Na co je cestovní ruch?

Z mé perspektivy, jako někoho, kdo procestoval velký kus světa, je cestovní ruch mnohem víc než jen pohyb lidí. Je to životně důležitá síla pro národy i jednotlivce.

Ekonomicky je to základní pilíř. Viděl jsem, jak celá společenství vzkvétají díky zájmu cestovatelů. Nejenže tvoří významnou část HDP, ale především generuje nespočet pracovních míst – od průvodců, kteří nám vyprávějí příběhy míst, přes hoteliéry a restauratéry, až po řemeslníky, jejichž unikátní výrobky si odvážíme jako vzpomínky.

Je to silný motor regionálního rozvoje. Peníze, které turisté utratí, často proudí do oblastí, které by jinak zůstaly opomíjeny, a dávají impuls k rozvoji infrastruktury, jako jsou silnice, letiště a ubytování, z čehož profitují i místní obyvatelé. Navíc přináší devizové příjmy, což je klíčové pro stabilitu státní pokladny a pro zlepšení platební bilance, dovolující zemím investovat do vlastního rozvoje a ochrany.

Ale pro mě je nejdůležitější jeho hlubší dopad. Cestovní ruch uchovává kulturu a dědictví. Zisk z turismu umožňuje financovat restauraci starobylých památek, ochranu přírodních krás a podporu tradičních umění a řemesel, které by jinak mohly zaniknout. A co je možná vůbec nejpřínosnější: podporuje mezikulturní porozumění a toleranci. Když lidé z různých koutů světa sdílejí zkušenosti a poznávají se, boří to bariéry a buduje mosty mezi národy. Je to neuvěřitelná síla pro vzdělávání a osobní růst, a to nejen pro cestovatele, ale i pro hostitelské komunity, které se otevírají světu.

Kam vyrazit nejkrásnější místa v ČR?

Když se řekne Česká republika, málokdo si představí jen památky. Pro aktivního cestovatele je naše země rájem plným možností. Zde jsou tipy na místa, kde se nudit rozhodně nebudete.

Praha není jen o Karlově mostě a Pražském hradě. Vyrazte na Petřín – místo klasické lanovky doporučuji pěší výstup a odměnou vám bude skvělý výhled a trénink. Pro milovníky běhu jsou ideální cyklostezky podél Vltavy, například ta vedoucí na Císařský ostrov. A co takhle paddleboard přímo v centru města? Je to nezapomenutelný zážitek s kulisou historických památek.

Český Krumlov je sice pohádkové město, ale nenechte se mýlit! Právě zde začíná nebo končí mnoho vodáckých výprav po Vltavě. Sjezd řeky na raftu nebo kánoi je parádní způsob, jak vidět město z jiné perspektivy a protáhnout se. Okolí navíc nabízí spoustu pěších tras, například výšlap na Kleť s rozhlednou nebo procházky v CHKO Blanský les.

Vrbice na Jižní Moravě a celý Lednicko-valtický areál jsou sice známé vínem, ale cyklistické stezky zde jsou naprosto geniální! Rovinatý terén, krásné výhledy do vinohradů a nekonečné kilometry pro šlapání. Zastávky ve vinných sklípcích pak berte jako odměnu za fyzický výkon. Je to ideální místo pro cykloturistiku, ať už na silničním nebo trekingovém kole.

České Švýcarsko je doslova stvořené pro aktivní dovolenou. Pěší turistika je zde nutností! Od Pravčické brány, největší pískovcové brány v Evropě, přes soutěsky Kamenice, kde se proplujete na lodičkách, až po skalní vyhlídky v okolí Jetřichovic (Mariina skála, Vilemínina stěna). Pro ty odvážnější jsou tu i možnosti horolezectví v Tiských stěnách nebo cyklotrasy, které prověří vaši kondici.

Lednicko-valtický areál, jak už jsem zmínil, je ráj pro cyklisty. Ale také pro milovníky Nordic walking nebo relaxačních procházek po rozsáhlých parcích a zahradách. Můžete si pronajmout loďku a proplout se zámeckou Dyjí – sice to není adrenalin, ale je to příjemný odpočinek po celodenním pohybu.

Vodní nádrž Lipno je synonymem pro aktivní dovolenou. Ať už je léto nebo zima, tady se něco děje! Jezerní stezka je skvělá pro cyklisty i in-line bruslaře. Můžete si půjčit paddleboard, windsurfing nebo plachetnici a vyzkoušet vodní sporty. Nezapomeňte na Stezku korunami stromů s toboganem nebo bobovou dráhu. V zimě pak Lipno nabízí sjezdovky ve Skiareálu Lipno, běžkařské stopy a zamrzlá plocha láká k bruslení.

Vranovská přehrada, často nazývaná “Moravský Jadran”, je ideální pro koupání a všechny vodní radovánky. Okolí přehrady je protkané turistickými značkami a cyklostezkami, které vás provedou nádhernými lesy a dovedou k malebným vyhlídkám na vodu i zříceniny hradů, například Bítov nebo Cornštejn. Vodní sporty jako paddleboarding nebo jachting jsou zde velmi oblíbené.

Máchovo jezero láká nejen ke koupání a opalování, ale také k aktivnímu vyžití. Půjčte si šlapadlo, paddleboard nebo loďku a prozkoumejte jezero. Okolí je pak ideální pro cyklovýlety, třeba k nedalekému hradu Bezděz, na který se dá dojít i pěšky a užít si parádní výhledy. Krásné lesy kolem jezera jsou jako stvořené pro pěší turistiku a sběr hub.

Které organizace slouží na pomoc přírodě?

p>Při mých cestách po naší krásné zemi jsem se setkal s mnoha zapálenými lidmi a organizacemi, které bojují za ochranu naší přírody. Jsou to tací, kteří neváhají obětovat svůj čas a energii pro záchranu ohrožených druhů a obnovu poškozených ekosystémů.

Na prvním místě bych zmínil ALKA Wildlife, o.p.s. Tito odvážní ochranáři se zaměřují na záchranu a podporu divoké zvěře, zejména v oblastech, kde je ohrožena lidskou činností. Jejich práce je neocenitelná pro biodiverzitu naší krajiny.

Pak tu máme Asociaci soukromého zemědělství ČR. Ačkoliv by se mohlo zdát, že zemědělství s přírodou nesouvisí, opak je pravdou. Tito zemědělci často hospodaří šetrněji k životnímu prostředí, podporují krajinné prvky a uchovávají tradiční způsoby obhospodařování, které jsou prospěšné pro mnoho organismů.

Při průzkumu méně viditelných stránek přírody jsem narazil na Českou arachnologickou společnost. Tito nadšenci se věnují studiu pavouků, tvorů, kteří hrají důležitou roli v ekosystémech, ale často jsou nepochopeni. Jejich výzkum přispívá k lepšímu pochopení složitosti přírodního světa.

Ačkoliv Česká komora architektů přímo nepracuje na ochraně přírody, jejich vize udržitelných staveb a urbanismu může mít obrovský dopad na životní prostředí. Dobře navržené stavby a města mohou minimalizovat negativní vliv na přírodu a dokonce ji začlenit do městského života.

Česká mountainbiková asociace sice evokuje sport, ale podílí se i na údržbě a budování tras způsobem, který minimalizuje dopad na přírodu. Důležité je, aby sportovci respektovali pravidla a chránili citlivé ekosystémy, kterými se prohánějí.

Česká speleologická společnost se, jak název napovídá, ponořuje do hlubin naší planety. Jejich výzkum jeskyní odhaluje fascinující podzemní světy a zároveň upozorňuje na potřebu ochrany těchto křehkých ekosystémů před znečištěním a nadměrným vstupem.

A konečně, Česká společnost entomologická a Česká společnost ornitologická. Tyto organizace jsou strážci hmyzí říše a ptačího světa. Studují jejich chování, rozšíření a ohrožení, a skrze své aktivity – od výzkumu po osvětu – pomáhají chránit tyto klíčové složky našich ekosystémů. Každý hmyz a každý pták má své místo v přírodě a jejich úbytek cítíme všichni.

Které město je nejhezčí v ČR?

Nejkrásnější město v ČR je subjektivní, ale z pohledu aktivního turisty je to jasné – hledáme kombinaci outdoorových aktivit, nádherné přírody a nezapomenutelných zážitků!

Zatímco Praha je skvělým výchozím bodem pro městskou turistiku, opravdové poklady pro aktivní cestovatele se často skrývají v regionech. Mezi TOP destinace pro dobrodruhy patří malebný Český Krumlov (vodácké eldorádo), vinařský Mikulov (ráj pro pěší a cyklisty v Pálavě), historické Znojmo (brána do Národního parku Podyjí) a moravská metropole Olomouc (parky a cyklostezky). Nezklamou ani Kutná Hora s historickými procházkami, Telč s malebnými rybníky, Litomyšl s okolními stezkami, Nové Město nad Metují s údolím Metuje nebo Kroměříž s rozlehlými zahradami.

Praha (Stověžatá):

Proč: Perfektní pro pěší turistiku s dechberoucími výhledy z Petřína, Vyšehradu nebo Letenských sadů, ideální pro ranní běh. Využijte rozsáhlé cyklostezky podél Vltavy, nebo si užijte originální pohled na město z hladiny – zkuste paddleboard či kajak přímo na řece. Pro delší túry a únik z městského ruchu doporučuji snadno dostupné přírodní parky jako Divoká Šárka nebo Prokopské údolí. Noční procházka prázdnými historickými uličkami má své neopakovatelné kouzlo.

Český Krumlov:

Proč: Jednoznačně vodácký ráj! Sjeďte Vltavu na raftu nebo kajaku a proplujte přímo pod hradem – zážitek, na který jen tak nezapomenete. Krumlov a jeho okolí nabízí i spoustu pěších tras s nádhernými výhledy na město, například výstup na Křížovou horu. Je to skvělý výchozí bod pro objevování podhůří Šumavy na kole, s mnoha značenými cyklostezkami.

Kutná Hora:

Proč: Historické centrum si nejlépe projdete pěšky, od chrámu sv. Barbory až po unikátní Kostnici, a objevíte tak skryté uličky a zákoutí. Okolí města nabízí příjemné cyklotrasy, například podél malebného údolí říčky Vrchlice, které jsou ideální pro rekreační jízdu a poznávání krajiny.

Telč:

Proč: Užijte si klidné pěší procházky kolem unikátního systému rybníků, které město obklopují a dodávají mu pohádkovou atmosféru. Pro nadšence do cyklistiky je Telč výborným výchozím bodem pro prozkoumávání členité krajiny Vysočiny po značených cyklostezkách, s možností výšlapu na nedalekou horu Javořice.

Mikulov:

Proč: Tohle je místo pro aktivního vinaře a milovníka přírody! Chráněná krajinná oblast Pálava nabízí fantastické podmínky pro pěší turistiku a cyklistiku s vinicemi, vápencovými skalami a nádhernými výhledy. Nezbytný je výstup na Svatý kopeček nebo průzkum hřebene Děvína. Na nedalekých Nových Mlýnech si můžete vyzkoušet windsurfing nebo kiteboarding. Navštivte i jeskyni Na Turoldu.

Další skvělá města pro aktivní dovolenou:

Olomouc:

Proč: Rozlehlé městské parky (Bezručovy a Smetanovy sady) jsou ideální pro běhání, procházky nebo piknik. Městem prochází hustá síť cyklostezek podél řeky Moravy. Určitě si vyšlápněte na věž radnice pro panoramatický výhled na město a okolí.

Litomyšl:

Proč: Projděte si renesanční zámecké zahrady a okolí města. Nedaleké Toulovcovy maštale nabízí unikátní pískovcové útvary a jeskyně, ideální pro pěší turistiku a objevování s nádechem dobrodružství. V okolí jsou i pěkné cyklotrasy.

Znojmo:

Proč: Brána do Národního parku Podyjí! To znamená kilometry značených pěších i cyklistických tras podél meandrů Dyje, s nádhernými vyhlídkami a divokou přírodou. Projděte se rozsáhlým historickým podzemím nebo si udělejte vinnou túru po vinicích s ochutnávkou přímo u vinaře.

Nové Město nad Metují:

Proč: Prozkoumejte unikátní Picassiho zahradu a vydejte se na klidnou procházku údolím Metuje do nedalekého malebného údolí Peklo, ideálního pro rodinné výlety a nenáročnou turistiku. Okolí nabízí i cyklotrasy vedoucí do podhůří Orlických hor.

Kroměříž:

Proč: Obě zahrady, Květná i Podzámecká, jsou obrovské a ideální pro dlouhé procházky, ranní běh nebo cyklistiku. Podzámecká zahrada navíc nabízí vodní plochy a možnosti pozorování ptáků. Kolem města vedou příjemné cyklostezky podél Moravy.

Kde je ministerstvo životního prostředí?

p>Pokud se ptáte, kde najít Ministerstvo životního prostředí v České republice, tak se připravte na malou pražskou expedici! Adresa je Vršovická 1442/65, Praha 10, Vršovice, PSČ 100 10. Ano, to je ta část Prahy, která má svůj specifický šarm a rozhodně stojí za prozkoumání, i když zrovna nehledáte státní instituce. Je to kousek od Vršovického náměstí, kde najdete spoustu lokálních hospůdek a kaváren, ideální místo na doplnění energie po oficiálních záležitostech. Navigace vás tam snadno dovede, souřadnice jsou 50°4′9,84″ s. š., 14°28′4,44″ v. d. Představte si to, ta budova, kde se řeší všechny ty důležité věci pro naši přírodu, stojí v srdci rušné pražské čtvrti. Je zajímavé si představit, jak se běžný život ve Vršovicích prolíná s prací na ochraně naší krajiny, řek. A mimochodem, momentálně je pověřen řízením Petr Macinka, takže pokud ho potkáte na chodbě, nezapomeňte se decentně poklonit. Ale vážně, jestli se sem vydáte, udělejte si čas i na procházku po okolí. Vršovice mají co nabídnout – od parků až po zajímavou architekturu, která není tak okoukaná jako na Starém Městě. Může to být takový malý objevný výlet po méně turistických zákoutích Prahy.

Co spadá pod cestovní ruch?

Takže, dle suché úřední definice Evropské unie je cestovní ruch jakákoli cesta, kterou podnikneme mimo své obvyklé prostředí, trvající méně než rok a mající jakýkoli hlavní účel – ať už jde o služební cestu, nebo dovolenou na pláži. To je ale jen špička ledovce!

Pro mě jako milovníka aktivního turismu to ale znamená mnohem víc než jen pouhou “činnost návštěvníků”! Jde o záměrné opuštění komfortní zóny a ponoření se do dobrodružství. Cestování mimo své obvyklé prostředí se pak mění v příležitost k pohybu, objevování a překonávání sebe sama, ať už jde o fyzické nebo mentální výzvy.

A co spadá pod aktivní cestovní ruch? V podstatě vše, co vás nutí se hýbat a prozkoumávat! Ať už je to vícedenní horská turistika s batohem na zádech a noclehem pod širákem, adrenalinový sjezd divoké vody na kajaku, cyklistika napříč malebnou krajinou po nevyšlapaných stezkách, lezení po skalách, běžkování v zasněžené divočině, nebo třeba vícedenní trek s cílem pokořit vzdálený horský vrchol. Nejde jen o cíl, ale o cestu a jedinečné zážitky, které na ní získáte.

Hlavním účelem aktivního cestování je pak nejen relaxace, ale především fyzické a mentální osvěžení, načerpání energie z přírody, učení se novým dovednostem a poznávání místní kultury z úplně jiné, autentické perspektivy – často daleko od masových turistických atrakcí. Je to o svobodě, výzvách a napojení se na okolní svět. Nezapomínejme ale na respekt k přírodě a místním komunitám; vždyť chceme, aby tyto krásy byly přístupné i pro další generace aktivních cestovatelů!

Kolik si vydělá prodejce zájezdu?

Jako někdo, kdo si užívá každou příležitost vyrazit do světa a poznávat nové destinace, můžu potvrdit, že výdělek prodejce zájezdů je poměrně variabilní. Oficiální data v České republice uvádějí, že celkový hrubý plat na pozici Prodejce letenek/zájezdů se pohybuje mezi 24 676 Kč a 91 546 Kč měsíčně. To rozpětí je ale vážně obrovské, že?

A to je právě ono – plat se skládá z více částí. Základní mzda je jen začátek, podstatnou část tvoří provize z prodeje. Pokud jsi šikovný a dokážeš klienty nadchnout pro zájezdy, které sám miluješ – třeba pro dobrodružné treky v horách, potápění v exotických mořích nebo expedice do vzdálených končin – a máš vysoké prodeje, tvoje provize můžou být hodně zajímavé. Zvláště u dražších, individualizovaných aktivních zájezdů bývají marže vyšší.

Na výši platu má samozřejmě vliv i zkušenost – ostřílený prodejce s přehledem o světě a produktech bude mít jiné ohodnocení než nováček. Důležité je i místo, kde agentura sídlí; ve větších městech jako Praha nebo Brno bývají platy zpravidla vyšší. A záleží i na specializaci agentury – jestli se zaměřuje na masovou turistiku, nebo na specifické zážitkové, aktivní a luxusní cesty, kde může být klient ochoten zaplatit více a vyžaduje hlubší znalosti destinace.

Ale upřímně, pro cestovatelskou duši jako jsem já, to nejsou jen peníze. Jsou tu i parádní bonusy! Jako prodejce máš často možnost účastnit se tzv. FAM tripů (familiarization trips), což jsou studijní cesty do destinací. Můžeš tak na vlastní kůži vyzkoušet trek v Patagonii, kajakování na fjordech nebo safari v Africe, abys pak mohl klientům s opravdovou vášní a zkušeností poradit! K tomu se přidávají slevy na vlastní cestování, přístup k nejnovějším informacím z branže a možnost potkávat spoustu inspirativních lidí – od klientů s podobnou vášní po partnery z celého světa. Není to jen práce, je to životní styl, který ti umožní být pořád blízko tomu, co na cestování miluješ – objevování a zažívání.

Kolik bere ředitel neziskovky?

Když se ptáš na plat ředitele neziskové organizace v České republice, tak podle dostupných dat se měsíční mzdová sazba obvykle pohybuje kolem 33 820 Kč. To je zhruba 405 840 Kč ročně, což na hodinu dělá asi 211 Kč.

Z pohledu zkušeného cestovatele a pozorovatele místních poměrů je dobré vědět, že tato částka je na ředitelskou pozici spíše podprůměrná v celorepublikovém kontextu (průměrná hrubá mzda v Česku se teď pohybuje znatelně výše, přes 40 000 Kč). Ukazuje to, že ředitelé neziskovek tu často pracují spíše pro poslání než pro vysoké výdělky. Na slušné živobytí to sice stačí, ale žádný luxus to není. V Praze si za takové peníze pronajmete skromnější byt a pokryjete běžné výdaje na jídlo a dopravu, ale mimo metropoli je situace s bydlením přívětivější a celkové náklady na život nižší. Rozhodně to není plat, ze kterého by si člověk mohl bezstarostně užívat dovolené po světě každý měsíc, ale na pokrytí základních potřeb a trochu zábavy to postačí.

Co můžu udělat pro životní prostředí?

• Snižte spotřebu vody.

Jako aktivní cestovatel víte, že voda je vzácný zdroj. Myslete na ni nejen doma, kde krátká sprcha ušetří litry, ale i v divočině.

• Na túrách používejte biologicky odbouratelné mýdlo a vždy se myjte dostatečně daleko od vodních zdrojů (alespoň 60 metrů), aby se mýdlo vsáklo do půdy a nezatěžovalo řeky a potoky.
• Investujte do kvalitního vodního filtru nebo UV pera. Ušetříte si nošení těžkých zásob balené vody a předejdete nákupu PET lahví v odlehlých oblastech, čímž snižujete svoji ekologickou stopu.

• Vyzkoušejte nakupovat bezobalově.

Příprava na výpravu začíná už v obchodě. Minimalizace obalů je klíčová pro lehký batoh a čistou přírodu.

• Nakupujte sušené ovoce, ořechy, müsli, luštěniny nebo těstoviny do vlastních opakovaně použitelných sáčků či nádob. Snížíte tak množství odpadu, který byste museli nést zpět domů.
• Na treku platí pravidlo: “Co si přinesu, to si odnesu.” Bezobalový nákup usnadní dodržení tohoto principu a udrží přírodu krásnou pro další generace dobrodruhů.

• Vypínejte spotřebiče a zhasínejte.

Úspora energie doma znamená menší ekologickou stopu, a to se počítá i pro vaše outdoorová dobrodružství.

• Před odjezdem na výpravu vytáhněte nabíječky ze zásuvek a zhasněte všechna světla. Každý ušetřený kilowatt se počítá a snižuje zátěž pro planetu.
• Zvažte použití solárních nabíječek pro mobilní telefony a další elektroniku, kterou si berete s sebou do terénu. Využijte sílu slunce, která je na cestách často k dispozici!

• Pořiďte si látkovou tašku.

Látková taška není jen na nákup, je to multifunkční pomocník pro každého aktivního cestovatele.

• Malá skládací taška z lehkého materiálu se vejde do každého batohu. Využijete ji na nákup svačiny v místní pekárně, na sběr odpadků, které potkáte na cestě, nebo pro oddělení špinavého prádla.
• Vyhněte se jednorázovým igelitovým taškám, které se v přírodě rozkládají stovky let a jsou častým zdrojem znečištění.

• Omezte jízdy autem.

Cesta za dobrodružstvím může být dobrodružstvím sama o sobě. Dejte přednost ekologičtějším způsobům dopravy a užijte si cestu naplno.

• Využijte vlaky nebo autobusy k dopravě na začátek turistických tras. Můžete se tak soustředit na krajinu, relaxovat a neřešit parkování.
• Pokud je to možné, jezděte na výlety na kole nebo choďte pěšky už z domova. Nejenže šetříte planetu, ale zároveň si zvyšujete kondici a vnímáte okolí intenzivněji.
• Domluvte se s přáteli na spolujízdě. Snížíte počet aut na silnicích, snížíte emise a podělíte se o zážitky i náklady na cestu.

• Kupte si kvalitní láhev na vodu.

Spolehlivá láhev je základ. Je to investice, která se vám mnohonásobně vrátí – v úspoře peněz i v ochraně přírody.

• Vyberte si odolnou láhev z nerezu nebo tritanu, která vydrží roky, udrží váš nápoj v ideální teplotě a je snadno čistitelná.
• Pravidelně doplňujte vodu z ověřených pramenů, studánek nebo pítka. Vyhnete se tak zbytečnému kupování balené vody v plastových lahvích, které představují obrovskou zátěž pro životní prostředí.

• Starejte se o zeleň ve svém okolí.

Ať už jste v divočině nebo ve městě, respektujte přírodu a chovejte se k ní s úctou. Je to váš domov i hřiště.

• Dodržujte zásady “Nezanechat stopy” (Leave No Trace): zůstaňte na značených cestách, neodnášejte si “suvenýry” z přírody (kamínky, květiny), neničte rostliny a nerušte divoká zvířata.
• Zúčastněte se úklidových akcí v přírodě nebo ve svém městě. Aktivní pomoc je nejlepší způsob, jak poděkovat za krásná místa, která navštěvujeme, a zajistit, aby zůstala krásná i pro ostatní.

• Začněte se otužovat.

I když to na první pohled nesouvisí přímo s ekologií, otužování posiluje tělo a ducha, což má nepřímé environmentální dopady a prohlubuje vaše propojení s přírodou.

• Zvýšená odolnost vůči chladu může snížit vaši potřebu vytápění doma, což vede k úspoře energie a menší uhlíkové stopě.
• Otužování vás připraví na proměnlivé podmínky v horách a pomůže vám cítit se v přírodě více doma, v jakémkoliv počasí. Je to cesta k hlubšímu propojení s elementy a respektu k síle přírody.

Kolik je v České republice neziskových organizací?

Počet neziskových institucí v České republice v roce 2025 dosáhl úctyhodných 148 574. To sice znamená mírný meziroční pokles o 1,1%, ale stále jde o obrovské číslo, které svědčí o živé občanské společnosti.

Tato čísla se mohou zdát vysoká, ale při pohledu na globální trendy je třeba si uvědomit:

• Neziskový sektor je páteří mnoha úspěšných společností po celém světě, od rozvojových zemí po technologicky vyspělé státy.
• V zemích jako jsou Spojené státy, Velká Británie nebo Kanada je neziskový sektor ještě silnější a hraje klíčovou roli v poskytování sociálních služeb, kulturních zážitků a prosazování environmentálních cílů.
• I když se počet v ČR mírně snížil, je důležité sledovat kvalitu a dopad těchto organizací, nikoli jen jejich kvantitu.

Pro zajímavost, nejčastějšími formami neziskových organizací v ČR jsou:

• Spolky: Flexibilní forma pro různorodé aktivity.
• Ústavy: Často se zaměřují na sociální, zdravotní nebo vzdělávací služby.
• Nadace a nadační fondy: Zaměřují se na dlouhodobé projekty a podporu.

Tyto organizace často doplňují státní a komerční sektor tam, kde je to nejvíce potřeba, a přispívají k celkovému zlepšení kvality života.

Co vše patří do životního prostředí?

Životní prostředí – to je naše globální hřiště, komplexní mozaika, která umožňuje život v celé jeho úchvatné rozmanitosti. Představte si ho jako obrovský, propojený organismus, jehož zdraví přímo ovlivňuje naše vlastní.

Patří sem vše, co nám umožňuje dýchat, pít a růst: vzduch plný kyslíku, který nás pohání, ať už se procházíme rušnými ulicemi Tokia, nebo si vychutnáváme svěžest v horách Patagonie. Nezbytná je voda – od křišťálově čistých ledovců Himálaje po nekonečné oceány, které obklopují každý kontinent. Voda je život, ať už si to uvědomujeme při ranní kávě, nebo při sledování vln na pláži v Brazílii.

Dále sem spadají samotné základy naší existence: horniny a půda, které formují krajinu a poskytují živiny pro vše, co roste. Od úrodných rovin Mekongu po skalnaté útesy irského pobřeží, toto je základ naší existence.

A pak jsou tu ti, kteří dělají naši planetu tak jedinečnou: organismy. Od mikrobů skrývajících se v půdě pralesů Amazonie po majestátní slony savan Serengeti, každý tvor má svou nezastupitelnou roli. Nezapomínejme na ekosystémy – složité sítě interakcí mezi organismy a jejich prostředím, ať už jde o korálové útesy Velkého bariérového útesu, nebo o bujné lesy v Kanadě. Každý ekosystém je malým zázrakem přírody.

A konečně, vše pohání energie. Slunce, které ohřívá pouště Atacamy, vítr, který bičuje vrcholky skotských hor, geothermální teplo Islandu – to vše jsou zdroje, které udržují planetu v chodu a umožňují její neustálý vývoj. Bez této energie by naše existence, ať už kdekoliv na světě, byla nemyslitelná.

Co je to aktivní cestovní ruch?

Když se řekne “aktivní cestovní ruch”, spousta lidí si možná představí, jak sami aktivně sportují nebo objevují nové stezky. Ale pro destinaci, tedy pro zemi, která turisty přijímá, to znamená něco trochu jiného a zároveň nesmírně důležitého!

Je to totiž ten typ turismu, kdy k nám do země přijíždějí lidé z ciziny. Přesně tak – je to vlastně příjezdový cestovní ruch. A proč “aktivní”? Protože pro danou zemi je to aktivní příjem – příliv zahraničních hostů a hlavně jejich peněz! My jako Česká republika jsme v tomto ohledu „aktivní“, protože přijímáme návštěvníky a těžíme z jejich pobytu.

Představte si to takto: ať už sem zahraniční návštěvníci míří za historickými památkami Prahy, za krásami Krkonoš, na pivní festival do Plzně, na byznys schůzku do Brna, nebo třeba jen navštívit kamarády a rodinu – všechno spadá pod aktivní cestovní ruch. A víte, co je na tom super? Že každý takový návštěvník přináší do naší ekonomiky čerstvé peníze.

Každý cizinec, který sem přijede a utratí byť jen korunu, je pro naši zemi důležitý. Tyto prostředky pak tvoří celkový objem peněz, které nerezidenti vydají na:

• Ubytování: hotely, penziony, Airbnb.
• Jídlo a pití: restaurace, kavárny, bary, supermarkety.
• Vstupy a zážitky: muzea, galerie, hrady, zámky, koncerty, sportovní akce, výlety.
• Dopravu: jízdenky na vlak, autobus, městskou hromadnou dopravu, půjčovny aut, taxíky.
• Nákupy: suvenýry, oblečení, lokální produkty.
• Služby: průvodci, wellness, různé workshopy.

Jako někdo, kdo procestoval kus světa, vím, jak moc je aktivní cestovní ruch pro destinaci stěžejní. Nejenže přímo podporuje místní podniky – od malých rodinných restaurací po velké hotelové řetězce – ale také vytváří pracovní místa (průvodci, číšníci, hoteliéři, řidiči, prodavači) a přispívá k rozvoji infrastruktury. Díky těmto prostředkům se můžou opravovat památky, zlepšovat veřejná doprava nebo budovat nové atrakce. Navíc, zahraniční turisté s sebou přinášejí i mezinárodní povědomí o naší zemi a podporují kulturní výměnu.

Takže příště, až uvidíte skupinku cizinců obdivujících Karlův most nebo si pochutnávajících na trdelníku, vězte, že jsou součástí aktivního cestovního ruchu a svým způsobem přispívají k prosperitě a rozvoji naší země. A to je, myslím, skvělé!

Co všechno znečišťuje životní prostředí?

Jako správný cestovatel si na čistotu prostředí vždycky potrpím, ať už jsem kdekoliv. Vzduch nám znečišťuje ledacos, ať už se jedná o oxid uhelnatý (ten je zvlášť nebezpečný, i když ho necítíte), oxid uhličitý (hlavní viník klimatických změn, který víc a víc ovlivňuje i ty nejodlehlejší kouty světa), oxid siřičitý (ten má na svědomí kyselé deště, které ničí památky i přírodu), freony (kdysi v chladničkách a sprejích, dnes už omezené, ale jejich dopad na ozonovou vrstvu je dlouhodobý) nebo polyaromatické uhlovodíky a oxidy dusíku (ty zase zhoršují kvalitu ovzduší ve městech a přispívají k respiračním problémům).

Kde tyhle potvory berou? Nejčastěji je to průmysl – tam jsou ty znečišťující “bodové zdroje”, jako jsou tovární komíny, které vidíte na obzoru. Pak lidská sídla, kde jde o “plošné zdroje” – to znamená všechno to, co produkujeme my, lidé, v domácnostech, při údržbě, z odpadků. A samozřejmě dopravní prostředky, ty jsou “liniové zdroje” – auta, kamiony, vlaky, letadla, jejichž výfuky dělají čáru přes rozpočet čistotě vzduchu na našich cestách.

Kdo je ministr životního prostředí 2025?

Co to pro nás, outdoorové nadšence, znamená? Ministerstvo životního prostředí má obrovský vliv na kvalitu našich zážitků v přírodě. S panem Macinkou ve funkci se budou řešit prioritní témata, která ovlivňují naše výlety a dobrodružství:

• Ochrana národních parků a CHKO: To je pro nás alfa a omega! Jde o správu a rozvoj infrastruktury (stezky, cyklostezky, informační tabule) v oblastech jako jsou Šumava, Krkonoše, České Švýcarsko, Podyjí, ale i desítky Chráněných krajinných oblastí (např. Beskydy, Český ráj, Kokořínsko – Máchův kraj), kde trávíme většinu volného času. Doufejme v balanc mezi ochranou a citlivým turismem.
• Kvalita vody a ovzduší: Abychom se mohli bez obav koupat v čistých řekách a jezerech, a při túrách dýchat svěží vzduch bez smogu. Čisté prostředí je základem každého dobrodružství!
• Péče o biodiverzitu a krajinu: Zachování rozmanitosti flóry a fauny a péče o unikátní ekosystémy, které lákají k objevování a fotografování. To je to, co dělá naše české hory a lesy tak speciální.
• Podpora udržitelného turismu: Očekáváme podporu projektů, které se zaměřují na ekologickou turistiku, osvětu pro zodpovědné chování v přírodě a možná i nové programy pro rozvoj šetrného cestování v chráněných oblastech.

Je důležité sledovat, jaké konkrétní kroky nový ministr podnikne, protože se to přímo dotkne našich oblíbených míst pro pěší túry, horskou cyklistiku, vodáctví, lezení nebo kempování. Vždy pamatujme, že jsme v přírodě hosté a dodržování pravidel je klíčové pro zachování těchto krás i pro budoucí generace.

Které státní instituce se zabývají ochranou životního prostředí?

Pokud vás zajímá, kdo se u nás stará o životní prostředí, určitě narazíte na Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR). Je to klíčová instituce v resortu životního prostředí, která funguje už od roku 1992. Co to pro vás jako turisty znamená?

SFŽP ČR není jen nějaký úřad, ale hraje zásadní roli v podpoře projektů, které zkrášlují naši přírodu a zlepší vaše zážitky z cestování. Možná jste si všimli upravených turistických tras, obnovených lesů nebo čistších vodních toků? Za mnou se často skrývá právě podpora z tohoto fondu.

Co konkrétně si z toho jako návštěvník odnést?

• Podpora udržitelného turismu: Fond často financuje projekty, které podporují ekologické cestování. Můžete se tak těšit na lépe značené cyklostezky, ekologickou dopravu v chráněných oblastech nebo informační centra s důrazem na přírodu.
• Informace o přírodě: Díky projektům financovaným SFŽP ČR vznikají moderní naučné stezky, informační panely a aplikace, které vám pomohou lépe pochopit a ocenit krásu české krajiny. Budete mít k dispozici kvalitní informace o flóře, fauně a geologických zajímavostech.
• Kvalita prostředí: Fond se podílí na financování projektů zaměřených na ochranu biodiverzity, revitalizaci krajiny nebo zlepšení kvality ovzduší a vody. To vše přispívá k tomu, že přírodní krásy, které navštěvujete, zůstanou zachovány pro budoucí generace a budou pro vás příjemným místem k prozkoumávání.

Kromě SFŽP ČR se ochranou životního prostředí zabývají i další státní orgány, například:

• Ministerstvo životního prostředí – je to nadřízený orgán, který stanovuje strategii a legislativu v oblasti životního prostředí.
• Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – tato instituce kontroluje dodržování zákonů na ochranu životního prostředí. Jejich práce zajišťuje, že průmysl i jednotlivci dodržují pravidla, což se promítá do celkové kvality naší přírody.
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) – tato organizace se zaměřuje na ochranu přírody a krajiny, správu chráněných území a tvorbu odborných podkladů.

Takže až se budete kochat pohledem na naši krajinu, pamatujte, že za její ochranou stojí i tyto důležité instituce.

Kam v ČR za přírodou?

Když se mě někdo zeptá na to, kam v Česku za tou pravou přírodou, vždycky se mi vybaví několik TOP míst, která jsem sám procestoval a která prostě musíte vidět. Už jsem jich navštívil desítky, ale tyhle jsou klasika, která nikdy nezklame a pokaždé nabídne něco nového.

Pravčická brána (České Švýcarsko): Tohle je absolutní skvost a největší přirozený skalní oblouk v celé Evropě. Už jen samotná procházka borovicovým lesem k ní je zážitek. Připravte se, že auto musíte nechat v Hřensku a nahoru se jde pěšky, ale výhledy a majestátnost brány za to naprosto stojí. Nezapomeňte si projít i Edmundovu nebo Divokou soutěsku na lodičce, je to kouzelná plavba, která vás přenese do jiného světa.

Prachovské skály (Český ráj): Místo, kde se čas zastaví. Labyrint pískovcových věží a úzkých průchodů, které vás lákají k prozkoumávání. Je tu spousta turistických tras, od krátkých okruhů pro rodiny s dětmi až po delší a náročnější výšlapy. Vždycky si tu připadám jako v pohádce. Určitě si vezměte pevnou obuv, abyste si užili každý krok. Nejkrásnější jsou na podzim, kdy se listí zbarví do všech možných odstínů.

Hora Sněžka (Krkonoše): Naše nejvyšší hora. Výhledy z vrcholu jsou prostě dechberoucí, občas i s tou magickou inverzí, kdy se pod vámi válí mraky. Na Sněžku se dá vyšlápnout několika cestami – klasika z Pece pod Sněžkou je fajn, ale pokud chcete dobrodružství, zkuste to z polské strany přes Obří sedlo. A pro ty, kteří si chtějí ušetřit nohy, je tu vždycky lanovka. Jen si nezapomeňte vzít vrstvy oblečení i v létě, počasí se tu mění mrknutím oka.

Propast Macocha (Moravský kras): Pohled dolů do jedné z nejhlubších propastí v Evropě je fascinující a trochu mrazivý zároveň. Ale to nejlepší vás čeká dole! Návštěvu Macochy nutně spojte s plavbou na lodičkách v Punkevních jeskyních. Je to absolutní must-do zážitek, kdy proplouváte zatopenými dómy. Doporučuji si vstupenky rezervovat předem, obzvláště o víkendech a v sezóně, bývá tu plno.

Vyhlídka Máj (Povltaví): Tohle je ikonický záběr, který zdobí spoustu kalendářů a pohlednic. Naživo je ale ten pohled na meandry Vltavy ještě mnohem silnější. Dostanete se sem autem, a pak je to kousek pěšky po lesní cestě. Doporučuji sem přijet buď brzy ráno na východ slunce, nebo naopak k večeru na západ, kdy je světlo nejlepší a bývá tu méně lidí. V okolí je navíc spousta dalších krásných vyhlídek, tak si projděte mapu.

Pálava (jižní Morava): Vápencové hřebeny, nekonečné vinice a silueta Dívčích hradů. Pálava je pro mě synonymem pro relax, dobré víno a nádherné výhledy. Je to ideální místo na nenáročné procházky, cyklistiku a samozřejmě degustaci místních vín. Projděte si malebné vesničky jako Mikulov nebo Pavlov. Rozhodně ji navštivte na podzim, kdy se vinice zbarví do zlatova a probíhá tu burčáková sezóna – nezapomenutelné!

Kdo je ministr životního prostředí v ČR?

Tak to je zajímavé! Nedávno jsem se dočetl, že novým ministrem životního prostředí v České republice je Petr Macinka. Prezident Petr Pavel ho na Pražském hradě pověřil vedením tohoto klíčového resortu. A co je na tom pro nás, cestovatele, to nejdůležitější?

Nový ministr zdůrazňuje pragmatický a vyvážený přístup k ochraně přírody. To je přesně to, co jako lidé, kteří obdivují krásy naší země i světa, potřebujeme slyšet. Představte si to – člověk, který by mohl mít vliv na to, jak se budeme starat o naše národní parky, chráněné krajinné oblasti, ale i o ta zapomenutá, divoká místa, kam se tak rádi vydáváme na výlety.

Jeho slova o “nedílné součásti ochrany přírody” mi okamžitě připomněla všechny ty nádherné výhledy z Šumavy, kde jsem si minulý rok připadal jako v pohádce, nebo ty tiché podvečery v Českém ráji, kde se příroda probouzí k životu. Doufám, že jeho pragmatický přístup povede k lepším podmínkám pro turistiku a ekoturismus, ale zároveň k důslednější ochraně těchto křehkých ekosystémů.

Zajímalo by mě, jaké konkrétní kroky budou následovat. Budou se podporovat ekologické formy dopravy na cestách? Budou se zlepšovat podmínky pro návštěvníky v národních parcích s důrazem na minimální dopad na přírodu? Nebo se konečně dočkáme větší podpory pro lokální farmáře a výrobce, kteří pečují o krajinu tradičními způsoby? Jako cestovatel, který se snaží zanechávat co nejmenší stopu, budu tyto věci bedlivě sledovat.

Jaké jsou neziskové organizace?

Když hovoříme o neziskových organizacích, myslíme tím skutečné pilíře společnosti, které jsem viděl v akci po celém světě. V Česku se jim říká Nestátní neziskové organizace (NNO). Jejich esence spočívá v nezávislosti: jako soukromé (nevládní) neziskovky nemají přímou podporu státu, a co víc, nejsou jím ani ovládány. To jim dává jedinečnou svobodu řídit a kontrolovat samy sebe, což jim umožňuje být pružné, inovativní a hluboce zakořeněné v potřebách komunit.

Tato soběstačnost je dar, který jim umožňuje plnit veřejně prospěšné cíle s maximální efektivitou a bez politických vlivů. Často jsou hnací silou tam, kde státní aparát nedosáhne nebo nemůže být tak agilní.

Pod tento široký deštník NNO spadá úžasně pestrá škála subjektů, které jsem měl tu čest poznat a často i podpořit na svých cestách:

• Nadace a nadační fondy: Tyto organizace shromažďují finanční prostředky a majetek s cílem dlouhodobě podporovat konkrétní veřejně prospěšné účely. Ať už jde o rozvoj vědy, umění, ochranu přírody nebo pomoc potřebným, nadace jsou stabilním zdrojem podpory.
• Zapsané spolky: Jedná se o zdaleka nejpočetnější skupinu, která zahrnuje vše od místních sportovních klubů, přes spolky dobrovolných hasičů, turistické oddíly, až po sdružení rodičů nebo zahrádkářů. Jsou to mikrosvěty komunitního života, kde se lidé setkávají za společným zájmem a často tvoří sociální pojivo celé oblasti.
• Ústavy: Často se zaměřují na poskytování konkrétních služeb, například v oblasti vzdělávání, vědy, kultury, zdravotní nebo sociální péče. Viděl jsem mnoho ústavů, které nabízejí specializovanou pomoc a doplňují, nebo i převyšují, státní služby ve specifických oblastech.
• Odbory a církevní organizace: Tyto subjekty, ač mají své specifické zaměření (ochrana práv pracujících u odborů, duchovní a charitativní činnost u církví), jsou také nedílnou součástí neziskového sektoru. Církevní organizace zvláště se často starají o širokou škálu sociálních služeb – od útulků pro bezdomovce po domovy pro seniory, a to s hlubokým nasazením.

NNO jsou zkrátka nezastupitelnou součástí každé zdravé občanské společnosti, místem, kde se rodí a rozvíjí skutečná pomoc a pokrok, poháněný často jen dobrou vůlí a oddaností.

Kolik čistého je 35.000 hrubého?

Při hrubé mzdě 35 000 Kč se do tvé peněženky dostane zhruba 28 000 až 28 500 Kč čistého. Představ si to jako výstup na vrchol – hrubá mzda je ta výška, kterou musíš zdolat, a čistá je to, co si nakonec odneseš do batohu na další dobrodružství. Od té hrubé částky se ti odečte povinné pojištění a daň, takové ty nezbytné poplatky za vybavení a povolení k pohybu v terénu. Přesný výpočet závisí na tvých osobních slevách, jako je třeba “sleva na poplatníka” – to je jako když máš permanentku na všechny stezky, a “zvýhodnění na děti” – to je jako když si s sebou bereš parťáky na expedici, kteří ti můžou zlevnit vstup. Orientačně to funguje takhle: zdravotní pojištění ti ukrojí asi 1 575 Kč (4,5 % z hrubé mzdy), sociální pojištění, včetně nemocenského, je zhruba 2 485 Kč (6,5 % + 0,6 %). Záloha na daň z příjmů, pokud ji počítáme jako 15 % bez slev, je kolem 3 850 Kč. Když to všechno sečteme a odečteme od hrubé mzdy (bez slev, jakože jdeš na těžkou výpravu s plnou zátěží), zůstalo by ti kolem 25 900 Kč. Ale pozor, ty slevy jsou klíčové! Sleva na poplatníka ti přidá 1 200 Kč k tvému čistému zisku, a když máš děti, je to ještě víc. Pro naprosto přesný přehled, jako když si plánuješ trasu s GPS, doporučuju použít online mzdové kalkulačky. Zadej tam svých 35 000 Kč hrubého a uvidíš, kolik ti reálně zůstane na vybavení pro další výšlapy, ať už jde o nové trekové boty nebo lepší stan. Tyto kalkulačky najdeš na webech jako JenPráce.cz, Talent.com nebo Kurzy.cz.

Kolik si vydělá a cestovní ruch?

Když se bavíme o platech v cestovním ruchu, čísla se mohou zdát na první pohled různá, ale je dobré je dát do kontextu. Ten uváděný rozptyl 28 007 Kč až 39 647 Kč se týká hrubého měsíčního platu pro většinu pracovníků, a to jako prognóza pro rok 2026. Rozhodně se nejedná o hodinovou mzdu, to by byl spíše sen!

Na začátku pracovního poměru se v oboru obvykle pohybuje hrubý měsíční příjem mezi 28 007 Kč a 36 363 Kč. Po pěti letech praxe, při standardním 40hodinovém pracovním týdnu, se mzda většinou posune na rozpětí 28 689 Kč až 36 750 Kč měsíčně.

Jako zkušený cestovatel bych k tomu ale dodal následující důležité poznatky:

• Lokalita hraje velkou roli: Platy se značně liší podle regionu. V Praze nebo v jiných turisticky exponovaných oblastech mohou být mzdy obvykle vyšší než v méně navštěvovaných regionech, byť je třeba počítat i s vyššími životními náklady.
• Pozice a specializace: Jiné ohodnocení má recepční v malém penzionu, jiné průvodce s několika jazyky a specializací na konkrétní historické památky, a ještě jiné manažer cestovní agentury. Znalost cizích jazyků, především angličtiny, němčiny, ale i španělštiny či čínštiny, dokáže výdělek výrazně navýšit.
• Spropitné aneb “tips”: V mnoha profesích v cestovním ruchu (průvodci, číšníci, barmani, hotelový personál) tvoří spropitné velmi podstatnou, někdy až klíčovou, část celkového příjmu. Zvláště v hlavní turistické sezóně může jít o značné sumy, které základní plat výrazně převyšují.
• Sezónnost: Cestovní ruch je často silně sezónní. V hlavní sezóně je práce více a potenciál vyšších výdělků (včetně spropitného), zatímco mimo sezónu může být práce méně a s tím spojené i nižší příjmy.
• Nefinanční benefity: Pro mnohé pracovníky v turismu jsou cenné i benefity, které nejsou přímo peněžní. Může jít o slevy na cestování, ubytování, vstupy, možnost poznávat nová místa a kultury a pracovat s lidmi z celého světa. Často je to spíše životní styl a vášeň pro cestování, která lidi do tohoto oboru láká.