorování ptáků chce znalosti a trpělivost, ale odmění se jedinečnými zážitky, ideální pro ornitoturisty).
Pamatujte, že při toulkách přírodou je nejdůležitější respektovat zvířata a jejich prostředí. Nerušit je, dodržovat pravidla národních parků a chráněných oblastí, nic neodnášet, nenechávat stopy. Vidět takové vzácné zvíře ve volné přírodě už je obrovský bonus a výsledek mnoha faktorů, včetně práce ochránců přírody. A hodně štěstí při vašich výpravách!
Jaká zvířata jsou ohrožená?
Jako cestovatel, který viděl kousek světa, vím, že příroda nám ukazuje neuvěřitelné věci. Ale bohužel taky vím, kolik z té krásy mizí. Na cestách často myslím na zvířata, která jsou na hranici přežití.
Mezi těmi nejohroženějšími jsou opravdoví vládci oceánů. Giganti jako plejtvák obrovský a plejtvák myšok, největší tvorové na planetě. Představte si je! Dříve decimovaní lovem, teď jim hrozí srážky s loděmi a zamotání do rybářských sítí. Stejně smutný osud potkal i velrybu černou a velrybu japonskou. Vidět tyto majestátní savce v divočině je dnes bohužel nesmírně vzácný, téměř zázračný zážitek.
Ani mořští dravci na tom nejsou lépe. Žralok obrovský, ten mírný filtrátor planktonu, je ohrožen hlavně rybolovem. A superrychlý žralok mako? Tento vrcholový predátor oceánů se stává obětí lovu pro maso a ploutve, což ho dostává na červený seznam ohrožených druhů.
Nejsou to jen mořští živočichové. Mezi klenoty, které můžeme ztratit, patří i nádherný jeřáb mandžuský, symbol dlouhověkosti a štěstí v Asii. Jeho domov – mokřady – mizí kvůli lidské činnosti, a setkání s ním v přírodě je čím dál vzácnější.
Na některých seznamech se objevuje i cedr atlaský. Sice jde o strom, ne o zvíře, ale jeho přítomnost ukazuje, jak globální je problém ohrožení přírody. Tyto ikonické stromy Atlasových hor trpí změnou klimatu a těžbou, což narušuje celý ekosystém.
Každý z těchto druhů vypráví svůj příběh o tom, jak lidská aktivita mění planetu. Od lovu a znečištění moří až po ničení přirozeného prostředí a dopady klimatických změn. Když cestujeme, měli bychom si být vědomi toho, co riskujeme ztratit, a podporovat ochranu přírody, abychom tuhle neskutečnou biodiverzitu zachovali pro budoucí generace cestovatelů.
Jaké zvíře zabije nejvíc lidí za rok?
Jako zkušený cestovatel po Africe můžu potvrdit, že největší respekt si zaslouží zdánlivě neohrabaný hroch. Právě on je v průměru zodpovědný za nejvíc lidských úmrtí ročně – mluví se až o 500 obětech.
Lidé se často bojí žraloků nebo vlků, ale pro běžného turistu jsou tato zvířata v podstatě neškodná. Hroši jsou úplně jiná kategorie. Jsou neuvěřitelně teritoriální, zejména když chrání svá mláďata nebo cestu k vodě. Přestože váží tuny, dokážou být na krátkou vzdálenost na souši i ve vodě překvapivě rychlí a jejich kousnutí je smrtící. Potkáte je často při lodních safari nebo blízko břehů, a právě v těchto situacích je jejich nepředvídatelnost nejnebezpečnější. Nejsou to ti “nevinní” obři, za které je někdo může považovat.
Jaký je nejjedovatější had v České republice?
V Česku se setkáte jen s jedním jedovatým hadem, zmijí obecnou.
Poznáte ji typicky podle klikatého pruhu na zádech, ale barva je různá.
Najdete ji spíš na slunných místech, na skalách, vřesovištích nebo i u cest, kde se ráda vyhřívá.
Není agresivní, k uštknutí dojde většinou, když na ni šlápnete nebo se cítí ohrožená a nemá kam utéct.
Kousnutí je sice bolestivé a vyžaduje lékařskou pomoc (vždy!), ale pro zdravého dospělého člověka není obvykle smrtelné. Větší riziko je pro děti, starší osoby nebo alergiky.
Proto je dobré v terénu, zejména na zmíněných místech, dávat pozor kam šlapete a nosit pevnou obuv.
Mimochodem, je to nejseverněji žijící hadí druh na světě.
Co je savec?
Savci (vědecky Mammalia) jsou úžasná třída obratlovců, se kterými se jako cestovatel setkáte téměř po celém světě. Ať už na vyprahlých pouštích, ve vlhkých pralesích, na ledových pláních nebo hluboko v oceánech, všude mají svá zastoupení.
Jejich nejpozoruhodnější, a pro přežití klíčový, společný znak je způsob výživy mláďat. Na rozdíl od mnoha jiných zvířat, mláďata savců pijí zvláštní, výživné mléko produkované matčinými mléčnými žlázami. Právě od těchto žláz pochází i jejich vědecký název.
Během svých cest jsem vždy fascinován neuvěřitelnou rozmanitostí savců:
- Viděl jsem ty největší tvory planety, jako jsou velryby, plout v oceánu, a zároveň objevil ty nejmenší, třeba bělozubky, ve spadaném listí.
- Potkal jsem netopýry létající za soumraku, opice skákající mezi stromy, tuleně odpočívající na ledových krách i majestátní šelmy na afrických pláních.
- Jejich schopnost přizpůsobit se je ohromující – od zimního spánku medvědů až po schopnost velbloudů přežít v poušti.
Pozorovat savce v jejich přirozeném prostředí je vždy nezapomenutelné dobrodružství.
Co je to ohrožený druh?
Ohrožené druhy, to jsou pro mě živé poklady planety, kterým hrozí zmizení navždy. Jde o rostliny a živočichy, jejichž počty nebezpečně klesají.
Na svých cestách bohužel vidím, co za to může:
- Ztráta jejich domova, ať už kácením lesů, vysušováním mokřadů nebo zastavováním pobřeží pro naše potřeby.
- Jedovaté znečištění, které otravuje vodu, vzduch i půdu po celém světě.
- Změna podnebí, která jim bere podmínky k životu, na něž se miliony let adaptovaly, ať už jde o tání ledovců nebo extrémní sucha.
- A vetřelci, druhy zavlečené lidmi, které přebírají nadvládu nad původními ekosystémy a vytlačují místní obyvatele.
Není to jen o ztrátě jednoho druhu, ale o narušení křehké rovnováhy, kterou jsem viděl fungovat v nejdivočejších koutech světa. Každý druh je jedinečný příběh evoluce a jeho záchrana je pro budoucnost naší planety klíčová – pro nás i pro další generace cestovatelů.
Často vidím snahu lidí v rezervacích a národních parcích – to jsou ostrovy naděje pro mnoho ohrožených zvířat i rostlin, místa, kde se s nimi ještě můžeme setkat.
Jaký je nejchytřejší zvíře na světě?
Jasně, o inteligenci delfínů už jsi určitě slyšel. Ten jejich mozek je fakt masivní, jakoby se spojily tři lidský mozky dohromady. Ale představ si to, vidět je v akci při potápění na otevřeným moři!
Vědci je často považujou za nejchytřejší zvířata planety. A co teprve pozorovat, jak používají nástroje? Třeba houby, aby si chránili nos při hledání potravy na dně! To je jak survival expert s vlastním vybavením.
Navíc, když už se potápíš a narazíš na delfíny, pamatuj na etiku: udržuj bezpečnou vzdálenost, nesahej na ně a hlavně je nekrm. Nech je žít v klidu, jak to v přírodě má být. A foťky? Jen s úctou a bez blesku, ať je nevylekáš. Respektuj jejich domov a užij si ten zážitek!
Která zvířata jsou na pokraji vyhynutí?
Svět zvířat se neustále mění a bohužel, mnohé druhy čelí hrozbě vyhynutí. Po letech cestování po odlehlých koutech světa jsem na vlastní oči viděl dopady lidské činnosti na tyto nádherné tvory. Zde je pět zvířat, která se momentálně nacházejí na samém okraji propasti:
Nosorožec tuponosý severní: Přežívají už jen dvě samice v rezervaci Ol Pejeta Conservancy v Keni. Osud druhu je takřka zpečetěn, záchrana závisí na technologiích asistované reprodukce, které představují poslední naději. Vidět je v Keni je srdcervoucí zážitek.
Lemur severní: Tento lemur, endemický pro severní Madagaskar, je ohrožen ztrátou přirozeného prostředí a lovem. Jeho malý areál výskytu z něj činí nesmírně zranitelný druh. Madagaskar je rájem biologické rozmanitosti, ale bohužel i místem, kde mizí lesy závratným tempem.
Levhart mandžuský: S kriticky nízkou populací v jihovýchodním Rusku a Číně, je tento krásný levhart jednou z nejvzácnějších koček na světě. Jejich ohrožení je způsobeno především pytláctvím a fragmentací stanovišť. Mnoho úsilí je věnováno protipytláckým hlídkám a snaze propojit izolované populace.
Gorila horská: Žijící v horských oblastech Ugandy, Rwandy a Konga, gorila horská se stala symbolem ochrany přírody. Díky intenzivnímu úsilí ochranářů se jejich populace v posledních letech mírně zvýšila, nicméně jsou stále nesmírně ohrožené pytláctvím, nemocemi a ztrátou stanovišť. Setkání s nimi v divočině je nezapomenutelný zážitek, ale vyžaduje přísná pravidla a etiku.
Ara kaninda: Tento papoušek, endemický pro Bolívii, čelí hrozbě ztráty přirozeného prostředí a nelegálního obchodu s divokými zvířaty. Bolívie je skvělým místem pro pozorování ptáků, ale ilegální trh s papoušky představuje obrovskou hrozbu pro tento druh.
Co žije v Česku?
Česká republika, pravím vám, je země bohatá na divokou zvěř! Rys ostrovid, ten plachý samotář, se skrývá v hlubokých lesích. S trochou štěstí a pozornosti jej můžete zahlédnout v Beskydech nebo na Šumavě. Vlk obecný se vrací do našich luhů a hájů, stopy jeho smeček jsou viditelné zejména v severních Čechách a na Kokořínsku. Buďte opatrní, ale nezapomeňte, že vlk hraje důležitou roli v ekosystému!
A co medvěd hnědý? Ten je sice u nás vzácný, ale občas se zatoulá z Karpat, především do Moravskoslezského kraje. Respektujte jeho prostor a nikdy se k němu nepřibližujte. Kočka divoká, menší a plachá příbuzná domácí kočky, obývá listnaté lesy na jižní Moravě a v Českém lese. Její zbarvení je nenápadné, takže ji snadno přehlédnete.
Z velkých kopytníků tu máme zubra evropského! Ten byl u nás vyhuben, ale díky chovu v oborách a postupným snahám o návrat do volné přírody, se mu daří vracet. A divoký kůň, potomek pratura, se prohání po pastvinách v Milovicích, čímž pomáhá udržovat cenná společenstva rostlin a živočichů.
Oblohu křižují majestátní orel skalní, jehož hnízda naleznete v nedostupných skalách. Orel mořský, s rozpětím křídel až 2,5 metru, loví ryby na Třeboňsku a v jižních Čechách. A sokol stěhovavý, nejrychlejší tvor na Zemi, hnízdí i ve městech, například na komínech elektráren. Je radost pozorovat, jak se tato úžasná zvířata daří chránit!
Co je nejsilnější zvíře?
Takže, největší svalovec v přírodě? To není žádná gorila, i když ty umí v pralese pěkně zavařit! Je to ten malej borec s rohem, nosorožík. Jo, ten brouk, co ho vidíš, jak se plazí po lese. Tyhle malí šampioni unesou až 850násobek své váhy! Představ si, že ty bys vylezl na Sněžku s náklaďákem plným piva na zádech. Fakt mazec, co dokážou. Příště, až budeš šlapat po horách a uvidíš ho, vzpomeň si, kdo je tu vlastně král siláků. A nezapomeň se pořádně obout, ať nešlápneš na takovýho hrdinu!
Kolik je v ČR ohrožených druhů?
No, těch ohrožených druhů u nás… je to složitější. Oficiální čísla říkají, že v současnosti sledujeme přes 157 000 druhů. A z toho je asi 44 000, tedy zhruba 28 %, považováno za nějakým způsobem ohrožené.
Ale to je jen vrchol ledovce! Spousta drobných živočichů, rostlin, hmyzu, které ani neznáme, mizí dřív, než je stihneme prozkoumat. A to nemluvím o vlivu klimatických změn a fragmentaci krajiny. Když se chystáte do přírody, mějte to na paměti a chovejte se k ní ohleduplně. Podívejte se třeba na chráněné oblasti – národní parky a chráněné krajinné oblasti – tam je to s ochranou přírody bráno vážněji.
Kolik IQ má pes?
Psí IQ je jako trasa v horách – plná překvapení! Průměrný pes má mozek jako dvouleté dítě, což znamená, že se naučí asi 165 povelů, tedy “slov”. To je jako znát jména všech vrcholů v Krkonoších!
Ale pozor, někteří psi jsou jako horští vůdci – ti nejchytřejší zvládnou i 250 “slov”, což je už slušná slovní zásoba pro domluvu s místními v Beskydech. Dokonce se říká, že psi mají základní matematické dovednosti. Představte si, že pes spočítá, kolik kiláků zbývá do cíle túry!
A pamatujte, každý pes je jiný, stejně jako každá horská stezka je unikátní. Důležité je trénovat a poznávat svého parťáka, abyste společně zdolávali výzvy a užívali si dobrodružství.
Kolik lidí zabije kun?
Australská divočina, zdánlivě plná smrtících tvorů, skrývá překvapivé statistiky. Podle Australského statistického úřadu (ABS), o kterých informoval server The New Daily, jsou za drtivou většinu úmrtí v letech 2008 až 2017 zodpovědná hospodářská zvířata.
Koně a krávy si připsaly tragických 77 životů. Pro srovnání, obávaní žraloci usmrtili “pouze” 26 lidí. Hadi, se svou pověstí smrtících plazů, mají na svědomí 23 úmrtí a krokodýli 17. Co je ale nejvíce překvapivé: pavouci, navzdory své strašidelné pověsti, nezabili v tomto období nikoho.
Tyto údaje poukazují na to, že reálné nebezpečí v Austrálii často nespočívá v divoké zvěři, ale v neočekávaných interakcích s domácími zvířaty. Nutno dodat, že statistiky nezohledňují zranění, pouze úmrtí, a neberou v potaz fakt, že mnoho lidí tráví více času v blízkosti hospodářských zvířat než v blízkosti divoké zvěře.
Jaké je nejlehčí zvíře na světě?
Tak tohle je fakt zajímavost, která vás možná překvapí, stejně jako mě, když jsem se s ní poprvé setkal! Nejlehčí zvíře na světě? To není žádný motýl nebo kolibřík, jak by se mohlo zdát. Je to bělozubka nejmenší (Suncus etruscus), malinkatý savec z čeledi rejskovitých.
Co je na ní tak fascinujícího? Především ta hmotnost! Běžně váží okolo 1,8 gramu, což je méně než cukřík! Je to prostě neuvěřitelné, když si představíte, že jde o savce s kostmi, orgány a vším, co k tomu patří. Navíc, i když je tak malá, je to pěkný dravec – živí se hmyzem a dalšími malými bezobratlými.
Pokud by vás zajímalo, kde ji můžete potkat, tak si zapište: Bělozubka nejmenší se vyskytuje především v oblasti Středomoří, v jižní Evropě, severní Africe a částech Asie. Není to tedy žádné zvíře pro severské krajiny. Já jsem je zahlédl například během svých cest po Itálii a Řecku, ale musím říct, že je to opravdu záležitost štěstí a dobrého zraku!
Pro úplnost, tady je pár zajímavostí:
- Je aktivní hlavně v noci. Přes den se skrývá v úkrytech.
- Má velmi rychlý metabolismus. Proto musí neustále jíst.
- Její životnost je poměrně krátká. Obvykle se dožívá kolem 18 měsíců.
A ještě jeden bonus – srovnání s ostatními drobečky:
- Bělozubka nejmenší – 1,8 gramu
- Netopýr trpasličí (Craseonycteris thonglongyai) – 2 gramy
- Myška drobná (Micromys minutus) – 5-10 gramů
Tak co, už plánujete výlet za bělozubkou nejmenší? Pokud ano, nezapomeňte na foťák s makro objektivem! Budete ho potřebovat!
