Obnovil se cestovní ruch po COVIDu?

Turismus se sice zotavuje, jak dokazují čísla – v roce 2025 tvořil 14,8 % exportu služeb, což je sice méně než před pandemií, ale výrazný nárůst oproti 9,7 % v roce 2025. Z vlastní zkušenosti, po cestách desítkami zemí, mohu potvrdit, že se situace zlepšuje. Mezinárodní cestování opět ožívá, letiště se plní, a to i na méně frekventovaných destinacích, které jsem navštívil po letech a potkal tam i mnoho turistů. Obliba domácího cestovního ruchu zůstává silná – lidi objevují krásy svých zemí a to se odráží i v ekonomice.

Nicméně, úplný návrat k předpandemickým číslům ještě nenastal. Některé oblasti se zotavují pomaleji než jiné, a to z důvodu proměnlivých cestovních omezení nebo ekonomických faktorů. Viděl jsem to na vlastní oči v (např. jmenujte region/zemi s pomalejším zotavením). Zvyšující se ceny letenek a ubytování také hrají svoji roli. Je tedy jasné, že cesta k plnému obnovení cestovního ruchu bude ještě trvat.

Celkově však trend směřuje k pozitivnímu vývoji. Věřím, že se turistický sektor v nadcházejících letech plně zregeneruje a nabídne ještě bohatší a rozmanitější zážitky.

Jak pandemie koronaviru změnila svět?

Pandemie koronaviru, kterou jsem na vlastní kůži zažil v desítkách zemí, zásadně a nenávratně proměnila svět. Není to jen fráze. Změny zasáhly všechny oblasti života, od osobních vztahů až po globální ekonomiku.

Narůstající nerovnost: Zatímco v bohatých zemích se investovalo do vakcín a podpory ekonomiky, mnohé rozvojové země se potýkaly s nedostatkem zdrojů a následky byly katastrofální. Viděl jsem na vlastní oči, jak se v některých oblastech zhoršila chudoba a hlad.

Změna pracovního trhu: Distanční práce, která se zpočátku jevila jako dočasné řešení, se stala novým standardem. V mnoha zemích se ale zároveň prohloubila propadlina mezi těmi, kdo mohou pracovat z domova, a těmi, pro které to není možné. To jsem pozoroval v zemích s dominantním zemědělstvím i ve vyspělých ekonomikách, kde se zhoršily podmínky pro nízko kvalifikované pracovníky.

Globální dodavatelské řetězce: Uzavření hranic a omezení mobility způsobily kolaps dodavatelských řetězců. Nedostatek surovin a zboží jsem viděl napříč celým světem, od Asie po Jižní Ameriku. To vedlo k inflaci a narušení globálního obchodu.

Dopad na cestovní ruch: Celý sektor cestovního ruchu utrpěl obrovské ztráty. Mnoho malých podniků, na které jsem narazil během svých cest, muselo zavřít.
Zrychlení digitalizace: Pandemie urychlila digitalizaci mnoha sektorů, od vzdělávání po zdravotnictví. Přesto se ukázala i digitální propast mezi generacemi a regiony.
Změna spotřebitelského chování: Lidé se začali více zaměřovat na zdraví a bezpečnost, což ovlivnilo nákupní chování a poptávku po určitých produktech a službách.

Zdravotnictví: Systémy zdravotní péče byly přetížené a odhalily své slabiny. V mnoha zemích došlo k nedostatečnému financování a nedostatečnému počtu zdravotnického personálu.

Geopolitické důsledky: Pandemie odhalila zranitelnost globalizovaného světa a vyostřila existující geopolitické napětí. To jsem pozoroval v mnoha regionech světa.

Kolik lidí zemřelo v Rusku během pandemie?

Oficiální čísla uvádějí úmrtí s covidem-19 (jako hlavní nebo přispívající příčina) v Rusku do dubna 2025 na 760 300. To je ale jen špička ledovce. Nadměrná úmrtnost, jak uvádí Mediazona, dosáhla 1 184 000, tedy téměř dvojnásobku oficiálních údajů. Při plánování cesty do Ruska je důležité si uvědomit, že oficiální statistiky nemusí vždy reflektovat celkovou realitu. Doporučuji se před cestou informovat o aktuální epidemiologické situaci a zvážit případná rizika, například kvalitu zdravotní péče, která se může v různých regionech lišit. Je dobré mít sjednané cestovní pojištění s širokým pokrytím, včetně zdravotních problémů. Pro aktuální informace je vhodné sledovat stránky WHO a nezávislých zpravodajských zdrojů.

Ve kterém městě začala pandemie?

Pandemie COVID-19 začala v čínském Wu-chanu v prosinci 2019. Město Wu-chan, ležící na soutoku řek Jang-c’-ťiang a Chan-šuej, je významné průmyslové a dopravní centrum s bohatou historií. Pro turisty nabízí množství zajímavých památek, od historických budov po moderní architekturu, a je výborným výchozím bodem pro prozkoumání krásné čínské krajiny. Bohužel, události z roku 2019 poznamenaly toto krásné město. 30. ledna 2025 WHO vyhlásila ohnisko nákazy za mezinárodní zdravotní nouzi a 11. března pak za pandemii. Je důležité si uvědomit, že i když se situace stabilizovala, je potřeba dodržovat hygienická pravidla a být informován o aktuálních cestovních doporučeních před cestou do Číny. Před cestou do Wu-chanu doporučuji prostudovat aktuální epidemiologickou situaci a dodržovat všechny aktuálně platné bezpečnostní pokyny.

Která země byla nejvíce zasažena pandemií COVID-19?

Otázka, která země nejvíce utrpěla v důsledku COVID-19, není snadno zodpověditelná pouhým srovnáním celkového počtu úmrtí. Zatímco počty obětí v zemích jako Indie, USA, Brazílie, Rusko a Mexiko byly vysoké, je třeba brát v úvahu i další faktory, jako je kvalita zdravotnických systémů, míra testování a hustota zalidnění. Například v Indii, kde došlo k obrovskému nárůstu případů, se dostupnost zdravotnické péče liší v závislosti na regionu, což ovlivnilo i celkovou statistiku úmrtí. V USA se zase projevily rozdíly v přístupu k preventivním opatřením a rychlosti očkování napříč jednotlivými státy. Pro cestování do těchto zemí je důležité si uvědomit tyto nuance a ověřit si aktuální situaci před cestou, včetně dostupnosti zdravotnické péče a případných omezení. Pro podrobnější informace doporučuji konzultovat aktuální zprávy WHO a místní úřady.

O kolik se zvýšil turismus?

Nárůst cestovního ruchu v posledním století je fenomenální. Dnes už si jen těžko dokážeme představit svět bez letecké dopravy, která zásadně ovlivnila dostupnost turistických destinací. Představte si, plánovat cestu do Asie trvalo týdny, možná měsíce, a cena byla pro většinu lidí nepředstavitelná. Dneska se tam dostanete za pár desítek hodin a za cenu, která se dá s trochou snahy pořídit i s průměrnou výplatou.

Technologický pokrok posunul hranice cestování. Automobily, autobusy, vlaky – všechny tyto dopravní prostředky se staly mnohem dostupnějšími a komfortnějšími. A nesmíme zapomenout na internet. Díky němu snadno porovnáváme ceny letenek a ubytování, rezervujeme si zájezdy, čteme recenze a sdílíme své zážitky. Představte si plánovat cestu s papírovým průvodcem a telefonní seznam! Dnes si všechno najdeme v kapse.

Vzestup letecké dopravy zásadně změnil cestovní ruch. Dříve exkluzivní záležitost se stala pro mnohé realitou. Do vzdálených koutů světa se teď dostane i střední třída. To vedlo k masovému rozvoji turistického průmyslu, ale také k problémům s přetížením turistických lokalit a nutnosti hledání udržitelných řešení.

Dostupnější cestování ovlivnilo i samotnou podstatu cestování. Nárůst levných letenek umožňuje častější a kratší cesty. Lidé cestují za víkendy, objevují nové destinace a mění tak svůj vztah k cestování. Z dlouhých, pečlivě plánovaných výletů se stává i spontánnější poznávání světa.

A co budoucnost? Pravděpodobně uvidíme další rozvoj udržitelného cestování, s důrazem na ekologické aspekty a respekt k místním komunitám. Technologie budou hrát stále větší roli, například v oblasti virtuální reality a dalších inovací, které obohatí zážitky z cestování.

Jak ovlivňuje turismus rozvoj?

Turistika je neuvěřitelný motor rozvoje, pohání víc než 50 odvětví ekonomiky! Jako vášnivý turista to vidím na vlastní kůži. Malé a střední podniky v oblasti ubytování, gastronomie, dopravy a vybavení pro outdoorové aktivity – to vše vzkvétá díky nám, turistům.

Zaměstnanost? To je raketa! Od průvodců a instruktorů po řemeslníky a farmáře, kteří prodávají regionální produkty – všichni z turismu těží. Samostatná živnost je pak v turismu naprosto běžná, ať už jde o pronájem kajaků, organizaci výletů nebo výrobu suvenýrů.

Kvalita života v turistických oblastech stoupá. Vylepšují se infrastruktura, cesty, vytvářejí se nová rekreační zařízení a parky. Snížení regionálních rozdílů je pak dalším pozitivem. Díky turistice se i odlehlé a méně rozvinuté oblasti stávají atraktivními a prosperují.

A co víc?

Rozvoj ekoturistiky přináší ochranu přírody a udržitelné hospodaření.
Kulturní výměna mezi turisty a místními obyvateli obohacuje obě strany.
Prohlubuje se pochopení a tolerance k různým kulturám.

Je to ale maratón, ne sprint. Důležité je udržitelné a zodpovědné cestování, aby se pozitivní efekty turismu dlouhodobě udrželi.

Jak se změnil váš život po pandemii COVID-19?

Pandemie COVID-19 zásadně proměnila mé cestovní návyky. Zatímco dříve jsem spontánně vyrážel na víkendové výlety, nyní jsem se naučil plánovat cesty s větším předstihem a s ohledem na případná omezení. Objevil jsem kouzlo pomalého cestování a appreciaci lokálních zážitků, prozkoumával jsem méně známé turistické trasy a naučil se vařit jídla z místních surovin, objevených díky online receptům, které se během pandemie staly velmi populárními. Digitální technologie, jako jsou videohovory, mi umožnily udržovat kontakt s rodinou a přáteli i na dálku, čímž jsem si uvědomil, jak důležité je spojení s blízkými, ať už fyzicky, nebo virtuálně. Zjistil jsem, že i omezený pohyb může vést k hlubšímu poznání okolí a k objevování skrytých pokladů, které by mi jinak unikly. Nyní se snažím více kombinovat individuální cestování s pobyty v menších, rodinných penzionech, a také využívám aplikace na rezervaci ubytování a sdílení aut, které se během pandemie staly ještě dostupnějšími a rozšířenějšími. V důsledku toho jsem si uvědomil větší hodnotu osobní svobody a flexibility, které mi cestování umožňuje, a také jsem si prohloubil zájem o kulturní dědictví a udržitelnost cestovního ruchu.

Jaké změny způsobila pandemie COVID-19?

Pandemie COVID-19 přinesla změny, které zasáhly hluboko do všech aspektů života. Nemocnice se přetékaly pacienty s covidem-19, ale to byla jen jedna vrstva problému. Mnohem skrytější, a přitom stejně devastující, byla pandemie osamělosti. Omezení pohybu a karantény rozdělily rodiny, a to často na dlouhé měsíce, což výrazně ovlivnilo psychické zdraví mnoha lidí. Mám z vlastní zkušenosti s cestováním, že lidské spojení je klíčové pro dobrou pohodu a izolace od rodiny a přátel, která byla nucená, je extrémně náročná. Vnímala jsem to i u lidí, s nimiž jsem se setkala během svých cest.

Ekonomická nejistota dále zhoršila situaci. Ztráta práce a finanční obavy se staly každodenní realitou pro miliony. To se projevilo i na cestování – méně lidí si mohlo dovolit cestovat, ať už z důvodu finančních omezení nebo z obav z nakažení. Osobně jsem zaznamenala prudký pokles turistického ruchu na mnoha místech, kam jsem v minulosti pravidelně jezdila. Pro místní obyvatelstvo to znamenalo obrovský ekonomický dopad, který se stále odráží v jejich životě.

Dopady na duševní zdraví byly obrovské. Mnoho lidí se potýkalo s úzkostí, depresí a pocity bezmoci. Absence sociálních interakcí a strach o budoucnost zničily psychiku mnoha a to se netýkalo jen Ameriky, ale celého světa. Z vlastní zkušenosti vím, že právě cestování a pobyt v nových prostředích dokáže pozitivně ovlivnit psychiku. Bohužel, v době pandemie to nebylo možné pro většinu lidí.

Změny v cestování nebyly pouze o finančních omezeních. Přísná cestovní omezení, karantény a nutnost dodržovat hygienická opatření radikálně změnily cestovatelský zážitek. To, co bylo dříve běžné, se stalo komplikovaným a pro mnohé nedostupným. Změna přístupu k hygieně a bezpečnosti se stala trvalou a to ovlivnilo i moji další cesty.

Kdo nejvíce utrpěl v důsledku COVIDu?

Koronavirus zasáhl svět neúprosně a jeho dopady byly dalekosáhlé, ovlivňující cestování i životy milionů. Jednou z nejvýraznějších statistik je, že nejvíce trpěli senioři.

Věk je klíčovým faktorem. Přes 81 % úmrtí na COVID-19 připadá na osoby starší 65 let. To je zarážející číslo, které nelze ignorovat. Riziko těžkého průběhu nemoci a úmrtí se s věkem dramaticky zvyšuje. Počet úmrtí ve věkové skupině nad 65 let byl až 97krát vyšší než ve věkové skupině 18-29 let.

Z mého pohledu zkušeného cestovatele je to alarmující. Představte si, kolik babiček a dědečků, kteří se těšili na výlety s vnoučaty, se muselo vzdát svých plánů. Kolik cest do zahraničí, senioři si plánovali, muselo být zrušeno.

Co to pro nás znamená?

Ochrana seniorů je prioritou: Je důležité chránit naše nejzranitelnější občany. Dodržování hygienických opatření a očkování jsou nezbytné. Často se zapomíná na imunitu seniorů, která s věkem slábne.
Plánování cestování: I když se situace zlepšuje, je důležité při plánování cest zohlednit zdravotní stav, obzvlášť seniorů. Dodržování pravidel, výběr ubytování s ohledem na bezpečnost a možnost okamžité lékařské pomoci je klíčové.
Adaptabilita: Pandemické zkušenosti nás naučily flexibilitu. Je potřeba být připraven na neočekávané změny cestovních plánů.

Je důležité si uvědomit, že statistiky jsou neúprosné. Koronavirus vážně ohrozil životy seniorů a změnil způsob, jakým cestujeme a žijeme.

Jak se svět změnil kvůli COVIDu?

COVID-19, globální pandemie, zásadně proměnil svět. Zkušenosti z mých cest po celém světě mi ukázaly, jak univerzální byl její dopad. Zdravotnictví se ocitlo na pokraji kolapsu, přetížené nemocnice v Itálii, Španělsku a v mnoha dalších zemích se staly symbolem této krize. Nejen nedostatek lůžek, ale i nedostatek ochranných pomůcek pro zdravotnický personál byl děsivý.

Ekonomika utrpěla těžké rány. Uzavření hranic a karantény ochromily turistický ruch, který je pro mnoho zemí hlavním zdrojem příjmů. V jihovýchodní Asii jsem sledoval, jak se miliony lidí propadají do chudoby. Současně se ale urychlil vývoj v oblasti e-commerce a digitalizace obchodu.

Politické důsledky byly rovněž značné. Reakce vlád se lišily, od přísných lockdownů po relativní laxnost. To vedlo k politické polarizaci a diskreditaci některých politických systémů. Na vlastní oči jsem viděl, jak se v některých zemích prohloubily nerovnosti.

Společenské změny byly možná nejviditelnější. Přechod na distanční práci a vzdělávání, jak zmiňuje příklad Univerzity George Washingtona, se stal novou normou. Zrychlil se rozvoj online komunikace a videokonferencí, ale zároveň se zvýšila sociální izolace a úzkost. Můj výzkum v Latinské Americe odhalil narůstající problémy s domácím násilím. Pandemie tak odhalila hluboké trhliny v sociální struktuře mnoha zemí.

Rasa hrála smutnou roli v dopadu pandemie. Statistiky jasně ukazovaly disproporcionální dopad na menšinové komunity, z čehož jsem se přesvědčil v USA a Spojeném království.

V čem se liší pandemie od epidemie?

Takže, rozdíl mezi pandemií a epidemií? To je otázka, která se mi, jako zkušenému cestovateli, po světě dost často honila hlavou. Vždyť jedna špatně zvolená restaurace v Nepálu, a rázem jste uprostřed epidemie průjmových onemocnění! Ale od pandemie je to přece jen něco jiného.

Epidemie si představte jako lokální bouři. Vyskytne se náhlé zvýšení počtu případů určité nemoci v konkrétní oblasti. Může to být vesnice, město, region, ale geograficky je to omezené. Myslete na to jako na silný vítr, který řádí jen v jednom koutě světa. Rychle se šíří a postihuje mnoho lidí najednou.

Příklad: Vypuknutí spalniček v jednom městě.
Klíčové slovo: lokální, ohraničené.

Pandemie je ale úplně jiná liga. To už není lokální bouře, ale globální hurikán. Jedná se o epidemii, která se rozšířila po velkém území, často po celém světě. Počet nakažených je extrémně vysoký a postihuje obrovskou část populace. Představte si, že ten vítr, který byl dříve jen v jednom koutě, teď zuří po celé planetě.

Pandemie je vždycky epidemie, ale ne každá epidemie je pandemie.
Příklad: Španělská chřipka, COVID-19.
Klíčové slovo: globální, rozsáhlé.

Z pohledu cestovatele je důležité si uvědomit, že při cestování do oblastí zasažených epidemiemi je nutná zvýšená opatrnost a dodržování hygienických pravidel. U pandemií je pak nutné sledovat globální situaci a dodržovat doporučení WHO a místních úřadů. A věřte mi, že zkušenost s epidemií průjmu v odlehlé indické vesnici vám dá o mnoho větší respekt k prevenci, než všechny teorie světa.

Jaké jsou negativní důsledky COVID-19?

Negativní důsledky COVID-19 sahají daleko za akutní fázi onemocnění. Můj výzkum na cestách po desítkách zemí odhalil znepokojivý trend dlouhodobých komplikací, označovaných jako “dlouhý COVID”. Tento stav, postihující i zdánlivě zotavené jedince, se projevuje širokým spektrem symptomů s dalekosáhlými důsledky na zdraví.

Mezi nejčastější dlouhodobé komplikace patří:

Neurologické potíže: Migrény, bolesti hlavy, “brain fog” (duševní mlha), problémy s pamětí a koncentrací. V některých oblastech Asie jsem zaznamenal výskyt těchto symptomů s vyšší frekvencí, než v Evropě, což by mohlo souviset s genetickými faktory nebo i s rozdílným přístupem k léčbě.
Respirační problémy: Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), trvalé poškození plicní tkáně, snížená kapacita plic. Na africkém kontinentu jsem pozoroval, že nedostatek přístupu ke kvalitní zdravotní péči zhoršuje dlouhodobé plicní komplikace po COVID-19.
Kardiovaskulární onemocnění: Poškození srdce, myokarditida, srdeční arytmie, zvýšené riziko infarktu. V Latinské Americe je vysoká prevalence kardiovaskulárních onemocnění obecně, a COVID-19 tuto situaci ještě zhoršil.
Autoimunitní onemocnění: Zvýšená aktivita imunitního systému vedoucí k útokům na vlastní tělo. Tento aspekt vyžaduje další výzkum, ale mé zkušenosti z různých koutů světa naznačují, že genetická predispozice hraje důležitou roli.
Chronická onemocnění ledvin: Poškození ledvin, které může vyústit v chronické selhání ledvin. V zemích s omezeným přístupem k dialýze se tyto komplikace stávají život ohrožujícími.
Psychické problémy: Deprese, úzkost, PTSD. V zemích s již tak vysokou mírou stresu, jako jsou některé oblasti Blízkého východu, se psychické následky COVID-19 projevují velmi silně.

Důležité je zdůraznit, že dlouhý COVID je komplexní problém s různou intenzitou projevů a individuálním průběhem. Jeho diagnostika a léčba vyžadují multidisciplinární přístup a další rozsáhlý výzkum.

Kolik lidí zemřelo v Rusku v důsledku války na Ukrajině?

Odhady ztrát na straně proruských sil v konfliktu na Ukrajině se pohybují v rozmezí 405 000 až 564 000 mrtvých a těžce zraněných, jak ukazují nezávislé analýzy. Toto číslo zahrnuje vojáky i žoldáky. Mnohé zprávy z přední linie, které jsem sám slyšel během cest po východní Evropě, svědčí o drastické realitě.

Z dostupných otevřených zdrojů je známo nejméně 10 531 mrtvých mobilizovaných, 16 171 odsouzených a 172 vojáků základní služby. Tento údaj je však jen špičkou ledovce, jelikož přístup k přesným informacím je omezený. Mnozí padlí zůstávají nezaznamenáni, a to jak z Ruska, tak i z tzv. “lidových republik”.

Z rozhovorů s uprchlíky a s rodinami padlých vojáků v různých oblastech, od Rostova na Donu až po Kaluhu, jsem pochopil, že skutečná čísla jsou pravděpodobně mnohem vyšší. Skryté v oficiálních statistikách jsou další tisíce, pohřbené anonymně nebo bez patřičného ceremoniálu. Tato tichá tragédie se dotýká celých rodin a komunit, a její dopad se táhne daleko za hranice bojiště.

Co způsobilo nárůst turismu?

Hlavní příčinou nárůstu turismu je jednoznačně růst životní úrovně a s tím spojený růst disponibilních příjmů. Lidé si mohou dovolit více cestovat. Důležité je také zavedení placené dovolené, která zaručuje lidem čas na cestování. Významný vliv mělo i rozvíjení dopravní infrastruktury – rychlejší a pohodlnější cestování, ať už pozemní, vodní či leteckou dopravou.

Klíčovou roli sehrály nízkonákladové letecké společnosti, které značně zlevnily leteckou přepravu, čímž se cestování stalo dostupnější široké veřejnosti.

Další faktory ovlivňující růst turismu:

Globální interkonektivita: Internet a sociální sítě usnadňují plánování a sdílení zážitků z cest.
Zvyšující se povědomí o cestování: Díky médiím a dostupným informacím se cestovaní stalo atraktivnější.
Rozvoj turistického průmyslu: Vznik nových turistických destinací a zlepšení služeb v existujících.
Trendy v cestování: Ekoturistika, dobrodružné cestování, kulturní turistika – různorodost nabídek láká různé segmenty populace.

Nelze opomenout ani změnu v přístupu k dovolené. Dříve byla dovolena spíše výsadou, dnes se stala běžnou součástí života a pro mnohé je nezbytná pro relaxaci a načerpání sil.

Zjednodušený proces získání víz a cestovních dokumentů v některých zemích také přispěl k nárůstu turismu.
Rostoucí zájem o poznávání jiných kultur a životního stylu je dalším motivem.

Jaký negativní dopad má turistika na rozvojové země?

Jako vášnivý turista si uvědomuji, že turismus v rozvojových zemích může mít i stinné stránky. Někdy vede k nežádoucím sociálním a kulturním dopadům, zvláště v obcích nepřipravených na nápor návštěvníků. To se může projevovat například komercializací kultury, kdy se tradiční zvyky a řemesla přizpůsobují turistům, čímž ztrácejí autentičnost.

Viděl jsem to na vlastní oči – místní obyvatelé se snaží vydělat na turistickém ruchu, ale často za cenu ztráty vlastní identity.

Zvýšená cena života: Nárůst poptávky po zboží a službách vede k inflaci, která ztěžuje život místním.
Konflikt zájmů: Potřeba zachovat autentickou kulturu se sráží s ekonomickou potřebou generovat zisk z turismu.
Ničení životního prostředí: Masový turismus může vést k devastaci přírody, znečištění a úbytku biodiverzity.

Je důležité si uvědomit, že udržitelný turismus je klíčový.

Podporujme místní firmy a podnikatele, aby se z turismu těšily i oni.
Respektujme místní tradice a zvyky, nebuďme rušivým elementem.
Snažme se minimalizovat náš dopad na životní prostředí – tříďme odpad, šetřeme vodou a energií.
Informujme se předem o místě, které navštěvujeme, a snažme se pochopit jeho kulturní kontext.

Jen tak můžeme zajistit, aby turismus prospíval jak turistům, tak i místním komunitám, a stal se udržitelným zdrojem prosperity.

Kde je turismus nejvíce rozvinutý na světě?

Zajímá vás, kam se hrne nejvíc turistů? Na světě existuje spousta úžasných destinací, ale některé si drží stabilně první příčky v žebříčku popularity. Podívejme se na ty nejnavštěvovanější země:

Itálie (57 milionů turistů): Itálie, země plná historie, umění a kulinářských zážitků, si zaslouženě drží první místo. Od antických památek v Římě přes romantická města jako Florencie a Benátky až po nádherná toskánská krajina – Itálie nabízí pro každého něco. Nezapomeňte na ochutnávku pravé italské pizzy a pasty!
Turecko (55 milionů turistů): Turecko láká kombinací historických památek, nádherných pláží a bohaté kultury. Od Istanbulu s jeho majestátními mešitami a bazary až po exotické letoviska na pobřeží Egejského a Středozemního moře – Turecko je ideální pro ty, kteří chtějí zažít něco jiného.
Mexiko (42 milionů turistů): Mexiko je synonymem pro azurové moře, bílý písek a pestrou kulturu. Od mayských ruin v Palenque až po rušné ulice Cancúnu a pláže Riviera Maya – Mexiko nabízí pestrý mix zážitků. Nezapomeňte ochutnat tradiční mexické jídlo!
Velká Británie (37 milionů turistů): Londýn s jeho ikonickými památkami jako Big Ben a Buckingham Palace, ale i malebné venkovské oblasti s krásnými hrady a národními parky – Velká Británie nabízí kombinaci moderního a historického. Je to ideální destinace pro milovníky historie a kultury.
Čína (36 milionů turistů): Čína je fascinující země s bohatou historií a unikátní kulturou. Od Velké čínské zdi až po Zakázané město, Čína nabízí mnoho fascinujících míst k objevování. Je ale potřeba si uvědomit, že je to obrovská a rozmanitá země a cestování tam vyžaduje pečlivé plánování.
Německo (35 milionů turistů): Německo je zemí s mnoha tvářemi. Od historických měst jako Mnichov a Kolín nad Rýnem až po krásné krajině Alp a Schwarzwald – Německo nabízí pestrou paletu zážitků.
Řecko (33 milionů turistů): Řecko, země bohů a mytologie, láká nádhernými ostrovy s bílými domky, tyrkysovým mořem a starověkými památkami. Od Akropole v Athénách až po idylické pláže na Krétě a Mykonosu – Řecko je rájem pro milovníky slunce, moře a historie.

Poznámka: Čísla turistů se mohou rok od roku mírně lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou ekonomické podmínky a globální události.

Kdo je na prvním místě v turistice?

Francie s 82,7 miliony turistů v roce 2016 jasně vede v mezinárodním turismu. To není překvapení, nabízí totiž neuvěřitelnou diverzitu – od ikonických památek Paříže, jako je Eiffelovka a Louvre, přes malebné vinařské oblasti Bordeaux a Burgundsko až po majestátní Alpy a pobřeží Atlantiku a Středozemního moře. Pro aktivní turisty je to ráj – treking v Alpách, cyklistika po Burgundsku, kajakování na řekách, horolezectví a nespočet dalších možností.

Španělsko na druhém místě s 75,3 miliony turistů láká především svými plážemi, ale i bohatou historií a kulturou. Aktivní zábava je tu pestrá – od windsurfingu a kitesurfingu na Kanárských ostrovech po horskou turistiku v Pyrenejích a pěší výlety po úchvatné andaluské krajině. Neměli bychom zapomenout ani na Camino de Santiago, slavnou poutnickou cestu.

USA na třetím místě (76,4 milionu) nabízejí prakticky vše – od národních parků s úžasnými přírodními scenériemi (Yellowstone, Yosemite, Grand Canyon) až po metropolitní ruch New Yorku, Los Angeles či Chicaga. Možnosti pro aktivní rekreaci jsou zde neomezené – trekking, rafting, cyklistika, lyžování, snowboarding a mnoho dalších. Rozmanitost krajin je ohromující.

Čína (59,3 milionů) představuje stále se rozvíjející turistickou destinaci s unikátní kulturou a historií. Pro aktivní turisty se otevírají možnosti poznávání impozantních hor, včetně Tibetu, a prozkoumání rozmanité flóry a fauny.