Na co chytit okouna?

Na okouny nejlépe zabírají malé nástražní rybky, ideálně 4–6 cm dlouhé. Plotice, malí okounci, slunky a střevličky východní jsou osvědčené volby. Chytat takové malé rybky na udici je nepraktické a zdlouhavé.

Nejlepší způsob, jak je získat, je čeřínkem. Zde je několik tipů pro úspěšný lov čeřínkem:

• Volba čeřínku: Použijte dostatečně pevný a jemný čeřínkem s malými oky, aby se ryby nezamotaly.
• Nástraha: Jako nástrahu použijte drobnou kousky chleba, těsta nebo červy. Experimentujte, co v dané lokalitě nejlépe funguje.
• Místo: Hledejte mělčí, zarostlé oblasti s dostatkem potravy pro malé ryby. Okouni se rádi zdržují v blízkosti vegetace.
• Trpělivost: Lov čeřínkem vyžaduje trpělivost. Nečekejte okamžitý výsledek, ale vytrvejte a budete odměněni.

Další tipy:

• Před použitím nástražní rybky je vhodné lehce napíchnout na háček, aby se příliš nehýbaly a působily přirozeněji.
• Pro lov okounů se osvědčily i jiné nástrahy, jako jsou například umělé nástrahy (třeba malé rotačky nebo woblery) nebo červy.
• Pozor na omezení lovu ryb v dané oblasti – vždy respektujte platná pravidla a limity.

Které druhy zvěře lze lovit v noci?

Lov zvěře v noci je specifický a striktně regulovaný. V České republice, podobně jako v mnoha dalších zemích s bohatou loveckou tradicí (např. Francie, Španělsko, Maďarsko, kde jsem osobně pozoroval různé přístupy k nočnímu lovu), je zákonem taxativně stanoveno, které druhy lze lovit po setmění. Nejde o volnou záležitost, ale o pečlivě kontrolovanou aktivitu s ohledem na ochranu fauny a bezpečnost lovců.

Prase divoké a liška jsou v ČR druhy, na něž se noční lov vztahuje. Důvod spočívá v jejich životním stylu – jsou aktivní i v noci a jejich populační regulace vyžaduje i noční zásahy. Je ovšem důležité si uvědomit, že i u těchto druhů platí přísná pravidla týkající se používaných zbraní, osvětlení a dalších bezpečnostních opatření, která se liší od denního lovu. V jiných zemích se může seznam povolených druhů lišit, a proto je nutné se vždy řídit platnou legislativou dané země.

Legislativa v oblasti nočního lovu je důsledkem snahy o udržitelný rozvoj myslivosti a ochranu ekosystému. Její studium je klíčové pro každého, kdo se o lov zajímá – ať už v České republice nebo v zahraničí.

Jak lovit okouna?

Lov okouna říčního na přívlač, to je dobrodružství, které jsem zažil na mnoha místech světa. Klíčem k úspěchu je porozumění jeho stravě. Okoun je dravec opportunista a jeho jídelníček se liší podle lokality a ročního období. Menší woblery, precizně napodobeniny jeho oblíbených rybích druhů, patří mezi moje nejoblíbenější. Zvláště efektivní jsou ty s realistickým zbarvením a jemnou hrou. Nezapomínejte na jigové hlavičky s gumovými nástrahami. Experimentujte s barvami a tvary, abyste zjistili, co okouni v dané oblasti preferují. Často se osvědčí klasická kombinace červené, bílé a černé. A pak jsou tu spinnerbaity, jejichž rotace láká okouny z dálky. V hlubších vodách nebo při zakalené vodě volte světlé a výraznější barvy. Důležitá je také volba správné velikosti nástrahy – malé okouny chytíte na malé nástrahy, větší exempláře vyžadují větší nástrahy. Nepodceňujte ani techniku vedení nástrahy – proměnlivé tempo a různé typy záseků vám pomohou dosáhnout lepších výsledků. Nezapomeňte na kvalitní háčky a silon, abyste si ten souboj s bojovným okounem užili naplno. Moje zkušenosti z rybářských výprav po Evropě i za oceánem potvrzují, že klíčem k úspěšnému lovu okouna je kombinace znalostí, trpělivosti a trochy štěstí.

Jakou snuru na okouny?

Na okouny? Základní, ale velice efektivní, jsou dva typy nástrah: stickbaity a poppery. Oba jsem testoval od Japonska po Amazonku a věřte mi, fungují všude.

Stickbaity: Tyto nástrahy napodobují zraněnou, panikařící rybku. “Walk the Dog” technika, kde nástrahu vedeme s charakteristickým pohybem ze strany na stranu, je nesmírně účinná. Osvědčené velikosti se pohybují kolem 8-11 cm. Z vlastní zkušenosti můžu doporučit klasické modely jako Skitter Walk® 8 cm nebo Skitter V 10 cm, ale na trhu existují stovky variant, od lehkých pro klidné vody až po těžší pro proudy – vybírejte podle podmínek.

Pro maximální efektivitu doporučuji:

• Experimentujte s barvami: Okouni reagují na různé barvy v závislosti na denní době a vodní průhlednosti. V kalné vodě sáhněte po kontrastních barvách, v čisté vodě zase po realistických imitacích.
• Vybírejte kvalitní háčky: Kvalitní háčky jsou klíčové pro úspěšný zásek. Nešetřete na nich!
• Naučte se různé techniky vedení: Kromě “Walk the Dog” zkoušejte i pomalé stahování s krátkými pauzami, nebo rychlé trhnutí. Okouni jsou zvědaví a reagují na různorodost.

Na závěr, ať už rybaříte na vltavském břehu nebo v amazonské džungli, stickbaity představují spolehlivou cestu k úspěchu při lovu okounů.

Na co chytit třesku?

Lovení tresky je dobrodružství, které jsem zažil na mnoha místech světa, od chladných vod Norska po bouřlivé Atlantik. Ať už jste zkušený rybář, nebo začátečník, klíč k úspěchu tkví ve správné nástraze.

Základní druhy nástrah:

• Pilkery: Lehké a těžké, v různých barvách a tvarech. Experimentujte s rotací a rychlostí nahození – treska reaguje na různé pohyby.
• Plandavky: Klasika, která nikdy nezklame. Volte živé barvy, které se ve vodě dobře odrážejí. Zkuste různé hloubky nahození.
• Třpytky: Vysoce efektivní, obzvláště v kalné vodě. Vyzkoušejte různé velikosti a váhy, aby jste přilákali ryby v různých hloubkách.
• Streamery: Umělé nástrahy napodobující malé rybičky. Důležitý je realistický pohyb ve vodě.
• Gumové nástrahy: Trvanlivé a snadno použitelné. Volte různé barvy a vůně, aby jste zvýšili atraktivitu.
• Peříčka: Lehké a pohyblivé, ideální pro pomalé nahození.
• Mrtvé ryby/jejich části: Tradiční, ale účinná metoda. V mnoha zemích jsou však omezení ohledně používání živých nebo mrtvých ryb jako návnad.

Tipy pro úspěšný lov:

• Viditelnost: Používejte jasné a kontrastní barvy, obzvláště v hluboké vodě.
• Pohyb: Nástraha by měla být co nejvíce pohyblivá a napodobovat pohyb kořisti.
• Atraktivita: Experimentujte s různými druhy nástrah, aby jste zjistili, co tresky v dané oblasti preferují. V některých oblastech jsou účinnější lesklé nástrahy, jinde matnější.
• Hloubka: Tresky se pohybují v různých hloubkách, proto experimentujte s hloubkou nahození.
• Místo: Vyhledávejte oblasti s větším výskytem kořisti, jako jsou útesy, vraky lodí a hluboké kanály.

Co dělat když srazím zvěř?

Srážka se zvěří, ať už domácí či lesní, v České republice vždy vyžaduje ohlášení na policii. Nepodceňujte to, i zdánlivě nevýznamný střet.

Lesní zvěř je považována za cizí majetek. Nejedná se jen o morální otázku, ale i o právní. Odstranění sraženého zvířete je povinností majitele honitby, kterého určí policie. V žádném případě se sraženého zvířete nedotýkejte – kromě zbytečného rizika zranění se vystavujete i riziku právních následků.

Co dělat v případě nehody:

• Zastavte vozidlo v bezpečné vzdálenosti od sražené zvěře a zajistěte místo nehody (varovné trojúhelníky).
• Okamžitě volejte policii na tísňovou linku 158. Poskytněte jim co nejvíce informací o místě nehody, druhu zvěře a rozsahu poškození.
• Dokumentovat nehodu, pokud to situace dovoluje. Fotografie poškozeného vozidla a místa nehody mohou být později užitečné.
• Vyčkejte na příjezd policie a řiďte se jejich pokyny.

Zajímavost: V některých oblastech, zejména v oblastech s vysokou koncentrací zvěře, jako jsou například Šumava nebo Beskydy, je srážka se zvěří bohužel běžným jevem. Mnoho zkušených řidičů, kteří v těchto oblastech pravidelně jezdí, doporučuje snížit rychlost, zejména za snížené viditelnosti a v blízkosti lesních porostů. Prevence je vždy lepší než řešení následků.

Tip pro cestovatele: Před cestou do méně známých oblastí se informujte o místních zvyklostech a potenciálních nebezpečích, včetně vysoké pravděpodobnosti střetu se zvěří.

Kde chytat okouny?

Okouni, ti draví krasavci, se rádi ukrývají v zákoutích, kam se slunce jen stěží dostane. Myslím, že nejúspěšnější lovci okounů vždycky věděli, že klíč k úspěchu leží v nalezení těch správných úkrytů. Spadlé stromy, které se proměnily v podvodní džungle, jsou ideální. Všimněte si, jak se kolem nich víří drobné rybky – to je hostina pro okouny! Kamenné hrany a násypy na dně, to jsou další skrýše, kde se okouni cítí bezpečně. Hledejte je v tichých zátokách a tůních, kde se proud zvolňuje a umožňuje jim číhat na kořist. Staré pařezy, ty zapomenuté strážce hlubin, jsou také perfektním úkrytem. Ale pozor! Tyto slibné lokality často skrývají nebezpečí pro naše nástrahy. Z vlastní zkušenosti vím, že ztráta nástrahy je součástí hry. Je to daň za lov v těch nejúrodnějších místech. Proto doporučuji používat silnější vlasce a kvalitní háčky, které okouny s větší pravděpodobností udrží. Nezapomeňte, že klíčem je trpělivost a důkladná znalost terénu – jen tak objevíte ty nejtajemnější okouní království.

Na co bere okoun?

Okouna, dravce s neutuchajícím apetitu, lze ulovit prakticky jakýmkoli způsobem. Můj osobní zážitek potvrzuje, že nejefektivnější jsou bezesporu plavaná a přívlač. Zkuste šťavnaté žížaly, anebo živé rybičky – okoun na ně reaguje s nevídanou vášní.

Přívlač, to je pro zkušené lovce sázka na jistotu. Však pamatujte, na některých revírech, zejména těch mimopstruhových, byla v minulosti povolena až od září. To je důležité si ověřit před výpravou!

Zde je několik tipů z mých cest, které vám pomohou k úspěšnému lovu:

• Výběr nástrahy: Kromě žížal a živých rybiček skvěle fungují i umělé nástrahy, jako jsou rotačky, woblery či gumové nástrahy. Experimentujte s barvami a typy, abyste našli tu správnou pro dané podmínky.
• Čas lovu: Okouni jsou aktivnější za svítání a soumraku, ale i během dne se dají úspěšně lovit. V horkých letních dnech se stahují do hlubších a stinných partií.
• Místa lovu: Hledejte je v blízkosti překážek, jako jsou ponořené větve, kameny, nebo v okolí vodní vegetace. Okoun se rád skrývá a číhá na kořist.
• Technika lovu: Při přívlači používejte různé techniky vedení nástrahy, abyste okouna zaujali. Rychlé a pomalé naťukávání, krátké a dlouhé pauzy – vše má svůj význam.

Nezapomeňte na ohleduplný přístup k přírodě a dodržujte platná rybářská pravidla!

Na co berou amuri?

Amury se nejčastěji loví ze dna – na položenou, feeder nebo plavanou. Dno je univerzálnější a chytá se tam větší kusy. „Mlaskačka“ z hladiny je alternativou, ale méně efektivní pro větší ryby. Klíč k úspěchu je důkladné a dlouhodobé vnadění – amur je nenasytný. Používejte kvalitní krmivo, ideálně s příměsí sladkých látek jako je kukuřice, bobule, nebo i speciální atraktory pro amury. Při lovu ze dna je vhodné nástrahu lehce nadzvednout nad samotné krmítko – třeba o pár centimetrů. To stimuluje amura k aktivnějšímu příjmu potravy. Nezapomeňte na silný náčiní, amur je silná ryba a dokáže dát pořádný boj. Vhodný prut by měl mít dostatečnou rezervu síly a kvalitní naviják s pevnou brzdou. Hledejte místa s bohatou vegetací, mělkými místy prosluněnými a s pomalým proudem, kde se amur rád zdržuje. Pozor na silné háčky, aby nedošlo k poranění ryby. Používejte kvalitní podběrák pro bezpečný výlov.

Na co chytat mníka?

Lov mníka, této tajemné ryby evropských řek, vyžaduje specifický přístup. Podobně jako úhoř, i mník se po záseku instinktivně snaží schovat mezi kameny a kořeny. Proto je nezbytné disponovat silnou a spolehlivou výbavou – pevný prut, silný vlasec a odolné háčky jsou naprostou nutností. Zdolávání je pak otázkou rychlé a rozhodné akce, která zamezí úniku do skalnatých úkrytů, kde by se mohl snadno zaseknout a utrhnout.

Strategie lovu jsou rozmanité:

• Položená: Klasická metoda, spočívající v použití silné nástrahy, často mrtvé rybky (např. malá plotice), která je položena na dně.
• Plavaná: Nástraha je prezentována v proudu, čímž se simuluje pohyb živé rybky a láká mníka k útoku. Zde je důležité správné nastavení hloubky a citlivost náčiní.
• Vláčení: Mrtvá rybka je vláčena po dně, imitujíc zraněnou kořist. Tato metoda je efektivní zejména v hlubších úsecích řek s kamenitým dnem.

Tip pro zkušené: Při lovu mníka je důležité brát ohled na jeho specifické biotopy. Vybírejte si úseky řek s kamenitým dnem, proudem a dostatečným množstvím úkrytů. Místa s kořeny a převislými břehy jsou často ideální. Nepodceňujte ani důležitost znalosti místních podmínek a zvyklostí mníka – zkušený rybář s místní znalostí má nespornou výhodu.

Zajímavost: Mník je noční živočich a jeho aktivita se zvyšuje po setmění. Proto je večerní a noční lov často efektivnější.

Kterou zvěř můžeme lovit malorážkou?

Malorážka, oblíbená puška s nízkou ráží, nabízí překvapivou všestrannost. V mnoha zemích, které jsem navštívil, od alpských luk Rakouska až po rozlehlé pláně Argentiny, se s ní loví jak škodná zvěř (krysy, kuny, hraboši – jejich lov je často regulován a vyžaduje povolení), tak i drobná zvěř, jako je zajíc, bažant či srna (opět s ohledem na platnou legislativu). Její použití je však striktně podmíněno dodržováním místních předpisů a etických pravidel lovu.

Proč je malorážka tak oblíbená, zvláště mezi začátečníky?

• Nízký zpětný ráz: Zajišťuje snazší ovládání a přesnější střelbu, snižuje únavu a umožňuje lepší zvládnutí techniky střelby.
• Dostupná cena: V porovnání s velkorážnými zbraněmi představuje malorážka cenově výhodnější variantu, zvláště pro začátečníky.
• Snadná údržba: Její čištění a údržba jsou poměrně nenáročné.
• Široká dostupnost munice: Náboje jsou obecně snadno dostupné a cenově dostupnější než u větších ráží.

Před samotným lovem je však nezbytné:

• Získat platné lovecké oprávnění: Podmínky se liší stát od státu.
• Prostudova si platnou legislativu: Lov určitých druhů zvěře může být regulován, a dokonce i zakázán.
• Absolvovat kurz bezpečného zacházení se zbraní: Bezpečnost je na prvním místě.
• Vybrat vhodný typ malorážky a munice: Různé ráže a typy munice jsou vhodné pro různé druhy zvěře a situace.

Důležité upozornění: Lov je zodpovědnost. Používejte malorážku vždy s maximální opatrností a v souladu se zákony a etickými normami lovu. Neznalost zákona neomlouvá.

Jak na velkou štiku?

Štiky jsou dravé ryby, takže strategie lovu závisí na ročním období a místě. Nejčastěji se chytá přívlačí, s různými typy nástrah – woblery, rotačky, twistery, gumové nástrahy v různých barvách a velikostech, v závislosti na velikosti štiky a vodní průhlednosti. Důležité je volit správnou rychlost vedení nástrahy.

Plavaná se používá spíše na menší štiky, s živou nástrahou (malá rybka) nebo nástražním rybím imitátem. Klíčové je zvolit vhodnou montáž, aby se zabránilo zamotání.

Položená metoda, s větší živou nástrahou (větší rybka, žába), je efektivní, ale vyžaduje trpělivost. Důležitá je silná šňůra a pevný náčiní.

Muškaření na štiku je specifická technika, vyžadující zkušenosti a vhodné náčiní. Používají se velké, nápadné mušky, které imitují malé rybky.

Vláčení za lodí je efektivní, ale vyžaduje loď a motor. Nástrahy se tahají za lodí v různých hloubkách. Je vhodné mít echolot pro lokalizaci hejna ryb.

Tipy pro úspěšný lov:

• Využívejte znalosti místních podmínek a zvyků štik.
• Všímejte si hloubky, proudění, vegetace a typů dna.
• Používejte kvalitní náčiní, které odolá silnému tahu štiky.
• Dodržujte chytání štik dle platných rybářských předpisů, včetně minimální délky a počtu ulovených kusů.
• Myslete na bezpečnou manipulaci s ulovenou štikou – ostré zuby!

Doporučené nástrahy dle ročního období:

• Jaro: menší woblery a rotačky, živé nástrahy.
• Léto: větší woblery a gumové nástrahy, imitace malých rybek.
• Podzim: velké woblery a gumové nástrahy, hluboké vláčení.
• Zima: omezený lov, ale hloubkové vláčení může být úspěšné.

Jak ulovit mníka?

Lov mníka, této nenápadné, ale chutné ryby, je fascinující výzvou pro rybáře po celém světě. Moje zkušenosti z desítek zemí potvrzují, že k jeho ulovení postačí malý háček velikosti 1-2, u kterého důrazně doporučuji zmáčknout protihrot. Mník je nenasytný a často spolkne háček až do jícnu, proto je nezbytné opatrné vyproštění peánkem – zkušenost, kterou jsem si ověřil od ledových vod Skandinávie až po tropické řeky jihovýchodní Asie. Co se týče nástrah, osvědčily se mi půlené rybky, ale i drobné kousky rybího masa. V chladnějších vodách se vyplatí experimentovat s nástrahami na bázi žížal nebo larev. Zajímavostí je, že mník je aktivnější za soumraku a v noci, což by měli zkušení rybáři brát v úvahu. Jeho výskyt je závislý na čistotě vody a přítomnosti úkrytů, jako jsou kameny a kořeny. Nezapomeňte, že dodržování místních rybářských předpisů je klíčové pro udržitelný rybolov a ochranu tohoto fascinujícího druhu.

Efektivní technika lovu je pomalý a citlivý nához s následným pomalým vláčením nástrahy po dně. Po záběru je důležité nenechat mníka příliš silně bojovat, aby se háček nezlomil. Správný přístup k lovu mníka spojuje respekt k přírodě s napínavým zážitkem z boje s touto chytrou rybou.

Co lovit s malorážkou?

Malorážka je skvělý společník na výletech do přírody! Zákonně ji můžeš použít k odstřelu škodné zvěře, čímž ochráníš užitkovou zvěř. To se hodí třeba při výpravách do lesa, kde se potkáš s přemnoženými hlodavci nebo ptáky.

Důležité: Nezapomeň na platný lovecký lístek a dodržuj všechny zákony a předpisy týkající se lovu.

Kromě toho se malorážka výborně hodí na lov menší trofejové zvěře, jako jsou například zajíci nebo menší druhy ptáků. Pro úspěšný lov je ale klíčová precizní střelba a znalost zvyků zvěře. Doporučuji si před lovem nastudovat balistiku malorážky a vybrat si vhodnou munici.

Tip: Před lovem si vždycky pořádně prohlédni terč, abys předešel nehodám.

Nezapomeň: Bezpečnost je na prvním místě. Vždycky používej malorážku zodpovědně a s respektem k životnímu prostředí.

Kolik dostanu za srážku se zvěří?

Srážka se zvěří, ať už v českých lesích, na rozlehlých pláních africké savany, či v amerických národních parcích, je nešťastnou, ale bohužel poměrně častou událostí. Náklady se liší dramaticky podle velikosti zvířete a rozsahu poškození vozu. Sraz s drobnou zvěří, jako je zajíc, může skončit jen menšími škodami, ale střet s kancem, jelenem, či daňkem? To je jiná liga. V Evropě, kde jsou vozy často vybaveny sofistikovanou elektronikou, se oprava po srážce s velkým zvířetem může vyšplhat na stovky tisíc korun. V USA jsem viděl případy, kdy se náklady vyšplhaly na desítky tisíc dolarů – a to i u starších vozidel. Průměrné pojistné plnění se sice pohybuje kolem 50 000 Kč, ale to rozhodně nezahrnuje všechny situace. Vliv má i typ vozu – u moderních aut s asistenčními systémy může být oprava výrazně dražší kvůli náhradě komplexních senzorů a radarů. Je proto důležité mít adekvátní pojištění a případně i havarijní připojištění s vysokou pojistnou částkou. Nepodceňujte prevenci – v oblastech s častým výskytem zvěře jeďte opatrněji, snižte rychlost a používejte dálková světla.

Mimochodem, v některých zemích, jako je například Nový Zéland, je srážka se zvěří častější kvůli vysoké populaci jelenů a dalších zvířat. Tamní pojišťovny často nabízejí specifická pojištění na tento typ nehod. Zkušenost z cest mi ukazuje, že prevence a kvalitní pojištění jsou klíčové, bez ohledu na to, kde se nacházíte.

Čím přikrmovat zvěř?

Zimní krmení zvěře je komplexní téma, s regionálními odlišnostmi srovnatelnými s rozmanitostí světových kuchyní. Základní složky, jako brambory, krmná řepa, jablka a hrušky, jsou univerzální – podobně jako rýže v asijské gastronomii. Nicméně, kvalita a druh krmiva zásadně ovlivňují zdraví a kondici zvířat. Například, jeřabiny, bohaté na antioxidanty, jsou prospěšné obdobně, jako superpotraviny, které jsem objevil na trzích v Jihovýchodní Asii. Siláž, tradičně využívaná v mnoha zemích, poskytuje důležitou vlákninu. Senno, opravdový poklad, je však zásadní – představte si ho jako základní kámen zdravé stravy, obdoba chleba v mnoha kulturách. Kaštany a žaludy, bohaté na sacharidy, jsou obdobou energetických potravin, které jsem pozoroval v kulturních tradicích Středomoří. Důležité je diverzifikovat nabídku – podobně jako pestrá strava obohacuje lidské zdraví. Dužnatá krmiva, jako mrkev a řepa, dodávají vitamíny a minerály, jako exotické ovoce na trzích v Jižní Americe. Klíčem je však udržovat přirozený potravní režim zvěře a krmení chápat jako doplněk, nikoliv náhradu přirozené potravy. Přemíra krmiva, stejně jako chybné složení, může mít negativní dopady na zdraví, podobně jako konzumace nevhodných potravin u lidí.

Jak na štiky v zimě?

Zimní lov štik je specifický. Nízké teploty tlačí jejich přirozenou potravu – drobné rybky – do hlubších, teplejších partií vod. Zkušenosti z rybářských výprav po celém světě, od zamrzlých jezer kanadské divočiny až po zasněžené řeky Skandinávie, ukazují, že úspěch závisí na správné strategii. Tři osvědčené techniky dominují: lov na mrtvou rybu (např. plotice, ouklej), živou nástrahu (malá živá rybka) a umělé nástrahy.

Umělé nástrahy simulují přirozenou potravu. Oblíbené jsou woblery a pilkery imitující malé rybky, ale i netradičnější varianty jako gumové nástrahy tvarované jako žáby či myši, které mohou překvapit. V chladné vodě je klíčová pomalá a precizní práce s nástrahou. Nepodceňujte ani výběr správného místa. Hloubky, kde se drží ryby, se liší v závislosti na typu jezera či řeky a aktuálních povětrnostních podmínkách. V hlubokých jezerech s čistou vodou se štiky často drží v blízkosti převisů, zatopených stromů a jiných struktur na dně. Studená voda také ovlivňuje aktivitu štik – budou méně aktivní a vybíravější, takže je důležité použít klidnou a nenápadnou techniku.

Další tip z mých cest: sledujte pohyb ptáků, často prozradí přítomnost ryb v dané oblasti. A nezapomeňte na kvalitní zimní výbavu – nejen pro komfort, ale i pro bezpečnost na ledě.