Biodiverzita, to není jenom hezké slovo. Je to základní pilíř našeho přežití, a to na globální úrovni. Z cest po desítkách zemí jsem viděl, jak její úbytek devastuje ekosystémy a ohrožuje lidskou civilizaci. Čistý vzduch, pitná voda a úrodná půda – to vše nám poskytuje bohatý a různorodý životní svět. Bez něj bychom se ocitli v kritické situaci.
Zamyslete se nad těmito fakty:
- Opylování: Většina zemědělských plodin závisí na opylování hmyzem. Jeho úbytek znamená menší úrodu a dražší potraviny. Na Bali jsem viděl, jak místní farmáři chrání včelí úly, protože si uvědomují jejich nezastupitelnou roli.
- Léčivé rostliny: Mnoho léků je odvozeno z rostlin. Ztráta biodiverzity znamená ztrátu potenciálních léčiv a zhoršení přístupu k ošetření. V amazonském pralese jsem se setkal s domorodými kmeny, kteří využívají stovky druhů rostlin k léčení nemocí.
- Stabilita ekosystémů: Rozmanitost druhů zvyšuje odolnost ekosystémů vůči změnám klimatu a škůdcům. V Nepálu jsem viděl, jak lesy chrání horské vesnice před sesuvy půdy.
- Ekonomické přínosy: Biodiverzita je základem mnoha odvětví, jako je turistika, rybolov a zemědělství. V Kostarice jsem pozoroval, jak ekoturistika přináší finanční prostředky na ochranu deštných pralesů.
Zjednodušeně řečeno, biodiverzita je náš životní pojistka. Její ochrana není jen otázkou ochrany přírody, ale i zajištění budoucnosti lidstva. Je to investice do zdraví planety a našich vlastních životů.
Jaké jsou 4 hlavní příčiny eroze biodiverzity?
Hlavní příčiny úbytku biodiverzity jsou komplexní a propojené. Těžba dřeva a nerostných surovin ničí přirozené biotopy, fragmentuje lesy a narušuje ekosystémy. Můžeme pozorovat devastaci pralesů pro palivo, což se týká zhruba 13% světové populace, která stále vaří na dřevě. To vede k degradaci půdy a ztrátě mnoha druhů rostlin a živočichů.
Rozvoj infrastruktury, jako jsou města, silnice, železnice a průmyslové oblasti, zabírá stále větší plochy přirozené krajiny a rozděluje habitaty na menší izolované úseky, znemožňující migraci a genetickou výměnu mezi populacemi.
Znečištění ovzduší, vody a půdy toxickými látkami má devastující vliv na ekosystémy. Kyselé deště způsobují odumírání lesů, znečištění vody ohrožuje vodní organismy a pesticidy škodí opylovačům a dalším živočichům. I jako turista bychom měli dbát na minimalizaci vlastního ekologického otisku.
Kromě výše zmíněného je důležité si uvědomit i mýcení lesů pro pastviny (11% světové deforestace), což vede k degradaci půdy a ztrátě biodiverzity a budování plantáží a silnic (7%). Tyto aktivity často probíhají v oblastech s vysokou biodiverzitou a mají negativní dopad na mnoho druhů rostlin a živočichů. Je důležité si uvědomit, že i zdánlivě nevinné činnosti, jako je turistika, mohou mít dopad na prostředí, je tedy potřeba dodržovat zásady zodpovědného cestování.
Co ovlivňuje biodiverzitu?
Biodiverzita, to je pro nás, co rádi bloudíme přírodou, naprosto klíčová záležitost. Je to vlastně zdraví celého ekosystému – od globálního měřítka až po tu konkrétní louku, kde stavíme stan. Čím víc druhů rostlin a živočichů, tím odolnější je tenhle systém vůči různým vlivům. A co ji ovlivňuje? Hlavně lidská činnost! Intenzivní zemědělství s monokulturami ničí biotopy, odlesňování likviduje útočiště mnoha druhů, znečištění vody a ovzduší otravuje všechno živé. Změna klimatu pak přidává další vrstvu problémů – druhy se stěhuují, některé se nedokážou adaptovat a mizí.
Když se procházíme po lese, můžeme si všimnout, jak se snižující se biodiverzita projevuje. Méně druhů ptáků, chudší druhové složení rostlin, menší množství hmyzu – to všechno jsou varovné signály. A co s tím můžeme dělat my, turisté? Můžeme se snažit minimalizovat náš dopad na přírodu – dodržovat turistické stezky, neodhazovat odpadky, ohleduplně chovat se k divoké zvěři. Podporovat ekologické zemědělství a chráněná území je další krok, který můžeme udělat i mimo turistické výlety. A v neposlední řadě – vzdělávat se a vzdělávat ostatní o důležitosti biodiverzity.
Biodiverzita je pro nás, turisty, důležitá, protože bez ní by naše oblíbená místa ztratila své kouzlo a bohatství.
Kdo je největší ryba na světě?
Největší rybou světa je vyza velká (Huso huso). Dorůstá délky až téměř 8,5 metru a váhy kolem 1000 kg, nejtěžší zaznamenaný exemplář vážil dokonce 1571 kg! Její jikry jsou známé jako černý kaviár, vysoce ceněná pochoutka, a proto je vyza intenzivně lovena. Kůže se používá v koželužství. Zajímavost: Vyza je kriticky ohrožený druh, její populace dramaticky klesla kvůli nadměrnému rybolovu a znečištění řek. Tip pro turisty: Chcete-li vidět vyzu, navštivte některé z velkých evropských řek, kde dříve žila hojně, i když šance na spatření je bohužel velmi malá. Setkání s ní je spíše výjimečným zážitkem. Upozornění: Ochrana vyzy je prioritou, její lov je v mnoha zemích zakázán.
Proč chránit biodiverzitu?
Biodiverzita, to není jenom hezká kytka nebo roztomilé zvířátko. Je to složitý systém, kde každý prvek hraje svou roli. Představte si to jako dokonale promazaný stroj – vyndáte-li jeden šroubek, může se celý systém zhroutit. Ztráta i zdánlivě nevýznamných druhů může mít dalekosáhlé důsledky. Například některé houby, o jejichž významu jsme dříve nevěděli, se ukázaly být klíčové pro rozklad organické hmoty a tím i pro zdraví lesa. Během svých cest po světě jsem viděl, jak se narušená biodiverzita projevuje – vyschlá půda, invazivní druhy, které vytlačují původní flóru a faunu. Zachování biodiverzity je proto klíčové pro stabilitu ekosystémů a odolnost vůči klimatickým změnám a dalším krizím. Například korálové útesy, bohaté na biodiverzitu, chrání pobřeží před erozí a poskytují potravu milionům lidí. Jejich úbytek má tedy katastrofální dopady. Zjednodušeně řečeno, čím rozmanitější je příroda, tím odolnější je vůči různým hrozbám a tím stabilnější je i životní prostředí pro nás samotné.
Myslete na to při svých výletech do přírody – respektujte ekosystémy a nechte je nedotčené. Každý druh má svou důležitou funkci v tomto složitém systému, a proto si zaslouží naši ochranu.
Kde je největší akvárium na světě?
Titul největšího akvária světa právem náleží čínskému Chimelong Ocean Kingdom, což potvrzuje i prestižní Guinessova kniha rekordů. Jeho rozloha je ohromující a nabízí neuvěřitelnou škálu mořského života, od majestátních velryb a roztomilých tučňáků až po pestrou paletu korálů a tisíců dalších druhů ryb. Návštěva tohoto komplexu je zážitkem, který nelze jen tak popsat – jedná se o fascinující podmořskou odyseu, propojující unikátní architekturu s pokročilou technologií a zábavnými atrakcemi. Nachází se v Zhuhai, v provincii Guangdong, a je součástí rozsáhlejšího zábavního parku. Doporučuji rezervaci vstupenek s dostatečným předstihem, protože se jedná o velmi populární destinaci. Kromě samotného akvária zde najdete i delfinária, show s mořskými savci a další atrakce, které zaručí nezapomenutelný výlet pro celou rodinu. Plánujte na návštěvu alespoň celý den, abyste si stihli užít vše, co tento obrovský komplex nabízí.
Čím se zabývá biosféra?
Biosféra? To je obrovský, fascinující svět! Představte si ji jako tenkou slupku života na Zemi, od nejhlubších oceánských příkopů až po nejvyšší horské vrcholky, od žhavých pouští po zamrzlé tundry. Všechno živé, od mikroskopických bakterií po majestátní velryby, a prostředí, ve kterém existují – to vše je biosféra. Její hranice nejsou pevně dané, ale spíše dynamické a závislé na adaptačních schopnostech organismů.
Myslete na extrémofily – organismy, které přežívají v podmínkách, které by většinu života zničily. V hlubinných hydrotermálních průduchech, kde se mísí superhorká voda s toxickými chemikáliemi, kvetou ekosystémy založené na chemosyntéze, úplně nezávislé na slunečním světle. A na vrcholcích zasněžených hor, kde vítr řve a teploty klesají pod bod mrazu, najdeme houževnaté rostliny a odolné živočichy, perfektně přizpůsobené svému drsnému domovu.
Rozsah biosféry je tedy dán touto úžasnou schopností života přizpůsobit se – od genetické plasticity až po komplexní vzájemné interakce mezi organismy a jejich prostředím. Je to neuvěřitelná síť propojených systémů, křehká rovnováha, kterou musíme chránit, protože její zdraví je i naším zdravím. A já, po letech putování po všech koutech světa, mohu potvrdit, že její rozmanitost a krása je nekonečná.
Proč je třeba chránit životní prostředí?
Ochrana životního prostředí není jen abstraktní pojem, ale naprostá nutnost. Prožil jsem na vlastní kůži krásu neporušených ekosystémů od amazonského pralesa až po himálajské ledovce a vím, jak křehká tato krása je. Naše planeta, náš společný domov, není neomezený zdroj. Čerpáme z ní energii, inspiraci, sílu a nejenom to – je to komplexní systém, kde vše souvisí se vším. Ztráta jednoho druhu může vyvolat dominový efekt s nepředvídatelnými následky. Myslete na to, že biodiverzita není jen o rozmanitosti rostlin a zvířat, ale i o mikrobech, které hrají klíčovou roli v mnoha procesech, včetně tvorby úrodné půdy. Zachování biodiverzity je klíčové pro stabilitu ekosystémů a jejich odolnost vůči změnám klimatu. A pak je tu budoucnost našich dětí a dalších generací – máme morální povinnost zanechat jim planetu v lepším stavu, než v jakém jsme ji zdědili. Je to o zodpovědnosti, o vzájemném respektu, o pochopení, že nejsme pány přírody, ale její součástí. Bez ní by život, tak jak ho známe, neexistoval. Je to jednoduchá, ale zásadní pravda, kterou si musíme neustále připomínat. A když si uvědomíme, jak moc nám příroda dává – čistý vzduch, vodu, jídlo, útočiště – pochopíme, že investice do její ochrany je investicí do naší vlastní budoucnosti. Nejde jen o to přežít, ale o to žít plnohodnotně, obklopeni krásou a zdravým prostředím.
Myslete na to, že například deštné pralesy produkují značné množství kyslíku, regulují klima a jsou domovem nesčetných druhů. Korálové útesy, označované jako “podmořské deštné pralesy”, chrání pobřeží před erozí a jsou zdrojem potravy pro miliony lidí. Každý kus panenské přírody, kterou ochráníme, je krokem k zachování této úžasné a nenahraditelné rovnováhy.
Co způsobuje vodní eroze?
Vodní eroze, ten tichý, ale neúprosný sochař krajiny. Viděl jsem její dílo na mnoha místech světa, od rozlehlých amerických prérií po strmé svahy himálajských údolí. A vždycky je to fascinující, i když devastující. Co ji tedy způsobuje? Nejdůležitější je sklonitost a délka svahu. Představte si vodu stékající po mírném kopci – to je jeden příběh. Ale ta samá voda na strmém svahu? To je úplně jiná liga. Délka svahu pak určuje, jak dlouho má voda čas nabrat na síle a odnášet s sebou půdu.
Dalším klíčovým faktorem je vegetační pokryv. Hustá vegetace funguje jako ochranný štít, zpomaluje tok vody a drží půdu pohromadě. Myslím na ty nádherné vinice v Toskánsku, kde řádky vinné révy brání erozi. Naopak holá půda je naprosto bezbranná.
Vlastnosti půdy hrají rovněž zásadní roli. Hlinité půdy jsou mnohem náchylnější k erozi než například písčité. Pamatuji si, jak jsem v severní Africe viděl, jak větrná a vodní eroze zanechávají jen holé kameny. Některé půdy jsou prostě náchylnější a jejich specifické vlastnosti, jako je struktura a obsah jílu, určuje, jak snadno se rozrušují.
A pak jsou tu protierozní opatření. Terasy na rýžových polích v jihovýchodní Asii, kamenné zídky na svazích ve Středomoří – to vše jsou důkazy lidského boje proti vodní erozi. Účinnost těchto opatření je klíčová pro ochranu půdy.
Nakonec, ale ne méně důležité, jsou přívalové srážky. Intenzivní déšť dokáže za krátkou dobu způsobit obrovské škody. Zážitek z tropické bouře v jihovýchodní Asii mi to jasně ukázal. Četnost a intenzita těchto srážek přímo ovlivňují rozsah eroze.
Co ovlivňuje pH?
pH vody v řece, jezeře nebo potoce, kde se rád potuluju, ovlivňuje hlavně množství rozpuštěného oxidu uhličitého a minerálů. Vysoká koncentrace CO2, třeba po dešti procházejícím rašeliništěm, vede k poklesu pH – voda je kyselejší. To může být problém pro vodní organismy.
Naopak, rozpuštěné minerály, jako vápník a hořčík, z vápencových skal, zvyšují pH – voda je zásaditější. To poznáš i podle toho, jak se chová voda při vaření – tvrdá voda s vyšším pH tvoří více vodního kamene.
- Praktická poznámka: Při kempování u řeky je dobré si ověřit kvalitu vody. Kyselá voda může mít nepříjemnou chuť a korozivní účinky na vybavení.
- Zajímavost: pH vody se mění v závislosti na ročním období a počasí. Po deštích je voda často kyselejší, zatímco v suchých obdobích může být zásaditější.
- Tip pro turisty: Pokud se chystáš na trek do hor, může být užitečné si vzít s sebou testovací proužky na pH vody, aby ses ujistili, že je voda pitná.
- Faktory ovlivňující pH:
- Rozpuštěný oxid uhličitý (CO2)
- Minerální složení (např. vápník, hořčík, uhličitany)
- Organická hmota (rozkládající se rostliny a živočichové)
- Kyslíkový režim (nízký obsah kyslíku může ovlivnit pH)
Kde je nejčistší voda na světě?
Nejčistší vodu na světě nalezneme v odlehlém městečku Puerto Williams v Chile, na nejjižnějším cípu Jižní Ameriky, v Ohňové zemi. Tato skutečnost je výsledkem unikátní geografické polohy a nízkého stupně industrializace regionu. Voda je zde chráněna před znečištěním z průmyslu a zemědělství, což je v dnešním světě vzácností.
Co dělá vodu v Puerto Williams tak výjimečnou?
- Izolace: Puerto Williams je obklopeno nedotčenou přírodou a je vzdáleno od velkých průmyslových center. Dostupnost je omezená, což přirozeně chrání prostředí.
- Nízká hustota zalidnění: Malá populace minimalizuje antropogenní zátěž na vodní zdroje.
- Specifické klimatické podmínky: Dešťové srážky jsou zde hojné a filtrují se skrz neznečištěnou půdu.
- Přísná ochrana životního prostředí: Chile, ačkoliv má i jiné problémy s ochranou životního prostředí, v této oblasti klade velký důraz na ochranu čistoty vody v této oblasti.
Nicméně, je důležité poznamenat, že i v tak odlehlém místě je nutné chránit ekosystém před potenciálními hrozbami. Rostoucí turismus by mohl v budoucnu představovat výzvu pro zachování čistoty vody v Puerto Williams. Je to ideální místo pro milovníky divoké přírody a ekoturistiky, ale udržitelnost je klíčová pro zachování jedinečnosti tohoto místa.
Zajímavosti o Puerto Williams:
- Je to nejjižněji položené město na světě.
- Město je domovem Yámana, původních obyvatel Ohňové země.
- Nabízí úchvatné výhledy na majestátní hory a fjordy.
- Je výchozím bodem pro expedice do nedalekých národních parků.
Co ovlivňuje biosféru?
Biosféru, ten úžasný, tenoučký film života na Zemi, ovlivňuje především její oživená část – komplexní propojení atmosféry, pedosféry (půdy) a hydrosféry. Zoogeografie, věda o rozšíření zvířat (fauny), a fytogeografie, věda o rozšíření rostlin (flóry), nám ukazují, jak mocný je jejich vliv.
Fauna a flora dramaticky formují vzhled krajiny. Představte si rozlehlé africké savany s jejich charakteristickými stády kopytníků, nebo deštné pralesy Amazonie, kde se proplétají kořeny gigantických stromů. Jejich vliv sahá daleko za estetiku. Kořeny rostlin rozrušují horniny, urychlují zvětrávání a obohacují půdu o organickou hmotu.
Zvířata, od mravenců po slony, ovlivňují vodní režim. Bobři budují přehrady, měnící tok řek a vytvářející mokřady, které jsou klíčové pro biodiverzitu. Migrace zvířat, ať už jde o stáda antilop nebo ptačí tah, má obrovský dopad na dostupnost živin v různých ekosystémech. I zdánlivě nevýznamné druhy hrají v tomto komplexním systému nezastupitelnou roli – mravenci provzdušňují půdu, opylovači zajišťují reprodukci rostlin.
Z vlastních cest po světě mohu potvrdit, jak zřetelně je patrný vliv biosféry na krajinu. Od vyprahlých pouští, kde se život drží pouze v oázách, po bujné tropické lesy, kde se život hemží v neskutečné rozmanitosti, vždy platí, že fauna a flora jsou klíčovými architekty krajiny a ovlivňují všechny její složky – vodu, půdu, i samotné horniny.
Čím je způsobena eroze?
Eroze? To je věčný tanec přírody, neustálé tvarování Země. Viděl jsem ji v akci na všech kontinentech – od mohutných kaňonů vyhloubených řekami v Arizoně, přes písečné duny Sahary tvarované větrem, až po ledovce, které pomalu, ale jistě modelují Alpy. Je to mechanické působení, hra sil – vítr, voda, led, sníh, to vše se dere o svou dominanci. Kamení se drtí, půda se odnáší, hory se zmenšují. Zvětraliny a usazeniny, ty jsou klíčovým hráčem v tomto dramatu.
Ano, eroze byla vždycky součástí přírodního kolotoče. V mírných dávkách je dokonce prospěšná, živí ekosystémy, vytváří úrodné nivy. Ale od 20. století? To se tempo zrychlilo, dramatizovalo. Lidská činnost, od odlesňování až po intenzivní zemědělství, urychluje erozi exponenciálně. Viděl jsem vlastníma očima, jak devastace způsobená nevhodným hospodařením s půdou proměňuje krajinu v pustinu. Je to alarmující a musíme s tím něco dělat. Ochrana půdy, udržitelné postupy – to je klíč k udržení rovnováhy. Jinak se ten tanec přírody, ten věčný koloběh eroze, stane destruktivní silou s dalekosáhlými důsledky.
Čím se zabývá Bednář?
Bednář, řemeslo dávno zapomenuté, ale vzkvétající v rukou zasvěcenců! Jeho umění spočívá ve výrobě dřevěných nádob, a to zdaleka nejen sudů na víno a destiláty, které jsem osobně ochutnával z mnoha koutů světa. Myslete na robustní dřevěné vany, v nichž se kůže hladila po náročném putování, nebo na ochlazovací kádě, dodávající osvěžení v horkých dnech. A věřte mi, dřevěné květináče dýchají jakousi zvláštní, živou energii, ideální pro citlivé rostliny. Dokonce i kádě na zelí, zdánlivě prostá věc, vyžadují mistrovskou zručnost. Je to fascinující spojení tradice a funkčnosti, dřevo v rukou bednáře ožívá a stává se neocenitelným pomocníkem. Představte si, že každá kádě, každý sud vypráví příběh, zrozený z úcty k materiálu a preciznímu zpracování. Kromě zmíněných výrobků se bednáři věnují i výrobě dalších dřevěných artefaktů, které se stávají ceněnými součástkami nejen domácnosti, ale i historie.
Co dělá voda s telem?
Voda, základní stavební kámen života, pro naše tělo dělá mnohem víc, než jenom hasí žízeň. Regeneruje buňky, reguluje acidobazickou rovnováhu (pH) a chrání před stresem – to jsem pozoroval na vlastní kůži při cestách po celém světě, od himálajských hor až po brazilské pláže. Mořská voda, s níž jsem se setkal v desítkách různých oceánů, má v tomto ohledu specifický benefit. Odstraňuje překyselení organismu, proces, který jsem si všiml, že je v dnešním uspěchaném světě čím dál častější. Zde je klíčová role minerálů, které mořská voda v hojné míře obsahuje a dodává tělu. Tyto minerály zvyšují zásaditost organismu, nezbytnou pro jeho správné fungování a optimalizují pH. V Egyptě jsem se například setkal s lidmi, kteří věří v léčivou sílu mořské vody pro různé zdravotní potíže, a pozoroval jsem, jak ji běžně používají k péči o své tělo. V Japonsku jsem zase obdivoval jejich tradiční rituály s využitím minerální vody s důrazem na celkovou regeneraci a detoxikaci organismu. Klíčem je vyvážený příjem tekutin a optimální pH pro zdravý a vitální život, bez ohledu na geografickou polohu.
Kvalita vody se ovšem liší dle místa původu a je důležité dbát na její čistotu. V mnoha zemích jsem se setkal s problémy znečištění vodních zdrojů, proto je nutné věnovat pozornost výběru pitné vody a dbát na udržitelné zdroje.
Co škodí ovzduší?
Co nejvíc škodí ovzduší? No, jako zkušený turista vím, že to není jenom abstraktní pojem. Lokální vytápění, hlavně ty staré kotle na uhlí nebo dřevo v chalupách a vesnicích, to je fakt masakr, zvlášť v zimě v údolích – tam se ten smog drží jako přibitý. Viděl jsem to na vlastní oči, jak se dýchá těžce i na hřebeni. Pak je tu doprava, zejména v okolí měst – hustý provoz v úzkých údolích je smrtící. V horách je to zase lepší, ale i tam se to občas projeví. Průmysl, to je jasný – fabriky, elektrárny, to všechno zanechává stopy. A i když se to zdá nepravděpodobné, tak i zemědělství svým dílem přispívá – hnojiva, pesticidy. A nakonec i přírodní zdroje, jako jsou lesní požáry nebo sopečné erupce – to je síla, proti které se člověk těžko brání. Klíčové je si uvědomit, že čistý vzduch je základ pro zdraví a krásný výhled. Znečištění ovlivňuje viditelnost a kvalitu pobytu v přírodě.
Tip pro turisty: Před výletem si vždy zkontrolujte kvalitu ovzduší v dané oblasti. Aplikace a webové stránky s aktuálními daty vám pomohou naplánovat výlet tak, abyste se vyhnuli oblastem s vysokou úrovní znečištění.
Jak mít zdravý mikrobiom?
Zdravý mikrobiom je klíčem k imunitě a celkové pohodě, a to i při náročných cestách! Na vašich dobrodružstvích se střevní flóra často potýká s novými výzvami – změny stravy, pitného režimu, stres a dokonce i změny časových pásem. Proto je péče o něj důležitější než kdy jindy.
Fermentované potraviny: Vaši spolehliví společníci na cestách. Nepodceňujte sílu jogurtu, kefíru, kombuchy a kimchi! Tyto pochoutky, plné probiotických bakterií, se dají relativně snadno najít i v exotických destinacích (i když třeba v ne tak typické podobě). Vždy se vyplatí se předem informovat, co je v dané zemi k dispozici a zda je fermentace místním zvykem. Kysané zelí si můžete snadno připravit i doma a vzít si ho s sebou, což je skvělé řešení pro dlouhé lety nebo výlety do odlehlých oblastí. Probiotika vám pomohou udržet si zdravé střevo i v neznámém prostředí.
Omezte průmyslově zpracované potraviny a cukr: Nepřátelé zdravého mikrobiomu. Na cestách se snadno poddáte lákadlům rychlého občerstvení, ale věřte mi, vaše střeva vám za to nepoděkují. Zpracované potraviny a cukr podporují růst škodlivých bakterií a přispívají k chronickému zánětu, což může vést k zažívacím problémům a oslabené imunitě. Dbejte na to, aby vaše strava byla bohatá na ovoce, zeleninu a celozrnné produkty. I když to může být obtížnější v některých destinacích, plánování jídel dopředu vám může usnadnit nalezení zdravých alternativ.
Tip pro cestovatele: Dehydratací se snižuje i aktivita střevní mikroflóry, takže dodržujte pitný režim, zejména v horkém a suchém podnebí. Dostatečný příjem tekutin je stejně důležitý pro zdravý mikrobiom jako pro celkovou pohodu během cestování.
