Co je to welfare zvířat?

Zákon o ochraně zvířat? To je pro nás, co trávíme čas v přírodě, klíčové. Nejde jen o mazlíčky doma, ale i o divoká zvířata, se kterými se setkáváme na túrách.

Hlavní je zabránit týrání a utýrání – a to se týká i nepřímo, třeba když opouštíme odpadky v lese a zvířata se jimi otráví, nebo když rušíme jejich přirozené prostředí. Je důležité si uvědomovat dopad našich aktivit na zvířata.

Zákon ale nechrání člověka před zvířaty, takže je potřeba si dávat pozor, respektovat jejich prostor a dodržovat základní bezpečnostní opatření při setkání s divokou zvěří.

Zvířata mají právo na přirozené chování. Nesnažíme se jim bránit v instinktivních aktivitách, jako je shánění potravy nebo rozmnožování. To znamená:

• Nedráždit zvířata, ani je nekrmit.
• Dodržovat bezpečnou vzdálenost.
• Respektovat jejich území a nerušit je zbytečně, zvláště v období rozmnožování.
• Vždy myslet na minimalizaci vlivu našich aktivit na jejich životní prostředí.

Praktické tipy pro turisty:

• Naučte se rozpoznávat stopy a pobytové znaky zvířat, abyste se jim mohli vyhnout a nerušit je.
• Noste s sebou repelent proti hmyzu a vhodné oblečení, abyste minimalizovali riziko napadení.
• Informujte se předem o specifických pravidlech a doporučeních pro danou oblast, týkajících se zvířat.
• V případě zraněného nebo nemocného zvířete kontaktujte příslušné úřady.

Jak někoho nahlásit na KVS?

Podezření na týrání zvířat? Kontaktujte místně příslušnou krajskou veterinární správu (KVS). Seznam KVS najdete na této stránce. Než zavoláte, připravte si co nejvíce informací: druh zvířete, místo události (s přesnou adresou, pokud možno), popis týrání, datum a čas pozorování, a pokud možno i fotky či video jako důkaz. Můžete se obrátit i na ochranu zvířat – jejich kontakty se často nacházejí na webech jednotlivých KVS, nebo je najdete vyhledávačem. Důležité je, že anonymní oznámení je přijatelné, ale čím více informací poskytnete, tím efektivnější bude zásah. V případě bezprostředního ohrožení života zvířete volejte 158 (Policie ČR).

Co kontroluje veterinární správa?

Jako zkušený cestovatel, prošlý mnoha zeměmi a s nesčetnými příběhy o zvířatech, mohu potvrdit, že Státní veterinární správa (SVS) v České republice má vskutku důležitou úlohu. Jejím hlavním posláním je ochrana spotřebitelů před riziky spojenými s konzumací živočišných produktů. To zahrnuje:

• Kontroly potravin živočišného původu: Od mléka a masa až po vejce a med. Věřte mi, kvalita jídla, které jíte, je klíčová pro Vaše zdraví, ať už cestujete, nebo jste doma.
• Prevence nákaz: SVS bedlivě sleduje výskyt chorob u zvířat, aby zabránila šíření epidemií. To je důležité nejen pro zdraví zvířat, ale i pro ochranu lidstva před zoonozami – nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka. Mnohé z nich jsem viděl na vlastní oči během svých cest.

Dále SVS zajišťuje:

• Veterinární ochranu státního území: To znamená kontrolu na hranicích a prevenci zavlékání nemocí ze zahraničí. Při svých cestách po světě jsem si uvědomil, jak důležité je zabránit šíření nemocí přes státní hranice.
• Ochranu pohody zvířat: SVS kontroluje dodržování pravidel chovu a péče o zvířata. Na svých cestách jsem viděl mnoho krásných, ale i smutných příběhů zvířat. Dobré zacházení se zvířaty je nezbytné.
• Ochranu před týráním zvířat: Tato oblast je pro mne osobně velmi důležitá. SVS bojuje proti týrání zvířat a snaží se zajistit, aby se jim dostalo patřičné péče. Zvířata jsou součástí našeho světa a zaslouží si respekt.

Dodržování těchto standardů je klíčové pro bezpečnost potravin a zdraví jak lidí, tak zvířat v České republice.

Proč musíme chránit zvířata?

Ochrana zvířat? Zní to možná jako klišé, ale důvody jsou naprosto pragmatické a zasahují hluboko do našeho vlastního přežití. Není to jen o mazlení s koťaty a ochraně roztomilých pand. Je to o ekosystémové rovnováze, o které my, lidé, jsme si naivně mysleli, že je neotřesitelná.

Naše expanze, touha po stále větším prostoru a zdrojích, prakticky vymazala přirozené prostředí nespočtu živočišných druhů. Představte si, že vám někdo zabere váš domov, znemožní vám najít potravu a vy se nemůžete rozmnožovat. Přesně to se děje zvířatům. V mnoha případech jsme zdecimovali jejich populace o více než 90%. To nejsou jen suchá čísla, to jsou miliony, ne-li miliardy jedinců, kteří zmizeli.

A důsledky? Ty jsou dalekosáhlé. Ztráta biodiverzity vede k narušení potravních řetězců, k šíření chorob a k celkové nestabilitě ekosystémů. To má pak dopad na nás, na dostupnost potravin, čistotu vody a vzduchu. Naše pohodlná existence závisí na zdravém fungování přírody, a my se o ni ne vždy chováme zodpovědně.

Abychom si to názorně ukázali:

• Ztráta opylovačů: Mnoho druhů hmyzu a ptáků je nezbytných pro opylování rostlin, včetně těch, které pěstujeme pro potravu. Jejich úbytek ohrožuje naši potravinovou bezpečnost.
• Rozšiřování chorob: Narůstající kontakt s divokými zvířaty v důsledku fragmentace jejich habitatů může vést k šíření zoonotických onemocnění.
• Klima změny: Mnoho živočišných druhů hraje klíčovou roli v regulaci klimatu. Jejich úbytek zhoršuje dopady klimatických změn.

Nejedná se o romantickou ochranu zvířat, ale o ochranu nás samých. Je na čase si uvědomit, že jsme součástí ekosystému a jeho zdraví je klíčové pro naše přežití. A to není jen o číslech, ale o zodpovědnosti vůči budoucím generacím.

Zde je několik příkladů druhů, které jsou kriticky ohrožené:

• Nosorožec jávský
• Orangutan sumaterský
• Tygr amurský

Co nedělat v přírodě?

V přírodě je třeba dodržovat základní pravidla, abychom ji chránili a zároveň si užili její krásy. Desatero návštěvníka lesa je dobrým výchozím bodem, ale je potřeba ho rozšířit:

• Minimalizujte hluk: Hluk stresuje zvířata a narušuje klid lesa. Vyhýbejte se hlasité hudbě a zbytečnému křiku.
• Pes na vodítku: Ochraňujete tak divokou zvěř i ostatní návštěvníky. Dbejte na to, aby váš pes nepronásledoval zvířata a nekalil vodu.
• Netrhat rostliny a nepoškozovat stromy: Mnoho druhů je chráněno zákonem. Všímejte si značení a nešlapte po vzácných druzích.
• Respektujte zákazy vjezdu a vstupu: Těžební a manipulační plochy jsou nebezpečné. Oplocenky chrání zvířata nebo citlivé ekosystémy.
• Neparkujte mimo vyznačená místa: Ochraňujete tak vegetaci a minimalizujete riziko poškození.
• Sbírejte lesní plody s rozvahou: Berte si jen tolik, kolik skutečně potřebujete. Nevykopávejte kořeny a netrhejte chráněné rostliny.
• Nezanechávejte odpadky: Vezměte si vše, co si s sebou přinesete, zpět. Plastikové lahve a obaly trvají v přírodě dlouho a škodí životnímu prostředí.
• Dodržujte ohniště a tábořiště: Rozkládání ohně je často regulováno, a pokud je povoleno, dbejte na bezpečnost a dodržujte pokyny.
• Buďte ohleduplní k ostatním návštěvníkům: Dodržujte zdvořilost a respektujte jejich soukromí.
• Informujte se předem: Před návštěvou si zjistěte informace o dané lokalitě, o případných omezeních a aktuálních rizicích (např. klíšťata).

Dodržováním těchto pravidel přispějete k zachování krásy a zdraví naší přírody pro další generace.

Co znamená Benefice?

Benefice, to není jen tak nějaká událost! Představte si tohle: výprava do divočiny, kde se výtěžek z dobrodružství, třeba z extrémního běhu přes hory nebo zdolání nejvyššího vrcholu, použije na podporu ochrany přírody nebo na pomoc lidem v nouzi. To je benefice v praxi.

Ale benefice může být i něco jiného, něco pro fajnšmekry kultury. Třeba koncertní turné s cílem vybrat peníze na obnovu horské chaty. Nebo třeba záznam jedinečné divadelní hry, Benefice Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, zachycený na dvou CD – skvělý soundtrack pro trek v horách!

Takže ať už jde o dobročinnou akci s adrenalinovým nádechem, nebo o kulturní zážitek, podstata benefice zůstává stejná: pomoc druhým. A to je něco, co si zaslouží naši podporu, ať už se vydáme kamkoliv.

Kdo platí veterináře?

Veterinární péče se v České republice hradí výhradně klientem. Na rozdíl od humánní medicíny, kde zdravotní pojišťovna alespoň částečně přispívá, zde musíte počítat s plnou úhradou všech nákladů z vlastní kapsy. To zahrnuje nejenom vyšetření, ale i léky, hospitalizaci a případné operace. Ceny se liší dle typu veterinární kliniky a rozsahu poskytnutých služeb, od menších ordinací s nižšími cenami až po specializované kliniky s moderním vybavením, kde se ceny vyšplhají mnohem výše. Před cestou s domácím mazlíčkem do Čech je proto vhodné si zjistit průměrné ceny běžných veterinárních zákroků, abyste se vyhnuli nepříjemným překvapením. Doporučuji si sjednat cestovní pojištění pro zvířata, které alespoň částečně pokryje náklady na neočekávané veterinární ošetření.

Srovnání s humánní medicínou je zavádějící, jelikož i tam systém zdravotního pojištění má své nedostatky a mnoho služeb je hrazeno pouze částečně. Systém je nastaven tak, že majitel zvířete nese plnou zodpovědnost za jeho zdraví a finanční zátěž s tím spojenou.

Co znamená slovo welfare?

Slovo „welfare“, které v češtině překládáme jako blahobyt, pochází ze staronorského „Velferth“, složeného ze slov „val“ (dobrý) a „fara“ (cesta). To nám napovídá o hlubokém významu – nejen o okamžité spokojenosti, ale o celkové životní cestě v harmonii. Tento koncept se v průběhu let rozvinul a dnes zahrnuje mnohem víc než jen „pohodu zvířete“, ačkoliv i ta je klíčová.

Na mezinárodní úrovni se definice welfare liší podle kulturního kontextu a právních předpisů. V některých zemích se zaměřuje na fyzické zdraví, v jiných se klade důraz na psychickou pohodu a možnost projevu přirozeného chování. Z vlastní zkušenosti z desítek navštívených zemí mohu potvrdit, že přístup k welfare zvířat je velmi různorodý.

• Evropská unie má poměrně striktní nařízení týkající se welfare hospodářských zvířat, která se v jednotlivých členských státech liší v míře uplatňování.
• V severní Americe je kladen důraz na práva zvířat, což ovlivňuje debatu o welfare a vede k různým legislativním řešením.
• V některých asijských zemích se tradice a kulturní zvyklosti prolínají s moderními koncepty welfare, což vede k jedinečným přístupům.

Důležitým aspektem welfare je zajištění pěti základních svobod zvířat: svobody od hladu a žízně, svobody od nepohodlí, svobody od bolesti, zranění a nemoci, svobody projevu přirozeného chování a svobody od strachu a úzkosti.

• Svoboda od hladu a žízně: Dostatek vhodné potravy a čerstvé vody.
• Svoboda od nepohodlí: Vhodné prostředí s odpovídající teplotou, podestýlkou a úkrytem.
• Svoboda od bolesti, zranění a nemoci: Prevence a včasná léčba.
• Svoboda projevu přirozeného chování: Možnost projevů specifických pro daný druh, jako je pohyb, odpočinek, sociální interakce.
• Svoboda od strachu a úzkosti: Zajištění bezpečného prostředí bez stresových faktorů.

Komplexní přístup k welfare zvířat vyžaduje mezinárodní spolupráci a neustálý vývoj metod hodnocení a zlepšování životních podmínek zvířat.

Kolik lidí zabije pes za rok?

Roční bilance psích úmrtí na světě se pohybuje kolem 25 000. To je zarážející číslo, které zdaleka převyšuje statistiky úmrtí způsobených jinými zvířaty, dokonce i v oblastech s vysokým výskytem nebezpečných druhů. Hrozba skrývající se za těmito statistikami spočívá především ve vzteklině. V mnoha rozvojových zemích je přístup k vakcínám omezený, a proto se vzteklina stává smrtícím nebezpečím. Mnohé úmrtí jsou následkem napadení toulavými psy, ačkoliv i domácí mazlíčci mohou být zdrojem infekce, pokud nejsou řádně očkovaní. Srovnání s Českou republikou, kde se za posledních deset let zaznamenal pouze jeden úmrtí v důsledku kousnutí komárem, jasně ukazuje dramatický rozdíl v riziku. Nebezpečí psů je celosvětový problém, který vyžaduje rozsáhlé preventivní programy, zaměřené na očkování psů a osvětu v ohrožených regionech. Zkušenosti z mých cest po světě ukazují, že toto riziko se výrazně liší v závislosti na regionu a úrovni hygienických standardů. V některých oblastech je nutné dodržovat zvýšenou opatrnost a vyvarovat se kontaktu s toulavými psy. Statistika 25 000 úmrtí ročně není abstraktním číslem; reprezentuje tragické ztráty lidských životů, které je možné předcházet.

Kolik let je za týrání zvířat?

Za týrání zvířat v České republice hrozí dle § 242 trestního zákoníku nemalý trest. Odnětí svobody na šest měsíců až tři léta je jen začátek.

Kromě vězení se může jednat i o zákaz činnosti, což může mít pro pachatele značné důsledky, zvláště pokud se týrání zvířat týká jeho profese, například chovatelství či veterinární péče.

A třetí možností je propadnutí věci, což znamená, že stát může zabavit věci použité k týrání, například nástroje, ale i samotné zvíře, pokud to vyžaduje jeho ochrana. To je důležité si uvědomit, protože se to může týkat i majetku, který vám nepatří, ale byl použit k nelegální činnosti.

Mám zkušenosti z mnoha zemí a musím říci, že česká legislativa v tomto směru patří k těm přísnějším. Zákon se zaměřuje na surový nebo trýznivý způsob týrání, a jeho vymezení je poměrně široké. Je dobré si uvědomit, co všechno pod něj spadá:

• Fyzické násilí
• Zanedbávání péče (např. nedostatek jídla, vody, veterinární péče)
• Udržování v nevhodných podmínkách
• Nechání zvířete v utrpení bez pomoci

Zde je důležité podotknout, že trestní stíhání se spustí pouze tehdy, pokud je spáchán čin, který je definován jako surový či trýznivý. Mírnější formy zanedbávání péče mohou vést k pokutám dle jiných zákonů, ale ne k trestnímu stíhání. Nepodceňujte to!

Jaký je trest za zabití psa?

Zabít psa? To je vážná věc, i když to zní drsněji, než když se mluví o porušení zákona na ochranu zvířat. Úmyslné zabití zvířete se trestá, a to i několika měsíci vězení. Nejde jen o nějaké pokuty – jde o trestný čin. Ať už se pohybuješ po horách, v lese, nebo kdekoliv jinde, pamatuj, že žádný tvor nemá být zbytečně ohrožen. Mimochodem, v některých chráněných oblastech se pohybují i volně žijící psi – ovčáci, kteří pomáhají s pastvou, a jejich zabití by znamenalo i komplikaci s ochranáři přírody. Takže, vždycky respektuj život, ať už se jedná o psa domácího, nebo o divoké zvíře.

V souvislosti s touto tematikou je důležité zmínit, že existuje i řada přestupků spojených s týráním zvířat, například zanedbávání péče, což má také své následky. Je to i otázka morálky, ne jen zákona. Při turistice se můžeme setkat s různými situacemi a je důležité vždy jednat zodpovědně a s respektem ke všem živým tvorům.

Jak ochranit prirodu?

Chránit přírodu není jen o suchých faktech, ale o proměně životního stylu. Moje cesty po světě mi ukázaly, jak křehká je planeta a jak důležité je naše každodenní úsilí. Zde je deset tipů, jak začít hned dnes:

Snižte spotřebu vody. V mnoha částech světa je voda vzácná komodita. Dlouhá sprcha v luxusním hotelu v Bangkoku mi dala nahlédnout do této reality jinak. Umyjte si zuby s vypnutou vodou, opravte kapající kohoutek – i drobné úspory se sčítají.

Vyzkoušejte nakupovat bezobalově. Na trzích v Maroku jsem se naučil, jak důležitý je minimalismus. Nenoste si domů zbytečné obaly, používejte opakovaně použitelné sáčky a nádoby. Planeta vám poděkuje.

Vypínejte spotřebiče a zhasínejte. I v odlehlých oblastech Asie jsem si uvědomil, jak energeticky náročný je moderní život. Vypínejte nabíječky, když je nepoužíváte, a zhasínejte světla, když opouštíte místnost.

Pořiďte si látkovou tašku. Plastikové tašky jsou všudypřítomné, ale jejich dopad na životní prostředí je obrovský. Látková taška je praktická a stylová alternativa. Na mé cestě po Jižní Americe jsem si uvědomil, jak málo stačí k minimalizaci odpadu.

Omezte jízdy autem. Prozkoumávejte svět na kole, pěšky nebo veřejnou dopravou. Zkuste jezdit sdílenými auty. V hustě zalidněných městech Asie jsem si uvědomil, jak moc znečišťují auta ovzduší.

Kupte si kvalitní láhev na vodu. Eliminujte spotřebu plastových lahví na vodu. Kvalitní láhev je investicí do zdraví a do životního prostředí. Na mé cestě po Evropě jsem si všiml, jak je pití z vodovodu běžné a hygienické.

Starejte se o zeleň ve svém okolí. Sázet stromy a starat se o zeleň je skvělý způsob, jak se aktivně zapojit do ochrany životního prostředí. V každém koutě světa jsem viděl, jak důležité jsou zelené plochy pro ekosystém.

Začněte se otužovat. Studená sprcha je skvělý způsob, jak šetřit energii a zároveň posílit imunitu. Tato metoda mi pomohla udržet se zdravý i v náročných podmínkách mých cest.

Co znamená Wellbeing?

Wellbeing, neboli pohoda, je mnohem víc než jen absence nemoci. Světová zdravotnická organizace (WHO) to trefně popisuje jako stav, kdy naplňujete svůj potenciál, zvládáte běžný životní stres, jste produktivní a přispíváte své komunitě. A právě při cestování se tato definice stává zvlášť zřejmá.

Objevování sebe sama: Cestování vám dává prostor pro sebereflexi. Odtržení od rutiny a konfrontace s novými kulturami vám pomůže lépe porozumět sami sobě a odhalit váš skrytý potenciál. Zjistíte, co vám skutečně dělá radost a co je pro vás důležité.

Zvládání stresu: Adaptace na nové prostředí, řešení neočekávaných situací – to vše posiluje vaši odolnost vůči stresu. Naučíte se pružně reagovat na výzvy a získáte cenné zkušenosti, které vám pomohou i v běžném životě.

Produktivita a kreativita: Nové impulzy, inspirace z různých koutů světa – to vše podněcuje vaši kreativitu a produktivitu. Není náhoda, že mnoho umělců a tvůrců čerpá inspiraci právě z cestování.

Spojení s komunitou: Cestování vám umožňuje potkávat lidi z různých prostředí a kultur, sdílet zkušenosti a vytvářet nová přátelství. Prohlubujete tak nejen porozumění světu, ale i svému místu v něm.

Praktické tipy pro zlepšení wellbeing během cestování: Plánujte si čas na odpočinek, vyhýbejte se přeplánování, buďte otevření novým zkušenostem, nebojte se požádat o pomoc a vždy si pamatujte, že cílem je užít si cestu, nejen cíl.

Závěrem: Wellbeing není jen abstraktní pojem, ale klíč k šťastnějšímu a smysluplnějšímu životu. A cestování je fantastickým nástrojem, jak ho dosáhnout.

Co kontroluje Čssz?

ČSSZ, jak jsem se během svých cest po Česku dozvěděl, není jen o důchodech a nemocenské. To je samozřejmě hlavní náplň jejich práce – rozhodování o výši důchodů a dávek, jejich vyplácení. Ale to je jen špička ledovce!

Představte si to jako složitý systém, mapující důchodové a nemocenské pojištění celé země. ČSSZ a ÚSSZ zde hrají roli důležitých kontrolorů. Kontrolují plnění povinností, aby vše fungovalo spravedlivě a efektivně. To zahrnuje i sledování plateb od zaměstnavatelů a ověřování nároku na dávky.

Mám zkušenost, že systém není bezchybný, ale existují mechanismy pro nápravu. Vyřizují námitky a odvolání proti rozhodnutím. Pokud se domníváte, že vám nebyla dávka přiznána správně, máte šanci se odvolat. Nebojte se to udělat, je to jejich povinnost!

A pro ty, co se v tom ztrácejí, je tu možnost dostat se k informacím. ČSSZ zodpovídá dotazy občanů. Je to jako najít průvodce v džungli byrokracie.

Na vrcholu tohoto systému pak stojí ústřední ředitel ČSSZ, který vše koordinuje.

Pro lepší představu, zde je stručný přehled:

• Hlavní úkoly:

• Výplata důchodů a nemocenské
• Kontrola plnění povinností v pojištění

• Další důležité funkce:

• Vyřizování námitek a odvolání
• Zodpovídání dotazů občanů

Jak můžeme pomoci Zemi?

Zachraňme naši planetu – to není jen fráze, ale nezbytná změna životního stylu. A věřte mi, po cestách po desítkách zemí vím, že i malé kroky vedou k velkým výsledkům. Ušetříte nejen planetu, ale i peníze v peněžence.

Jak na to?

• Boj proti plýtvání jídlem: V mnoha rozvojových zemích je nedostatek potravin běžnou realitou. Plýtvání je tedy nejen environmentální problém, ale i morální. Plánujte nákupy, skladujte potraviny správně a naučte se zužitkovat zbytky – v Thajsku například z zbytkových zeleninových slupek dělají vynikající polévky.
• Šetřete energiemi: V Japonsku je úspora energie součástí národní kultury. Vypínejte světla, využívejte úsporné žárovky a spotřebiče s energetickou třídou A+++. Investice do zateplení domu se dlouhodobě vyplatí – věřte mi, v kanadských zimách jsem to pochopil do hloubky.
• Méně masa, více zeleniny: Chov hospodářských zvířat patří k největším znečišťovatelům životního prostředí. Vegetariánská nebo pescatariánská strava je environmentálně šetrnější. Inspiraci najdete v Indii, kde je vegetariánství součástí tradice.
• Ekologická doprava: Ve městech jako Amsterdam nebo Kodaň je cyklistika běžnou součástí života. Využívejte veřejnou dopravu, chůzi, kolo a sdílená auta. Snižte tak emise skleníkových plynů.
• Vlastní hrnek na kávu a tašky: Jednoduché, ale účinné. V Itálii je používání vlastních tašek na nákup běžnou záležitostí, snížíte tak množství plastového odpadu.
• Ekologická móda: Kupujte oblečení z udržitelných materiálů a podporujte značky, které dbají na etické a environmentální aspekty výroby. V Peru jsem viděl, jak se tradiční metody výroby textilií spojují s ochranou přírody.

Bonusové tipy:

• Kompostujte bioodpad.
• Nakupujte lokální a sezónní produkty.
• Sledujte svou spotřebu vody.

Co je mantra česky?

Slovo mantra, v doslovném překladu „mysl-pohyb-osvobození“, není jen zvuk. Je to nástroj, který jsem potkal v nejrozmanitějších koutech světa – od himálajských klášterů až po moderní městské jógové studia. Jeho síla spočívá v opakování zvukové vibrace, která dokáže uklidnit rozbouřenou mysl a uvolnit napětí. V Indii, kde má mantra hluboké kořeny, se používá k meditaci, duchovnímu růstu a léčení. V Tibetu jsem narazil na mantry spojené s buddhistickými praktikami, kde slouží k soustředění a dosažení osvícení. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že pravidelné recitování mantry, ať už je to OM, nebo jiná, může vést k hlubokému pocitu klidu a soustředění. A to není jen subjektivní pocit, ale i vědecky podložené tvrzení – opakovaný zvuk ovlivňuje mozkové vlny a snižuje produkci stresových hormonů. Nejde o magické zaklínadlo, ale o techniku, která efektivně pracuje s energií a myslí. Z mnoha let cestování po světě můžu potvrdit, že účinek mantry je univerzální, překračuje kulturní a náboženské hranice. Klíčem je pravidelnost a soustředění.

Mantra tedy není jen o osvobození mysli od strachu, připoutanosti a utrpení, jak se často překládá. Je to o nalezení vnitřního klidu, soustředění a propojení s vlastním já. Je to cesta k sobě samému, kterou jsem objevoval na svých cestách a doporučuji i vám.

Co je wellbeing v práci?

Wellbeing v práci? To není jen o klidu a kávě v kanceláři. V HR světě se za tímto pojmem skrývá komplexní mozaika faktorů, ovlivňující jak spokojenost a fyzické zdraví zaměstnance, tak i jeho duševní pohodu. Představte si to jako komplexní ekosystém – zdravé tělo a mysl jsou jen základem. Mnoho firem, a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že zejména ty nejúspěšnější, vidí wellbeing také skrze prizmu loajality a vztahu zaměstnance k firmě. Silný vztah s firmou, pocit sounáležitosti a angažovanost – to jsou kľúčové prvky, které významně přispívají k celkové produktivitě a úspěchu. A to v jakékoliv zemi, ať už se jedná o klidné fjordy Norska, pulzující ulice Tokia nebo horké pouště Maroka. Z vlastní praxe vím, že investice firem do wellbeing programů se v konečném důsledku vyplácí. Například flexibilní pracovní doba, možnost home office, dostatek dovolené, podpora profesního rozvoje, i aktivní programy na podporu zdraví – to jsou nástroje, které nejen zlepšují život zaměstnanců, ale i celkovou efektivitu podniku. A to je něco, co ocení každý, ať už je manažerem v Praze, nebo průvodcem v Amazonii.