V čem spočívá první pomoc při úrazech?

První pomoc při zraněních na cestách – to je kapitola sama pro sebe. Zkušenost mi říká, že se nejčastěji setkávám s odřeninami a řeznými ranami. Klasická první pomoc je samozřejmě důležitá, ale v terénu se musíme spolehnout sami na sebe a improvizovat.

Základní kroky:

  • Osvoboďte zraněné místo od oblečení: Tohle je priorita. Pokud je oblečení znečištěné nebo přilnavé k ráně, odstřihněte ho nůžkami (pokud je máte) nebo opatrně roztrhněte. Nikdy neriskujte další poškození tím, že budete oblečení silou odtrhávat.
  • Zastavení krvácení: Tohle je klíčové. Tlak na ránu je nejlepší metoda. Použijte čistý obvaz, ideálně sterilní, ale v nouzi poslouží i kus čisté látky. Pokud krvácení pokračuje i přes tlak, použijte tlakový obvaz. Žvýkací žvýkačky, cukr, a jiné improvizované materiály do rány nepatří! Žádné škrtidlo nenavlékejte, dokud nejste absolutně přesvědčeni, že je to nezbytné, a to pouze jako absolutní poslední možnost a maximálně na 1-2 hodiny s pravidelnou kontrolou.
  • Dezinfekce: V ideálním světě použijete antiseptické ubrousky. V terénu se ale může hodit alkoholový roztok (např. vodka s vysokým procentem alkoholu, ale pozor na otevřené rány!), či čistá voda. Nicméně, dezinfekce je méně důležitá než zastavení krvácení a ochrana rány před infekcí. Zaměřte se na čistotu obvazu a prevenci dalšího znečištění.

Důležité rady zkušeného cestovatele:

  • Vždycky s sebou noste malou lékárničku s obvazy, nůžkami, dezinfekcí a analgetiky.
  • Naučte se základní techniky první pomoci ještě před cestou.
  • V případě vážnějšího zranění, vyhledejte co nejdříve lékařskou pomoc.
  • Dodržujte zásadu „čistota je půl zdraví“ – čisté ruce jsou klíčové při ošetřování ran.

Jaká je první pomoc při úrazech a zlomeninách kostí?

Při úrazech a zlomeninách kostí je klíčová správná první pomoc. Zapamatujte si, co rozhodně nedělat:

  • Nenabízejte zraněnému jídlo ani pití. Může to zhoršit situaci, například při podezření na vnitřní krvácení.
  • Nikdy se nepokoušejte sami narovnat končetinu nebo „vpravit“ kloub. Můžete způsobit další poškození nervů a cév.
  • Vytahování úlomků kostí z rány je v rukou laika nebezpečné. Zvýšíte riziko infekce a dalšího krvácení. To nechte na záchranáře.
  • Nepřemisťujte zraněného a neměňte polohu poškozené části těla bez nutné potřeby. Zbytečné pohyby mohou způsobit další komplikace, například posun zlomeniny.

Co dělat? Předně zajistěte bezpečnost zraněného a sebe. Zavolejte záchrannou službu. Zraněnou končetinu zafixujte improvizovaným fixačním prostředkem (např. šátky, desky, latě), abyste zabránili dalšímu pohybu a bolesti. V případě krvácení zajistěte jeho zastavení přímým tlakem na ránu. Důležité je zachovat klid a poskytnout zraněnému psychickou podporu. Zkušenosti z mnoha expedic mi ukázaly, že klid a rychlé zavolání pomoci jsou klíčové pro dobrý výsledek.

Tip pro cestovatele: Vždy mějte v cestovní lékárničce sterilní obvazy, fixační materiál a dezinfekci. Naučte se základní principy první pomoci ještě před cestou.

V jakém pořadí se poskytuje první pomoc při poranění končetin?

Při zranění končetiny na túře postupuj takto:

  • Přímý tlak na ránu: Zastav krevní ztrátu přímým tlakem čistou látkou na poraněné místo. Důležité je udržovat tlak nepřetržitě, dokud se krvácení nezastaví, nebo než dorazí pomoc. Pokud je zranění hluboké a špinavé, přímý tlak je prioritou před ostatními kroky.
  • Davivý obvaz: Po zvládnutí přímého tlaku zajistíš ránu daivým obvazem. Obvaz by měl být dostatečně pevný, aby zastavil krvácení, ale ne tak pevný, aby způsoboval další komplikace (např. znecitlivění končetiny). Pravidelně kontroluj puls v končetině.
  • Pálcové přitlačení tepny: Používá se pouze v případě silného krvácení, které se nedá zastavit přímým tlakem a daivým obvazem. Je důležité znát přesné místo tlaku na příslušnou tepnu (např. na stehenní tepnu v třísle). Tato technika je náročná a měla by se provádět pouze v případě, že máš dostatečné znalosti a zkušenosti.
  • Žejdlík: Používá se pouze jako poslední možnost a pouze pokud je to nezbytné k záchraně života. Žejdlík se klade co nejblíže k zranění, ale nikoliv přímo na něj. Je nutné přesně dodržovat pokyny k jeho použití a zaznamenat čas jeho aplikace.
  • Maximální ohnutí končetiny: Tato metoda se již příliš nepoužívá, jelikož může způsobit více škody než užitku. Pokud se však k ní přikloníš, dbej na velmi opatrné provedení a pouze v případech, kdy jiné metody selhaly.

Důležité: Po poskytnutí první pomoci co nejrychleji vyhledej profesionální lékařskou pomoc. Zapamatuj si základní zásady a pravidelně si je opakuj. Správná příprava a znalosti jsou klíčem k zvládnutí nepředvídatelných situací v terénu.

Kolik stisků a nádechů?

Poměr stlačení k vdechům u dospělých je 30:2 (30 stlačení na 2 vdechy, bez ohledu na počet záchranářů). Pauza mezi stlačeními by neměla přesáhnout 10 sekund z jakéhokoli důvodu. Je důležité si uvědomit, že hloubka stlačení by měla být minimálně 5 cm, ale ne více než 6 cm. Rychlost stlačení by měla být přibližně 100-120 za minutu. Správná technika je klíčová – stlačujte hrudník rovně, kolmo k hrudní kosti, a nechte ho mezi stlačeními plně se vrátit do původního stavu. To je nezbytné pro efektivní prokrvení srdce. V případě nejasností nebo pochybností vždy raději volejte záchranku. Kvalitní srdeční masáž může být rozdílem mezi životem a smrtí, a proto je její správné provedení životně důležité. Znalost této techniky by měla být součástí základního vybavení každého cestovatele.

Jaká je první pomoc při pohmožděninách a natažených svalech?

První pomoc při pohmožděninách a natažených svalech: zkušenosti z celého světa

Zkušenost z desítek zemí mi ukázala, že klíčem je okamžitá reakce. Elastický obvaz je první zbraň – omezuje pohyb a tím snižuje další poškození. V mnoha kulturách se používají improvizované metody, ale princip zůstává stejný: fixace. Pamatuji si například malou vesnici v Nepálu, kde mi místní ukázali, jak používají improvizovaný obvaz z tkaniny a bylin. Důležité je, že se to nesmí utahovat příliš těsně, aby se neomezil krevní oběh.

Žádné teplo prvních 48 hodin! Toto pravidlo platí všude na světě. Teplo by mohlo zvýšit otok a zhoršit zánět. V Japonsku jsem například viděl, jak se na otok používají speciální chladicí gely. Zatímco v některých částech Evropy se stále spoléhá na klasický led zabalený do hadříku.

Chlad je váš spojenec. Snižuje otok a znecitliví bolest. Můžete použít led, chladicí gelové obklady, nebo dokonce studenou vodu. Důležité je, aby chladící element byl zabalený v hadříku, aby se předešlo poškození kůže. V Peru jsem viděl, jak se používají plátky z aloe vera pro zmírnění bolesti a otoku.

Zvedněte zraněnou končetinu. To podporuje odtok krve a snižuje otok. Toto je univerzální rada, kterou jsem slyšel od lékařů po celém světě, od Austrálie až po Argentinu.

Co dělat, když postižený nepřichází k vědomí déle než 4 minuty?

Pokud postižený po dobu delší než 4 minut nezíská vědomí a má puls, je nezbytné ho otočit na břicho, důkladně vyčistit ústa od zvracenin či cizích těles a přiložit chladicí obklad na hlavu. Tato technika, známá i z mnoha koutů světa – od himálajských hor až po amazonské pralesy – pomáhá v některých případech stimulovat prokrvení mozku a urychlit návrat vědomí. Důležité: Jedná se o provizorní opatření před příjezdem záchranné služby. Nepomůže v případě závažného úrazu hlavy nebo srdečního selhání. Okamžité zavolání záchranné služby (155) je vždy prioritou. Přítomnost pulsu nezaručuje funkčnost dýchacího systému, proto je sledování dýchání rovněž klíčové. Mnohé kultury po celém světě používají k ochlazování hlavy různé materiály – od ledu v západním světě až po studené obklady z bylin v tradiční medicíně. Klíčová je rychlost reakce a efektivní ochrana dýchacích cest.

Jaká je první pomoc při úrazech a nehodách?

Základní první pomoc při úrazech a nehodách v terénu se liší od té poskytované v civilizovaném prostředí. Vyndat zraněného na čerstvý vzduch je samozřejmé, ale v divočině to může znamenat značnou námahu. Uvolnění krku a hrudníku od svíravého oblečení je klíčové, zvláště pak u dusivých zranění. Čpavek, ačkoliv se dříve běžně používal, už není doporučován jako první pomoc. Může spíše zhoršit stav. Kyslík je v odlehlých oblastech raritou. Zaměřte se raději na uvolnění dýchacích cest. Umělé dýchání a nepřímá masáž srdce vyžaduje znalosti a praxi – v případě nejistoty se zaměřte na základní oživení. Doprava do zdravotnického zařízení je největší výzvou. V odlehlých oblastech je klíčové co nejrychleji kontaktovat záchrannou službu, a to i přes satelitní telefon, pokud je k dispozici. Přesné určení polohy zraněného je klíčové pro efektivní záchranu. Nezapomeňte na vlastní bezpečnost. Při poskytování první pomoci si chraňte ruce před infekcí. V divočině je pro přežití důležité i zvládnutí základních znalostí přežití a improvizované první pomoci.

Důležité upozornění: Tento text nenahrazuje profesionální lékařskou pomoc. Znalosti první pomoci by měly být doplněny absolvováním kurzu první pomoci.

Jaká jsou čtyři základní zásady první pomoci?

Čtyři zásady první pomoci, které by měl znát každý dobrodruh, jsou klíčové pro zvládnutí nepředvídaných situací na cestách. První: zhodnoťte situaci. Než se k zraněnému přiblížíte, ujistěte se, že je místo bezpečné – žádné další hrozby, jako je padající kamení, nebezpečné zvíře nebo hořící auto. To je stejně důležité jako samotná pomoc. V divočině to může znamenat zhodnocení terénu a dostupnosti pomoci.

Druhé: proved’te primární vyšetření. Zjistěte, zda postižený dýchá, zda má tep, a posuďte závažnost zranění. Prioritou je ošetření život ohrožujících stavů, jako je krvácení, zástava dechu či šok. Moje zkušenosti z expedicí v Himalájích mě naučily, jak rychle reagovat v extrémních podmínkách, kde každá sekunda hraje roli. Naučte se základní postupy, jak zastavit krvácení improvizovanými prostředky – šátek, kus oděvu.

Třetí: poskytněte první pomoc. Použijte to, co máte k dispozici, ale nepodnikněte nic, co by mohlo zranění zhoršit. Základní znalosti o stabilizaci zlomenin, ošetření popálení a omrzlin jsou v divočině nezbytné. Mám osobní zkušenost s tím, jak důležité je umět improvizovat a s omezenými prostředky poskytnout efektivní pomoc.

Čtvrté: volejte záchrannou službu. Jakmile je to možné, kontaktujte záchranáře. V odlehlých oblastech může být tohle nejtěžší úkol. Připravte se na přesnou lokalizaci a popis situace. Mít s sebou satelitní telefon nebo nouzovou signalizaci může být v takových situacích rozdíl mezi životem a smrtí. Zapamatujte si, že efektivní komunikace je klíčová pro včasnou pomoc.

Jaký je správný postup první pomoci při zlomenině?

Při zlomenině je rychlý a správný postup klíčový. Na prvním místě je zajištění imobilizace zlomeniny. Použijte improvizovanou dlahu – klacek, větve, deštník, cokoliv pevného a dostatečně dlouhého, aby se přiložilo k postižené končetině i k sousedním kloubům. Připevnění proveďte pomocí šátku, pásku, popř. oblečení, ale dávejte pozor, aby dlaha netlačila na zlomeninu.

U otevřených zlomenin je priorita zastavení krvácení a ošetření rány. Nikdy se nepokoušejte vracet vyčnívající kosti zpět do rány! To může způsobit další poškození a infekci. Oblečení kolem rány opatrně odstraňte nebo rozstřihněte, abyste měli volný přístup. K zastavení krvácení použijte přímý tlak na ránu sterilním obvazem. Pokud krvácení nepřestane, zkuste zvednout zraněnou končetinu. Po zastavení krvácení ránu ošetřete dezinfekčním prostředkem, pokud ho máte, a přiložte sterilní obvaz. V ideálním případě noste v batohu malou lékárničku s materiálem pro ošetření ran.

  • Imobilizace zlomeniny: Použijte improvizovanou dlahu.
  • Otevřená zlomenina:
  • Odstranění oblečení z rány.
  • Zastavení krvácení.
  • Ošetření a sterilní obvaz.
  • Transport: Pokud není možné zavolat záchranku, je potřeba co nejrychleji dopravit zraněného do nemocnice. Při transportu udržujte imobilizaci a ošetřenou ránu v suchu a čistotě. V horském terénu je nutné počítat s obtížnější evakuací. Mějte proto na paměti, že zkušenost s orientací a použitím GPS může být životně důležitá.

Tip pro zkušené cestovatele: Vždy s sebou noste malou, ale dobře vybavenou lékárničku obsahující sterilní obvazy, dezinfekci, náplasti a šátek na improvizovanou dlahu. Znalost základních postupů první pomoci je pro cestovatele nezbytná. Nechte si před cestou zopakovat základní postupy, ideálně absolvujte kurz první pomoci specificky zaměřený na outdoorové aktivity.

V jakém případě se nesmí přikládat led?

Led na pohmožděninu? Zapomeň! Přímý kontakt s kůží způsobí omrzliny. Tohle není žádná sranda, zvlášť když jsi někde v divočině. Vykloubení je něco jiného – to je porušení kloubu s trvalým posunutím kostí. Kromě toho se často natáhnou nebo přetrhnou vazy a může být poškozená i samotná kloubní pouzdro. Při ošetření vykloubení je priorita imobilizace postižené končetiny, nejlépe pomocí improvizované dlahy z větví a pevného obvazu – zkus třeba šátek. Na rozdíl od pohmožděniny, kde chlazení pomáhá zmírnit otok, led u vykloubení není na místě. Důležitá je odborná pomoc co nejdříve. Pamatujete si zásady první pomoci? V horách se spolehněte na sebe a na své kamarády – někdy se čekání na záchranku může protáhnout déle než byste čekali.

Jak poskytnout první pomoc?

Základní pravidlo záchrany životů, ať už na vrcholu Kilimandžára, nebo uprostřed pražské ulice? Bezpečnost především! Nejdříve si sami zajistěte bezpečí, než se pustíte do pomoci. Zhodnoťte situaci – je okolí bezpečné? Nehrozí další nebezpečí (např. kolabující budova, proudící voda)?

Pak zkontrolujte, zda je postižený při vědomí. Reaguje na oslovení? Pokud ne, je to vážné. Uvědomte si, že v odlehlých oblastech, kde jsem se pohyboval, může být dostupnost pomoci značně omezená – proto rychlý a správný postup je klíčový.

Důležité je zajistit průchodnost dýchacích cest. Uvolněte krk a bradu, odstraňte případné překážky z úst. Zkontrolujte dýchání a puls. Nezapomeňte na ABC – Airway (dýchací cesty), Breathing (dýchání), Circulation (krevní oběh). V horách jsem se naučil, že i malé odchylky od normálu mohou být v chladném a řídkém vzduchu kritické.

A konečně, zavolejte záchranku! V divočině to může být náročnější, ale i tam je důležité kontaktovat pomoc co nejdříve. Můžete použít satelitní telefon nebo vysílačku, pokud je máte k dispozici. Přesné informace o poloze a stavu zraněného jsou v takových případech klíčové. Přesnost v popisu situace, kterou jsem se naučil během let cestování, může zachránit život.

Jaká jsou základní pravidla imobilizace?

Při otevřené zlomenině, ať už v džunglích Amazonie, nebo na zasněžených vrcholcích Himalájí, platí železná pravidla:

  • Zraněnou končetinu fixujte přesně v poloze, v jaké se nachází po úrazu. Žádné experimentování! Pamatujete, jak v Tibetu ten lama říkal: “Nechť hora zůstane horou.” Podobně i končetina – nechť zůstane v klidu. Použijte improvizované pomůcky – větve, šátky, oblečení, cokoli je po ruce. Hlavně to musí být pevné a imobilizovat klouby nad i pod místem zranění.
  • Nic z rány nevytahujte! V tropickém lese to může být plné bakterií, v horách zase mrazu. Zasahovat do otevřené rány bez sterilních pomůcek je naprosté šílenství. Nechte to na odbornících.
  • Kostní úlomky nehýbejte! To je základní pravidlo. I sebemenší pohyb může způsobit další poškození a krvácení. Představte si to jako puzzle – nechceme, aby se obrázky rozpadly.
  • Vyhněte se tlakovým obvazům. Mohou zhoršit prokrvení a vést k dalším komplikacím. Jemný obvaz na zastavení krvácení stačí. Hlavní je imobilizace.

Důležité! Po zajištění základní první pomoci vyhledejte co nejdříve profesionální lékařskou pomoc. V odlehlých oblastech to může být výzva, ale vaše přežití závisí na tom.

V jakém pořadí budete poskytovat první pomoc?

Postup první pomoci se v zásadě řídí všude na světě podobnými principy, ačkoliv detaily se mohou lišit v závislosti na dostupných zdrojích a místních zvyklostech. Zde je základní algoritmus, který jsem si osvojil během cest po světě: Nejprve provedu rychlý posouzení bezpečnosti scény – je pro mě bezpečné se přiblížit k postiženému? Teprve poté přistoupím k samotné pomoci. Zkontroluji vědomí postiženého. V případě bezvědomí volám okamžitě záchrannou službu (v ČR 155, v některých zemích 911, 999 atd.) – je to první a nejdůležitější krok. Dále se snažím zjistit, co se stalo, a co postiženého trápí. Základní první pomoc se pak zaměřuje na stabilizaci životních funkcí: kontrola dýchání, krvácení (zastavení tlaku na ránu, v případě potřeby improvizovaný tlakový obvaz, zkušenost s tím jsem získal například v Nepálu), ošetření popálení (v Egyptě jsem se naučil používat improvizované chlazení pískem), šok. Je důležité si uvědomit, že ne každá situace vyžaduje odborné znalosti – někdy je nejcennější pomoc uklidnění a poskytnutí základní podpory, než dorazí profesionálové. Po celou dobu monitoruji stav postiženého a komunikuji se záchrankou, poskytuji jim relevantní informace. V mnoha zemích jsem se setkal s odlišnými přístupy, ale zásada je vždy stejná: nejprve bezpečí, pak záchranka, pak první pomoc, pak monitorování.

V jakém pořadí je potřeba poskytovat první pomoc?

První pomoc? To je v divočině otázka života a smrti. Nejdřív bezpečí – prohlédněte si místo nehody, hrozí další nebezpečí? Pak posouzení zraněného – co se stalo? Kde bolí? Dýchá? Je při vědomí? Základní zranění se poznají poměrně snadno, ale pozor na skrytá zranění!

Ihned volejte záchranku! Na čísle 155 (ČR) nebo 112 (EU). V odlehlých oblastech se spolehněte na satelitní telefon, nebo si dopředu zjistěte, kde je nejbližší místo s pokrytím. Čas je kritický. Před voláním připravte stručné informace: místo, počet zraněných, popis zranění a vaše jméno.

Mezitim zabezpečte základní životní funkce. Pokud nedýchá, začněte s KPR (kardiopulmonální resuscitací) – stlačení hrudníku a záchranné dýchání. Tohle byste měli znát. Kurz první pomoci je cenná investice, věřte mi. Krevní oběh a dýchání jsou prioritou. Pak teprve zastavte krvácení, stabilizujte zlomeniny improvizovanými prostředky (např. větvemi). Pozor na šok! Udržujte zraněného v teple a v klidu.

Vyčkejte na odborníky. Hlídejte si stav zraněného a informujte záchranáře o veškerých změnách. Možná, že budete potřebovat i moje rady, ale nejsem lékař! Vždy je lepší mít zkušenosti předem, než je shánět v krizi. Myslete na to i při plánování svých cest.

Jakou první pomoc je nutné poskytnout při pohmoždění?

Při podvrtnutí v terénu platí jednoduché pravidlo: RICE. Rychlé ochlazení – na postižené místo co nejrychleji přiložte něco chladného, ideálně led zabalený v látce nebo mokrou chladnou tkaninu na 15–20 minut. Nemáte-li led, poslouží i studený potok. Imobilizace – znehybněte zraněnou končetinu. Například ji omotejte šátkem nebo kusem oblečení. Compresi – jemně zpevněte postižené místo obinadlem, aby se omezil otok. Elevace – zvedněte zraněnou končetinu výše než srdce. Pomůže to zpomalit otoky. Pokud je to možné, dopřejte postiženému klid a transportujte ho do bezpečí. V horách se místo ledu dá použít i chladná voda z potoka, ale pozor na její čistotu. Silné bolesti, deformita končetiny nebo neschopnost ji hýbat svědčí o vážnějším zranění – v takovém případě je nutné kontaktovat horskou záchrannou službu.

Důležité je nepoužívat teplo v prvních 24–48 hodinách, mohlo by to zhoršit otok. Alkohol a masti v prvních hodinách také nejsou vhodné. Po odeznění akutní bolesti je vhodné začít s jemným protahováním a cvičením, aby se předešlo ztuhnutí kloubů. Vhodné je sledovat zranění a v případě zhoršení vyhledat lékařskou pomoc.

Jaká je první pomoc potřeba na fotbalovém hřišti?

Na fotbalovém hřišti, ale i na výletě v divočině, je první pomoc klíčová. Postup při zranění končetiny:

  • Vystěhuj zraněného z hřiště/nebezpečné oblasti. Bezpečnost je prioritou. Posuď situaci – je potřeba volat záchranku? Signál, viditelnost, počasí… to všechno hraje roli.
  • Ulož zraněného do pohodlné polohy. Zamez dalšímu pohybu a zbytečnému traumatu. Vhodný je tzv. recovery position, pokud není podezření na poranění páteře.
  • Přilož chlad na postižené místo. Ledový obklad (v igelitovém sáčku) zabrání otokům. Ideálně s tenkou vrstvou látky mezi ledem a kůží, abys se vyhnul omrzlinám. Chlaď 15-20 minut, pak na 10 minut přeruš. V nouzi poslouží i studená voda z lahve.
  • Zafixuj zranění elastickým obvazem. Obvaz by měl být pevný, ale ne příliš utažený, aby se nezastavil krevní oběh. Kontroluj prsty – měly by být teplé a růžové. Pokud jsou studené nebo zmodralé, obvaz povolte.
  • Zvedni zraněnou končetinu. To pomáhá snížit otok a bolest. Použij improvizované pomůcky, například batoh, bundu nebo další předměty. Důležité je udržení končetiny v klidové pozici.

Důležité poznámky pro turisty:

  • Vždy nos s sebou základní lékárničku s chladícím gelem nebo balením ledu.
  • Nauč se základní techniky první pomoci, ideálně absolvuj kurz.
  • Informuj ostatní o nehodě a požádej o pomoc, pokud je to potřeba.
  • V odlehlých oblastech je nutné vzít v úvahu dobu potřebnou k příjezdu záchranné služby a přizpůsobit tomu postup.

Jaká je první pomoc při pohmožděninách a zlomeninách?

Základní postup při zhmoždění a zlomeninách je stejný jako u zhmoždění ruky: zajistit klid postižené oblasti. Aplikovat chlad – ideálně chladicí obklad zabalený do tenké látky, aby se předešlo omrzlinám. Doba aplikace chladu by neměla přesáhnout 20 minut, s následnou pauzou 20 minut. Tento cyklus lze opakovat.

Důležité: Pokud je úraz závažný (silné zhmoždění, podezření na zlomeninu, ztráta citlivosti, nehybnost končetiny, silná bolest), je absolutně nezbytné okamžitě kontaktovat záchrannou službu. Mnohokrát jsem během cest po světě viděl, jak nesprávná první pomoc zhoršila stav zraněného. Samoléčba může mít fatální důsledky.

Pokud není možné okamžitě přivolat pomoc, je nutné imobilizovat postiženou končetinu dlahou, a to improvizovanou z dostupných materiálů (např. prkna, větve, pevná role novin, atd.). Nezapomeňte: dlaha musí fixovat klouby nad a pod místem zranění, aby se zabránilo dalšímu poškození. Po aplikaci dlahy je nutné transportovat zraněného do nemocnice či traumatologického centra.

Během svých cest jsem se naučil, že i v nejodlehlejších koutech světa je dostupnost kvalitní první pomoci zásadní. Vždy je lepší volit opatrnost a vyhledat odbornou pomoc, než riskovat trvalé následky.

Jaký je správný postup první pomoci při zhmoždění měkkých tkání?

Ušlapání v terénu? Žádný problém! Postup je jednoduchý: Nejprve chlazení – led, sníh, i studená voda z láhve ze batohu pomůže. Zabránit dalšímu otokům je priorita.

Dezinfekce je další krok. V batohu by neměla chybět antiseptická ubrousek. V nouzi poslouží i čistá voda a čistý kus látky.

Obvaz – zafixujte poraněné místo, ideálně elastickým obvazem, který tlak jemně reguluje a zabrání dalšímu krvácení a otokům. Nepřetahujte!

Klidový režim – poraněnou končetinu šetrně znehybněte. Pomůže hole, trekingové hůlky, nebo i improvizovaná dlaha z větví (v případě závažnějšího poranění).

Bolest? Paralen, ibuprofen – vezměte si co máte v lékárničce. Dávkování podle příbalového letáku!

Doktor? Při silných bolestech, velkém otoku, omezené pohyblivosti, podezření na zlomeninu, nebo trvalých obtížích – vyhledejte lékařskou pomoc co nejdříve.

Jaké jsou čtyři principy první pomoci?

Čtyři základní principy první pomoci, které jsem si osvojil během let cestování po světě a setkávání s nejrůznějšími nebezpečími, jsou nezbytné pro zvládnutí krize: Zhodnoťte situaci – Než se přiblížíte k zraněnému, nejprve si prohlédněte místo nehody. Je tam nebezpečí dalšího ohrožení? V horách to může být lavina, v džungli jedovatý had. Bezpečnost je priorita číslo jedna.

Proved’te rychlý primární průzkum – Zkontrolujte základní životní funkce (dýchání, puls). Má zraněný vědomí? Krevní ztráta? Zde se zaměřte na ty nejnaléhavější problémy, které ohrožují život – krvácení, zástava dechu. V odlehlých oblastech, kde je nouzová pomoc vzdálená hodiny, se znalost improvizovaných metod první pomoci stává klíčovou.

Volání o pomoc – V ideálním případě co nejdříve kontaktujte záchrannou službu. V mnoha zemích ale není spolehlivý signál, a tak je nutné zvážit všechny dostupné možnosti, včetně použití satelitního telefonu. Důležité je přesně popsat místo nehody a stav zraněného.

Poskytněte první pomoc – V souladu s vašimi znalostmi a dostupnými prostředky poskytněte první pomoc. Pamatujete, že vaše znalosti se budou lišit od profesionálního záchranáře, a proto je nutné minimalizovat pohyb zraněného a chránit jeho krk. V nepříznivých podmínkách se improvizace stává nevyhnutelnou. Například v poušti je prioritou udržení hydratace.

Scroll to Top